Prsteník: Porovnání verzí
změna obrázku, popisu, citace |
m odstranění nadbytečného označení |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
== Etymologie == |
== Etymologie == |
||
Už pro naše předky před 35 000 lety měly ruce hluboce náboženský a magický význam. Prsty lidské ruky dostávaly podle svých anatomických vlastností různá jména. Prsteník je pojmenován po [[prsten]]u nebo někdy taky nazýván ''bezejmenný'' (například, v čínštině: 無名指, ''bezejmenný prst''). V antice se prsteníku dříve říkalo ''medicus'' kvůli středověké domněnce, že z něj vychází [[tepna]] do [[srdce]].<ref name="oko.yin.cz"> |
Už pro naše předky před 35 000 lety měly ruce hluboce náboženský a magický význam. Prsty lidské ruky dostávaly podle svých anatomických vlastností různá jména. Prsteník je pojmenován po [[prsten]]u nebo někdy taky nazýván ''bezejmenný'' (například, v čínštině: 無名指, ''bezejmenný prst''). V antice se prsteníku dříve říkalo ''medicus'' kvůli středověké domněnce, že z něj vychází [[tepna]] do [[srdce]].<ref name="oko.yin.cz">ANONYM. ''Lidská ruka - Prsty lidské ruky, Lidská ruka ve světle moderní vědy'' [online]. Neuvedeno [cit. 2012-03-21]. Dostupné na World Wide Web: <http://oko.yin.cz/9/lidska-ruka/>.</ref> |
||
== Symbolika == |
== Symbolika == |
Verze z 30. 3. 2012, 10:19
Šablona:Infobox anatomie Prsteník neboli prsteníček (latinsky digitus annularis nebo digitus quartus) je jeden z prstů lidské ruky nacházející se mezi malíkem a prostředníkem.
Etymologie
Už pro naše předky před 35 000 lety měly ruce hluboce náboženský a magický význam. Prsty lidské ruky dostávaly podle svých anatomických vlastností různá jména. Prsteník je pojmenován po prstenu nebo někdy taky nazýván bezejmenný (například, v čínštině: 無名指, bezejmenný prst). V antice se prsteníku dříve říkalo medicus kvůli středověké domněnce, že z něj vychází tepna do srdce.[1]
Symbolika
Na prsteníku můžeme nejčastěji vidět snubní prsteny. Při svatebním obřadu si je vyměňují ženich s nevěstou a tím tak stvrzují manželský slib mezi nimi. V některých státech na území Evropy ve středověku bylo křesťanským zvykem mít snubní prsten na levé ruce a to buď na ukazováku, prostředníku nebo prsteníku. Postupně časem se ale nechával jen na prsteníku levé ruky a tato tradice zůstala. Vyjímkou jsou některé kultury evropských států, v kterých se nosí snubní prsten na levé ruce a pak se předá na pravou během svatebního obřadu.
Moderní věda
Nedávné výzkumy naznačují, že délku prstů, konkrétně ukazováku a prsteníku, určuje činnost některých pohlavních hormonů přítomných v děloze při vývoji embrya. Nedostatek nebo nadbytek těchto látek zejména při utváření rukou v prvních třech měsících těhotenství rozhoduje o konečné délce prstů. Tato hormonální lázeň ovlivňuje také rozvoj mozku, pohlavních orgánů a srdce.[1]
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prsteník na anglické Wikipedii.
- ↑ a b ANONYM. Lidská ruka - Prsty lidské ruky, Lidská ruka ve světle moderní vědy [online]. Neuvedeno [cit. 2012-03-21]. Dostupné na World Wide Web: <http://oko.yin.cz/9/lidska-ruka/>.
Externí odkazy
- Anatomický latinsko-český slovník
- Prsteník prozrazuje sexuální zdatnost – článek na internetovém magazínu doktorka.cz
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.