František Bohumír Štěpnička: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné opravy a doplňky
Řádek 2: Řádek 2:
}}
}}


'''František Bohumír Štěpnička''' ([[13. říjen|13. října]] [[1785]], [[Opatov (okres Třebíč)|Opatov]] [[26. srpen|26. srpna]] [[1832]], [[Baden (Dolní Rakousy)|Baden]]) byl český básník, spisovatel a právník.
'''František Bohumír Štěpnička''' ([[13. říjen|13. října]] [[1785]], [[Opatov (okres Třebíč)|Opatov]]''<ref name=":12">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Regionální osobnosti
| vydání = 1
| vydavatel = Okresní knihovna
| místo = Třebíč
| rok vydání = 1995
| počet stran = 68
| strany = 42
| isbn = 80-85062-01-1
}}</ref>'' – [[26. srpen|26. srpna]] [[1832]], [[Baden (Dolní Rakousy)|Baden]]) byl český básník, spisovatel a právník.


== Biografie ==
== Biografie ==

Verze z 2. 5. 2021, 11:22

František Bohumír Štěpnička
Narození13. října 1785
Opatov
Úmrtí26. srpna 1832 (ve věku 46 let)
Baden
Povoláníentomolog a básník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Bohumír Štěpnička (13. října 1785, Opatov[1]26. srpna 1832, Baden) byl český básník, spisovatel a právník.

Biografie

František Štěpnička se narodil v roce 1785 v Opatově nedaleko Třebíče, jeho otcem byl rolník Jiří Štěpnička[2]. Absolvoval obecnou školu v Opatově a následně pokračoval ve studiu v Nové Říši, V roce 1805 nastoupil ve Vídni studium filosofie a následně odešel do Olomouce, kde ve studiu pokračoval. Druhou část studia filosofie strávil opět ve Vídni, posléze se věnoval studiu teologie a práv. Posléze nastoupil jako hospodářský správce v panství Heidersdorf, v roce 1815 nastoupil po složení apelační zkoušky na magistrát ve Vídni, od roku 1816[3] pak pracoval jako právník u dvorské komory v Praze, v roce 1825 pak odešel do Brna, kde pracoval také jako právník. V roce 1831 se stal dvorním radou.[4]

Věnoval se již během studia psaní básní, ale více se k básnické tvorbě dostal až po návratu do Prahy. Tam si ke jménu dle návrhu Josefa Liboslava Zieglera ke jménu přidal přízvisko Bohumír. Vydával své básně a balady primárně v časopisu Čechoslav. Věnoval se básním a textům z historie českého národa.[3] Patřil k národním buditelům, v Praze se spřátelil s Josefem Dobrovským, Antonínem Jaroslavem Puchmajerem, Josefem Jungmannem, Milotou Zdiradem Polákem a Josefem Liboslavem Zieglerem.[2]

Odkazy

Reference

  1. Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 42. 
  2. a b JINDRÁČEK, Václav. Známý neznámý František Bohumír Štěpnička. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. Krajská knihovna Vysočiny, 2000-01-01 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. ISSN 1213-8231. 
  3. a b SLAVÍK, Bedřich. František Bohumír Štěpnička. Lidové noviny. 1942-08-26, roč. 50, čís. 433, s. 4. 
  4. https://trebic.tritius.cz/authority/405842?search=850497d8-858f-4d3f-b2e7-ceb7a93c3300&si=515

Externí odkazy