Industrializace: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
Definice v úvodu podstatně vylepšena. Další kapitoly ještě nutno hodně zlepšit! |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Industrializace''' je proces, během něhož dochází |
'''Industrializace''' je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové [[společnost]]i, založené převážně na [[Zemědělství|zemědělské]] (agrární) a [[Řemeslo|řemeslné]] výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, [[průmysl]]ové výrobĕ. |
||
== Společenské změny == |
== Společenské změny == |
||
Mnohé z prvních výrobních závodů průmyslového typu v [[18. století]] např. v [[Anglie|Anglii]] [[18. století]] měly [[Šlechta|šlechtické]] majitele. Ti nijak nedbali na životní podmínky dělníků, kteří se stěhovali do měst za prací z venkova. |
|||
19. století |
Následující [[19. století]] bývá charakterizováno jako období útlaku dělníků; tuto situaci zmírnilo až vytváření [[Odbory|odborových organizací]] a spolupráce [[zaměstnavatel]]ů se [[stát]]em. |
||
Během industrializace |
Během industrializace došlo k pádu některých církevních dogmat, upevnilo se [[Kapitalismus|kapitalistické]] hospodaření a rozvíjela se [[parlamentní demokracie]] směrem ke své dnešní podobě. Vznikaly předpoklady k [[Sekularizace|sekularizaci]] společnosti. |
||
== Příčiny vzniku == |
== Příčiny vzniku == |
Verze z 8. 11. 2017, 12:16
Industrializace je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové společnosti, založené převážně na zemědělské (agrární) a řemeslné výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, průmyslové výrobĕ.
Společenské změny
Mnohé z prvních výrobních závodů průmyslového typu v 18. století např. v Anglii 18. století měly šlechtické majitele. Ti nijak nedbali na životní podmínky dělníků, kteří se stěhovali do měst za prací z venkova.
Následující 19. století bývá charakterizováno jako období útlaku dělníků; tuto situaci zmírnilo až vytváření odborových organizací a spolupráce zaměstnavatelů se státem.
Během industrializace došlo k pádu některých církevních dogmat, upevnilo se kapitalistické hospodaření a rozvíjela se parlamentní demokracie směrem ke své dnešní podobě. Vznikaly předpoklady k sekularizaci společnosti.
Příčiny vzniku
- hromadění kapitálu (výhoda Anglie)
- uvolnění pracovní síly (výhoda Anglie - už v r. 1381 zrušili nevolnictví a tím přibylo svobodných lidí)
- technický rozvoj (začátek už v renesanci - Kepler, Newton, později v 18. století rozvoj biologie, chemie, ekonomiky, …)
Historie
První zemí na světě, kde došlo k industrializaci, byla Anglie, nedlouho po ní následovala Francie, Německo a Spojené Státy. Do konce 19. století se s výjimkou Balkánu a Ruska zprůmyslnila celá Evropa. V Rusku po Říjnové revoluci byla zahájena až ve 30. letech za Stalinovy vlády; stavěla se tam celá nová průmyslová města. Druhá světová válka naplno ukázala možnosti války, zajišťované masovou výrobou v již industrializované společnosti v dosud nevídaných měřítkách. V 50. letech minulého století začala válka studená, během níž došlo k většímu rozvoji průmyslu v USA a v SSSR včetně jeho satelitů. Také došlo k velké industrializaci v Japonsku, od 80. let i v Malajsii, Taiwanu a Jižní Koreji. Dnes se díky změnám režimu v Číně rozšiřuje moderní průmysl i tam.
Dělení
Industrializace se dá rozdělit do třech vývojových etap[zdroj?]:
- 1. vědecko - technická revoluce - byla zahájena vynálezem parního stroje (18. století)
- 2. vědecko - technická revoluce - byla zahájena objevem elektrického proudu (přelom 19. a 20. století)
- 3. vědecko - technická revoluce - byla zahájena s rozvojem informačních technologií. (konec 20. století)
Literatura
- JAKUBEC, Ivan; JINDRA, Zdeněk. Dějiny hospodářství českých zemí : od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. Praha: Karolinum, 2006. 471 s. ISBN 978-80-246-1035-1.