Balto-slovanské jazyky: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 17. 1. 2011, 15:16

Balto-slovanské jazyky jsou jednou ze skupin jazyků indoevropských. Hovoří se jimi především ve střední, jihovýchodní, severovýchodní a východní Evropě a v severní Asii. Tvoří je dvě větve: slovanská, do níž naleží drtivá většina jazyků i mluvčích, a baltská, kterou se hovoří v severovýchodním Pobaltí. Odhaduje se, že společným prajazykem, z něhož se obě větve vyvinuly, se hovořilo zhruba v letech 1000-1500 př. n.l., zhruba v oblasti dnešního Polska, Běloruska a Ukrajiny.

Dělení

baltské jazyky
- západobaltské jazyky †
  - pruština †
    - staropruština †
    - novopruština †
  - jotvingština (súduvština) †
  - galindština †
- východobaltské jazyky
  - kurština † – někdy považována za západobaltský jazyk
  - jazyk Kuršiniků
  - lotyština (1,6 mil. mluvčích)
    - latgalština (150 tis. mluvčích) – často považována za dialekt lotyštiny
  - litevština (3,9 mil. mluvčích)
    - žemaitština – často považována za dialekt litevštiny
  - sélština †
  - zemgalština (žiemgalština) †

slovanské jazyky

Indoevropská rodina jazyků

indoíránské • řečtina • italické (románské) • keltské • germánské • arménština • balto-slovanské (baltské • slovanské) • albánština

mrtvé jazyky	anatolské† • illyrské† • venétština† • liburnština† • messapština† • frygijština† • paionština† • thráčtina† • dáčtina† • antická makedonština† • ligurština† • tocharské†