Prokop Lucemburský: Porovnání verzí

Příbuzenstvo
otec	Jan Jindřich
matka	Markéta Opavská
bratr	Jošt Lucemburský
bratr	Jan Soběslav Lucemburský
nemanželský syn	Jiří Lucemburský
strýc	Karel IV.
bratranec	Václav IV.
bratranec	Zikmund Lucemburský

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 29. 12. 2012, 23:40

Prokop Lucemburský (1354/5 – 24. září 1405) byl synem moravského markraběte Jana Jindřicha a Markéty Opavské, markrabě moravský (1375-1405) a zemský hejtman království.

Život

Prokop stejně jako jeho mladší bratr Jan Soběslav složil slib lenní poslušnosti nejstaršímu sourozenci Joštovi a podržel si tak markraběcí titul i majetek. Ani tak ale mezi bratry nezavládl mír, Jan Soběslav se chtěl jako litomyšlský biskup vzdát majetku ve prospěch Jošta, proti čemuž Prokop protestoval, jelikož podle práva na něj měl nárok on. Prokop byl na straně Václava IV. v boji s odbojnou šlechtou, zatímco Jošt se v boji o moc zaštiťoval od roku 1394 panskou jednotou. Mladšímu z markrabat se podařilo získat za spojence pro Václava polského krále Vladislava II. Jagella.

Roku 1402 se Prokop stal s Joštovým přispěním vězněm Zikmunda Lucemburského v Prešpurku. Ve vězení zůstal dva roky. Jošt se nakonec přičinil i o jeho propuštění, Prokop ale brzy poté podlehl nemoci a v Brně zemřel. Jošt se po jeho smrti stal jediným pánem Moravy (Jan Soběslav zemřel již roku 1394).

Prokop Lucemburský je pohřben v Andělské kapli kostela Nejsvětější Trojice v Králově Poli, jenž je součástí kartuziánského kláštera, který v roce 1375 založil jeho otec Jan Jindřich.

Zajímavostí je, že Prokop měl na rozdíl od svých starších bratří dítě, jeho nemanželský syn se jmenoval Jiří Lucemburský -benediktinský mnich v Monte Casinu, který měl zemřít roku 1457 v Augsburgu.

Vývod z předků

Odkazy

Literatura

BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. 694 s. ISBN 80-7185-501-4.
BOBKOVÁ, Lenka; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí Koruny české IV.b 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. 583 s. ISBN 80-7185-551-0.
BOBKOVÁ, Lenka; ŠMAHEL, František, a kol. Lucemburkové : česká koruna uprostřed Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 886 s. ISBN 978-80-7422-093-7.
ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1310-1378. Lucemburkové na českém trůně I. Praha: Libri, 1999. 287 s. ISBN 80-85983-73-7.
ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2.
ČECHURA, Jaroslav; ŽŮREK, Václav. Lucemburkové : životopisná encyklopedie. České Budějovice: Veduta, 2012. 260 s. ISBN 978-80-86829-69-2.
HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5.
MEZNÍK, Jaroslav. Lucemburská Morava 1310-1423. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 562 s. ISBN 80-7106-363-0.
SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s.
ŠTĚPÁN, Václav. Moravský markrabě Jošt (1354-1411). Brno: Matice moravská, 2002. 828 s. ISBN 80-86488-05-5.

Související články

Moravské markraběcí války

Externí odkazy

Nevložen titul!
1375 - 1405

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
   {{Příbuzný|bratranec|[[Václav IV.]]}}
   {{Příbuzný|bratranec|[[Zikmund Lucemburský]]}}
+  }}
-  }}'''Prokop Lucemburský''' ([[1354]]/[[1354|5]] – [[24. září]] [[1405]]) byl synem moravského markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] a  [[Markéta Opavská|Markéty Opavské]], [[markrabě moravský]] ([[1375]]-[[1405]]) a zemský hejtman království.
+'''Prokop Lucemburský''' ([[1354]]/[[1354|5]] – [[24. září]] [[1405]]) byl synem moravského markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] a  [[Markéta Opavská|Markéty Opavské]], [[markrabě moravský]] ([[1375]]-[[1405]]) a zemský hejtman království.
 == Život ==
 Prokop stejně jako jeho mladší bratr [[Jan Soběslav Lucemburský|Jan Soběslav]] složil slib [[léno|lenní]] poslušnosti nejstaršímu sourozenci [[Jošt Moravský|Joštovi]] a podržel si tak markraběcí titul i majetek. Ani tak ale mezi bratry nezavládl mír, Jan Soběslav se chtěl jako [[Biskupství litomyšlské|litomyšlský biskup]] vzdát majetku ve prospěch Jošta, proti čemuž Prokop protestoval, jelikož podle práva na něj měl nárok on. Prokop byl na straně [[Václav IV.|Václava IV.]] v boji s odbojnou šlechtou, zatímco Jošt se v boji o moc zaštiťoval od roku [[1394]] [[Panská jednota|panskou jednotou]]. Mladšímu z markrabat se podařilo získat za spojence pro Václava [[Seznam polských králů |polského krále]] [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagella]].
-Roku [[1402]] se Prokop stal s Joštovým přispěním vězněm [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] v [[Bratislava|Prešpurku]]. Ve vězení zůstal dva roky. Jošt se nakonec přičinil i o jeho propuštění, Prokop ale brzy poté podlehl nemoci a v Brně zemřel. Jošt se po jeho smrti stal jediným pánem Moravy (Jan Sobslav zemřel již roku [[1394]]).
+Roku [[1402]] se Prokop stal s Joštovým přispěním vězněm [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] v [[Bratislava|Prešpurku]]. Ve vězení zůstal dva roky. Jošt se nakonec přičinil i o jeho propuštění, Prokop ale brzy poté podlehl nemoci a v Brně zemřel. Jošt se po jeho smrti stal jediným pánem Moravy (Jan Soběslav zemřel již roku [[1394]]).
 Prokop Lucemburský je pohřben v Andělské kapli [[Kostel Nejsvětější Trojice (Brno)|kostela Nejsvětější Trojice]] v [[Královo Pole|Králově Poli]], jenž je součástí [[Kartuziánský řád|kartuziánského kláštera]], který v roce [[1375]] založil jeho otec Jan Jindřich.