Gundakar Tomáš ze Starhembergu
| Gundakar Tomáš hrabě ze Starhembergu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. prosince 1663 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 8. července 1745 (ve věku 81 let) Praha Habsburská monarchie |
| Choť | Marie Josefa Jörgerová z Tolletu Marie Beatrix Františka z Daunu |
| Rodiče | Konrád Baltazar ze Starhembergu a Kateřina Františka z Cavriani |
| Děti | František Antonín ze Starhembergu Marie Bonaventura ze Starhembergu Marie Dominika ze Starhembergu Marie Gabriela ze Starhembergu Marie Terezie ze Starhembergu Marie Anna Antonie ze Starhembergu |
| Příbuzní | František Otakar ze Starhembergu a Arnošt Rüdiger ze Starhembergu (sourozenci) Otto Gundakar ze Starhembergu a Marie Ernestina ze Starhembergu (vnoučata) |
| Profese | ekonom, politik a úředník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gundakar Tomáš hrabě ze Starhembergu (německy Gundaker Thomas Graf von Starhemberg; 14. prosince 1663 Vídeň – 6. června 1745 Praha)[1] byl rakouský šlechtic a politik, v první polovině 18. století významný reformátor finanční politiky habsburské monarchie. V období 1698–1700 byl viceprezidentem dvorské komory (Hofkammer) a v letech 1703–1715 byl jejím prezidentem. V letech 1706 až 1745 byl prezidentem bankovní deputace (Präsident der Ministerialbancodeputation) a od roku 1712 členem tajné konference (Geheimen Konferenz), státním a konferenčním ministrem[2][3]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Gundakar Tomáš Starhemberg se narodil rodičům Konrádu Baltazarovi ze Starhembergu a jeho druhé manželce Kateřině Františce z Cavriani. Byl mladším bratrem Ernsta Rüdigera ze Starhembergu, který se proslavil při obraně Vídně.
V roce 1682 se stal kanovníkem v Olomouci a na přání otce se připojil v roce 1684 ke kněžím v Collegiu Germanicu v Římě. Církevní dráhu však opustil, neboť se necítil být povolán a rozhodl se stát politikem.[2] Přesídlil do Vídně a stal se dvorním komorním radou. V roce 1698 se stal viceprezidentem a v letech 1703 až 1715 prezidentem dvorské rady. Byl odpovědný za první rakouskou státní banku Wiener Stadtbank, která vznikla v roce 1705.
Působil také jako tajný a konferenční rada za císařů Josefa I. a Karla VI. Jeho úspěchy v oblasti státních financí byly oceněny udělením Řádu zlatého rouna.[2][3]
Rodina a potomci[editovat | editovat zdroj]
Gundakar Tomáš ze Starhembergu byl dvakrát ženat. Jeho první manželkou byla hraběnka Beatrix Františka Daunová, s níž měl dva syny a čtyři dcery. Po předčasné smrti první manželky se oženil s vdovu po svém bratru Arnoštovi, Marii Josefu rozenou z Jörgeru. S druhou manželkou měl dva syny a čtyři dcery.[2]
Vlastnictví[editovat | editovat zdroj]
- Palác Starhemberg na Dorotheergasse
- Hrad Štýrský Hradec
- Hrad Pottendorf
- Zámek Pottendorf
- Palác Schönburg-Hartenstein
- Hrad Reichenstein[4]
- Zámek Haus
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ALO docView - 37 Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich (1878). www.literature.at [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Gundaker Thomas Starhemberg | AustriaWiki im Austria-Forum. austria-forum.org [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b HTTPS://AUSTRIA-FORUM.ORG, Austria-Forum |. Starhemberg, Gundacker Thomas Graf. Austria-Forum [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Hrad Reichenstein. Burgen- und Schlösserweg [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (německy)
