Karel Urbánek (politik): Porovnání verzí
doplnění o sjezd družstevních rolníků v Praze značka: editace z Vizuálního editoru |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 |
||
| Řádek 72: | Řádek 72: | ||
| datum vydání = 22.4.1992 |
| datum vydání = 22.4.1992 |
||
| datum přístupu = 7.8.2020 |
| datum přístupu = 7.8.2020 |
||
}}</ref> a následně odešel do důchodu. Zůstal členem [[Komunistická strana Čech a Moravy|Komunistické strany Čech a Moravy]].<ref name="senkyr">{{citace periodika | titul = Tanky čekaly na můj podpis | jazyk = cs | příjmení = Šenkýř | jméno = Miloš | periodikum = Lidové noviny | datum vydání = [duben 2004] | url = http://www.cs-magazin.com/2006-04/view.php?article=articles/cs060487.htm}}</ref> |
}}</ref> a následně odešel do důchodu. Zůstal členem [[Komunistická strana Čech a Moravy|Komunistické strany Čech a Moravy]].<ref name="senkyr">{{citace periodika | titul = Tanky čekaly na můj podpis | jazyk = cs | příjmení = Šenkýř | jméno = Miloš | periodikum = Lidové noviny | datum vydání = [duben 2004] | url = http://www.cs-magazin.com/2006-04/view.php?article=articles/cs060487.htm }} {{Wayback|url=http://www.cs-magazin.com/2006-04/view.php?article=articles%2Fcs060487.htm |date=20160305112827 }}</ref> |
||
Urbánkovo působení v čele KSČ kritizoval po vyloučení z KSČ [[Miroslav Štěpán|Miroslav]] Štěpán, který jeho zvolení označil za ''„československý model troubu do čela“.''<ref name="tv" /> Někdy se uvádí, že přispěl významně k tomu, že proti sametové revoluci nezasáhla armáda,<ref>{{Citace elektronického periodika | url = http://domaci.eurozpravy.cz/politika/5029-jednou-z-pricin-padu-rezimu-byla-ztrata-kontaktu-s-realitou/ | titul = Jednou z příčin pádu režimu byla ztráta kontaktu s realitou | periodikum = Eurozprávy | příjmení = Kraus | jméno = Tomáš | jazyk = cs | datum vydání = 2009-11-17 | datum přístupu = 2009-11-25}}</ref> sám tvrdil, že to byla podmínka jeho nástupu do funkce.<ref name="senkyr" /> Toto opakoval několikrát ve svých vystoupeních např. na sjezdu družstevních rolníků v Praze.<ref>{{Citace elektronického periodika | url = http://michalmaly.blog.idnes.cz/c/29990/Komuniste-byli-pripraveni-v-listopadu-1989-strilet-do-lidi.html | titul = Komunisté byli připraveni v listopadu 1989 střílet do lidí | jazyk = cs | datum vydání = 2008-03-28 | periodikum = blog.iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz}}</ref> |
Urbánkovo působení v čele KSČ kritizoval po vyloučení z KSČ [[Miroslav Štěpán|Miroslav]] Štěpán, který jeho zvolení označil za ''„československý model troubu do čela“.''<ref name="tv" /> Někdy se uvádí, že přispěl významně k tomu, že proti sametové revoluci nezasáhla armáda,<ref>{{Citace elektronického periodika | url = http://domaci.eurozpravy.cz/politika/5029-jednou-z-pricin-padu-rezimu-byla-ztrata-kontaktu-s-realitou/ | titul = Jednou z příčin pádu režimu byla ztráta kontaktu s realitou | periodikum = Eurozprávy | příjmení = Kraus | jméno = Tomáš | jazyk = cs | datum vydání = 2009-11-17 | datum přístupu = 2009-11-25}}</ref> sám tvrdil, že to byla podmínka jeho nástupu do funkce.<ref name="senkyr" /> Toto opakoval několikrát ve svých vystoupeních např. na sjezdu družstevních rolníků v Praze.<ref>{{Citace elektronického periodika | url = http://michalmaly.blog.idnes.cz/c/29990/Komuniste-byli-pripraveni-v-listopadu-1989-strilet-do-lidi.html | titul = Komunisté byli připraveni v listopadu 1989 střílet do lidí | jazyk = cs | datum vydání = 2008-03-28 | periodikum = blog.iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz}}</ref> |
||
Verze z 8. 3. 2021, 15:02
| RSDr. Karel Urbánek | |
|---|---|
| 10. generální tajemník ÚV KSČ | |
| Ve funkci: 24. listopadu 1989 – 20. prosince 1989 | |
| Předchůdce | Miloš Jakeš |
| Nástupce | funkce zanikla (jako předseda strany Ladislav Adamec) |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ (do 1990) KSČM (od 1990) |
| Narození | 22. března 1941 (83 let) Bojkovice  Protektorát Čechy a Morava |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Urbánek (* 22. března 1941 Bojkovice) je bývalý český komunistický politik, který byl v období sametové revoluce v listopadu 1989 zvolen posledním generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.
Politická kariéra
Stranický růst
Po ukončení studia na Železniční průmyslové škole ve Valticích byl v letech 1962 až 1973 zaměstnán u železnice jako výpravčí a přednosta železničních stanic, poté pracoval ve stranických funkcích KSČ. Od roku 1974 působil v různých stranických funkcích na Jihomoravském krajském výboru KSČ na oddělení průmyslu i jako vedoucí oddělení, poté byl tajemníkem Městského výboru KSČ v Brně.[1] Při zaměstnání vystudoval tehdejší Vysokou školu politickou (titul RSDr.) a postgraduál na Vysoké škole ekonomické v Praze[1].
Od roku 1984 stál v čele Městského výboru KSČ v Brně[2], o dva roky později se dostal do Ústředního výboru KSČ.[3] Zastával funkci vedoucího politicko-organizačního oddělení a předsedy Výboru pro řízení stranické práce v českých zemích.[1]
20. dubna 1989 byl zvolen za volební obvod Brno-město-východ poslancem České národní rady jako náhradník za bývalého předsedu vlády České socialistické republiky Josefa Korčáka.[4]
Období sametové revoluce
24. listopadu 1989 byl po odstoupení Miloše Jakeše zvolen jeho nástupcem ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ. Značnou podporu tehdy měl i bývalý předseda československé vlády Lubomír Štrougal (podporoval ho i sám Urbánek jako „zkušeného a rozumného politika“[5]), k Urbánkovu zvolení vedla intervence prezidenta Gustáva Husáka.[6]
O den později vystoupil v Československé televizi, kde připustil chyby komunistického vedení, vyzval k dialogu se všemi stranami, ale trval na udržení socialismu a varoval před vyhrocením situace.[7] 28. listopadu ale na vystoupení na pražském aktivu funkcionářů KSČ znovu varoval před skupinami, které se zmocnily revoluce a chtějí obrátit zemi od socialismu.[8] Aktiv se postavil na Urbánkovu stranu a vyzval k tomu, aby protestující občané neúčastí v chystané generální stávce rovněž podpořili Urbánka a jeho směřování ve vedení KSČ.[9] O dva dny později ale Urbánka jako člena bývalého Jakešova vedení odmítli např. studenti ve Výzvě všem poctivým komunistům.[10] Při různých příležitostech se Urbánek vyjadřoval, že KSČ pod jeho vedením hodlá navazovat na myšlenky pražského jara 1968. To potvrdil AKČNÍ
program KSČ "Za demokratickou socialistickou společnost v ČSSR" i televizní projev 5.12.1989,zveřejněný v Rudém právu 6.12.1989.
Od 3. do 5. prosince byl Urbánek s dalšími komunisty v Moskvě na setkání zástupců členských zemí Varšavské smlouvy, kde jednal i s Michailem Gorbačovem.O jednání bylo zveřejněno komuniké v Rudém právu 5.12.1989 .Mimo jiné se jednalo o snížení počtu vojáků Sovětské armády na území Československa .Za vedení Urbánka předsednictvo ÚV KSČ mimo jiné rozhodlo o rehabilitaci vyloučených členů
KSČ v roce 1968,o změně ve vedení České národní rady , Federálního shromáždění a rekonstrukci těchto orgánů. Zrušení Lidových milicí,zrušení vedoucí úlohy KSČ v Ústavě ČSSR . Schválilo Čalfu
do funkce předsedy federální vlády a uvolnění Adamce z této funkce.Urbánek projednal s prezidentem Husákem jmenování vlády národního porozumění a jeho rezignaci na funkci prezidenta.Často jednal
s představiteli Pražského jara roku 1968 ,zejména Dubčekem,Mlynářem,Císařem a Jičínským .Ten ve své knize Československý parlament po roce 1989 napsal : "Urbánek měl významaný podíl na tom,že
předání moci proběhlo pokojnou cestou a spořádaně."
.[11]
6. prosince komunisté iniciovali první dvoustranné jednání se zástupci Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí zastoupené Václavem Havlem, Petrem Millerem, Petrem Pithartem, Jánem Budajem a Milanem Kňažkem.[12] Urbánek doprovázený Vasilem Mohoritou a mluvčím ÚV Josefem Horou se postavil vstřícně k jejich požadavkům a nabídl jim, aby navrhli kandidáty na místa ve vládě. Na protistranu tak ale zapůsobil slabě (Václav Havel ho označil za „nastrčeného blouznivce, kterého zřejmě míní Mohorita nahradit“[13]) a ta záhy začala zvyšovat své požadavky.[14]
Aktivněji ve vyjednávání s nekomunistickou opozicí vystupoval předseda vlády Ladislav Adamec, což se později projevilo i tím, že když došlo na mimořádném sjezdu KSČ k reorganizaci vedoucích funkcí a post generálního tajemníka ÚV KSČ byl nahrazen předsedou strany, zvolili do této role delegáti 20. prosince právě Adamce.[15]
Po sametové revoluci
Urbánek ještě do června 1990 vykonával funkci v čele Ústřední a revizní komise KSČ, poté politickou kariéru ukončil. Byl delší dobu nezaměstnaný,[5] než začal podnikat[16][17] a následně odešel do důchodu. Zůstal členem Komunistické strany Čech a Moravy.[18]
Urbánkovo působení v čele KSČ kritizoval po vyloučení z KSČ Miroslav Štěpán, který jeho zvolení označil za „československý model troubu do čela“.[5] Někdy se uvádí, že přispěl významně k tomu, že proti sametové revoluci nezasáhla armáda,[19] sám tvrdil, že to byla podmínka jeho nástupu do funkce.[18] Toto opakoval několikrát ve svých vystoupeních např. na sjezdu družstevních rolníků v Praze.[20]
K březnu 2016 je uváděn jako člen základní organizace KSČM 3023.[1]
Reference
- ↑ a b c d JANIŠ, Karel. Blahopřání. Echo. [březen 2016]. Dostupné online.
- ↑ KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století: Urbánek, Karel [online]. libri.cz, [2009]. Dostupné online.
- ↑ Karel Urbánek [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2009-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-01.
- ↑ Digitální parlamentní knihovna: Stenoprotokol 15. společné schůze ČNR 1986–1990
- ↑ a b c Fejeton poslední generální tajemník – stream video na webu ČT24, 17. 11. 2009
- ↑ Sametová revoluce 1989 : pátek 24. listopadu 1989 [online]. TOTALITA.cz [cit. 2009-11-24]. Dostupné online.
- ↑ K. Urbánek vystoupil v Čs.televizi [online]. Strana demokratického socialismu, 2005-12-04. Dostupné online.
- ↑ Demokratická revoluce 1989 [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Dostupné online.
- ↑ Sametová revoluce 1989 : pondělí 26. listopadu 1989 [online]. TOTALITA.cz [cit. 2009-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Sametová revoluce 1989 : listopad 1989 – některé události [online]. TOTALITA.cz [cit. 2009-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Demokratická revoluce 1989 : 5. prosinec [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Dostupné online.
- ↑ Demokratická revoluce 1989 [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Dostupné online.
- ↑ Představitelé krizového štábu Koordinačního centra Občanského fóra a zástupci Verejnosti proti násiliu přesvědčují Valtra Komárka před zahájením závěrečné části jednání takzvaných rozhodujících politických sil, aby přijal ve federální vládě funkci prvního místopředsedy odpovědného za ekonomiku. [PDF]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Dostupné online.
- ↑ Cesta k vládě národního porozumění [online]. Vláda ČR, 2009-11-16. Dostupné online.
- ↑ Demokratická revoluce 1989 [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Dostupné online.
- ↑ Listopad 1989 – i mezi komunisty byly rozdíly. ČT24.cz [online]. 2009-11-14 [cit. 2009-11-24]. Dostupné online.
- ↑ živnostenský rejsřík [online]. Praha: Ministerstvo obchodu a průmyslu, 22.4.1992 [cit. 2020-08-07]. [www.rzp.cz Dostupné online].
- ↑ a b ŠENKÝŘ, Miloš. Tanky čekaly na můj podpis. Lidové noviny. [duben 2004]. Dostupné online. Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ KRAUS, Tomáš. Jednou z příčin pádu režimu byla ztráta kontaktu s realitou. Eurozprávy [online]. 2009-11-17 [cit. 2009-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Komunisté byli připraveni v listopadu 1989 střílet do lidí. blog.iDNES.cz [online]. 2008-03-28. Dostupné online.
Externí odkazy
- Pořad Českého rozhlasu Plus Druhý týden „revoluce“ aneb On se toho nebál ani soudruh Gottwald!, prostřednictvím unikátních archivních zvukových ukázek z vysílání Československého rozhlasu a Rádia Svobodná Evropa se zabývá rozborem klíčových událostí v listopadu 1989, především pádem Jakešova vedení KSČ a volbou nového Urbánkova vedení KSČ
