Gutštejn: Porovnání verzí
lit |
m Oprava matoucího pojmu stavitel; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| obrázek = Gutštejn (1).jpg |
| obrázek = Gutštejn (1).jpg |
||
| popisek = Celkový pohled |
| popisek = Celkový pohled |
||
| využití = |
| využití = |
||
| poloha = Ostrožna nad [[Hadovka (potok)|Hadovkou]] |
| poloha = Ostrožna nad [[Hadovka (potok)|Hadovkou]] |
||
| obec = [[Konstantinovy Lázně]] |
| obec = [[Konstantinovy Lázně]] |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| zeměpisná délka = 13.016183 |
| zeměpisná délka = 13.016183 |
||
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Gutštejn | lat = 49.851757 | lon = 13.016183 | float = center | relief = 1 | caption = }} |
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Gutštejn | lat = 49.851757 | lon = 13.016183 | float = center | relief = 1 | caption = }} |
||
| |
| investor = [[Páni z Gutštejna]] |
||
| další majitelé = |
| další majitelé = |
||
| současný majitel = |
| současný majitel = |
||
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]] |
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]] |
||
| architekt = |
| architekt = |
||
| výstavba = okolo roku [[1300]] |
| výstavba = okolo roku [[1300]] |
||
| přestavba = |
| přestavba = |
||
| zánik = 2. polovina 16. století |
| zánik = 2. polovina 16. století |
||
}} |
}} |
||
| Řádek 51: | Řádek 51: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references/> |
<references/> |
||
| Řádek 98: | Řádek 99: | ||
| isbn = 978-80-85035-06-3 |
| isbn = 978-80-85035-06-3 |
||
}} |
}} |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Seznam hradů v Plzeňském kraji]] |
* [[Seznam hradů v Plzeňském kraji]] |
||
Verze z 23. 1. 2021, 22:38
| Gutštejn | |
|---|---|
.jpg) Celkový pohled | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | okolo roku 1300 |
| Zánik | 2. polovina 16. století |
| Stavebník | Páni z Gutštejna |
| Poloha | |
| Adresa | Ostrožna nad Hadovkou, Konstantinovy Lázně,  Česko |
| Nadmořská výška | 425 m |
| Souřadnice | 49°51′6,33″ s. š., 13°0′58,26″ v. d. |
  Gutštejn | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18179/4-1822 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gutštejn je zřícenina hradu jihovýchodně od Konstantinových Lázní v okrese Tachov. Stojí v lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem Hadovka v nadmořské výšce 425 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.
Historie
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku 1369 víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a Půtovi z Gutštejna. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce 1417. Jeho syn Burian sídlil na Rabštejně a Nečtinách, Jan na Bělé, oba později na hradě Gutštejn. Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou Přibíka z Klenové. Jako přívrženec císaře Zikmunda získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích.
Po jeho smrti v roce 1453 získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Komberk byl i krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování zásahu cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.
Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu.[2] Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.
Rod Gutštejnů vymřel roku 1747.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 128873 : Hrad Gutštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KONEČNÝ, Vratislav. Romantický hrad Gutštejn známe hlavně z pohádek. novinky.cz. 2013-07-29. Dostupné online [cit. 2018-07-30].
Literatura
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2000. 733 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Gutštejn, s. 143–146.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. 3., v Argu 1. vyd. Svazek XIII. Praha: Argo, 1998. 258 s. ISBN 80-7203-185-6. Heslo Gutštejn hrad, s. 50–53.
- SOKOL, Petr. Gutštejn – průzkumy a stabilizace hradní zříceniny. In: Památky západních Čech II - 2012. Plzeň: Národní památkový ústav, ÚOP Plzeň, 2012. ISBN 978-80-85035-06-3. S. 72–86.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gutštejn na Wikimedia Commons 
Průvodce Hrad Gutštejn ve Wikicestách- Oficiální stránky
- Gutštejn na Hrady.cz
- Gutštejn na www.fotocesko.cz
- Letecké záběry hradu
