Peter Paul Rubens: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Okarina (diskuse | příspěvky)
→‎Životopis: Stylistické a jazykové úpravy.
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 8: Řádek 8:
V roce [[1600]] odjel do [[Itálie]], kde pracoval jako dvorní malíř pro [[Mantova|mantovského]] vévodu [[Vincenzo Gonzaga|Vincenza Gonzaga]]. Navštívil [[Benátky]], [[Řím]] a [[Janov (Itálie)|Janov]], studoval zde [[antické umění]] a učil se kopírováním děl italských mistrů. Jeho styl byl v té době silně ovlivněn [[Tizian]]em.
V roce [[1600]] odjel do [[Itálie]], kde pracoval jako dvorní malíř pro [[Mantova|mantovského]] vévodu [[Vincenzo Gonzaga|Vincenza Gonzaga]]. Navštívil [[Benátky]], [[Řím]] a [[Janov (Itálie)|Janov]], studoval zde [[antické umění]] a učil se kopírováním děl italských mistrů. Jeho styl byl v té době silně ovlivněn [[Tizian]]em.


Po smrti jeho matky v roce [[1608]] se vrátil do Antverp. O rok později se oženil s Isabellou Brantovou. Jeho obrazy ''Stavění kříže'' ([[1610]]) a ''Snímání s kříže'' ([[1611]]–[[1614]]) pro místní [[katedrála panny Marie, Antverpy|katedrálu panny Marie]] ho zařadily mezi nejuznávanější vlámské malíře.[[Soubor:Workshop of Anthony van Dyck 001.jpg|thumb|Peter Paul Rubens|337x337px]]
Po smrti své matky se v roce [[1608]] vrátil do Antverp. O rok později se oženil s Isabellou Brantovou. Jeho obrazy ''Stavění kříže'' ([[1610]]) a ''Snímání s kříže'' ([[1611]]–[[1614]]) pro místní [[katedrála panny Marie, Antverpy|katedrálu panny Marie]] ho zařadily mezi nejuznávanější vlámské malíře.[[Soubor:Workshop of Anthony van Dyck 001.jpg|thumb|Peter Paul Rubens|337x337px]]


Mnoho zakázek obdržel od [[Francie|francouzského]] královského dvora, mezi nimi i na sérii [[Alegorie|alegorických]] obrazů ze života [[Marie Medicejská|Marie Medicejské]] (nyní jsou umístěny v [[Louvre|Louvru]]). Pro zpracování velkého množství zakázek, které dostával, vytvořil v Antverpách dílnu, ve které s ním pracovali jeho žáci, z nichž mnozí se později proslavili, jako například [[Anthonis van Dyck]].
Mnoho zakázek obdržel od [[Francie|francouzského]] královského dvora, mezi nimi i na sérii [[Alegorie|alegorických]] obrazů ze života [[Marie Medicejská|Marie Medicejské]] (nyní jsou umístěny v [[Louvre|Louvru]]). Pro zpracování velkého množství zakázek, které dostával, vytvořil v Antverpách dílnu, ve které s ním pracovali jeho žáci, z nichž mnozí se později proslavili, jako například [[Anthonis van Dyck]].

Verze z 12. 4. 2019, 20:40

Peter Paul Rubens
Peter Paul Rubens (1623)
Peter Paul Rubens (1623)
Narození28. června 1577
Siegen
Úmrtí30. května 1640 (ve věku 62 let)
Antverpy
Příčina úmrtísrdeční selhání
Místo pohřbenígrave of Peter Paul Rubens
St. James' Church, Antwerp
Alma materUniverzita v Cambridgi
Stará univerzita v Lovani
Povolánídiplomat, malíř, grafik, tiskař, projektant, sochař a výtvarník
RodičeJan Rubens a Maria Pypelinckx
Manžel(ka)Isabella Brant (1609–1626)
Hélène Fourment (1630–1640)
DětiAlbert Ruben
Nicolaas Rubens, Lord of Rameyen
Peter Paul Rubens III
PříbuzníChristine von Dietz a Philip Rubens (sourozenci)
Jonkvrouwe Constance Marie Rubens[1] (vnučka)
Významná dílaDer Höllensturz der Verdammten
La Chasse au tigre
Autoportrét s Isabellou Brantovou
Tři grácie
The Garden of Love
… více na Wikidatech
OvlivněnýPaolo Veronese
Pieter Bruegel
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Paul Rubens (28. červen 1577 Siegen30. květen 1640 Antverpy) byl vlámský malíř, jeden z největších světových malířů v historii, mistr barokního stylu a nejdůležitější vlámský malíř 17. století.

Životopis

Narodil se ve Vestfálsku ve městě Siegen, v rodině úspěšného antverpského protestantského advokáta Jana Rubense, který z Antverp uprchl před náboženským útlakem. Rodina advokáta Rubense žila v Siegenu nuceně, jelikož byl pro svou nevěru s Annou Saskou (manželka Viléma I. Oranžského) odsouzen k tomu, že se musel na pět let v Siegenu usadit. Zde se manželům Rubensovým narodil 28. června 1577 syn Peter Paul. V roce 1589, dva roky po otcově smrti, se společně se svou matkou vrátil do Antverp, kde přestoupil ke katolické víře. Náboženské motivy patřily v jeho pozdější práci k nejvýznamnějším. V Antverpách jej jeho matka dala do učení k nejlepším místním malířům.

V roce 1600 odjel do Itálie, kde pracoval jako dvorní malíř pro mantovského vévodu Vincenza Gonzaga. Navštívil Benátky, Řím a Janov, studoval zde antické umění a učil se kopírováním děl italských mistrů. Jeho styl byl v té době silně ovlivněn Tizianem.

Po smrti své matky se v roce 1608 vrátil do Antverp. O rok později se oženil s Isabellou Brantovou. Jeho obrazy Stavění kříže (1610) a Snímání s kříže (16111614) pro místní katedrálu panny Marie ho zařadily mezi nejuznávanější vlámské malíře.

Peter Paul Rubens

Mnoho zakázek obdržel od francouzského královského dvora, mezi nimi i na sérii alegorických obrazů ze života Marie Medicejské (nyní jsou umístěny v Louvru). Pro zpracování velkého množství zakázek, které dostával, vytvořil v Antverpách dílnu, ve které s ním pracovali jeho žáci, z nichž mnozí se později proslavili, jako například Anthonis van Dyck.

V letech 16211633 se aktivně účastnil mnoha diplomatických jednání. Španělský král Filip IV. ho pověřil úkolem dosáhnout sblížení Španělska s Anglií. Rubensovou zásluhou byla skutečně 15. listopadu 1630 podepsána mírová smlouva mezi Anglií a Španělskem. Anglický král Karel I. ho za toto úsilí pasoval na rytíře a bohatě obdaroval. Později to samé učinil i španělský král Filip IV.

V roce 1630, čtyři roky po smrti své první ženy, se znovu oženil s šestnáctiletou Helenou Fourmentovou. Tři děti měl se svou první ženou Isabellou a pět dětí s Helenou. Nejmladší dítě se narodilo osm měsíců po jeho smrti. Zemřel 30. května 1640 ve věku 63 let a je pochován v kostele sv. Jakuba v Antverpách.

Co se jeho týče majetku, patřil Rubens mezi nejbohatší lidi ve Flandrech.[2]

Styl

Smělé linie, diagonály, odvážné oblouky a spirály ve spojení s hrou opulentních, sytých barev se staly typickými prvky Rubensových obrazů. Jeho malby představují nekonečný proud nápadů a odhalují jeho schopnost vybrat nejpůsobvější okamžik příběhu. Při vykreslení svých postav se inspiroval antickými obrazy a díly renesančních umělců jako Michelangelo a Raffael. Co se týče barev, byl jeho vzorem Tizian. V zobrazení lidské pleti, zejména ženské, zůstal Rubens nepřekonatelný. Bývá proto někdy označován jako "malíř masa".[2]

V průběhu několika let se z něj stal malíř králů a "král malířů".
— [2]

Výběr z díla

  • Shromáždění olympských bohů (kolem 1602) - Obrazárna Pražského hradu
  • Jezdecký portrét vévody z Lermy (1603) - Museo del Prado Madrid, Španělsko
  • Klanění se tří králů (1609) - Museo del Prado Madrid, Španělsko
  • Autoportrét s Isabellou Brantovou (1609-10) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
  • Vztyčení kříže (1610–1611) - Katedrála Panny Marie Antverpy, Belgie
  • Snímání z kříže (1611–1614) - Katedrála Panny Marie Antverpy, Belgie
  • Venuše před zrcadlem (1613–1615) - Sammlungen des Regiereden Fürsten von Leiechtenstein Vaduz, Lichtenštejnsko
  • Nanebevzetí Panny Marie (1614) - Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique Brusel, Belgie
  • Velký poslední soud (1615–1616) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
  • Únos Leukippových dcer (1615–1616) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
  • Bohyně zdraví Hygieia (1615) - Národní galerie Praha
  • Bitva Amazonek (1616–1618) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
  • Mars a Rhea Silvia (1616/1617) - Lichtenštejnské muzeum, Vídeň
  • Ztracený syn (1617–1618) - Koninklijk Museum voor Schone Kunsten Antverpy, Belgie
  • Vyhnání z ráje (1620) - Národní galerie Praha
  • Vylodění Marie Medicejské (1622–1625) - Musée National du Louvre Paříž, Francie
  • Klanění se tří králů (1624) - Musées Royaux des Beaux-Arts de Belgique Brusel, Belgie
  • Nanebevzetí Panny Marie (1625–1626) - Katedrála Panny Marie Antverpy, Belgie
  • Podobizna vojevůdce Ambroggia Spinoly (1628) - Národní galerie Praha
  • Zahrada lásky (1632) - Museo del Prado Madrid, Španělsko
  • Klanění Tří králů (The Adoration of the Magi) (1634) – King's College Chapel, Cambridge, Anglie
  • Krajina s duhou (1635) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
  • Podzimní krajina se zámkem Steen (1636) – National Gallery Londýn, Anglie
  • Vraždění neviňátek v Betlémě (1636–1638) – Alte Pinakothek Mnichov, Německo
  • Kožíšek (Helene Fourment) (1636–1639) - Kunsthistorisches Museum Vídeň, Rakousko
  • Venuše a Adonis (1637–1638) - The Metropolitan Museum of Art New York City, USA
  • Umučení sv. Tomáše (1637–1638) - Národní galerie Praha
  • Sv. Augustin (1637–1638) - Národní galerie Praha
  • Tři Grácie (1636–1638) - Museo del Prado Madrid, Španělsko
  • Madona se světci (1639) - Kostel sv. Jakuba Antverpy, Belgie
  • Clara-Serena Rubens (1616) - Vaduz, galerie Liechtenstein

Fotogalerie

Reference

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. a b c HOFFMANN, Thomas R. Jak je poznáme? – umění baroka. Příprava vydání Jiří Barbaš; redakce Alena Jakoubková, David Dvořák; překlad Ivana Vízdalová. 2006. vyd. [s.l.]: Euromedia Group, 2006. 128 s. ISBN 80-242-1585-3. S. 66–69. 

Literatura

  • ŠEBOROVÁ, Silvie. Mistr, který znal svou cenu. Živá historie. Říjen 2009, s. 72-73. 

Externí odkazy