Respekt (časopis)

Šablona:Infobox časopis Respekt je český nezávislý týdeník, komentující aktuální dění v domácí i zahraniční politice a ekonomice. Profiluje se jako liberální, kritické médium, které věří ve svobodu lidského ducha a nutnost pochybovat při jejím každodenním naplňování. Často bývá citován jinými médii. V časopiseckém formátu přináší původní zpravodajství a publicistiku, věnuje se investigativní žurnalistice a publikuje též články z oblasti ekonomie, vědy a kultury.

Respekt stál u odhalení řady afér, například sehrál významou úlohu v aféře kolem financí bývalého premiéra Stanislava Grosse. Informace byly tak zásadní, že premiér musel odstoupit. Podobně zásadní byla odhalení za vlády Mirka Topolánka, která se týkala tzv. justiční mafie. Významný prostor ale týdeník věnuje i tématům z oblasti kultury, vědy, technologií či historie. Velký prostor dostávají zahraniční témata a vlastní reportáže. V roce 2010 to byly například reportáže z Jemenu, Číny, Rwandy, Ukrajiny, Spojených států či Iráku.

Redakce a spolupracovníci

Šéfredaktorem časopisu je Erik Tabery, zástupci šéfredaktora pak jsou Petr Třešňák a Marek Švehla. Redakce týdeníku je po celou dobu existence charakteristická převahou mladých redaktorů. Vedoucím rubriky Politika je Ondřej Kundra. S listem spolupracují např. geolog Václav Cílek, ekonom Tomáš Sedláček, politolog Jacques Rupnik, historik Igor Lukeš a další.

Historie týdeníku

List byl založen 18. listopadu roku 1989 v bytě mluvčího Charty 77 Alexandra Vondry skupinou samizdatových novinářů. Vznikl spojením samizdatových časopisů Sport a Revolver Revue. Nejdříve se jmenoval Informační servis. Stal se prvním nezávislým zdrojem informací během Sametové revoluce (poprvé vyšel v úterý 21. listopadu) . Informační servis vycházel podle potřeby, takže někdy i několikrát za den. První dny pracovala redakce Informačního servisu v Galerii u Řečických, během prosince 1990 se přestěhovala do Bolzanovy ulice číslo 7 v Praze 1. Během roku 1990 se Informační servis změnil v Respekt, jehož první číslo vychází 14. března 1990. V roce 1991 se v časopise poprvé objevují kresby Pavla Reisenauera. V listopadu 1991 uvádí Česká televize první díl pořadu Respektování, který se na obrazovkách s přestávkami objevuje až do roku 1997. . Květen 1995 je ve znamení stěhování redakce do Sokolské ulice číslo 66, Praha 2. V únoru 1996 zakládá Respekt své internetové stránky. V květnu 1998 se redakce stěhuje znovu, tentokrát do Křemencovy ulice číslo 10, Praha 1.

Od založení Respektu prošlo jeho redakcí několik známých novinářů. V redakci působili například spisovatel Jáchym Topol, spisovatelka Magdaléna Platzová, bývalý náměstek ministra vnitra Martin Fendrych nebo filmová kritička Tereza Brdečková.

Od roku 2007 týdeník Respekt spolupracuje s prestižním britským časopisem The Economist a publikuje v každém čísle dva jeho aktuální texty.

Šéfredaktoři

Jan Ruml	1990	Tomáš Němeček	2003–2005
Ivan Lamper	1990–1994	Marek Švehla	2005–2006
Vladimír Mlynář	1994–1997	Martin Milan Šimečka	2006–2009
Martin Fendrych	1998	Erik Tabery	od ledna 2009
Petr Holub	1998–2002

Vlastnictví

Od roku 1994 byla majoritním vlastníkem společnost Mafra (vlastník MfDnes), v roce 1996 její podíl odkoupil Karel Schwarzenberg a stal se majitelem 99,9 %. Pro dlouhodobou ztrátovost časopisu však Schwarzenberg hledal dalšího akcionáře. V červnu 2006 byl oznámen „vstup nového vlastníka“ Zdeňka Bakaly, který dosadil svého člověka, ředitele Miloše Čermáka, což vedlo k rozporům, a tak v září podala celá redakce výpověď. Krátce na to, koncem září, ale Marek Švehla, šéfredaktor Respektu, oznámil, že „podle dohody zástupců vydavatele, investora a redakce novým šéfredaktorem bude Martin M. Šimečka“, šéfredaktor slovenského deníku SME. Šimečka se stal šéfredaktorem v listopadu 2006. V červnu 2007 podnikatel Zdeněk Bakala získal ve společnosti R-Presse vydávající Respekt většinový podíl ve výši 55,5 %. Podíl 44,4 % patří i nadále Karlu Schwarzenbergovi. Od roku 2012 není Karel Schwarzenberg akcionářem společnosti.

Náklad

V posledních letech lze pozorovat stálý nárust v počtu prodaných výtisků Respektu. Zatímco v listopadu 2003 to bylo 17 000 prodaných výtisků, tak v roce 2008 již 26 300, o rok později 27 800, v roce 2010 28 500 , koncem roku 2012 pak již náklad představoval 35 000 prodaných výtisků.

Podoba před zářím 2007

Původně vycházel týdeník v novinovém formátu v černobílém provedení, později s barevnou titulní stranou. Byl rozdělen do dvou sešitů. První obsahoval komentáře, zpravodajství z České republiky a ze zahraničí, publicistickou část a ekonomické články. Druhý sešit zahrnoval velký třístránkový článek (Téma), rozhovor, rubriku Civilizace, názorovou část a články z kultury. Na poslední stránce byly zhuštěnou formou z mírného nadhledu shrnuty události uplynulého týdne. List provázely charakteristické ilustrace od Pavla Reisenauera.

Změna podoby v září 2007

V září 2007 prošel týdeník významnou grafickou proměnou, kdy z novinového formátu přešel na plnobarevný magazínový formát o 64 stranách. Obrázky dvorního ilustrátora Respektu Pavla Reisenauera zůstaly zachovány a i nadále pomáhají tvořit charakteristickou tvář časopisu. Podíl reklamy byl mírně navýšen.

Úpravou vzhledu a zvýšením nákladu si Respekt kladl za cíl zvýšit počet čtenářů, k čemuž také došlo. V roce 2008 pak časopis získal titul „Skokan roku 2007“.

Změna podoby v roce 2009

V průběhu let 2009 a 2010 prošel týdeník další výraznou proměnou. Jako jeden z prvních titulů zrušil členění rubrik na domácí a zahraniční a propojil je do rubrik Politika a Společnost. Zavedl také dva druhy pravidelných profilů. Jeden je O kom se mluví, kde se věnuje aktuálním politickým a společenským osobnostem. Dále je to profil Tvář, který se věnuje kulturním osobnostem. V kulturní rubrice také vznikl Kulturní servis, který upozorňuje na nadcházející události, které stojí za to vidět či slyšet. Vedle nepolitických rubrik jako je Civilizace (věnuje se vědě, historii), Trendy (zabývá se vším, co je nové a zajímavé), přibyla i rubrika Technologie.

Od roku 2010 vychází vždy v červenci a v prosinci Literární příloha, kde jsou přibližně na třiceti stranách publikovány povídky významných spisovatelů, eseje či rozhovory.

Elektronická verze

Od května roku 2006 byl součástí internetového vydání časopisu redakční blog. Ten v září téhož roku nahradily blogy čtenářské. Snahou redakce je vytvořit blogy zaměřené na společenskou debatu. Registrace nového bloggera proto není automatická, ale podléhá schválení správcem. Blogger musí publikovat výhradně pod vlastním jménem a uveřejnit vlastní fotografii. Mezi blogery na Respekt.cz je i několik respektovaných publicistů a spisovatelů, např. Marek Švehla, Pavel Klusák, Miroslav Šuta, Ivan Dérer, Olga Černá, Lenka Rubenstein, Lucie Kellnerová-Kalvachová, Martin Fafejta, Michal Matoušek a další.

Od 9. května 2011 vychází Respekt i ve speciální elektronické verzi pro tablet iPad. Oproti papírovému časopisu obsahuje videa, více fotogalerií a specifické formátování.

Ocenění

Editor Respektu Ivan Lamper získal od amerického časopisu World Press Review mezinárodní cenu Editor roku 1991.

Několik ocenění získal Respekt v každoroční soutěži „Časopis roku“, udělovanou Unií vydavatelů. V roce 2004 druhé místo v kategorii „Společenské a zpravodajské tituly“ a první místo v kategorii „Nejlepší obálka roku 2004“. První místo v kategorii „Ekonomický a/nebo zpravodajský týdeník“ Respekt získal v letech 2005, 2006 a 2007. Roku 2007 ocenilo velvyslanectví USA týdeník Respekt lidskoprávní cenou Alice Garrigue Masarykové. V roce 2007 získal ještě již zmiňovaný titul „Skokan roku“. Stejná ocenění získal i v roce 2008, o rok později vyhrál kategorii Obálka roku.

Řadu ocenění získali i jednotliví členové redakce. Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery obdržel Cenu Ferdinanda Peroutky, Novinářská křepelka, Cenu Toma Stopparda či Trilobit (cena)^[zdroj?]. Marek Švehla získal 1. cenu Citibank "Excellence in Journalism Award" za nejlepší ekonomický článek roku 1998.^[zdroj?] Jaroslav Spurný novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2003 za mimořádnou úroveň investigativní žurnalistiky. Fotograf Milan Jaroš získal v roce 2010 na Czech Press Photo třetí cenu za fotografie z povodní na Liberecku a čestné uznání za sérii snímků Terapie beze slov (uspěl i v roce 2009) atd.^[zdroj?]

Kritika

Odpůrci a kritici Respektu^[kdo?] však někdy vyčítají nedostatečnou objektivitu a příliš výrazný příklon k liberálnímu názorovému proudu^[zdroj?] nebo nedostatečnou úroveň některých odborněji či techničtěji zaměřených článků.^[zdroj?] Kvůli své investigativní práci se Respekt stal terčem několika soudních žalob českých politiků a veřejných činitelů, které následovaly po zveřejnění kriticky zaměřených článků.^[zdroj?] Většinu ale Respekt vyhrál.^[zdroj?]

Odkazy

Externí odkazy

• www.respekt.cz – oficiální stránky týdeníku, internetová verze
• blog.respekt.cz – blogy na serveru Respektu
• RSS – kanály RSS serveru Respekt.cz
• články Respektu přístupné přes vyhledávání na newtonit.cz
• www.respektinstitut.cz – oficiální stránky obecně prospěšné společnosti při týdeníku