Roztok: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 4. 7. 2021, 16:07

Roztok je homogenní (stejnorodá) většinou kapalná směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky. Směs může být i pevná (slitiny) nebo plynná (vzduch). Složení roztoku je v celém jeho objemu stejné a ve všech svých částech má stejné vlastnosti. V roztoku nelze opticky rozlišit jeho složky, neboť velikost rozpuštěných částic je menší než 10⁻⁹ m.

Složka, která má největší relativní zastoupení v roztoku, se obvykle označuje jako látka rozpouštějící, ostatní složky se nazývají látky rozpuštěné. Rozpuštěné látky s rozpouštědlem nereagují. Může dojít k disociaci nebo solvataci rozpuštěné látky, ale tím nedochází ke změně chemických vlastností látky. Rozpouštědlo nebo rozpuštěnou látku je tedy možné z roztoku zase separovat fyzikální cestou.

Roztoky se nazývají podle rozpouštědla. První část názvu tvoří přídavné jméno odvozené od názvu rozpouštědla se slovem roztok. Druhou část tvoří název rozpouštěné látky v druhém pádu. Například vodný roztok chloridu sodného.

Rozpustnost látek

Rozpustnost je hodnota udávající koncentraci rozpuštěné látky v nasyceném roztoku za daných podmínek (teplota, tlak). Tyto podmínky je třeba vždy uvádět, neboť rozpustnost se s nimi mění. Rozpustnost se udává různými způsoby, například počet gramů látky na 100 g rozpouštědla, počet gramů látky na 100 g roztoku, látková koncentrace.

Pro rozpustnost látek v různých rozpouštědlech platí jednoduché pravidlo:

Podobné se rozpouští v podobném, latinsky Similia similibus dissolvuntur.

Iontové látky jsou podle tohoto pravidla většinou dobře rozpustné v polárních rozpouštědlech, kovalentní látky jsou většinou dobře rozpustné v nepolárních rozpouštědlech.

Koncentrace roztoků

Nasycenost roztoků

Látku je možné v příslušném rozpouštědle a za daných podmínek (teploty a tlaku) rozpouštět jen do určité koncentrace rozpuštěné látky. Roztoky podle toho dělíme na:

Nasycený roztok je takový roztok, ve kterém se další množství látky již nerozpouští. Poměr pro nasycení roztoku mezi rozpouštědlem a rozpouštěnou látkou je závislý na teplotě a tlaku prostředí. U většiny pevných látek s rostoucí teplotou roste. Toho se například využívá při výrobě krystalických látek, kdy se připraví nasycený roztok o co nejvyšší teplotě (ideálně 100 °C), po ochlazení se vyloučí krystaly. U plynů rozpustnost s rostoucí teplotou klesá a s rostoucím tlakem roste. V teplejší vodě se rozpustí méně kyslíku, při vyšším tlaku se ve vodě rozpustí více CO₂.
Nenasycený roztok je takový roztok, ve kterém je rozpuštěné látky méně, než odpovídá rovnovážnému nasycení roztoku. Příkladem je rozpouštění kuchyňské soli nebo cukru ve vodě. Oba roztoky se používají v kuchyni a připravují v koncentracích podle potřeby jako nenasycené roztoky.
Přesycený roztok je takový roztok, ve kterém je rozpouštěné látky více, než odpovídá rovnovážnému nasycení roztoku. Jde o metastabilní stav a vzniká tak heterogenní směs, tedy roztok a pevná látka.

Výpočet koncentrace

Roztok má v celém svém objemu stejný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla, proto lze přesně určit jeho složení. Složení roztoků neboli koncentraci roztoků podle množství jednotlivých složek lze vyjádřit několika způsoby, nejběžnější jsou:

Objemový a hmotnostní zlomek – poměr rozpouštěné látky k rozpouštědlu (například kyselina chlorovodíková zředěná vodou v objemovém poměru 1:5 obsahuje 100 ml HCl a 500 ml H₂O)
Objemová a hmotnostní procenta – udávají počet dílů rozpuštěné látky ve 100 dílech roztoku (například 5% roztok chloridu sodného obsahuje 5 g NaCl a 95 g H₂O)
Molární koncentrace – udává počet molů rozpuštěné látky v jednom litru roztoku (například jednomolární roztok NaCl obsahuje 58,4 g chloridu sodného v jednom litru vody)

Skupenství roztoku

Obvykle se pod pojmem roztok rozumí roztok v kapalném skupenství a nejčastějším rozpouštědlem je voda. Obecně je však roztok definován jako homogenní směs dvou a více látek v jakémkoli skupenství, například:

roztok pevné látky a kapaliny (cukr rozpuštěný ve vodě, sůl rozpuštěná ve vodě)
roztok dvou kapalin (ethanol rozpuštěný ve vodě - alkoholické nápoje)
roztok plynu a kapaliny (kysličník uhličitý ve vodě - šumivé nápoje)
roztok nejméně dvou plynů (vzduch)
roztok pevných látek (slitiny, například bronzu)
roztok všech tří skupenství (slazená minerálka - voda, cukr, kysličník uhličitý)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu roztok na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo roztok ve Wikislovníku
V části článku byl použit překlad z anglické wikipedie

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+'''Roztok''' je [[Homogenní směs|homogenní]] (stejnorodá) většinou kapalná [[směs]] nejméně dvou látek, [[Rozpouštědlo|rozpouštědla]] a rozpuštěné látky. Směs může být i pevná ([[Slitina|slitiny]]) nebo plynná ([[vzduch]]). Složení roztoku je v celém jeho objemu stejné a ve všech svých částech má stejné vlastnosti. V roztoku nelze opticky rozlišit jeho složky, neboť velikost rozpuštěných částic je menší než 10<sup>−9</sup> m.
-'''Roztok''' je homogenní nebo zdánlivě homogenní, většinou kapalná, může být však i pevná ([[Slitina|slitiny]]) i plynná ([[vzduch]]...), směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky. Nejčastějším rozpouštědlem jsou kapaliny. Rozpuštěné látky s rozpouštědlem nereagují. Může dojít k [[Disociace|disociaci]] a solvataci rozpuštěné látky, ale to nejsou reakce, kterými by docházelo ke změně chemických vlastností rozpuštěné látky nebo rozpouštědla. Rozpouštědlo nebo rozpuštěnou látku je tedy možné z roztoku zase separovat fyzikální cestou.
+Složka, která má největší relativní zastoupení v roztoku, se obvykle označuje jako '''látka rozpouštějící''', ostatní složky se nazývají '''látky rozpuštěné'''. Rozpuštěné látky s rozpouštědlem nereagují. Může dojít k [[Disociace|disociaci]] nebo solvataci rozpuštěné látky, ale tím nedochází ke změně chemických vlastností látky. Rozpouštědlo nebo rozpuštěnou látku je tedy možné z roztoku zase separovat fyzikální cestou.
-== Chemické názvosloví ==
-Roztoky se nazývají podle rozpouštědla. První část názvu tvoří přídavné jméno odvozené od názvu rozpouštědla se slovem roztok. Druhou část tvoří název rozpouštěné látky (látek) v [[genitiv|druhém pádu]]. Například [[voda|vodný roztok]] [[chlorid sodný|chloridu sodného]].
+Roztoky se nazývají podle rozpouštědla. První část názvu tvoří přídavné jméno odvozené od názvu rozpouštědla se slovem roztok. Druhou část tvoří název rozpouštěné látky v [[Genitiv|druhém pádu]]. Například [[Voda|vodný roztok]] [[Chlorid sodný|chloridu sodného]].
-== Nasycený roztok ==
-Je to takový roztok, který již není schopen rozpustit další látky. Poměr pro nasycení roztoku mezi rozpouštědlem a rozpouštěnou látkou je závislý na teplotě a tlaku prostředí - tedy není stabilní. U většiny pevných látek s rostoucí teplotou roste (k pevným látkám, kde naopak klesá, patří např. [[hydroxid vápenatý]]), čehož se využívá při výrobě [[krystal]]ických látek, kdy se připraví nasycený roztok o co nejvyšší teplotě (ideálně 100&nbsp;°C), ochladí se a vyloučí se krystaly. U plynů s rostoucí teplotou klesá a s rostoucím tlakem roste, např. v teplejší vodě se může rozpustit méně [[kyslík]]u nebo aby se mohlo v šumivých nápojích rozpustit více [[oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]], stlačuje se (při otevírání lahví pak dojde k prudkému poklesu tlaku a CO<sub>2</sub> se prudce uvolňuje).
+== Rozpustnost látek ==
+[[Rozpustnost]] je hodnota udávající koncentraci rozpuštěné látky v nasyceném roztoku za daných podmínek ([[teplota]], [[tlak]]). Tyto podmínky je třeba vždy uvádět, neboť rozpustnost se s nimi mění. Rozpustnost se udává různými způsoby, například počet [[Kilogram|gramů]] látky na 100 g rozpouštědla, počet gramů látky na 100 g roztoku, látková koncentrace.
+Pro rozpustnost látek v různých rozpouštědlech platí jednoduché pravidlo:
+{{Citace|Podobné se rozpouští v podobném, latinsky Similia similibus dissolvuntur.}}
+[[Ion|Iontové]] látky jsou podle tohoto pravidla většinou dobře rozpustné v [[Polární molekula|polárních]] rozpouštědlech, [[Kovalentní vazba|kovalentní]] látky jsou většinou dobře rozpustné v [[Nepolární rozpouštědlo|nepolárních]] rozpouštědlech.
+== Koncentrace roztoků ==
+=== Nasycenost roztoků ===
+Látku je možné v příslušném rozpouštědle a za daných podmínek (teploty a tlaku) rozpouštět jen do určité koncentrace rozpuštěné látky. Roztoky podle toho dělíme na:
+* '''Nasycený roztok''' je takový roztok, ve kterém se další množství látky již nerozpouští. Poměr pro nasycení roztoku mezi rozpouštědlem a rozpouštěnou látkou je závislý na teplotě a tlaku prostředí. U většiny pevných látek s rostoucí teplotou roste. Toho se například využívá při výrobě [[Krystal|krystalických]] látek, kdy se připraví nasycený roztok o co nejvyšší teplotě (ideálně 100 °C), po ochlazení se vyloučí krystaly. U plynů rozpustnost s rostoucí teplotou klesá a s rostoucím tlakem roste. V teplejší vodě se rozpustí méně [[Kyslík|kyslíku]], při vyšším tlaku se ve vodě rozpustí více [[Oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]].
+* '''Nenasycený roztok''' je takový roztok, ve kterém je rozpuštěné látky méně, než odpovídá rovnovážnému nasycení roztoku. Příkladem je rozpouštění [[Chlorid sodný|kuchyňské soli]] nebo [[Cukr|cukru]] ve [[Voda|vodě]]. Oba roztoky se používají v kuchyni a připravují v koncentracích podle potřeby jako nenasycené roztoky.
+* '''Přesycený roztok''' je takový roztok, ve kterém je rozpouštěné látky více, než odpovídá rovnovážnému nasycení roztoku. Jde o metastabilní stav a vzniká tak heterogenní směs, tedy roztok a pevná látka.
+=== Výpočet koncentrace ===
+Roztok má v celém svém objemu stejný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla, proto lze přesně určit jeho složení. Složení roztoků neboli koncentraci roztoků podle množství jednotlivých složek lze vyjádřit několika způsoby, nejběžnější jsou:
+* Objemový a hmotnostní zlomek – poměr rozpouštěné látky k rozpouštědlu (například [[kyselina chlorovodíková]] zředěná vodou v objemovém poměru 1:5 obsahuje 100 ml [[Kyselina chlorovodíková|HCl]] a 500 ml H<sub>2</sub>O)
+* Objemová a hmotnostní [[Procento|procenta]] – udávají počet dílů rozpuštěné látky ve 100 dílech roztoku (například 5% roztok chloridu sodného obsahuje 5 g NaCl a 95 g H<sub>2</sub>O)
+* [[Molární koncentrace]] – udává počet molů rozpuštěné látky v jednom litru roztoku (například jednomolární roztok NaCl obsahuje 58,4 g chloridu sodného v jednom litru vody)
+== Skupenství roztoku ==
+Obvykle se pod pojmem roztok rozumí roztok v kapalném [[skupenství]] a nejčastějším rozpouštědlem je voda. Obecně je  však roztok definován jako homogenní směs dvou a více látek v jakémkoli skupenství, například:
+* roztok pevné látky a kapaliny (cukr rozpuštěný ve vodě, sůl rozpuštěná ve vodě)
+* roztok dvou kapalin ([[ethanol]] rozpuštěný ve vodě - alkoholické nápoje)
+* roztok plynu a kapaliny ([[Oxid uhličitý|kysličník uhličitý]] ve vodě - šumivé nápoje)
+* roztok nejméně dvou plynů ([[vzduch]])
+* roztok pevných látek ([[Slitina|slitiny]], například [[Bronz|bronzu]])
+* roztok všech tří skupenství (slazená [[Minerální voda|minerálka]] - voda, cukr, kysličník uhličitý)
 == Související články ==
 * [[směs]]
-* [[koncentrace (chemie)|koncentrace]]
 * [[heterogenní směs]]
 * [[homogenní směs]]
 * [[koloid]]
 * [[rozpustnost]]
+*[[koncentrace (chemie)|koncentrace]]
 == Externí odkazy ==
 * {{Commonscat}}
 * {{Wikislovník|heslo=roztok}}
+*V části článku byl použit překlad z anglické wikipedie
-{{Pahýl}}
 {{Portály|Chemie}}
 {{Autoritní data}}