Nosislav (tvrz): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Copyvio část|zdroj=https://www.nosislav.cz/o-nosislavi-publikovano/d-2491/p1=2534 -> https://www.nosislav.cz/assets/File.ashx?id_org=10486&id_dokumenty=2497}}
m zpět uvolněný text
Řádek 5: Řádek 5:
Poprvé je nosislavská tvrz zmiňována v roce [[1349]],<ref>{{Citace periodika | příjmení = Španiel | jméno = Blahoslav | titul = Nosislavská tvrz a její obyvatelé | periodikum = Jižní Morava | rok = 2002 | číslo = 41 | strany = 5–22 | isbn = 80-7275-032-1 | issn = 0449-0436 | url = https://www.nosislav.cz/assets/File.ashx?id_org=10486&id_dokumenty=2492}}</ref> od té doby byla sídlem místních vladyků. Zřejmě nejvýznamnějšími držiteli tvrze byli [[Pernštejnové]], v roce 1485 ji zakoupil [[Vilém II. z Pernštejna|Vilém II.]] a v následujících letech byla využívána úředníky [[Židlochovice|židlochovického]] panství. Od roku 1613 byla v majetku městečka Nosislavi, od roku 1654 ji vlastní soukromí majitelé.<ref name="Samek">{{Citace monografie | příjmení = Samek | jméno = Bohumil | rok = 1999 | titul = Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N) | vydavatel = Academia | místo = Praha | stránky = 674 | isbn = 80-200-0695-8}}</ref><ref name="Placek">{{Citace monografie | příjmení = Plaček | jméno = Miroslav | rok = 2002 | titul = Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí | vydavatel = Libri | místo = Praha | stránky = 433 | isbn = 80-7277-046-2}}</ref>
Poprvé je nosislavská tvrz zmiňována v roce [[1349]],<ref>{{Citace periodika | příjmení = Španiel | jméno = Blahoslav | titul = Nosislavská tvrz a její obyvatelé | periodikum = Jižní Morava | rok = 2002 | číslo = 41 | strany = 5–22 | isbn = 80-7275-032-1 | issn = 0449-0436 | url = https://www.nosislav.cz/assets/File.ashx?id_org=10486&id_dokumenty=2492}}</ref> od té doby byla sídlem místních vladyků. Zřejmě nejvýznamnějšími držiteli tvrze byli [[Pernštejnové]], v roce 1485 ji zakoupil [[Vilém II. z Pernštejna|Vilém II.]] a v následujících letech byla využívána úředníky [[Židlochovice|židlochovického]] panství. Od roku 1613 byla v majetku městečka Nosislavi, od roku 1654 ji vlastní soukromí majitelé.<ref name="Samek">{{Citace monografie | příjmení = Samek | jméno = Bohumil | rok = 1999 | titul = Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N) | vydavatel = Academia | místo = Praha | stránky = 674 | isbn = 80-200-0695-8}}</ref><ref name="Placek">{{Citace monografie | příjmení = Plaček | jméno = Miroslav | rok = 2002 | titul = Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí | vydavatel = Libri | místo = Praha | stránky = 433 | isbn = 80-7277-046-2}}</ref>


Tvrz byla spolu s asi 200 metrů vzdáleným opevněným římskokatolickým [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Nosislav)|kostelem svatého Jakuba]] součástí obranného systému Nosislavi. Obranný systém byl budován proti nepřátelským nájezdům do brněnské kotliny od jihovýchodu podél řeky [[Svratka|Svratky]]. Jeho největší význam byl v době [[Osmansko-habsburské války|tureckého nebezpečí v 16. století]]. Nebyl ovšem vojensky významně využit. Kostel stojí na malém návrší, původně možná zřetelnějším ostrohu. Dominantní hradby jsou z velké části od začátku 90. let 20. století postupně opraveny v součinnosti se státní památkovou péči.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
{{Copyvio část|zdroj=https://www.nosislav.cz/o-nosislavi-publikovano/d-2491/p1=2534 -> https://www.nosislav.cz/assets/File.ashx?id_org=10486&id_dokumenty=2497}}
| příjmení = Svoboda
| jméno = Vladimír
| příjmení2 = Fröhlich
| jméno2 = Pavel
| titul = Nosislavská vodní tvrz
| url = https://www.nosislav.cz/assets/File.ashx?id_org=10486&id_dokumenty=2497
| vydavatel = Úřad městyse Nosislav
| místo = Nosislav
| datum vydání = 2007
| datum přístupu = 2020-04-27
}}</ref>

Tvrz zůstala zachována díky vyhnutí se válečným událostem zejména za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] a ušetřena přestavbám díky úpadku obce po jejím někdejším rozvoji v 16. století, i díky péči během zemědělského využití na výhodném místě v obci.

== Historie v datech ==
{{upravit část|vytvořit souvislý text/začlenit výše}}
'''1278''' první písemná zmínka o obci Nosislav, předpokládá se nepřímo existence tvrze

'''1349''' první písemná zmínka o tvrzi (tvrz v držení drobné šlechty)

'''1406''' první písemná zmínka o vinici náležející ke tvrzi (trať Nivka)

'''1485''' tvrz a obec v držení Viléma z Pernštejna

'''1486''' povýšení Nosislavi na městečko, udělení znaku a výročních trhů

'''1508''' Nosislav součástí židlochovického panství

'''1485-1613''' tvrz sídlem úředníků židlochovického panství

'''začátek 16.stol.''' opevnění protilehlého kostela, vodní tvrz součástí obranného systému

'''16.stol.''' rozvoj hospodářství v obci (vinice, sklepy, mlýn, pivovar)

'''1613''' prodej tvrze drobnému šlechtici

'''1624-1654''' v důsledku 30.leté války tvrz neobydlená

'''od 1654''' hospodářské stavení (lán, tříčtvrtělán, půllán)

'''1673''' poprvé uvalena robota na tvrz

'''1680''' doložená nákladná přístavba na hospodářské stavení, původní prvky tvrze zachovány

'''1654 až 50. léta 20.století''' nepřetržité období hospodaření na tvrzi

'''začátek 20. stol'''. tvrz je 3x dějištěm literárního vyprávění (F. Losa, J. Obrovský, Ivan Jelínek)<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Španiel
| jméno = Blahoslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Nosislavská čítanka: Nosislav v krásné literatuře
| vydání = první
| vydavatel = Obecní úřad Nosislav
| místo = Nosislav
| rok vydání = 1996
| počet stran = 96
| strany =
| isbn =
}}</ref>

'''50. léta – 1993''' obytný dům (malé hospodářství) poslední majitelky (paní Zbořilová)

'''po roce 1994'''  přestavba stodoly na rodinný dům, tvrz zachována, areál jízdárnou (agroturistika)

'''2005''' počátek snah obce o využití historické hodnoty vodní tvrze (dosud nerealizováno – prodej dalšímu soukromníkovi)<ref name=":0" />


== Popis stavby ==
== Popis stavby ==

Verze z 30. 4. 2020, 15:18

Tvrz Nosislav
Poloha
AdresaNosislav, ČeskoČesko Česko
UliceNa Tvrzi
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky33747/7-1593 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tvrz Nosislav se nachází v ulici Na Tvrzi (čp. 72) v městysu Nosislav v okrese Brno-venkov. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Poprvé je nosislavská tvrz zmiňována v roce 1349,[2] od té doby byla sídlem místních vladyků. Zřejmě nejvýznamnějšími držiteli tvrze byli Pernštejnové, v roce 1485 ji zakoupil Vilém II. a v následujících letech byla využívána úředníky židlochovického panství. Od roku 1613 byla v majetku městečka Nosislavi, od roku 1654 ji vlastní soukromí majitelé.[3][4]

Tvrz byla spolu s asi 200 metrů vzdáleným opevněným římskokatolickým kostelem svatého Jakuba součástí obranného systému Nosislavi. Obranný systém byl budován proti nepřátelským nájezdům do brněnské kotliny od jihovýchodu podél řeky Svratky. Jeho největší význam byl v době tureckého nebezpečí v 16. století. Nebyl ovšem vojensky významně využit. Kostel stojí na malém návrší, původně možná zřetelnějším ostrohu. Dominantní hradby jsou z velké části od začátku 90. let 20. století postupně opraveny v součinnosti se státní památkovou péči.[5]

Tvrz zůstala zachována díky vyhnutí se válečným událostem zejména za třicetileté války a ušetřena přestavbám díky úpadku obce po jejím někdejším rozvoji v 16. století, i díky péči během zemědělského využití na výhodném místě v obci.

Historie v datech

1278 první písemná zmínka o obci Nosislav, předpokládá se nepřímo existence tvrze

1349 první písemná zmínka o tvrzi (tvrz v držení drobné šlechty)

1406 první písemná zmínka o vinici náležející ke tvrzi (trať Nivka)

1485 tvrz a obec v držení Viléma z Pernštejna

1486 povýšení Nosislavi na městečko, udělení znaku a výročních trhů

1508 Nosislav součástí židlochovického panství

1485-1613 tvrz sídlem úředníků židlochovického panství

začátek 16.stol. opevnění protilehlého kostela, vodní tvrz součástí obranného systému

16.stol. rozvoj hospodářství v obci (vinice, sklepy, mlýn, pivovar)

1613 prodej tvrze drobnému šlechtici

1624-1654 v důsledku 30.leté války tvrz neobydlená

od 1654 hospodářské stavení (lán, tříčtvrtělán, půllán)

1673 poprvé uvalena robota na tvrz

1680 doložená nákladná přístavba na hospodářské stavení, původní prvky tvrze zachovány

1654 až 50. léta 20.století nepřetržité období hospodaření na tvrzi

začátek 20. stol. tvrz je 3x dějištěm literárního vyprávění (F. Losa, J. Obrovský, Ivan Jelínek)[6]

50. léta – 1993 obytný dům (malé hospodářství) poslední majitelky (paní Zbořilová)

po roce 1994  přestavba stodoly na rodinný dům, tvrz zachována, areál jízdárnou (agroturistika)

2005 počátek snah obce o využití historické hodnoty vodní tvrze (dosud nerealizováno – prodej dalšímu soukromníkovi)[5]

Popis stavby

Jedná se o pozdně gotickou stavbu o rozměrech 11,5 × 7,8 m, která původně byla přízemím věžovité tvrze.[3][4] Původní dvoupatrová budova byla v roce 1680 o patro snížena a doplněna hospodářskými stavbami.[5] Rozsáhlá místnost v budově byla později rozdělena příčkami a přestropena na dvě podlaží, přičemž horní je přístupné zachovaným původním schodištěm. V severní stěně se nachází arkýř s prevétem, v horním patře jsou pod podhledem schovány původní renesanční vyřezávané a malované trámy. Na přelomu 19. a 20. století byl k východní stěně přistavěn přístavek, takže tvrz tvoří západní část dnešní budovy.[3][4] V 90. letech 20. století byla stodola u tvrze změněna na rodinný dům.[5]

Tvrz byla původně opevněna valem a příkopem, z jižní strany byla chráněna Svratkou. Torzo příkopu je dosud patrné,[4] do roku 1945 byl příkop částečně funkční.[5]

Národní památkový ústav řadí chátrající budovu tvrze mezi nejohroženější nemovité památky.[7]

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-09]. Identifikátor záznamu 145409 : Tvrz vodní. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ŠPANIEL, Blahoslav. Nosislavská tvrz a její obyvatelé. Jižní Morava. 2002, čís. 41, s. 5–22. Dostupné online. ISSN 0449-0436. ISBN 80-7275-032-1. 
  3. a b c SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 674. 
  4. a b c d PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-046-2. S. 433. 
  5. a b c d e SVOBODA, Vladimír; FRÖHLICH, Pavel. Nosislavská vodní tvrz [online]. Nosislav: Úřad městyse Nosislav, 2007 [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. 
  6. ŠPANIEL, Blahoslav. Nosislavská čítanka: Nosislav v krásné literatuře. první. vyd. Nosislav: Obecní úřad Nosislav, 1996. 96 s. 
  7. Nejohroženější nemovité památky – tvrz vodní [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2012-03-02 [cit. 2013-08-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy