Ernst Rüdiger von Starhemberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Ernst von Starhemberg.
Ernst Rüdiger von Starhemberg

Prezident dvorské válečné rady
Ve funkci:
1692 – 1701
Panovník Leopold I.
Předchůdce Heřman Bádenský
Nástupce Jindřich František z Mannsfeldu

Narození 12. ledna 1638
Štýrský Hradec
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 4. ledna 1701 (ve věku 62 let)
Vösendorf u Vídně
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť 1. Helena Dorothea ze Starhembergu
2. Marie Josefa Jörgerová z Tolletu
Rodiče Konrád Baltazar ze Starhembergu
Anna Alžběta z Zinzendorfu
Zaměstnání voják, politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1683 Řád zlatého rouna (č. 518)
Commons Kategorie Ernst Rüdiger von Starhemberg
1681 polní zbrojmistr
polní maršál
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernst Rüdiger hrabě Starhemberg (12. ledna 1638, Štýrský Hradec4. ledna 1701, Vídeň) byl rakouský polní maršál, vojenský velitel vídeňské posádky za obležení tohoto města Turky a prezident dvorní vojenské rady.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1638 ve Štýrském Hradci. V mládí vstoupil do císařské armády bojoval, mimo jiné, proti Švédům a v roce 1664 se vyznamenal v bitvě u Mogersdorfu. V letech 16721676 se účastnil, pod velením Karla Lotrinského, války proti Francouzům a během obléhání Phillipsbourghu utrpěl těžké zranění. Roku 1680 byl jmenován vrchním velitelem obrany moravské zemské hranice, kteoru měl bránit před vpádem kuruců za Tökölyho povstání. Císař jej roku 1681 povýšil na polního zbrojmistra.

Do historie však hraběte Starhemberga zapsal roku 1683. Císař Leopold I. ho jmenoval vrchním velitelem vídeňské posádky a jemu tím pádem připadl nezáviděníhodný úkol ubránit hlavní město monarchie proti obrovské a dobře zásobené armádě, kterou vedl sultánův vezír Kara Mustafa Paša. Navzdory všemu svůj úkol splnil, a to i přes úplavici, která se později začala v obleženém městě šířit. Padlo ji za oběť stejné množství lidí jako tureckým obléhatelům. Starhemberg prokázal rovněž velkou osobní statečnost. Osobně na hradbách bojoval, a poté, co byl při útoku na Lőbelbastei zraněn na hlavě, nechal se za nejtěžší palby nosit po hradbách na nosítkách. Císař jej za odměnu jmenoval polním maršálem. Díky jeho odvaze, schopnostem a vytrvalosti Vídeň přečkala dvaašedesátidenní turecké obléhání,úplavici i hlad.

Ernst Rűdiger hrabě Starhemberg se účastnil i dalších tažení proti Turkům. Podílel se také na osvobození Budína v roce 1686. Utrpěl tam i druhé zranění, tentokrát na noze. 28. listopadu mu císař Leopold za prokázané služby polepšil erb. Poté se stal prezidentem dvorní vojenské rady ve Vídni, kde také roku 1701 zemřel.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Starhemberg v roce 1683

Heinrich Ernst Rüdiger von Starhemberg byl dvakrát ženat. Jeho první žena byla vzdálená příbuzná Helena Dorothea von Starhemberg (1634 Wildberg – 19. prosince 1688 ve Vídni). Svatbu měli 7. prosince 1658. Měli spolu následující děti:

  • 1. Reichard ( † 19. 8. 1691)
  • 2. Alžběta Zuzana (1660-1683) ∞ (září 1680) hrabě Hieronymus von Thurn-Valsassina († 3. 5. 1720 Görz)
  • 3. Jindřich Baltazar († 6. 9. 1686)
  • 4. Marie Kateřina (1663 Vídeň – 2. 1. 1743 Eien) ∞ (20. února 1686) hrabě Oto Jindřich z Hohenfeldu (1645 – 25. 2. 1719 Vídeň)
  • 5. Raimund Gundaker Antonín Gottfried (13. 2. 1671 – 16. 4. 1671)
  • 6. Marie Gabriela Barbora (2. 12. 1673 Vídeň – 23. 2. 1745 Štýrský Hradec)
∞ (1685 Stanislaus Wessel ?)
∞ červen 1692 František Karel z Dünewaldu (předr 1694)
∞ (1694 Štýrský Hradec) Maxmilián Zikmund z Trauttmansdorff-Weinsbergu (25. 2. 1668 Štýrský Hradec – 19. 12. 1732 Štýrský Hradec)

Jeho druhou ženou byla hraběnka Marie Josefa Jörger zu Tollet (* 1668; † 12. března 1746 ve Vídni). Svatbu měli 14. května 1689 ve Vídni. Měli spolu následující děti:

  • 7. Helena Antonie ∞ svobodný pán Karel Ferdinand z Welzu
  • 8. Maria Antonie (5. 5. 1692 Vídeň – 27. prosince 1742 Vídeň) ∞ (25. listopadu 1714) hrabě František Antonín ze Starhembergu (30. 7. 1691 Vídeň – 5. 7. 1743 Praha)
  • 9. Marie Anna (1693 – 30. 3. 1694 )
  • 10. Gabriela (srpen 1696 – 22. 4. 1697)
  • 11. Josefa (ca. 1698 – 4. 5. 1701)

Marie Josefa si po smrti svého muže vzala za manžela jeho mladšího bratra Gundakera Tomáše Starhemberga.