Salisol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Salisoly jsou půdy s výraznými znaky zasolení. Obsahují salický horizont s rozpustnými solemi. Salisoly jsou typické pro aridní a semiaridní oblasti. Do referenční třídy salisoly náleží půdní typ solončak.

Solončak SK[editovat | editovat zdroj]

Název solončak je odvozen z lidové ruštiny. Někdy se solončaku říká slanisko. Jedná se o výrazně alkalické půdy vyznačující se přítomností ve vodě rozpustných solí v celém profilu, avšak s jejich silnou koncentrací v jeho povrchových částech, tj. na odpařovací ploše. Soli zde “vykvétají” a vytvářejí se krusty. Na povrch se soli dostávají díky vzestupnému pohybu zasolených podzemních vod a kvůli výparu se na něm hromadí. Solné “výkvěty” mají bělavou nebo šedavou barvu a jsou mocné 5 až 15 cm. Tento proces, jímž solončaky vznikají, zveme zasolení (resp. solončakový proces). Zrnitostně jsou solončaky velmi jemné a sypké. Vytváří se v bezodtokých sníženinách nebo ve sníženinách se špatným odtokem, v nichž se hromadí a odpařují vody bohaté rozpustnými solemi.

Stratigrafie půdního profilu: Ah - S - Cs

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Němeček J., Smolíková L., Kutílek M. (1990): Pedologie a paleopedologie. Academia, Praha.
  • Němeček J., Tomášek M. (1983): Geografie půd ČSR, Academia, Praha.
  • Němeček J a kolektiv. (2001): Taxonomický klasifikačný systém půd České republiky. ČZU, VÚMOP, Praha.