Peter Paul Rubens: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
→Životopis: Stylistické a jazykové úpravy. značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
V roce [[1600]] odjel do [[Itálie]], kde pracoval jako dvorní malíř pro [[Mantova|mantovského]] vévodu [[Vincenzo Gonzaga|Vincenza Gonzaga]]. Navštívil [[Benátky]], [[Řím]] a [[Janov (Itálie)|Janov]], studoval zde [[antické umění]] a učil se kopírováním děl italských mistrů. Jeho styl byl v té době silně ovlivněn [[Tizian]]em. |
V roce [[1600]] odjel do [[Itálie]], kde pracoval jako dvorní malíř pro [[Mantova|mantovského]] vévodu [[Vincenzo Gonzaga|Vincenza Gonzaga]]. Navštívil [[Benátky]], [[Řím]] a [[Janov (Itálie)|Janov]], studoval zde [[antické umění]] a učil se kopírováním děl italských mistrů. Jeho styl byl v té době silně ovlivněn [[Tizian]]em. |
||
Po smrti |
Po smrti své matky se v roce [[1608]] vrátil do Antverp. O rok později se oženil s Isabellou Brantovou. Jeho obrazy ''Stavění kříže'' ([[1610]]) a ''Snímání s kříže'' ([[1611]]–[[1614]]) pro místní [[katedrála panny Marie, Antverpy|katedrálu panny Marie]] ho zařadily mezi nejuznávanější vlámské malíře.[[Soubor:Workshop of Anthony van Dyck 001.jpg|thumb|Peter Paul Rubens|337x337px]] |
||
Mnoho zakázek obdržel od [[Francie|francouzského]] královského dvora, mezi nimi i na sérii [[Alegorie|alegorických]] obrazů ze života [[Marie Medicejská|Marie Medicejské]] (nyní jsou umístěny v [[Louvre|Louvru]]). Pro zpracování velkého množství zakázek, které dostával, vytvořil v Antverpách dílnu, ve které s ním pracovali jeho žáci, z nichž mnozí se později proslavili, jako například [[Anthonis van Dyck]]. |
Mnoho zakázek obdržel od [[Francie|francouzského]] královského dvora, mezi nimi i na sérii [[Alegorie|alegorických]] obrazů ze života [[Marie Medicejská|Marie Medicejské]] (nyní jsou umístěny v [[Louvre|Louvru]]). Pro zpracování velkého množství zakázek, které dostával, vytvořil v Antverpách dílnu, ve které s ním pracovali jeho žáci, z nichž mnozí se později proslavili, jako například [[Anthonis van Dyck]]. |
Verze z 12. 4. 2019, 20:40
Peter Paul Rubens | |
---|---|
Peter Paul Rubens (1623) | |
Narození | 28. června 1577 Siegen |
Úmrtí | 30. května 1640 (ve věku 62 let) Antverpy |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Místo pohřbení | grave of Peter Paul Rubens St. James' Church, Antwerp |
Alma mater | Univerzita v Cambridgi Stará univerzita v Lovani |
Povolání | diplomat, malíř, grafik, tiskař, projektant, sochař a výtvarník |
Rodiče | Jan Rubens a Maria Pypelinckx |
Manžel(ka) | Isabella Brant (1609–1626) Hélène Fourment (1630–1640) |
Děti | Albert Ruben Nicolaas Rubens, Lord of Rameyen Peter Paul Rubens III |
Příbuzní | Christine von Dietz a Philip Rubens (sourozenci) Jonkvrouwe Constance Marie Rubens[1] (vnučka) |
Významná díla | Der Höllensturz der Verdammten La Chasse au tigre Autoportrét s Isabellou Brantovou Tři grácie The Garden of Love … více na Wikidatech |
Ovlivněný | Paolo Veronese Pieter Bruegel |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Peter Paul Rubens (28. červen 1577 Siegen – 30. květen 1640 Antverpy) byl vlámský malíř, jeden z největších světových malířů v historii, mistr barokního stylu a nejdůležitější vlámský malíř 17. století.
Životopis
Narodil se ve Vestfálsku ve městě Siegen, v rodině úspěšného antverpského protestantského advokáta Jana Rubense, který z Antverp uprchl před náboženským útlakem. Rodina advokáta Rubense žila v Siegenu nuceně, jelikož byl pro svou nevěru s Annou Saskou (manželka Viléma I. Oranžského) odsouzen k tomu, že se musel na pět let v Siegenu usadit. Zde se manželům Rubensovým narodil 28. června 1577 syn Peter Paul. V roce 1589, dva roky po otcově smrti, se společně se svou matkou vrátil do Antverp, kde přestoupil ke katolické víře. Náboženské motivy patřily v jeho pozdější práci k nejvýznamnějším. V Antverpách jej jeho matka dala do učení k nejlepším místním malířům.
V roce 1600 odjel do Itálie, kde pracoval jako dvorní malíř pro mantovského vévodu Vincenza Gonzaga. Navštívil Benátky, Řím a Janov, studoval zde antické umění a učil se kopírováním děl italských mistrů. Jeho styl byl v té době silně ovlivněn Tizianem.
Po smrti své matky se v roce 1608 vrátil do Antverp. O rok později se oženil s Isabellou Brantovou. Jeho obrazy Stavění kříže (1610) a Snímání s kříže (1611–1614) pro místní katedrálu panny Marie ho zařadily mezi nejuznávanější vlámské malíře.
Mnoho zakázek obdržel od francouzského královského dvora, mezi nimi i na sérii alegorických obrazů ze života Marie Medicejské (nyní jsou umístěny v Louvru). Pro zpracování velkého množství zakázek, které dostával, vytvořil v Antverpách dílnu, ve které s ním pracovali jeho žáci, z nichž mnozí se později proslavili, jako například Anthonis van Dyck.
V letech 1621 až 1633 se aktivně účastnil mnoha diplomatických jednání. Španělský král Filip IV. ho pověřil úkolem dosáhnout sblížení Španělska s Anglií. Rubensovou zásluhou byla skutečně 15. listopadu 1630 podepsána mírová smlouva mezi Anglií a Španělskem. Anglický král Karel I. ho za toto úsilí pasoval na rytíře a bohatě obdaroval. Později to samé učinil i španělský král Filip IV.
V roce 1630, čtyři roky po smrti své první ženy, se znovu oženil s šestnáctiletou Helenou Fourmentovou. Tři děti měl se svou první ženou Isabellou a pět dětí s Helenou. Nejmladší dítě se narodilo osm měsíců po jeho smrti. Zemřel 30. května 1640 ve věku 63 let a je pochován v kostele sv. Jakuba v Antverpách.
Co se jeho týče majetku, patřil Rubens mezi nejbohatší lidi ve Flandrech.[2]
Styl
Smělé linie, diagonály, odvážné oblouky a spirály ve spojení s hrou opulentních, sytých barev se staly typickými prvky Rubensových obrazů. Jeho malby představují nekonečný proud nápadů a odhalují jeho schopnost vybrat nejpůsobvější okamžik příběhu. Při vykreslení svých postav se inspiroval antickými obrazy a díly renesančních umělců jako Michelangelo a Raffael. Co se týče barev, byl jeho vzorem Tizian. V zobrazení lidské pleti, zejména ženské, zůstal Rubens nepřekonatelný. Bývá proto někdy označován jako "malíř masa".[2]
„ | V průběhu několika let se z něj stal malíř králů a "král malířů". | “ |
— [2] |
Výběr z díla
- Shromáždění olympských bohů (kolem 1602) - Obrazárna Pražského hradu
- Jezdecký portrét vévody z Lermy (1603) - Museo del Prado Madrid, Španělsko
- Klanění se tří králů (1609) - Museo del Prado Madrid, Španělsko
- Autoportrét s Isabellou Brantovou (1609-10) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
- Vztyčení kříže (1610–1611) - Katedrála Panny Marie Antverpy, Belgie
- Snímání z kříže (1611–1614) - Katedrála Panny Marie Antverpy, Belgie
- Venuše před zrcadlem (1613–1615) - Sammlungen des Regiereden Fürsten von Leiechtenstein Vaduz, Lichtenštejnsko
- Nanebevzetí Panny Marie (1614) - Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique Brusel, Belgie
- Velký poslední soud (1615–1616) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
- Únos Leukippových dcer (1615–1616) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
- Bohyně zdraví Hygieia (1615) - Národní galerie Praha
- Bitva Amazonek (1616–1618) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
- Mars a Rhea Silvia (1616/1617) - Lichtenštejnské muzeum, Vídeň
- Ztracený syn (1617–1618) - Koninklijk Museum voor Schone Kunsten Antverpy, Belgie
- Vyhnání z ráje (1620) - Národní galerie Praha
- Vylodění Marie Medicejské (1622–1625) - Musée National du Louvre Paříž, Francie
- Klanění se tří králů (1624) - Musées Royaux des Beaux-Arts de Belgique Brusel, Belgie
- Nanebevzetí Panny Marie (1625–1626) - Katedrála Panny Marie Antverpy, Belgie
- Podobizna vojevůdce Ambroggia Spinoly (1628) - Národní galerie Praha
- Zahrada lásky (1632) - Museo del Prado Madrid, Španělsko
- Klanění Tří králů (The Adoration of the Magi) (1634) – King's College Chapel, Cambridge, Anglie
- Krajina s duhou (1635) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
- Podzimní krajina se zámkem Steen (1636) – National Gallery Londýn, Anglie
- Vraždění neviňátek v Betlémě (1636–1638) – Alte Pinakothek Mnichov, Německo
- Kožíšek (Helene Fourment) (1636–1639) - Kunsthistorisches Museum Vídeň, Rakousko
- Venuše a Adonis (1637–1638) - The Metropolitan Museum of Art New York City, USA
- Umučení sv. Tomáše (1637–1638) - Národní galerie Praha
- Sv. Augustin (1637–1638) - Národní galerie Praha
- Tři Grácie (1636–1638) - Museo del Prado Madrid, Španělsko
- Madona se světci (1639) - Kostel sv. Jakuba Antverpy, Belgie
- Clara-Serena Rubens (1616) - Vaduz, galerie Liechtenstein
Fotogalerie
-
Venuše před zrcadlem (1613–1615)
-
Hlava Medusy (1617-18), MG v Brně
-
Portrét S. Lunden (1622-25), NG v Praze
-
Klanění Tří králů (1624)
-
Klanění Tří králů (1634)
-
Tři Grácie (1636–1638)
-
Mars a Rhea Silvia (1616/1617)
-
Svatý Augustin (1636–1638)
Reference
Literatura
- ŠEBOROVÁ, Silvie. Mistr, který znal svou cenu. Živá historie. Říjen 2009, s. 72-73.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Peter Paul Rubens na Wikimedia Commons
- Informační systém abART: Rubens Petr Pavel
- ČT, 2012, dokument Peter Paul Rubens: Umučení sv. Tomáše, Sv. Augustin