Přeskočit na obsah

Gundakar Tomáš ze Starhembergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gundakar Tomáš
hrabě ze Starhembergu
Narození14. prosince 1663
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí8. července 1745 (ve věku 81 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťMarie Josefa Jörgerová z Tolletu
Marie Beatrix Františka z Daunu
RodičeKonrád Baltazar ze Starhembergu a Kateřina Františka z Cavriani
DětiFrantišek Antonín ze Starhembergu
Marie Bonaventura ze Starhembergu
Marie Dominika ze Starhembergu
Marie Gabriela ze Starhembergu
Marie Terezie ze Starhembergu
Marie Anna Antonie ze Starhembergu
PříbuzníFrantišek Otakar ze Starhembergu a Arnošt Rüdiger ze Starhembergu (sourozenci)
Otto Gundakar ze Starhembergu a Marie Ernestina ze Starhembergu (vnoučata)
Profeseekonom, politik a úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gundakar Tomáš hrabě ze Starhembergu (německy Gundaker Thomas Graf von Starhemberg; 14. prosince 1663 Vídeň – 6. června 1745 Praha)[1] byl rakouský šlechtic a politik, v první polovině 18. století významný reformátor finanční politiky habsburské monarchie. V období 1698–1700 byl viceprezidentem dvorské komory (Hofkammer) a v letech 1703–1715 byl jejím prezidentem. V letech 1706 až 1745 byl prezidentem bankovní deputace (Präsident der Ministerialbancodeputation) a od roku 1712 členem tajné konference (Geheimen Konferenz), státním a konferenčním ministrem[2][3]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Gundakar Tomáš Starhemberg se narodil rodičům Konrádu Baltazarovi ze Starhembergu a jeho druhé manželce Kateřině Františce z Cavriani. Byl mladším bratrem Ernsta Rüdigera ze Starhembergu, který se proslavil při obraně Vídně.

V roce 1682 se stal kanovníkem v Olomouci a na přání otce se připojil v roce 1684 ke kněžím v Collegiu Germanicu v Římě. Církevní dráhu však opustil, neboť se necítil být povolán a rozhodl se stát politikem.[2] Přesídlil do Vídně a stal se dvorním komorním radou. V roce 1698 se stal viceprezidentem a v letech 1703 až 1715 prezidentem dvorské rady. Byl odpovědný za první rakouskou státní banku Wiener Stadtbank, která vznikla v roce 1705.

Působil také jako tajný a konferenční rada za císařů Josefa I. a Karla VI. Jeho úspěchy v oblasti státních financí byly oceněny udělením Řádu zlatého rouna.[2][3]

Rodina a potomci

[editovat | editovat zdroj]

Gundakar Tomáš ze Starhembergu byl dvakrát ženat. Jeho první manželkou byla hraběnka Beatrix Františka Daunová, s níž měl dva syny a čtyři dcery. Po předčasné smrti první manželky se oženil s vdovu po svém bratru Arnoštovi, Marii Josefu rozenou z Jörgeru. S druhou manželkou měl dva syny a čtyři dcery.[2]

Vlastnictví

[editovat | editovat zdroj]
  • Palác Starhemberg na Dorotheergasse
  • Hrad Štýrský Hradec
  • Hrad Pottendorf
  • Zámek Pottendorf
  • Palác Schönburg-Hartenstein
  • Hrad Reichenstein[4]
  • Zámek Haus

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ALO docView - 37 Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich (1878). www.literature.at [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Gundaker Thomas Starhemberg | AustriaWiki im Austria-Forum. austria-forum.org [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b HTTPS://AUSTRIA-FORUM.ORG, Austria-Forum |. Starhemberg, Gundacker Thomas Graf. Austria-Forum [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Hrad Reichenstein. Burgen- und Schlösserweg [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gundakar_Tomáš_ze_Starhembergu&oldid=23845664“