Starý Plzenec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Stará Plzeň)
Starý Plzenec
Starý Plzenec od jihu, z horní hrany lomu na Radyni.
Starý Plzenec od jihu, z horní hrany lomu na Radyni.
Znak města Starý PlzenecVlajka města Starý Plzenec
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecStarý Plzenec
Obec s rozšířenou působnostíPlzeň
(správní obvod)
OkresPlzeň-město
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 414 (2023)[1]
Rozloha18,37 km²[2]
Nadmořská výška343 m n. m.
PSČ332 02
Počet domů1 632 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduSmetanova 932
332 02 Starý Plzenec
podatelna@plzenec.cz
StarostaIng. Jan Eret
Oficiální web: www.staryplzenec.cz
Starý Plzenec na mapě
Starý Plzenec
Starý Plzenec
Další údaje
Kód obce558371
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starý Plzenec (německy Altpilsenetz, latinsky Antiqua Pilsna) je město, které se nachází v okrese Plzeň-městoPlzeňském kraji, na řece Úslavě zhruba devět kilometrů jihovýchodně od centra Plzně. Žije zde přibližně 5 400[1] obyvatel. Ve městě se nachází základní škola a základní umělecká škola.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel Narození Panny Marie
Hrad Radyně

První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě bez přívlastku starý) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště (iuxta Pilisini urbem) kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo, zmiňované jako Plizeni (993) či Plizen (1109), s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě.

V letech 1213–1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224–1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský“. Důležitost staré Plzně byla jistě vnímána i Přemyslem Otakarem II. Ten ve své rozsáhlé zakladatelské a fundační činnosti zanechal stopy i zde. Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavla, sv. Vavřince, sv. Kříže, Narození Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto jsou známy jejich jména, i když některé již dávno zanikly.[4]

V roce 1295 král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň) a v letech 1356 až 1361 byl na základě rozhodnutí císaře Římské říše Karla IV. vybudován královský hrad Karlskrone, dnešní Radyně. V roce 1442 je poprvé doložen název Starý Plzenec. Město bylo do poloviny 15. století královským majetkem. Poté bylo ve vlastnictví šlechty, jeho význam postupně upadal a stal se městysem. Znovu povýšen na město byl Plzenec v roce 1912.[5] Od 1. ledna 2007 je obec součástí okresu Plzeň-město (předtím okresu Plzeň-jih).

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Město je napojeno na významnou železniční trať č. 190 PlzeňČeské Budějovice a sídlí v něm největší český výrobce sektu, firma Bohemia sekt.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Starém Plzenci.

Většinu turisticky pozoruhodných míst ve městě a okolí spojuje 9 km dlouhá okružní Staroplzenecká naučná stezka.

Části města[editovat | editovat zdroj]

  • Starý Plzenec
  1. Staré město
  2. Malá strana
  3. Vilová čtvrť

Od 1. ledna 1980 do 31. srpna 1990 k městu patřil i Letkov.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

Partnerské město[editovat | editovat zdroj]

Živý betlém[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1992 ve Starém Plzenci působí společenství, které každoročně v době vánočních svátků připravuje představení tzv. živého betléma. Staroplzenečtí s tímto představením vystupují nejen v domácím prostředí, ale prezentovali je také v mnoha okolních obcích nebo i ve vzdálenějších městech, jako například v Praze, Příbrami, Plzni, Manětíně nebo v Litvínově.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Historické minipříběhy a kuriozity I. Staroplzenecký osmikostelník aneb Bylo tu, není tu…. Česká televize [online]. 2010-06-11 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. 
  5. S.R.O, Digital Media Publishing. Historie. www.farnoststaryplzenec.cz [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. 
  6. Plzeňské listy. Plzeň: J. R. Port, 21.3.1880(24). s. [2]. ISSN 1804-0187. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/svkpk/uuid/uuid:eb9db0f0-7048-11de-808f-000d606f5dc6
  7. Trocha historie: V roce 2017 oslavil Staroplzenecký Živý Betlém 25. narozeniny [online]. Starý Plzenec: Staroplzenecký Živý Betlém [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]