Svaz průmyslu a dopravy ČR: Porovnání verzí

Svaz průmyslu a dopravy
	Sídlo SP ČR v Praze-Vysočanech
Zkratka	SP ČR
Vznik	5. května 1990
Typ	nestátní organizace
Sídlo	Praha, Česko
Souřadnice	50°6′11,12″ s. š., 14°30′10,36″ v. d.
Prezident	Jaroslav Hanák
Oficiální web	www.spcr.cz
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 11. 6. 2019, 12:22

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) je zaměstnavatelským svazem v České republice. Je nestátní, na vládě, politických stranách a odborech nezávislou organizací ovlivňující hospodářskou a sociální politiku vlády a působící na vytváření optimálních podmínek pro podnikání. Hájí zájmy zaměstnavatelů na úrovni České republiky, ale i v evropských a světových organizacích. Vyjednává za zaměstnavatele s vládou a odbory v Radě hospodářské a sociální dohody, tzv. tripartitě.

Svaz podle vlastních údajů sdružuje 33 odvětvových profesních či regionálních svazů a asociací (kolektivních členů), 146 individuálních členských firem a 4 pozorovatele (k červnu 2019). Celkově tak reprezentuje zhruba 11 tisíc firem, které zaměstnávají 1,3 milionu pracovníků.^[1] Po České republice má sedm regionálních zastoupení, která vyjednávají za zaměstnavatele v krajských tripartitách.

Historie

Před rokem 1918 byly reprezentanty českých podnikatelských skupin české sekce Ústředního svazu rakouského průmyslu a Jednoty rakouských průmyslníků. Po roce 1918, konkrétně od valné hromady z 18. června, převzal správu nad zájmy průmyslu Český svaz průmyslníků. Koncem roku 1918 byl na podkladě spolkového zákona právně založen Ústřední svaz československých průmyslníků, dobrovolná celostátní organizace, která rychle s velkými bankami a jinými vrcholnými ekonomickými strukturami ovládla československé hospodářství a společně s nimi měla rozhodující slovo při určování ekonomické politiky vlády nového státu. Mezi čelné představitele Svazu patřili F. Malinský, B. Mařík, J. Preiss (předsedové), T. Baťa, J. Baťa, F. Hodáč, L.Myslík, V. Klement, V. Kavalier, F. Zátka a další osobnosti.

Dne 29. srpna 1939 byl na základě nařízení ministra průmyslu, obchodu a živností průmysl v Čechách a na Moravě povinně organizován v Ústředním svazu průmyslu pro Čechy a Moravu, členěném jak odborně do 23 hospodářských skupin, tak územně do 10 územních skupin. Po roce 1945 se svaz vrátil k původnímu jménu, poúnorový mocenský monopol KSČ ale přinesl nástup centrálně plánovaného hospodářství a tím i likvidaci Ústředního svazu československého průmyslu ke dni 30. září 1950. V tu dobu měl Svaz 14 tisíc členů.

Snaha o jeho obnovení v roce 1968 pak vydržela jen do následujícího roku. K obnově došlo až 5. května 1990, kdy byl v Ostravě z iniciativy 153 podniků a organizací založen Svaz průmyslu České republiky, který navázal na Ústřední svaz československých průmyslníků. Dne 17. března 1994 schválila valná hromada přejmenování na Svaz průmyslu a dopravy České republiky.^[2]

Organizační struktura

V čele Svazu průmyslu stojí devatenáctičlenné představenstvo, které je voleno ze zástupců členských firem. Představenstvo se skládá z prezidenta, sedmi viceprezidentů a 11 členů představenstva.^[3] Kontrolním orgánem Svazu je pětičlenná dozorčí rada. Od roku 2011 vede Svaz průmyslu a dopravy ČR prezident Jaroslav Hanák, který byl ve své funkci potvrzen i ve volbách roku 2015 a 2019.^[4]

Prezidenti

Od obnovení Svazu stáli v čele předsednictva:^[2]

1990 Miroslav Grégr
1990–1993 Hynek Hanák
1993–2000 Štěpán Popovič
2000–2001 Petr Karas
2001–2004 Stanislav Kázecký
2004–2011 Jaroslav Míl
od 2011 Jaroslav Hanák

Čestní členové

Poslání

Svaz průmyslu a dopravy ČR hájí zaměstnavatele a podnikatele a snaží se pro ně vytvářet optimální podmínky pro podnikání a zvyšování konkurenceschopnosti.

Zastoupení v Radě hospodářské a sociální dohody

V Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě) se projednávají zásadní ekonomické a sociální témata na úrovni vláda – zaměstnavatelé – odbory. Součástí tripartity jsou konzultace na úrovni expertů. Svaz zastupuje své členy při kolektivním vyjednávání s odbory a nabízí jim své konzultace.

Připomínky k zákonům

Svaz je oficiálním připomínkovým místem pro legislativu. Uplatňuje požadavky firem v souhrnných stanoviscích, které umisťuje do elektronické knihovny vládních materiálů (e-klep). Členové mohou prostřednictvím Svazu iniciovat změny právních norem směřující ke zlepšení podnikatelského prostředí. Ročně Svaz okomentuje na 140 zákonů.

Témata SP ČR

Svaz formuluje v expertních týmech a pracovních skupinách stanoviska na základě potřeb svých členů. Zabývá se tématy, které se dotýkají téměř všech sektorů průmyslu a dopravy:

bezpečnost práce
daně
digitalizace
doprava a infrastruktura
energetika
environmentální politika
export
EU
hospodářská politika
kohezní politika
legislativa
lidské zdroje
úotravinářství
průmysl 4.0
trh práce
výzkum, vývoj a inovace
vzdělávání
zdravotnictví

Členství v mezinárodních organizacích

Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem evropských i mezinárodních organizací, které prosazují zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů na evropské úrovni. Od roku 1993 je členem Konfederace evropského podnikání BusinessEurope, která sdružuje 40 evropských národních zaměstnavatelských svazů. V Bruselu má také své stálé zastoupení. Od roku 1996 má své zástupce v Poradním výboru pro průmysl a obchod OECD (BIAC).

Na bilaterální úrovni spolupracuje s partnerskými průmyslovými svazy, obchodními komorami a ostatními hospodářskými institucemi v zahraničí na základě dohod o spolupráci.

Zástupci Svazu působí v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV), což je poradní orgán Evropské komise a součást Evropského sociálního dialogu. Svaz zastupuje zaměstnavatele v poradních výborech a agenturách Evropské komise, v nichž je účast sociálních partnerů zakotvena ve Smlouvě o Evropském společenství.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je spoluzakladatelem České podnikatelské reprezentace v Bruselu (CEBRE), a to společně s Hospodářskou komorou ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. CEBRE bylo vytvořeno, aby prezentovalo a obhajovalo české podnikatelské zájmy před evropskými institucemi a u evropských podnikatelských federací přímo v Bruselu.

Organizované akce

Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR

Sněm SP ČR je pro členy Svazu nejvýznamnější událostí roku. Tradičně je součástí prvního dne Mezinárodního strojírenského veletrhu na brněnském výstavišti. Na Sněmu Svaz průmyslu hodnotí aktuální ekonomickou situaci a dochází zde k výměně názorů a stanovisek mezi vládou a zaměstnavateli a podnikateli. Schází se zde každoročně na čtyři stovky zástupců firemní sféry a význačných hostů.

Reference

↑ Struktura SP ČR [online]. Svaz průmyslu a dopravy České republiky [cit. 2019-06-11]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Administrator. Historie Svazu průmyslu a dopravy ČR [online]. Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2017-12-12 [cit. 2019-06-11]. Dostupné online.
↑ Milena Jabůrková zvolena viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy ČR, Jiří Cienciała se stal jeho čestným členem. ICT Revue [online]. [cit. 2018-08-13]. Dostupné online.
↑ ČTK. Jaroslav Hanák je potřetí prezidentem Svazu průmyslu a dopravy. ČeskéNoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář, 2019-05-14 [cit. 2019-06-11]. Dostupné online.

Externí odkazy

[1] Struktura SP ČR [online]. Svaz průmyslu a dopravy České republiky [cit. 2019-06-11]. Dostupné online.

[:0-2] Administrator. Historie Svazu průmyslu a dopravy ČR [online]. Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2017-12-12 [cit. 2019-06-11]. Dostupné online.

[3] Milena Jabůrková zvolena viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy ČR, Jiří Cienciała se stal jeho čestným členem. ICT Revue [online]. [cit. 2018-08-13]. Dostupné online.

[čn190514-4] ČTK. Jaroslav Hanák je potřetí prezidentem Svazu průmyslu a dopravy. ČeskéNoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář, 2019-05-14 [cit. 2019-06-11]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
  | web = http://www.spcr.cz/
 }}
-'''Svaz průmyslu a dopravy ČR''' (SP ČR) je zaměstnavatelským svazem v [[Česko|České republice]] se stoletou tradicí. Je nestátní, na vládě, politických stranách a odborech nezávislou organizací ovlivňující hospodářskou a sociální politiku vlády a působící na vytváření optimálních podmínek pro podnikání. Hájí zájmy zaměstnavatelů na úrovni České republiky, ale i v evropských a světových organizacích. Vyjednává za zaměstnavatele s vládou a odbory v [[Rada hospodářské a sociální dohody|Radě hospodářské a sociální dohody]], tzv. tripartitě.
+'''Svaz průmyslu a dopravy ČR''' (SP ČR) je zaměstnavatelským svazem v [[Česko|České republice]]. Je nestátní, na vládě, politických stranách a odborech nezávislou organizací ovlivňující hospodářskou a sociální politiku vlády a působící na vytváření optimálních podmínek pro podnikání. Hájí zájmy zaměstnavatelů na úrovni České republiky, ale i v evropských a světových organizacích. Vyjednává za zaměstnavatele s vládou a odbory v [[Rada hospodářské a sociální dohody|Radě hospodářské a sociální dohody]], tzv. tripartitě.
-Svaz sdružuje 33 odvětvových profesních či regionálních svazů a asociací, 141 individuálních členských firem a 4 pozorovatele. Celkově hájí zájmy 11 tisíc firem, které zaměstnávají 1,3 milionu pracovníků.<ref>{{Citace periodika
+Svaz podle vlastních údajů sdružuje 33 odvětvových profesních či regionálních svazů a asociací (kolektivních členů), 146 individuálních členských firem a 4 pozorovatele (k červnu 2019). Celkově tak reprezentuje zhruba 11 tisíc firem, které zaměstnávají 1,3 milionu pracovníků.<ref>{{Citace elektronické monografie
-| příjmení = Lešner
+| příjmení =
-| jméno = Jiří
+| jméno =
 | titul = Struktura SP ČR
-| jazyk = cs-cz
+| jazyk =
 | url = https://www.spcr.cz/struktura-sp-cr
-| datum přístupu = 2018-08-13
+| datum přístupu = 2019-06-11
+| vydavatel = Svaz průmyslu a dopravy České republiky
-}}</ref>
+| datum vydání =
-Svaz průmyslu působí i v krajích. Po České republice má sedm regionálních zastoupení, které vyjednávají za zaměstnavatele na krajských tripartitách.
+}}</ref> Po České republice má sedm regionálních zastoupení, která vyjednávají za zaměstnavatele v krajských tripartitách.
 == Historie ==
 [[Soubor:Stanovy Českého svazu průmyslníků.jpg|thumb|Stanovy Českého svazu průmyslníků]]
-Před rokem 1918 byly reprezentanty českých podnikatelských skupin české sekce [[Ústřední svaz rakouského průmyslu|Ústředního svazu rakouského průmyslu]] a [[Jednota rakouských průmyslníků|Jednoty rakouských průmyslníků]]. Po roce 1918, konkrétně od valné hromady z 18. června, převzal správu nad zájmy průmyslu [[Český svaz průmyslníků]]. Koncem přelomového roku 1918 byl na podkladě spolkového zákona právně založen Ústřední svaz československých průmyslníků, dobrovolná celostátní organizace, která rychle s velkými bankami a jinými vrcholnými ekonomickými strukturami ovládla československé hospodářství a společně s nimi měla rozhodující slovo při určování ekonomické politiky vlády nového státu. Mezi čelné představitele Svazu patřili F. Malinský, B. Mařík, J. Preiss /předsedové/, T. Baťa, J. Baťa, F. Hodáč, L.Myslík, V. Klement, V. Kavalier, F. Zátka a další osobnosti. Dne 29. srpna 1939 byl na základě nařízení ministra průmyslu, obchodu a živností průmysl v Čechách a na Moravě povinně organizován v [[Ústřední svaz průmyslu pro Čechy a Moravu|Ústředním svazu průmyslu pro Čechy a Moravu]], členěném jak odborně do 23 hospodářských skupin, tak územně do 10 územních skupin. Po roce 1945 se svaz vrátil k původnímu jménu, poúnorový mocenský monopol KSČ ale přinesl nástup [[Plánovaná ekonomika|centrálně plánovaného hospodářství]] a tím i likvidaci Ústředního svazu československého průmyslu ke dni 30. září 1950. V tu dobu měl Svaz 14 tisíc členů.
+Před rokem 1918 byly reprezentanty českých podnikatelských skupin české sekce [[Ústřední svaz rakouského průmyslu|Ústředního svazu rakouského průmyslu]] a [[Jednota rakouských průmyslníků|Jednoty rakouských průmyslníků]]. Po roce 1918, konkrétně od valné hromady z 18. června, převzal správu nad zájmy průmyslu [[Český svaz průmyslníků]]. Koncem roku 1918 byl na podkladě spolkového zákona právně založen Ústřední svaz československých průmyslníků, dobrovolná celostátní organizace, která rychle s velkými bankami a jinými vrcholnými ekonomickými strukturami ovládla československé hospodářství a společně s nimi měla rozhodující slovo při určování ekonomické politiky vlády nového státu. Mezi čelné představitele Svazu patřili F. Malinský, B. Mařík, J. Preiss (předsedové), T. Baťa, J. Baťa, F. Hodáč, L.Myslík, V. Klement, V. Kavalier, F. Zátka a další osobnosti.
+Dne 29. srpna 1939 byl na základě nařízení ministra průmyslu, obchodu a živností průmysl v Čechách a na Moravě povinně organizován v [[Ústřední svaz průmyslu pro Čechy a Moravu|Ústředním svazu průmyslu pro Čechy a Moravu]], členěném jak odborně do 23 hospodářských skupin, tak územně do 10 územních skupin. Po roce 1945 se svaz vrátil k původnímu jménu, poúnorový mocenský monopol KSČ ale přinesl nástup [[Plánovaná ekonomika|centrálně plánovaného hospodářství]] a tím i likvidaci Ústředního svazu československého průmyslu ke dni 30. září 1950. V tu dobu měl Svaz 14 tisíc členů.
-Snaha o jeho obnovení v roce 1968 pak vydržela jen do následujícího roku. K obnově došlo až 5. května 1990, kdy byl v Ostravě z iniciativy 153 podniků a organizací založen Svaz průmyslu České republiky, který navázal na Ústřední svaz československých průmyslníků. Dne 17. března 1994 schválila valná hromada přejmenování na Svaz průmyslu a dopravy České republiky.
+Snaha o jeho obnovení v roce 1968 pak vydržela jen do následujícího roku. K obnově došlo až 5. května 1990, kdy byl v Ostravě z iniciativy 153 podniků a organizací založen Svaz průmyslu České republiky, který navázal na Ústřední svaz československých průmyslníků. Dne 17. března 1994 schválila valná hromada přejmenování na Svaz průmyslu a dopravy České republiky.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
-== Struktura SP ČR ==
+| titul = Historie Svazu průmyslu a dopravy ČR
+| url = https://www.spcr.cz/100-let/11408-historie-svazu-prumyslu-a-dopravy-cr
+| datum přístupu = 2019-06-11
+| jazyk =
+| vydavatel = Svaz průmyslu a dopravy ČR
+| datum vydání = 2017-12-12
+| autor = Administrator
+}}</ref>
+== Organizační struktura ==
 V čele Svazu průmyslu stojí devatenáctičlenné představenstvo, které je voleno ze zástupců členských firem. Představenstvo se skládá z prezidenta, sedmi viceprezidentů a 11 členů představenstva.<ref>{{Citace elektronického periodika
-| příjmení = Revue
+| příjmení =
-| jméno = ICT
+| jméno =
-| titul = Milena Jabůrková zvolena viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy ČR, Jiří Cienciała se stal jeho čestným členem {{!}} Hospodářské noviny (IHNED.cz)
+| titul = Milena Jabůrková zvolena viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy ČR, Jiří Cienciała se stal jeho čestným členem
-| periodikum = ictrevue.ihned.cz
+| periodikum = ICT Revue
 | url = https://ictrevue.ihned.cz/c3-65751310-0ICT00_d-65751310-milena-jaburkova-zvolena-viceprezidentkou-svazu-prumyslu-a-dopravy-cr-jiri-cienciala-se-stal-jeho-cestnym-clenem
 | jazyk = cs
 | datum přístupu = 2018-08-13
-}}</ref> Kontrolním orgánem Svazu je pětičlenná dozorčí rada.
+}}</ref> Kontrolním orgánem Svazu je pětičlenná dozorčí rada. Od roku 2011 vede Svaz průmyslu a dopravy ČR prezident [[Jaroslav Hanák]], který byl ve své funkci potvrzen i ve volbách roku 2015 a 2019.<ref name="čn190514">{{Citace elektronického periodika
+| autor1 = ČTK
+| odkaz_na_autora1 = Česká tisková kancelář
-Od roku 2011 vede Svaz průmyslu a dopravy ČR prezident [[Jaroslav Hanák]].
+| titul = Jaroslav Hanák je potřetí prezidentem Svazu průmyslu a dopravy
+| periodikum = ČeskéNoviny.cz
+| vydavatel = Česká tisková kancelář
+| datum_vydání = 2019-05-14
+| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/jaroslav-hanak-je-potreti-prezidentem-svazu-prumyslu-a-dopravy/1755848
+| datum_přístupu = 2019-06-11
+}}</ref>
 === Prezidenti ===
+Od obnovení Svazu stáli v čele předsednictva:<ref name=":0" />
 * 1990 [[Miroslav Grégr]]
 * 1990–1993 [[Hynek Hanák]]
@@ Řádek 53: / Řádek 72: @@
 * 2001–2004 [[Stanislav Kázecký]]
 * 2004–2011 [[Jaroslav Míl]]
-* od 2011 [[Jaroslav Hanák]]<ref name="čn190514">{{Citace elektronického periodika
+* od 2011 [[Jaroslav Hanák]]
- | autor1 = ČTK
- | odkaz_na_autora1 = Česká tisková kancelář
- | titul = Jaroslav Hanák je potřetí prezidentem Svazu průmyslu a dopravy
- | periodikum = ČeskéNoviny.cz
- | vydavatel = Česká tisková kancelář
- | datum_vydání = 2019-05-14
- | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/jaroslav-hanak-je-potreti-prezidentem-svazu-prumyslu-a-dopravy/1755848
- | datum_přístupu = 2019-06-11
-}}</ref>
 === Čestní členové ===
-* [[Tomáš Baťa ml.]]
+*[[Tomáš Baťa mladší]]
 * [[Miroslav Krejčí]]
 * Miroslav Grégr
@@ Řádek 84: / Řádek 94: @@
 === Zastoupení v Radě hospodářské a sociální dohody ===
-V Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě) se projednávají zásadní ekonomické a sociální témata na úrovni vláda- zaměstnavatelé-odbory. Součástí tripartity jsou konzultace na úrovni expertů. Svaz zastupuje své členy při kolektivním vyjednávání s odbory a nabízí jim své konzultace.
+V Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě) se projednávají zásadní ekonomické a sociální témata na úrovni vláda – zaměstnavatelé – odbory. Součástí tripartity jsou konzultace na úrovni expertů. Svaz zastupuje své členy při kolektivním vyjednávání s odbory a nabízí jim své konzultace.
 === Připomínky k zákonům ===
-Svaz je oficiálním připomínkovým místem pro legislativu. Uplatňuje požadavky firem v souhrnných stanoviscích, které umisťuje do elektronické knihovny vládních materiálů (e-klep). Členové mohou prostřednictvím Svazu iniciovat změny právních norem směřující ke zlepšení podnikatelského prostředí. Ročně okomentuje na 140 zákonů.
+Svaz je oficiálním připomínkovým místem pro legislativu. Uplatňuje požadavky firem v souhrnných stanoviscích, které umisťuje do elektronické knihovny vládních materiálů (e-klep). Členové mohou prostřednictvím Svazu iniciovat změny právních norem směřující ke zlepšení podnikatelského prostředí. Ročně Svaz okomentuje na 140 zákonů.
 === Témata SP ČR ===
-Svaz formuluje v expertních týmech a pracovních skupinách stanoviska na základě potřeb svých členů. Zabývá se tématy, které se dotýkají téměř všech sektorů průmyslu a dopravy.
+Svaz formuluje v expertních týmech a pracovních skupinách stanoviska na základě potřeb svých členů. Zabývá se tématy, které se dotýkají téměř všech sektorů průmyslu a dopravy:
+* bezpečnost práce
+* daně
-;Bezpečnost práce
+* digitalizace
-;Daně
+* doprava a infrastruktura
-;Digitalizace
+* energetika
-;Doprava a infrastruktura
+* environmentální politika
-;Energetika
+* export
-;Environmentální politika
+* EU
-;Export
+* hospodářská politika
-;EU
-;Hospodářská politika
+* kohezní politika
+* legislativa
-;Kohezní politika
+* lidské zdroje
-;Legislativa
+* úotravinářství
-;Lidské zdroje
+* průmysl 4.0
-;Potravinářství
+* trh práce
-;Průmysl 4.0
+* výzkum, vývoj a inovace
-;Trh práce
+* vzdělávání
-;Výzkum, vývoj a inovace
+* zdravotnictví
-;Vzdělávání
-;Zdravotnictví
-== SP ČR v mezinárodních organizacích ==
+== Členství v mezinárodních organizacích ==
-Je členem významných evropských i mezinárodních organizací, které prosazují zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů na evropské úrovni. Od roku 1993 je členem Konfederace evropského podnikání – BUSINESSEUROPE, sdružující 40 evropských národních zaměstnavatelských svazů. V Bruselu má také své stálé zastoupení, které sleduje novinky přímo v srdci EU. Od roku 1996 má své zástupce v Poradním výboru pro průmysl a obchod OECD (BIAC).
+Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem evropských i mezinárodních organizací, které prosazují zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů na evropské úrovni. Od roku 1993 je členem [[Konfederace evropského podnikání BusinessEurope]], která sdružuje 40 evropských národních zaměstnavatelských svazů. V [[Brusel|Bruselu]] má také své stálé zastoupení. Od roku 1996 má své zástupce v [[Poradní výbor pro průmysl a obchod OECD|Poradním výboru pro průmysl a obchod OECD]] (BIAC).
 Na bilaterální úrovni spolupracuje s partnerskými průmyslovými svazy, obchodními komorami a ostatními hospodářskými institucemi v zahraničí na základě dohod o spolupráci.
-Zástupci Svazu působí v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV), což poradní orgán Evropské komise a součást Evropského sociálního dialogu. Svaz zastupuje zaměstnavatele v Poradních výborech a agenturách Evropské komise, ve kterých je účast sociálních partnerů zakotvena ve Smlouvě o Evropském společenství.
+Zástupci Svazu působí v [[Evropský hospodářský a sociální výbor|Evropském hospodářském a sociálním výboru]] (EHSV), což je poradní orgán [[Evropská komise|Evropské komise]] a součást [[Evropský sociální dialog|Evropského sociálního dialogu]]. Svaz zastupuje zaměstnavatele v poradních výborech a agenturách Evropské komise, v nichž je účast sociálních partnerů zakotvena ve [[Slučovací smlouva|Smlouvě o Evropském společenství]].
-Svaz průmyslu a dopravy ČR je spoluzakladatelem České podnikatelské reprezentace v Bruselu (CEBRE), a to společně s [[Hospodářská komora ČR|Hospodářskou komorou ČR]] a [[Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR|Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR]] CEBRE bylo vytvořeno, aby prezentovalo a obhajovalo české podnikatelské zájmy před evropskými institucemi a u evropských podnikatelských federací přímo v Bruselu.
+Svaz průmyslu a dopravy ČR je spoluzakladatelem [[Česká podnikatelská reprezentace v Bruselu|České podnikatelské reprezentace v Bruselu]] (CEBRE), a to společně s [[Hospodářská komora České republiky|Hospodářskou komorou ČR]] a [[Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR|Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR]]. CEBRE bylo vytvořeno, aby prezentovalo a obhajovalo české podnikatelské zájmy před evropskými institucemi a u evropských podnikatelských federací přímo v Bruselu.
 == Organizované akce ==
 === Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR ===
-Sněm SP ČR je pro členy Svazu nejvýznamnější událostí roku. Tradičně je součástí prvního dne [[Mezinárodní strojírenský veletrh|Mezinárodního strojírenského veletrhu]] na [[Výstaviště Brno|Výstavišti Brno]]. Na Sněmu Svaz průmyslu hodnotí aktuální ekonomickou situaci a dochází zde k výměně názorů a stanovisek mezi vládou a zaměstnavateli a podnikateli. Schází se zde každoročně na čtyři stovky zástupců firemní sféry a význačných hostů.
+Sněm SP ČR je pro členy Svazu nejvýznamnější událostí roku. Tradičně je součástí prvního dne [[Mezinárodní strojírenský veletrh|Mezinárodního strojírenského veletrhu]] na [[Brněnské výstaviště|brněnském výstavišti]]. Na Sněmu Svaz průmyslu hodnotí aktuální ekonomickou situaci a dochází zde k výměně názorů a stanovisek mezi vládou a zaměstnavateli a podnikateli. Schází se zde každoročně na čtyři stovky zástupců firemní sféry a význačných hostů.
 == Reference ==