Vilém Jan Antonín z Daunu: Porovnání verzí
m drobné doplnění |
m wl |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = Wappen_Daun.png |
| obrázek = Wappen_Daun.png |
||
| popisek = Erb rodu Daunů |
| popisek = Erb rodu Daunů |
||
| úřad = Zemský velitel v |
| úřad = [[Seznam zemských velitelů v Čechách 1620–1918|Zemský velitel v Českém království]] |
||
| od = [[1691]] |
| od = [[1691]] |
||
| do = [[1706]] |
| do = [[1706]] |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Životopis == |
== Životopis == |
||
[[Soubor:Malá_Strana_Thurn-Taxis_nádvoří_3.jpg|thumb|left|[[Palác Thurn-Taxisů|Palác v Letenské ulici v Praze]], sídlo maršála Viléma Dauna na přelomu 17. a 18. století]] |
[[Soubor:Malá_Strana_Thurn-Taxis_nádvoří_3.jpg|thumb|left|[[Palác Thurn-Taxisů|Palác v Letenské ulici v Praze]], sídlo maršála Viléma Dauna na přelomu 17. a 18. století]] |
||
Pocházel ze [[Šlechta|šlechtického]] rodu z [[Porýní]], byl synem císařského plukovníka Filipa Arnošta Dauna (†1671), který byl v roce 1655 povýšen do [[hrabě]]cího stavu. Vilém od mládí sloužil v [[Císařská armáda (habsburská)|císařské armádě]], v roce 1681 dosáhl hodnosti generálního polního vachtmistra. V roce 1683 se pod velením [[Ernst Rüdiger von Starhemberg|maršála Starhemberga]] vyznamenal při [[Druhé obléhání Vídně|obraně Vídně proti Turkům]]<ref>''Ottův slovník naučný'', 7. díl; Praha, 1893 (reprint 1997), s. 84 (''heslo Daun'') ISBN 80-7185-057-8</ref> a téhož roku byl povýšen na [[Polní podmaršálek|polního podmaršála]]. Během [[Devítiletá válka|devítileté války]] pak dosáhl hodností [[Polní zbrojmistr|polního zbrojmistra]] (1689) a nakonec polního maršála (1694).<ref>''Služební postup Viléma Dauna'' in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: ''Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815)'', Vídeň, 2006; s. 24 [http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/schmidt-brentano2006.pdf dostupné online]</ref> V letech 1691–1706 byl |
Pocházel ze [[Šlechta|šlechtického]] rodu z [[Porýní]], byl synem císařského plukovníka Filipa Arnošta Dauna (†1671), který byl v roce 1655 povýšen do [[hrabě]]cího stavu. Vilém od mládí sloužil v [[Císařská armáda (habsburská)|císařské armádě]], v roce 1681 dosáhl hodnosti generálního polního vachtmistra. V roce 1683 se pod velením [[Ernst Rüdiger von Starhemberg|maršála Starhemberga]] vyznamenal při [[Druhé obléhání Vídně|obraně Vídně proti Turkům]]<ref>''Ottův slovník naučný'', 7. díl; Praha, 1893 (reprint 1997), s. 84 (''heslo Daun'') ISBN 80-7185-057-8</ref> a téhož roku byl povýšen na [[Polní podmaršálek|polního podmaršála]]. Během [[Devítiletá válka|devítileté války]] pak dosáhl hodností [[Polní zbrojmistr|polního zbrojmistra]] (1689) a nakonec polního maršála (1694).<ref>''Služební postup Viléma Dauna'' in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: ''Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815)'', Vídeň, 2006; s. 24 [http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/schmidt-brentano2006.pdf dostupné online]</ref> V letech 1691–1706 byl [[Seznam zemských velitelů v Čechách 1620–1918|zemským velitelem v Čechách]] se sídlem v [[Praha|Praze]].<ref>Kolektiv: ''Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost''; [[Vojenský historický ústav Praha]], [[Ministerstvo obrany České republiky]]; Praha, 2006; s. 24 ISBN 80-7278-347-5 [https://www.army.cz/assets/files/7540/01.pdf dostupné online]</ref> Byl též [[Tajný rada|c.k. tajným radou]], [[Císařský komorník|komořím]] a členem [[Dvorská válečná rada|dvorské válečné rady]]. Získal český [[inkolát]] a [[Inkolát|indigenát]] v [[Uhersko|Uhrách]], mimoto vlastnil statky v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]] ([[Ladendorf]], [[Kirchstetten (zámek)|Kirchstetten]]). V Praze koupil v letech 1695–1696 dva domy v [[Letenská|Letenské ulici]] a nechal je přestavět do podoby barokního paláce (dnes pod názvem [[palác Thurn-Taxisů]]). |
||
Byl dvakrát ženatý, potomstvo měl až z druhého manželství s hraběnkou Annou Marií Magdalenou [[Althannové|Althannovou]] (1635–1712). Vzali se ve [[Vídeň|Vídni]] v roce 1664 a měli spolu pět dětí. Ze synů byl nejvýznamnější nejstarší [[Wirich Daun|Wirich Filip]] (1669–1741), který byl polním maršálem a [[Seznam neapolských místokrálů|místokrálem v Neapoli]]. Vysokých hodností v armádě dosáhl i mladší synové Jindřich Reichard (1673–1729) a [[Jindřich Josef Daun|Jindřich Josef]] (1678–1761). Z dcer se Dorothea Konstancie (1663–1738) provdala za císařského diplomata a [[Korutany|korutanského]] zemského hejtmana knížete Hanibala Porciu (1679–1737), mladší Beatrix Františka (1666–1701) byla manželkou významného státníka [[ |
Byl dvakrát ženatý, potomstvo měl až z druhého manželství s hraběnkou Annou Marií Magdalenou [[Althannové|Althannovou]] (1635–1712). Vzali se ve [[Vídeň|Vídni]] v roce 1664 a měli spolu pět dětí. Ze synů byl nejvýznamnější nejstarší [[Wirich Daun|Wirich Filip]] (1669–1741), který byl polním maršálem a [[Seznam neapolských místokrálů|místokrálem v Neapoli]]. Vysokých hodností v armádě dosáhl i mladší synové Jindřich Reichard (1673–1729) a [[Jindřich Josef Daun|Jindřich Josef]] (1678–1761). Z dcer se Dorothea Konstancie (1663–1738) provdala za císařského diplomata a [[Korutany|korutanského]] zemského hejtmana knížete Hanibala Porciu (1679–1737), mladší Beatrix Františka (1666–1701) byla manželkou významného státníka [[Gundaker Thomas Starhemberg|Gundakara Tomáše ze Starhembergu]] (1663–1745). Vilémův majetek byl po jeho smrti rozdělen mezi syny. Nejstarší Wirich obdržel panství Ladendorf v hodnotě 95 000 zlatých, druhorozený Jindřich Reichard zdědil panství Kirchstetten v cene 99 000 zlatých, nejmladší Jindřich Josef dostal finanční hotovost 71 000 zlatých a později se usadil na [[Morava|Moravě]]. Palác v Praze prodali [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnům]]. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 25. 4. 2021, 01:10
| Vilém Jan hrabě Daun | |
|---|---|
 Erb rodu Daunů | |
| Zemský velitel v Českém království | |
| Ve funkci: 1691 – 1706 | |
| Předchůdce | Kryštof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic |
| Nástupce | Václav Hroznata z Gutštejna |
| Narození | 1621 |
| Úmrtí | 1706 (ve věku 84–85 let) |
| Choť | Marie Salome z Regalu (od 1653) Anna Marie Magdalena z Althannu (od 1664) |
| Rodiče | Filip Arnošt z Daunu a Maria Ursula Groschlag von Diepurg |
| Děti | Jindřich Richard z Daunu Wirich Filip z Daunu Jindřich Josef z Daunu Marie Beatrix Františka z Daunu Dorotea Konstancie z Daunu |
| Příbuzní | Eleonora Ernestina z Daun-Pombalu (vnučka) |
| Profese | velitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vilém Jan Antonín hrabě Daun (Wilhelm Johann Anton Reichsgraf von Daun) (1621 – 7. června 1706) byl rakouský polní maršál ze šlechtické rodiny Daunů. Od mládí sloužil v císařské armádě, v níž nakonec dosáhl hodnosti polního maršála (1694). V letech 1691–1706 byl zemským velitelem v Čechách. Z jeho potomstva vynikl nejstarší syn Wirich Filip Daun (1669–1741), taktéž maršál a neapolský místokrál, v další generaci Leopold Josef (1705–1766), úspěšný vojevůdce sedmileté války.
Životopis
Pocházel ze šlechtického rodu z Porýní, byl synem císařského plukovníka Filipa Arnošta Dauna (†1671), který byl v roce 1655 povýšen do hraběcího stavu. Vilém od mládí sloužil v císařské armádě, v roce 1681 dosáhl hodnosti generálního polního vachtmistra. V roce 1683 se pod velením maršála Starhemberga vyznamenal při obraně Vídně proti Turkům[1] a téhož roku byl povýšen na polního podmaršála. Během devítileté války pak dosáhl hodností polního zbrojmistra (1689) a nakonec polního maršála (1694).[2] V letech 1691–1706 byl zemským velitelem v Čechách se sídlem v Praze.[3] Byl též c.k. tajným radou, komořím a členem dvorské válečné rady. Získal český inkolát a indigenát v Uhrách, mimoto vlastnil statky v Dolních Rakousích (Ladendorf, Kirchstetten). V Praze koupil v letech 1695–1696 dva domy v Letenské ulici a nechal je přestavět do podoby barokního paláce (dnes pod názvem palác Thurn-Taxisů).
Byl dvakrát ženatý, potomstvo měl až z druhého manželství s hraběnkou Annou Marií Magdalenou Althannovou (1635–1712). Vzali se ve Vídni v roce 1664 a měli spolu pět dětí. Ze synů byl nejvýznamnější nejstarší Wirich Filip (1669–1741), který byl polním maršálem a místokrálem v Neapoli. Vysokých hodností v armádě dosáhl i mladší synové Jindřich Reichard (1673–1729) a Jindřich Josef (1678–1761). Z dcer se Dorothea Konstancie (1663–1738) provdala za císařského diplomata a korutanského zemského hejtmana knížete Hanibala Porciu (1679–1737), mladší Beatrix Františka (1666–1701) byla manželkou významného státníka Gundakara Tomáše ze Starhembergu (1663–1745). Vilémův majetek byl po jeho smrti rozdělen mezi syny. Nejstarší Wirich obdržel panství Ladendorf v hodnotě 95 000 zlatých, druhorozený Jindřich Reichard zdědil panství Kirchstetten v cene 99 000 zlatých, nejmladší Jindřich Josef dostal finanční hotovost 71 000 zlatých a později se usadil na Moravě. Palác v Praze prodali Lichtenštejnům.
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, 7. díl; Praha, 1893 (reprint 1997), s. 84 (heslo Daun) ISBN 80-7185-057-8
- ↑ Služební postup Viléma Dauna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815), Vídeň, 2006; s. 24 dostupné online
- ↑ Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; s. 24 ISBN 80-7278-347-5 dostupné online
Literatura
- BINDER, Jan: Hrad Bítov - stavební a uměleckohistorický vývoj se zaměřením na romantickou přestavbu hradu v 19. století (diplomová práce), Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2017; kapitola Rod Daunů na Bítově, s. 19–24 dostupné online