Orient: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Obsah pojmu: wikilinky
jazykové upřesnění
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy}}
{{Různé významy}}
[[Soubor:HaremPool.jpg|náhled|upright=1.1| ''Bazén v [[harém]]u'' od [[Orientalismus|orientalistického]] malíře [[Jean-Léon Gérôme|Jeana-Léona Gérôma]] (kolem 1876)]]
[[Soubor:HaremPool.jpg|náhled|upright=1.1| ''Bazén v [[harém]]u'' od [[Orientalismus|orientalistického]] malíře [[Jean-Léon Gérôme|Jeana-Léona Gérôma]] (kolem 1876)]]
'''Orient''' ([[francouzština|franc.]] východ) je tradiční označení východních zemí a kultur, jehož obsah se v dějinách měnil. V současné češtině znamená zpravidla [[Blízký východ]] a východní [[Středomoří]], v širším slova smyslu i [[Střední východ|Střední]] a [[Dálný východ]].
'''Orient''' ([[Latina|lat.]] východ) je tradiční označení zemí a kultur, které leží z pohledu Evropanů na východě. Jeho obsah se v dějinách měnil, současné češtině znamená zpravidla [[Blízký východ]] a východní [[Středomoří]], v širším slova smyslu i [[Střední východ|Střední]] a [[Dálný východ]].


== Etymologie ==
== Etymologie ==
Orient znamená v románských jazycích východ a je odvozen od [[latina|latinského]] ''oriens, oriente'' (pocházející, vycházející), ''oriente (sole)'' znamená místo na [[východ]]ě, odkud vychází [[Slunce]]. Ze synonyma ''sole levante'' vzniklo označení [[levanta]], užívané i v češtině 19. století. Jejich protiklad, [[okcident]] z latinského ''occidens, occidente (sole)'',<ref>''Langenscheids Wörtebuch latainisch-deutsch,'' Berlin 1994, příslušná hesla.</ref> znamená západ, ale jako označení [[Západní kultura|západního světa]] se používá méně často.
Orient znamená v románských jazycích východ a je odvozen od [[latina|latinského]] ''oriens, oriente'' (pocházející, vycházející), ''oriente (sole)'' ([[ablativ]] lokální) znamená místo na [[východ]]ě, odkud vychází [[slunce]]. Ze synonyma ''sole levante'' vzniklo označení [[levanta]], užívané i v češtině 19. století. Jejich protiklad, [[okcident]] z latinského ''occidens, occidente (sole)'',<ref>''Langenscheids Wörtebuch latainisch-deutsch,'' Berlin 1994, příslušná hesla.</ref> znamená západ, ale jako označení Západu čili [[Západní kultura|západního světa]] se mimo [[románské jazyky]] používá zřídka.


== Obsah pojmu ==
== Obsah pojmu ==

Verze z 8. 5. 2020, 21:55

Další významy jsou uvedeny na stránce Orient (rozcestník).
Bazén v harému od orientalistického malíře Jeana-Léona Gérôma (kolem 1876)

Orient (lat. východ) je tradiční označení zemí a kultur, které leží z pohledu Evropanů na východě. Jeho obsah se v dějinách měnil, v současné češtině znamená zpravidla Blízký východ a východní Středomoří, v širším slova smyslu i Střední a Dálný východ.

Etymologie

Orient znamená v románských jazycích východ a je odvozen od latinského oriens, oriente (pocházející, vycházející), oriente (sole) (ablativ lokální) znamená místo na východě, odkud vychází slunce. Ze synonyma sole levante vzniklo označení levanta, užívané i v češtině 19. století. Jejich protiklad, okcident z latinského occidens, occidente (sole),[1] znamená západ, ale jako označení Západu čili západního světa se mimo románské jazyky používá zřídka.

Obsah pojmu

Jakožto označení světové strany byl obsah pojmu orient přirozeně závislý na tom, kde mluvčí stojí a odkud se dívá. Tak ve Starém zákoně znamenal orient (řec. anatolé) Střední východ, ve starověkém Římě východní Středomoří a ve střední Evropě mohl znamenat Turecko a východní Balkán. Z odpovídajícího řeckého slova anatolé vznikl název Anatolie, východní části Turecka.

Ve středověku se orientem rozuměla oblast východního, pravoslavného křesťanství. S objevitelskými cestami a koloniálním obchodem se obsah pojmu orient rozšířil až na Dálný východ, a to zejména v jazycích koloniálních zemí. Tak i v současné angličtině zahrnuje celou jižní polovinu Asie, až po Japonsko a Sundské ostrovy.[2] Naopak v němčině může zahrnovat i východní část severní Afriky (Egypt, Libye atd.) a ve francouzštině východní Evropu: Orient expres z Paříže končil ve Vídni, v Bukurešti nebo v Istanbulu a nikdy nepřekročil hranice Evropy.

Konotace

V různých obdobích se s pojmem Orient spojovaly i různé stereotypy. Latinské úsloví Ex oriente lux (světlo z východu) se původně týkalo východu slunce, v pozdním starověku jím křesťané argumentovali ve prospěch svého náboženství a od 19. století se užívá na podporu východní moudrosti. V období velké módy orientalismu od 17. do 19. století se dovážely a napodobovaly umělecké předměty, stavěly „čínské pavilony“, parafrázovaly a překládaly orientální texty a Goethe napsal „Západovýchodní díván“.

V 19. století se orientalismus spojil s romantismem a v orientálním slohu se stavěly i synagogy. Zároveň se ale s pojmem Orient začaly spojovat záporné stereotypy. Balkán a Turecko jako „Orient“ znamenaly zanedbané země, kde je špína a nepořádek a kde vládne korupce. I v češtině se užívají spojení jako "orientální bohatství" nebo "orientální despota". Proti těmto stereotypům se postavil americký kritik Edward Said vlivnou knihou Orientalismus (1978).[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Orient na německé Wikipedii.

  1. Langenscheids Wörtebuch latainisch-deutsch, Berlin 1994, příslušná hesla.
  2. a b The Dictionary of History of Ideas, článek Orient

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Orient. Sv. 18, str. 864

Související články

Externí odkazy