Podnebí: Porovnání verzí
m Editace uživatele 109.71.214.11 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je -xfi- |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Alpine flora.png|thumb|Ukázka [[Alpy|alpského]] klimatu]] |
[[Soubor:Alpine flora.png|thumb|Ukázka [[Alpy|alpského]] klimatu]] |
||
'''Podnebí''' neboli |
'''Podnebí''' neboli pypuj je dlouhodobý stav [[počasí]], podmíněný [[Energetická bilance|energetickou bilancí]], cirkulací [[Atmosféra|atmosféry]], charakterem [[Aktivní povrch|aktivního povrchu]] a dnes i [[člověk]]em. Změny probíhají v dlouhodobých časových úsecích. Podle měřítka rozsahu, v němž se podnebí uplatňuje, se rozeznává [[makroklima]], [[mezoklima]], místní klima a [[mikroklima]]. Mikroklima uzavřených prostor se označuje jako [[kryptoklima]]. |
||
Studiem podnebí se zabývá [[klimatologie]]. Popis podnebí pro určitou oblast, obvykle pro hydrometeorologicky uzavřený celek – [[povodí]], se nazývá [[klimatografie]]. Podnebí se popisuje pomocí klimatických prvků, což jsou statistické charakteristiky odvozené z prvků [[Meteorologie|meteorologických]]. Základními jsou průměry [[Teplota vzduchu|teploty vzduchu]] a průměrné úhrny [[Srážky|srážek]]. Stručné a souhrnné informace jsou nejčastěji prezentovány v [[klimagram]]ech (klimogramech). |
Studiem podnebí se zabývá [[klimatologie]]. Popis podnebí pro určitou oblast, obvykle pro hydrometeorologicky uzavřený celek – [[povodí]], se nazývá [[klimatografie]]. Podnebí se popisuje pomocí klimatických prvků, což jsou statistické charakteristiky odvozené z prvků [[Meteorologie|meteorologických]]. Základními jsou průměry [[Teplota vzduchu|teploty vzduchu]] a průměrné úhrny [[Srážky|srážek]]. Stručné a souhrnné informace jsou nejčastěji prezentovány v [[klimagram]]ech (klimogramech). |
Verze z 16. 1. 2017, 08:58
Podnebí neboli pypuj je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a dnes i člověkem. Změny probíhají v dlouhodobých časových úsecích. Podle měřítka rozsahu, v němž se podnebí uplatňuje, se rozeznává makroklima, mezoklima, místní klima a mikroklima. Mikroklima uzavřených prostor se označuje jako kryptoklima.
Studiem podnebí se zabývá klimatologie. Popis podnebí pro určitou oblast, obvykle pro hydrometeorologicky uzavřený celek – povodí, se nazývá klimatografie. Podnebí se popisuje pomocí klimatických prvků, což jsou statistické charakteristiky odvozené z prvků meteorologických. Základními jsou průměry teploty vzduchu a průměrné úhrny srážek. Stručné a souhrnné informace jsou nejčastěji prezentovány v klimagramech (klimogramech).
Na Zemi rozlišujeme různé podnebné (klimatické) pásy: tropický, subtropický, mírných šířek, subpolární a polární (arktický a antarktický). Pro každý pás jsou stanoveny intervaly hodnot základních klimatických prvků jako jsou teplota, srážky, sluneční svit, ale i další. Dále rozlišujeme klima měst, klima hor, klima uzavřených prostor, apod. Na základě intenzity vlivu oceánu na podnebí v dané oblasti rozeznáváme podnebí kontinentální a oceánické.
Slovo klima má původ v řeckém klimein = sklánět se.
Podnebí jako půdotvorný faktor
Z klimatických prvků se přímo uplatňují srážky, teplota a výpar. Dále se uplatňuje například vítr nebo sluneční svit.
Srážky společně s výparem ovlivňují stav půdní vláhy. Pokud srážky nad výparem převládají, dochází k přenosu látek z půdního profilu do větších hloubek, naopak při převaze výparu nad srážkami dochází k vzlínání vody s rozpuštěnými látkami z hloubky do svrchních částí půdního profilu. Dlouhodobý nedostatek srážek, resp. jejich přebytek společně s množstvím podzemní vody vede ke vzniku aridních, resp. zamokřených půd. Kromě množství srážek je důležitým faktorem jejich intenzita a skupenství.
Teplota vzduchu ovlivňuje skupenství srážek, teplota půdy má přímý vliv na rychlost půdních procesů (humifikace, dekompozice, aj.). Teplota vzduchu společně s rychlostí větru a slunečním svitem ovlivňuje výpar.
Při dominanci podnebí jako půdotvorného (pedogenetického) faktoru dochází ke vzniku klimatogenních (zonálních) půd.
Literatura
- PÁNEK, Tomáš; BUZEK, Ladislav. Základy pedologie a pedogeografie. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2002. 159 s.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu podnebí na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo klima ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Podnebí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Informace o klimatu v ČR, ČHMÚ
- Atlas podnebí ČR
- Časopis Vesmír - články z oboru klimatologie