Dřín obecný: Porovnání verzí
m napřímení odkazu |
seřazení odkazů, zdroj, portály, mezery |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
== Charakteristika == |
== Charakteristika == |
||
Dřín obecný je rozkladitý keř nebo strom dorůstající výšky až 7 metrů.<ref name="Naše koření">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Kybal |
|||
⚫ | |||
| příjmení2 = Kaplická |
|||
| jméno = Jan |
|||
| jméno2 = Jiřina |
|||
| titul = Naše a cizí koření |
|||
| vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1988 |
|||
| kapitola =Dřín obecný |
|||
| strany = 98 |
|||
⚫ | }}</ref> Dřevo je velmi tvrdé. Kmen může mít u země průměr až 25 cm. [[Borka]] je tmavě hnědá, odlupující se v tenkých plochých šupinách. Listy jsou vstřícné, eliptické, vejčité nebo kopinaté, na líci svěže zelené a lesklé, na rubu světlejší. [[čepel listová|Čepel]] listů je na obou stranách přitiskle chlupatá dvouramennými chlupy, mimo to jsou chomáčky chlupů v paždí žilek na rubu listů. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je zpeřená, se 3 až 5 páry postranních žilek. [[list|Řapík]] je 5 až 10 mm dlouhý, svrchu mírně žlábkatý. |
||
Žluté oboupohlavné květy se rozvíjejí před olistěním. Květenství jsou [[okolík]]ovitě stažená a rozvíjejí se na krátkých holých větévkách. Jsou podepřena 4 žlutavě až hnědě zelenými, 6 až 12 mm dlouhými [[listen]]y. Květní stopky jsou 4 až 9 mm dlouhé, hustě chlupaté. [[kalich (botanika)|Kalich]] je tvořen trubkou s nepatrnými zuby. [[koruna (botanika)|Korunní]] lístky jsou jen 2 až 2,6 mm dlouhé, trojúhelníkovitě kopinaté až vejčité. [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou čtyři, max. 1,5 mm dlouhé. Semeník má na vrcholu krátkou čnělku s hlavatou bliznou. Plodem je červená lesklá 10 až 30 mm dlouhá peckovice, obsahující žlutohnědou podélně rýhovanou podlouhlou pecku.<ref name="kv5">{{Citace monografie |
Žluté oboupohlavné květy se rozvíjejí před olistěním. Květenství jsou [[okolík]]ovitě stažená a rozvíjejí se na krátkých holých větévkách. Jsou podepřena 4 žlutavě až hnědě zelenými, 6 až 12 mm dlouhými [[listen]]y. Květní stopky jsou 4 až 9 mm dlouhé, hustě chlupaté. [[kalich (botanika)|Kalich]] je tvořen trubkou s nepatrnými zuby. [[koruna (botanika)|Korunní]] lístky jsou jen 2 až 2,6 mm dlouhé, trojúhelníkovitě kopinaté až vejčité. [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou čtyři, max. 1,5 mm dlouhé. Semeník má na vrcholu krátkou čnělku s hlavatou bliznou. Plodem je červená lesklá 10 až 30 mm dlouhá peckovice, obsahující žlutohnědou podélně rýhovanou podlouhlou pecku.<ref name="kv5">{{Citace monografie |
||
Řádek 49: | Řádek 59: | ||
== Využití == |
== Využití == |
||
Červené plody dřínu zvané dřínky jsou jedlé. Mají natrpklou sladkokyselou chuť a velký obsah [[vitamín C|vitamínu C]]. Jsou místně využívány jako ovoce, na výrobu zavařenin, sirupů, kompotů, džemů. Dříve se využívaly jako léčivo při trávicích poruchách. Z tvrdého dřeva dřínu se vyráběly tkací člunky.<ref name="kv5"/> Ze semen se praží [[náhražka kávy]]. V lidovém léčitelství se používají plody, listy, ale zejména kůra. Z plodů se vyrábí slovenský alkoholický nápoj [[drienkovice]]. |
Červené plody dřínu zvané dřínky jsou jedlé. Mají natrpklou sladkokyselou chuť a velký obsah [[vitamín C|vitamínu C]]. Jsou místně využívány jako ovoce, na výrobu zavařenin, sirupů, kompotů, džemů. Dříve se využívaly jako léčivo při trávicích poruchách. Z tvrdého dřeva dřínu se vyráběly tkací člunky.<ref name="kv5"/> Ze semen se praží [[náhražka kávy]]. V lidovém léčitelství se používají plody, listy, ale zejména kůra. Z plodů se vyrábí slovenský alkoholický nápoj [[drienkovice]]. |
||
Řádek 80: | Řádek 89: | ||
== Pěstování == |
== Pěstování == |
||
Dřín obecný vyžaduje lehkou a teplou, neutrální nebo zásaditou půdu. Semena pro výsev je možno sbírat až do listopadu, po jejich vyčištění od dužiny a lehkém přesušení je třeba je ihned vysít. Na sucho uskladněné osivo přeléhá a potřebuje 18 měsíční stratifikaci. Kultivary se očkují na podnož stejného druhu.<ref name="rozmn">{{Citace monografie |
Dřín obecný vyžaduje lehkou a teplou, neutrální nebo zásaditou půdu. Semena pro výsev je možno sbírat až do listopadu, po jejich vyčištění od dužiny a lehkém přesušení je třeba je ihned vysít. Na sucho uskladněné osivo přeléhá a potřebuje 18 měsíční stratifikaci. Kultivary se očkují na podnož stejného druhu.<ref name="rozmn">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Walter |
| příjmení = Walter |
||
Řádek 95: | Řádek 103: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
== Odkazy == |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
<references /> |
<references /> |
||
=== Externí odkazy === |
|||
⚫ | |||
{{Portály|Gastronomie|Rostliny}} |
|||
[[Kategorie:Léčivé rostliny]] |
[[Kategorie:Léčivé rostliny]] |
||
[[Kategorie:Okrasné rostliny]] |
[[Kategorie:Okrasné rostliny]] |
Verze z 7. 1. 2013, 05:07
Dřín obecný | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | dřínotvaré (Cornales) |
Čeleď | dřínovité (Cornaceae) |
Rod | dřín (Cornus) |
Binomické jméno | |
Cornus mas L. | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dřín obecný (Cornus mas) je listnatá dřevina vyskytující se i v teplejších oblastech České republiky. Plody dřínu jsou jedlé.
Charakteristika
Dřín obecný je rozkladitý keř nebo strom dorůstající výšky až 7 metrů.[3] Dřevo je velmi tvrdé. Kmen může mít u země průměr až 25 cm. Borka je tmavě hnědá, odlupující se v tenkých plochých šupinách. Listy jsou vstřícné, eliptické, vejčité nebo kopinaté, na líci svěže zelené a lesklé, na rubu světlejší. Čepel listů je na obou stranách přitiskle chlupatá dvouramennými chlupy, mimo to jsou chomáčky chlupů v paždí žilek na rubu listů. Žilnatina je zpeřená, se 3 až 5 páry postranních žilek. Řapík je 5 až 10 mm dlouhý, svrchu mírně žlábkatý.
Žluté oboupohlavné květy se rozvíjejí před olistěním. Květenství jsou okolíkovitě stažená a rozvíjejí se na krátkých holých větévkách. Jsou podepřena 4 žlutavě až hnědě zelenými, 6 až 12 mm dlouhými listeny. Květní stopky jsou 4 až 9 mm dlouhé, hustě chlupaté. Kalich je tvořen trubkou s nepatrnými zuby. Korunní lístky jsou jen 2 až 2,6 mm dlouhé, trojúhelníkovitě kopinaté až vejčité. Tyčinky jsou čtyři, max. 1,5 mm dlouhé. Semeník má na vrcholu krátkou čnělku s hlavatou bliznou. Plodem je červená lesklá 10 až 30 mm dlouhá peckovice, obsahující žlutohnědou podélně rýhovanou podlouhlou pecku.[4]
Celkový areál rozšíření dřínu obecného zahrnuje teplejší oblasti Evropy a jihozápadní Asii. Centrum jeho výskytu je v Malé Asii a na Balkáně. Jedná se o starou kulturní rostlinu a je možné, že na našem území není zcela původní. Je to teplomilná a suchomilná dřevina, rostoucí převážně na kamenitých, mělkých a vysýchavých půdách na zásaditých podkladech. Je to charakteristický prvek lesostepní xerotermní vegetace (svaz Quercion pubescenti-petraeae) a společenstev teplomilných křovin (Prunion fruticosae). Jeho výskyt v ČR je soustředěn do dvou oblastí: termofytika středních a severozápadních Čech (především Český kras, České středohoří a Dolní Povltaví) a jižní a střední Moravy. Místy přesahuje i do teplejších poloh mezofytika.[4]
-
detail květů
-
celkový habitus
-
olistěná větévka
-
detail listu
-
pukající předjarní pupeny
Využití
Červené plody dřínu zvané dřínky jsou jedlé. Mají natrpklou sladkokyselou chuť a velký obsah vitamínu C. Jsou místně využívány jako ovoce, na výrobu zavařenin, sirupů, kompotů, džemů. Dříve se využívaly jako léčivo při trávicích poruchách. Z tvrdého dřeva dřínu se vyráběly tkací člunky.[4] Ze semen se praží náhražka kávy. V lidovém léčitelství se používají plody, listy, ale zejména kůra. Z plodů se vyrábí slovenský alkoholický nápoj drienkovice.
Dřín má hodnotu i jako okrasný keř, nápadný především časným kvetením a na podzim jasně zbarvenými plody. Pěstuje se v řadě kultivarů, lišících se zejména tvarem, velikostí a zbarvením plodů, dále zbarvením listů a vzrůstností a hustotou větví. Existují i ovocné odrůdy s velkými plody, např. kultivary 'Jolico', 'Pioneer' a 'Macrocarpa'. Kultivar 'Xanthocarpa' má plody žluté, 'Elegantissima' a 'Variegata' mají panašované listy, 'Aurea' má listy jasně žlutozelené.[5][6]
Pěstování
Dřín obecný vyžaduje lehkou a teplou, neutrální nebo zásaditou půdu. Semena pro výsev je možno sbírat až do listopadu, po jejich vyčištění od dužiny a lehkém přesušení je třeba je ihned vysít. Na sucho uskladněné osivo přeléhá a potřebuje 18 měsíční stratifikaci. Kultivary se očkují na podnož stejného druhu.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Cornus mas [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 18.10.2004 [cit. 2011-12-30]. Dostupné online.
- ↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Dřín obecný, s. 98.
- ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.
- ↑ Dendrologie online: Cornus mas [online]. Dostupné online.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.