Alessandro Volta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 109.108.119.74 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Queen lover fanpage
značka: rychlé vrácení zpět
kys
Řádek 24: Řádek 24:
O svých výzkumech přednášel [[20. březen|20. března]] [[1800]] před Královskou společností v Londýně a [[28. říjen|28. října]] [[1801]] v [[Institut de France|pařížském Institutu]]. Tam zaujal [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]], který jej podporoval, jmenoval hrabětem a roku [[1809]] italským senátorem. Ani poté, co byl Napoleon poražen, neupadl v nemilost a až do roku [[1819]] byl ředitelem fakulty matematiky a fyziky univerzity v [[Pavia|Pávii]]. Od roku [[1823]] byl po srdeční mrtvici prakticky hluchý a slepý.
O svých výzkumech přednášel [[20. březen|20. března]] [[1800]] před Královskou společností v Londýně a [[28. říjen|28. října]] [[1801]] v [[Institut de France|pařížském Institutu]]. Tam zaujal [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]], který jej podporoval, jmenoval hrabětem a roku [[1809]] italským senátorem. Ani poté, co byl Napoleon poražen, neupadl v nemilost a až do roku [[1819]] byl ředitelem fakulty matematiky a fyziky univerzity v [[Pavia|Pávii]]. Od roku [[1823]] byl po srdeční mrtvici prakticky hluchý a slepý.


Je po něm pojmenována jednotka elektrického napětí [[Volt]] a kráter [[Volta (kráter)|Volta]] na [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené straně Měsíce]].<ref name="rukl">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Markov, str. 28, č. mapového listu 1, ISBN 978-80-7151-269-1</ref><ref name="iau">[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/6430 Crater Volta on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}</ref>
Je po něm pojmenována jednotka elektrického napětí [[Volt]] a kráter [[Volta (kráter)|Volta]] na [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené straně Měsíce]].<ref name="rukl">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Markov, str. 28, č. mapového listu 1, ISBN 978-80-7151-269-1</ref><ref name="iau">[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/6430 Crater Volta on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}</ref> saj obra


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 20. 11. 2019, 13:24

Alessandro Volta
Alessandro Volta
Alessandro Volta
Narození18. února 1745
Como, Vlajka Milánského vévodství Milánské vévodství
Úmrtí5. března 1827 (ve věku 82 let)
Como, Vlajka Království lombardsko-benátského Lombardsko-benátské království
Místo pohřbenítomb of Alessandro Volta
Povolánífyzik, vynálezce, akademik a chemik
ZaměstnavatelUniverzita v Pavii
OceněníCopleyho medaile (1794)
rytíř Řádu čestné legie
společník Královské společnosti
Řád železné koruny
ChoťTeresa Peregrini
DětiZanino Volta
Funkcesenátor (Italské království; 1809–1814)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio Volta (18. února 1745 Como, Milánské vévodství5. března 1827 Como, Lombardsko-benátské království) byl italský fyzik proslulý svými objevy v oboru elektřiny. Objevil například třecí elektřinu, vynalezl Voltův elektrický článek nebo zdokonalil kondenzátor.

Život

Narodil se jako sedmé a poslední dítě ve šlechtické rodině. Do sedmi let nemluvil, a proto mělo jeho okolí obavy, že je slabomyslný. Přesto zvládl vystudovat jezuitskou kolej a své zpoždění dohnat. Poté ale místo dráhy duchovního přestoupil na královský seminář. V té době se začal zajímat o výzkum elektřiny. Roku 1769 publikoval knihu O přitažlivé síle elektrického ohně a jevech s tím souvisejících, v níž zveřejnil hypotézu o souvislosti elektřiny a magnetismu. Přišel na ni ale už o šest let dříve, v 18 letech. V dalších letech sestavil a zdokonalil mnoho přístrojů pro své pokusy. Mezi tím se stačil stát ředitelem lycea a v roce 1774 profesorem fyziky na gymnáziu v Comu.

V letech 17751780 zkoumal složení vzduchu a na základě pokusů formuloval hypotézu o jeho složení ze dvou různých plynů. V roce 1779 nastoupil na univerzitu v Pavii. Vrátil se tam opět k pokusům s elektřinou. Vynalezl kondenzátor a elektrometr, uvažoval o principech vzniku bouřek.

V roce 1791 se dozvěděl o pokusech Luigi Galvaniho se žabími stehýnky, jejichž svaly se stahují při dotyku kovovým skalpelem. Odhalil, že se nejedná o živočišnou elektřinu, ale o reakci kovů. V roce 1800 sestrojil první elektrický článekVoltův sloup. Seřadil také kovy podle jejich elektrochemických potenciálů.

V roce 1794 se oženil, měl tři syny.

O svých výzkumech přednášel 20. března 1800 před Královskou společností v Londýně a 28. října 1801 v pařížském Institutu. Tam zaujal Napoleona Bonaparta, který jej podporoval, jmenoval hrabětem a roku 1809 italským senátorem. Ani poté, co byl Napoleon poražen, neupadl v nemilost a až do roku 1819 byl ředitelem fakulty matematiky a fyziky univerzity v Pávii. Od roku 1823 byl po srdeční mrtvici prakticky hluchý a slepý.

Je po něm pojmenována jednotka elektrického napětí Volt a kráter Volta na přivrácené straně Měsíce.[1][2] saj obra

Odkazy

Reference

  1. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Markov, str. 28, č. mapového listu 1, ISBN 978-80-7151-269-1
  2. Crater Volta on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Externí odkazy