Stružná (zámek)
| Stružná | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance |
| Výstavba | 16. století |
| Přestavba | 17., 18. a 19. století |
| Stavebník | Linhart Colona z Felsu |
| Další majitelé | Černínové z Chudenic Černínové-Morzinové a další |
| Poloha | |
| Adresa | Stružná,  Česko |
| Souřadnice | 50°10′59,71″ s. š., 13°0′14,74″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 27725/4-1038 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stružná (též Kysibl) je zámek ve stejnojmenné obci v okrese Karlovy Vary. Postaven byl na konci šestnáctého století, ale dochovaná podoba pochází až z novorenesanční přestavby v devatenáctém století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Předchůdcem zámku ve Stružné byla tvrz z patnáctého století, jejíž zbytky se dochovaly v severní části vesnice. Renesanční zámek zde založil někdy před rokem 1598 tehdejší majitel panství hradu Andělská Hora Linhart Colona z Felsu, který patřil k hlavním vůdcům stavovského povstání, za což mu byl v roce 1621 zabaven majetek. Stružnou koupil generál Heřman Černín z Chudenic. Jeho potomci nechali zámek upravit v barokní slohu. Na úpravách se podíleli architekti M. Ceresola v roce 1666, Francesco Caratti (1675–1676) a Giovanni Battista Alliprandi v letech 1700–1701. Černínům zámek patřil až do roku 1734, kdy jej prodali hraběti Leopoldu Hartigovi, který se svým synem zámek rozšířil a vybavil vnitřním zařízením. Dalšími majiteli se stali v roce 1794 hrabě Jan Stiebar z Buttenhaimu, od roku 1810 malostranský měšťan Antonín Hladík, za kterého zámek roku 1811 vyhořel, od roku 1829 hrabě Vilém z Neuberku a v roce 1863 hrabata Černínové-Morzinové. Posledním majitelem, kterému zámek zůstal až do roku 1945, byl Leopold Šternberk.[2]
Tomu byl v roce 1945 zámek zkonfiskován a roku 1948 jej získala armáda, která zámek využívala jako kasárna. Na počátku devadesátých let 20. století koupilo objekt několik pražských makléřů a obratem ho prodali podnikateli financovanému z Běloruska. Zámek prošel částečnou rekonstrukcí, kolem zámeckého parku byl vybudován nový plot, který nahradil původní oplocení z vlnitého plechu. Silně poškozený interiér zámku byl napaden dřevomorkou a zdevastován užíváním armádou.[3] V roce 2023 odkoupily objekty zámku a jeho parku manželé z Chebska. Od té doby probíhá rekonstrukce.[4]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Tři zámecká křídla obklopují nádvoří, na kterém se dochovala renesanční kašna se sochou Neptuna nesenou medvědy. Východní křídlo s šestibokou věží v nároží má fasády zdobené bosováním, vlysem s loveckými výjevy a černínským znakem. Zbylá dvě křídla s velkou hranolovou věží jsou vybavena arkádovým ochozem a novogotickou kaplí. V průčelí se nachází portál s lodžií, balkonem a štítem.[2]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Zámek ani přilehlý park nejsou volně přístupné. Okolo vede zeleně značená turistická trasa z Andělské Hory do Horních Tašovic a nedaleko je po silnici třetí třídy značená cyklotrasa č. 2249 podél jižního okraje Doupovský hor.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 138985 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 323.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Stružná – zámek [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2024-07-21]. Dostupné online.
- ↑ KALINOVÁ, Ivana. Zchátralý zámek ve Stružné křísí manželé z Chebska [online]. Karlovarský deník.cz, 2023-09-13 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Valče, s. 215.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stružná na Wikimedia Commons
