Alessandro Volta: Porovnání verzí
m Editace uživatele 109.108.119.74 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Queen lover fanpage značka: rychlé vrácení zpět |
kys značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
O svých výzkumech přednášel [[20. březen|20. března]] [[1800]] před Královskou společností v Londýně a [[28. říjen|28. října]] [[1801]] v [[Institut de France|pařížském Institutu]]. Tam zaujal [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]], který jej podporoval, jmenoval hrabětem a roku [[1809]] italským senátorem. Ani poté, co byl Napoleon poražen, neupadl v nemilost a až do roku [[1819]] byl ředitelem fakulty matematiky a fyziky univerzity v [[Pavia|Pávii]]. Od roku [[1823]] byl po srdeční mrtvici prakticky hluchý a slepý. |
O svých výzkumech přednášel [[20. březen|20. března]] [[1800]] před Královskou společností v Londýně a [[28. říjen|28. října]] [[1801]] v [[Institut de France|pařížském Institutu]]. Tam zaujal [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]], který jej podporoval, jmenoval hrabětem a roku [[1809]] italským senátorem. Ani poté, co byl Napoleon poražen, neupadl v nemilost a až do roku [[1819]] byl ředitelem fakulty matematiky a fyziky univerzity v [[Pavia|Pávii]]. Od roku [[1823]] byl po srdeční mrtvici prakticky hluchý a slepý. |
||
Je po něm pojmenována jednotka elektrického napětí [[Volt]] a kráter [[Volta (kráter)|Volta]] na [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené straně Měsíce]].<ref name="rukl">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Markov, str. 28, č. mapového listu 1, ISBN 978-80-7151-269-1</ref><ref name="iau">[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/6430 Crater Volta on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}</ref> |
Je po něm pojmenována jednotka elektrického napětí [[Volt]] a kráter [[Volta (kráter)|Volta]] na [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené straně Měsíce]].<ref name="rukl">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Markov, str. 28, č. mapového listu 1, ISBN 978-80-7151-269-1</ref><ref name="iau">[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/6430 Crater Volta on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}</ref> saj obra |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 20. 11. 2019, 13:24
Alessandro Volta | |
---|---|
Alessandro Volta | |
Narození | 18. února 1745 Como, Milánské vévodství |
Úmrtí | 5. března 1827 (ve věku 82 let) Como, Lombardsko-benátské království |
Místo pohřbení | tomb of Alessandro Volta |
Povolání | fyzik, vynálezce, akademik a chemik |
Zaměstnavatel | Univerzita v Pavii |
Ocenění | Copleyho medaile (1794) rytíř Řádu čestné legie společník Královské společnosti Řád železné koruny |
Choť | Teresa Peregrini |
Děti | Zanino Volta |
Funkce | senátor (Italské království; 1809–1814) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio Volta (18. února 1745 Como, Milánské vévodství – 5. března 1827 Como, Lombardsko-benátské království) byl italský fyzik proslulý svými objevy v oboru elektřiny. Objevil například třecí elektřinu, vynalezl Voltův elektrický článek nebo zdokonalil kondenzátor.
Život
Narodil se jako sedmé a poslední dítě ve šlechtické rodině. Do sedmi let nemluvil, a proto mělo jeho okolí obavy, že je slabomyslný. Přesto zvládl vystudovat jezuitskou kolej a své zpoždění dohnat. Poté ale místo dráhy duchovního přestoupil na královský seminář. V té době se začal zajímat o výzkum elektřiny. Roku 1769 publikoval knihu O přitažlivé síle elektrického ohně a jevech s tím souvisejících, v níž zveřejnil hypotézu o souvislosti elektřiny a magnetismu. Přišel na ni ale už o šest let dříve, v 18 letech. V dalších letech sestavil a zdokonalil mnoho přístrojů pro své pokusy. Mezi tím se stačil stát ředitelem lycea a v roce 1774 profesorem fyziky na gymnáziu v Comu.
V letech 1775–1780 zkoumal složení vzduchu a na základě pokusů formuloval hypotézu o jeho složení ze dvou různých plynů. V roce 1779 nastoupil na univerzitu v Pavii. Vrátil se tam opět k pokusům s elektřinou. Vynalezl kondenzátor a elektrometr, uvažoval o principech vzniku bouřek.
V roce 1791 se dozvěděl o pokusech Luigi Galvaniho se žabími stehýnky, jejichž svaly se stahují při dotyku kovovým skalpelem. Odhalil, že se nejedná o živočišnou elektřinu, ale o reakci kovů. V roce 1800 sestrojil první elektrický článek – Voltův sloup. Seřadil také kovy podle jejich elektrochemických potenciálů.
V roce 1794 se oženil, měl tři syny.
O svých výzkumech přednášel 20. března 1800 před Královskou společností v Londýně a 28. října 1801 v pařížském Institutu. Tam zaujal Napoleona Bonaparta, který jej podporoval, jmenoval hrabětem a roku 1809 italským senátorem. Ani poté, co byl Napoleon poražen, neupadl v nemilost a až do roku 1819 byl ředitelem fakulty matematiky a fyziky univerzity v Pávii. Od roku 1823 byl po srdeční mrtvici prakticky hluchý a slepý.
Je po něm pojmenována jednotka elektrického napětí Volt a kráter Volta na přivrácené straně Měsíce.[1][2] saj obra
Odkazy
Reference
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Markov, str. 28, č. mapového listu 1, ISBN 978-80-7151-269-1
- ↑ Crater Volta on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Externí odkazy
- Galerie Alessandro Volta na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alessandro Volta na Wikimedia Commons
- Autor Alessandro Volta ve Wikizdrojích