Salisol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Salisol je referenční třída půd v Taxonomickém klasifikačním systému půd České republiky.[1] Salisoly jsou půdy s výraznými znaky zasolení. Obsahují salický horizont s rozpustnými solemi. Salisoly jsou typické pro aridní a semiaridní oblasti. Do referenční třídy salisoly náleží půdní typ solončak.

Solončak SK[editovat | editovat zdroj]

Název solončak je odvozen z lidové ruštiny. Někdy se solončaku říká slanisko. Jedná se o výrazně alkalické půdy vyznačující se přítomností ve vodě rozpustných solí v celém profilu, avšak s jejich silnou koncentrací v jeho povrchových částech, tj. na odpařovací ploše. Soli zde “vykvétají” a vytvářejí se krusty. Na povrch se soli dostávají díky vzestupnému pohybu zasolených podzemních vod a kvůli výparu se na něm hromadí. Solné „výkvěty“ mají bělavou nebo šedavou barvu a jsou mocné 5 až 15 cm. Tento proces, jímž solončaky vznikají, se nazývá zasolení (resp. solončakový proces).

Zrnitostně jsou solončaky velmi jemné a sypké. Vytváří se v bezodtokých sníženinách nebo ve sníženinách se špatným odtokem, v nichž se hromadí a odpařují vody bohaté rozpustnými solemi.

Stratigrafie půdního profilu: Ah – S – Cs

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NĚMEČEK, Jan; ROHOŠKOVÁ, Marcela; MACKŮ, Jaromír; VOKOUN, Jiří; VAVŘÍČEK, Dušan; NOVÁK, Pavel. Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008. 95 s. Dostupné online. S. 44. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NĚMEČEK, Jan; TOMÁŠEK, Milan. Geografie půd ČSR. Praha: Academia, 1983. 98 s. 
  • NĚMEČEK, Jan; SMOLÍKOVÁ, Libuše; KUTÍLEK, Miroslav. Pedologie a paleopedologie. Praha: Academia, 1990. 546 s. ISBN 80-200-0153-0. 
  • NĚMEČEK, Jan; ROHOŠKOVÁ, Marcela; MACKŮ, Jaromír; VOKOUN, Jiří; VAVŘÍČEK, Dušan; NOVÁK, Pavel. Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008. 95 s. Dostupné online.