Španělská synagoga

Španělská synagoga, postavena roku 1868 v maursko-španělském stylu podle projektu architektů Vojtěcha Ignáce Ullmanna (exteriér) a Josefa Niklase (interiér), je nejmladší synagogou postavenou v tzv. židovském městě na pražském Josefově. Nachází se v Dušní ulici v sousedství kostela sv. Ducha. K synagoze přiléhá park s pomníkem Franze Kafky od Jaroslava Róny.

Historie

Související informace naleznete také v článku Stará škola (synagoga).

Na místě nynější synagogy dříve stávala synagoga známá jako Stará škola (Altschul). Její vznik se datuje do přelomu 11. a 12. století, nejstarší informace o ní existuje z rok 1142. Údajně měla být původně synagogou, kterou postavili a využívali Židé z byzantského kulturního prostředí.

Stará škola sloužila v závěru své existence jako synagoga pro pražské německy mluvící reformní židy. Z důvodu špatného stavu Staré školy i neadekvátní rekonstrukce v pseudogotickém slohu bylo rozhodnuto o demolici synagogy a nahrazení novou budouvou, která by lépe odpovídala potřebám moderní doby a jasněji zdůrazňovala reformní charakter synagogy. Z tohoto důvodu padla volba na maurský sloh, od 19. století velmi populární v evropských židovských komunitách.

Východní stěna Španělské synagogy

Plány byly svěřeny architektům Ulllmanovi (mj. autorovi budovy dnešní Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze a dívčí měšťanské školy ve Vodičkově ulici) a Niklasovi (ve své době známemu představiteli historizujícího slohu). Štuková výzdoba interiéru byla provedena Q. Bělským a dokončena v letech 1882 - 1893.

V roce 1935 byla synagoga rozšířena o tzv. jižní křídlo podle projektu arch. K. Pecánka známé jako zimní modlitebna. V této podobě pak synagoga zůstala prakticky nezměněna až dodnes.

Během 2. světové války sloužila synagoga jako skladiště zabavených synagogálních předmětů z českých židovských obcí. V letech 1958 - 1959 proběhla celková rekonstrukce interiéru a synagoga byla O. Rothmayerem upravena jako depozitář židovského muzea. Od 70. let byla synagoga zanedbávána a později uzavřena. Rekonstrukce mohla započít až po r. 1989 a v devadesátých letech 20. stol. byla Španělská synagoga obnovena do své původní krásy. Od roku 1994, kdy byla slavnostně otevřena po kompletní rekonstrukci, začala opět sloužit bohoslužebným účelům, z počátku pouze o svátcích, později i pro pravidelné páteční večerní bohoslužby.

Vlastníkem budovy je Židovské muzeum v Praze, které má v bloku budov přiléhajících k synagoze též své ústředí, knihovnu a depozitáře.

Architektura

Kupole Španělské synagogy

Jednopatrová budova vlastní synagogy má čtvercový půdorys s hlavním sálem a otevřenou galerií v prvním patře odpovídající neorenesanční dispozici; s kopulí nad ústředním prostorem, jež má svůj vzor v maursko-islámském Španělsku. Na jižní galerii jsou také umístěny varhany. Ve východní stěně synagogy se nachází kruhové okno s vitráží v podobě šesticípé hvězdy a Aron ha-kodeš. Dominantou celého interiéru je štuková zlacená a polychromovaná arabeska, která se inspiruje islámským dekorativním uměním a architekturou. To se uplatňuje i na dalších architektonických doplňcích, jako např. podkovovitý tvar oken, převzatých z maurské španělské architektury, které daly synagoze její jméno.

Synagoga je rozvržena jako reformní, tj. bima je přímo u aronu na východní stěně, nikoli uprostřed, jako je tomu v tradičních synagogách. Aron, který je stylizován do podoby mihrábu, nemá parochet. Věřící sedí v lavicích, které jsou uspořádané podobně jako v kostele. Současné lavice ovšem nejsou původní.

Současnost

V současné době se v synagoze nachází expozice židovského muzea, představující historii Židů v Čechách a na Moravě od josefínských reforem až do 20. století. Součástí expozice je výstava stříbrných předmětů z českých a moravských synagog umístěná v někdejší zimní modlitebně, v galerii Roberta Guttmanna v zadním traktu se konají krátkodobé umělecké výstavy s židovskou tematikou. Kromě bohoslužeb se zde pořádají i koncerty vážné hudby.

Zajímavosti

• V letech 1836 - 1845 působil ve Staré škole jako varhaník František Škroup. autor hudby národní hymny Kde domov můj.
• Oproti často rozšířeným fámám Španělská synagoga (a ani žádná jiná synagoga v českých zemích) nikdy nesloužila jako synagoga pro sefardskou obec (žádná taková na území České republiky nikdy neexistovala) nebo podle sefardského ritu.

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Španělská synagoga na Wikimedia Commons

Bibliografie

• FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. 
• CHRASTILOVÁ, Jiřina; PROKOP, Ivan. Devět židovských cest. Praha: Paseka, 2008. 400 s. ISBN 978-80-7185-905-5. 
• OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. Brno: Computer Press, 2006. 176 s. ISBN 80-251-1282-9. 

Externí odkazy

• Czech Tourism - Španělská synagoga
• Tiscali Pragensia - Španělská synagoga
• Židovské muzeum v Praze - Španělská synagoga
• Praha.st – Španělská synagoga

Portály: Hebraistika | Praha