Závorky

Závorky jsou interpunkční znaménka používaná v textu nejčastěji pro vyznačení vsuvek nebo vět vložených komentujících hlavní větu. Používají se zpravidla ve dvojicích levá–pravá, anebo jednostranně jako svorky nebo v označení číslovaných seznamů, např. 1), 2), 3).

Existují 5 druhů (tvarů) závorek, které se liší užitím a významem, zejména v oblastech jejich nejstrukturovanějšího užití, např. v matematice a programovacích jazycích, zatímco v běžném textu více záleží na rozhodnutí pisatele a často je lze nahradit jinými interpunkčními znaménky.

Užití závorek v běžném textu

• vyznačení vsuvek a vět vložených, lze je nahradit čárkami nebo pomlčkami,
• vyznačení části věty, která není součástí vlastního textu - v závorce bývá např. za citátem uveden jeho autor, výraz (potlesk) jako reakce na projev apod.,
• varianty výrazu - Kateřina Emmons (dříve Kůrková), zejména cizojazyčné - sova pálená (tyto alba),
• pokud se v závorkách vyskytuje další závorkový výraz, je možné je odlišit jiným typem, ale lépe je nahradit je čárkami nebo pomlčkami.

Druhy (tvary) závorek

• kulaté ( ) – nejběžnější, používané v psaném textu, matematice…
• hranaté [ ] – často se používají ve slovnících, vkládá se do nich výslovnost výrazu; dále se používají v programovacích jazycích, například pro index či velikost pole.
• složené { } – používány v matematickém zápisu např. pro vymezení množiny; v programování pro vymezení bloku kódu ve zdrojovém kódu, nutné pro syntaktickou analýzu.
• lomené $\langle$  $\rangle$ – v typografii textu neobvyklé; v matematice hranice uzavřeného intervalu (včetně krajních bodů). V počítačových programovacích jazycích se zavedly pro značky XML jako jejich náhrada znaky matematických relací „větší než“ a „menší než“ kvůli nedostupnosti skutečných lomených závorek na počítačových klávesnicích.
• svislé || – používány v matematice pro značení absolutní hodnoty či velikosti (mohutnosti) objektu.

Související články

• Poissonova závorka
• Lagrangeova závorka
• Diracova notace
• Blok (programování)

Literatura

• Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-1343-1. S. 74.