František Bohumír Štěpnička: Porovnání verzí
novy clanek značka: editace z Vizuálního editoru |
drobné opravy a doplňky značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
| číslo = 433 |
| číslo = 433 |
||
| strany = 4 |
| strany = 4 |
||
}}</ref> pak pracoval jako právník u dvorské komory v [[Praha|Praze]], v roce |
}}</ref> pak pracoval jako právník u dvorské komory v [[Praha|Praze]], v roce 1825 pak odešel do [[Brno|Brna]], kde pracoval také jako právník. V roce 1831 se stal dvorním radou.<ref>https://trebic.tritius.cz/authority/405842?search=850497d8-858f-4d3f-b2e7-ceb7a93c3300&si=515</ref> |
||
Věnoval se již během studia psaní básní, ale více se k básnické tvorbě dostal až po návratu do Prahy. Tam si ke jménu dle návrhu [[Josef Liboslav Ziegler|Josefa Liboslava Zieglera]] ke jménu přidal přízvisko ''Bohumír''. Vydával své básně a balady primárně v časopisu [[Čechoslav]]. Věnoval se básním a textům z historie českého národa.<ref name=":1" /> Patřil k [[Národní buditelé|národním buditelům]], v Praze se spřátelil s [[Josef Dobrovský|Josefem Dobrovským]], [[Antonín Jaroslav Puchmajer|Antonínem Jaroslavem Puchmajerem]], [[Josef Jungmann|Josefem Jungmannem]], [[Matěj Milota Zdirad Polák|Milotou Zdiradem Polákem]] a Josefem Liboslavem Zieglerem.<ref name=":0" /> |
Věnoval se již během studia psaní básní, ale více se k básnické tvorbě dostal až po návratu do Prahy. Tam si ke jménu dle návrhu [[Josef Liboslav Ziegler|Josefa Liboslava Zieglera]] ke jménu přidal přízvisko ''Bohumír''. Vydával své básně a balady primárně v časopisu [[Čechoslav]]. Věnoval se básním a textům z historie českého národa.<ref name=":1" /> Patřil k [[Národní buditelé|národním buditelům]], v Praze se spřátelil s [[Josef Dobrovský|Josefem Dobrovským]], [[Antonín Jaroslav Puchmajer|Antonínem Jaroslavem Puchmajerem]], [[Josef Jungmann|Josefem Jungmannem]], [[Matěj Milota Zdirad Polák|Milotou Zdiradem Polákem]] a Josefem Liboslavem Zieglerem.<ref name=":0" /> |
||
Řádek 40: | Řádek 40: | ||
* [https://biblio.hiu.cas.cz/records/f0732d21-6092-4992-b387-582e5dd0e613 František Bohumír Štěpnička] v [[Bibliografie dějin Českých zemí|Bibliografii dějin českých zemí]] [[Historický ústav Akademie věd České republiky|Historického ústavu AV ČR]] |
* [https://biblio.hiu.cas.cz/records/f0732d21-6092-4992-b387-582e5dd0e613 František Bohumír Štěpnička] v [[Bibliografie dějin Českých zemí|Bibliografii dějin českých zemí]] [[Historický ústav Akademie věd České republiky|Historického ústavu AV ČR]] |
||
* [https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_S/Stepnicka_Frantisek_1785_1832.xml František Bohumír Štěpnička] v Rakouském biografickém lexikonu |
* [https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_S/Stepnicka_Frantisek_1785_1832.xml František Bohumír Štěpnička] v Rakouském biografickém lexikonu |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
{{Portály|Česko|Lidé|Literatura|Právo|Rakousko}} |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Narození 1785]] |
[[Kategorie:Narození 1785]] |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Narození v Opatově (okres Třebíč)]] |
[[Kategorie:Narození v Opatově (okres Třebíč)]] |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Úmrtí 1832]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1832]] |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Úmrtí v Badenu (Dolní Rakousy)]] |
[[Kategorie:Úmrtí v Badenu (Dolní Rakousy)]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Národní obrození]] |
[[Kategorie:Národní obrození]] |
||
⚫ | |||
⚫ |
Verze z 30. 4. 2021, 00:56
František Bohumír Štěpnička | |
---|---|
Narození | 13. října 1785 Opatov |
Úmrtí | 26. srpna 1832 (ve věku 46 let) Baden |
Povolání | entomolog a básník |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Bohumír Štěpnička (13. října 1785, Opatov – 26. srpna 1832, Baden) byl český básník, spisovatel a právník.
Biografie
František Štěpnička se narodil v roce 1785 v Opatově nedaleko Třebíče, jeho otcem byl rolník Jiří Štěpnička[1]. Absolvoval obecnou školu v Opatově a následně pokračoval ve studiu v Nové Říši, V roce 1805 nastoupil ve Vídni studium filosofie a následně odešel do Olomouce, kde ve studiu pokračoval. Druhou část studia filosofie strávil opět ve Vídni, posléze se věnoval studiu teologie a práv. Posléze nastoupil jako hospodářský správce v panství Heidersdorf, v roce 1815 nastoupil po složení apelační zkoušky na magistrát ve Vídni, od roku 1816[2] pak pracoval jako právník u dvorské komory v Praze, v roce 1825 pak odešel do Brna, kde pracoval také jako právník. V roce 1831 se stal dvorním radou.[3]
Věnoval se již během studia psaní básní, ale více se k básnické tvorbě dostal až po návratu do Prahy. Tam si ke jménu dle návrhu Josefa Liboslava Zieglera ke jménu přidal přízvisko Bohumír. Vydával své básně a balady primárně v časopisu Čechoslav. Věnoval se básním a textům z historie českého národa.[2] Patřil k národním buditelům, v Praze se spřátelil s Josefem Dobrovským, Antonínem Jaroslavem Puchmajerem, Josefem Jungmannem, Milotou Zdiradem Polákem a Josefem Liboslavem Zieglerem.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b JINDRÁČEK, Václav. Známý neznámý František Bohumír Štěpnička. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. Krajská knihovna Vysočiny, 2000-01-01 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. ISSN 1213-8231.
- ↑ a b SLAVÍK, Bedřich. František Bohumír Štěpnička. Lidové noviny. 1942-08-26, roč. 50, čís. 433, s. 4.
- ↑ https://trebic.tritius.cz/authority/405842?search=850497d8-858f-4d3f-b2e7-ceb7a93c3300&si=515
Externí odkazy
- František Bohumír Štěpnička v databázi Městské knihovny v Třebíči
- František Bohumír Štěpnička v katalogu Městské knihovny v Praze
- František Bohumír Štěpnička v Bibliografii dějin českých zemí Historického ústavu AV ČR
- František Bohumír Štěpnička v Rakouském biografickém lexikonu