Rostislav Haličský: Porovnání verzí

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Černigovská knížata za použití HotCat
+ infobox, celkové úpravy hesla, fix předložek
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Michal Černigovský]]}}
{{Příbuzný|otec|[[Michal Černigovský]]}}
Řádek 7: Řádek 8:
{{Příbuzný|dcera|Alžběta}}
{{Příbuzný|dcera|Alžběta}}
{{Příbuzný|dcera|[[Kunhuta Uherská]]}}
{{Příbuzný|dcera|[[Kunhuta Uherská]]}}
{{Příbuzný|pravnuk|[[Václav II.]]}}
{{Příbuzný|prapravnučka|[[Eliška Přemyslovna]]}}
{{Příbuzný|praprapravnuk|[[Karel IV.]]}}
{{Příbuzný|dcera|[[Griffina Haličská]]}}
{{Příbuzný|dcera|[[Griffina Haličská]]}}
{{Příbuzný|dcera|Markéta }}
{{Příbuzný|dcera|Markéta}}
}}'''Rostislav Haličský''' ([[1225]]–[[1263]])<ref name="rfr1">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> byl bánem mačevským a slavonským, uchazečem o bulharský trůn a syn [[Michal Černigovský|sv. Michala Černigovského]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]].
}}'''Rostislav Haličský''' ([[1225]]–[[1263]])<ref name="rfr1">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> byl bánem mačevským a slavonským, uchazečem o&nbsp;bulharský trůn a syn [[Michal Černigovský|sv. Michala Černigovského]] z&nbsp;rodu [[Rurikovci|Rurikovců]].


== Život ==
== Život ==
Na dvůr uherského krále [[Béla IV.|Bély IV.]] ze své vlasti uprchl před Tatary<ref name="Vaníček92">{{Citace monografie | jméno = Vratislav | příjmení = Vaníček | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 760 | isbn = 80-7185-433-6 | stránky = 92}}</ref> a roku 1243 se oženil s Annou, oblíbenou dcerou svého hostitele.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Charvátová | jméno = Kateřina | odkaz na autora = Kateřina Charvátová | titul = Václav II. Král český a polský | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 343 | isbn = 9 78-80-7021-841-9 | strany = 26, 96}}</ref>
Na dvůr uherského krále [[Béla IV.|Bély IV.]] ze své vlasti uprchl před Tatary<ref name="Vaníček92">{{Citace monografie | jméno = Vratislav | příjmení = Vaníček | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 760 | isbn = 80-7185-433-6 | stránky = 92}}</ref> a roku 1243 se oženil s Annou, oblíbenou dcerou svého hostitele.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Charvátová | jméno = Kateřina | odkaz na autora = Kateřina Charvátová | titul = Václav II. Král český a polský | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 343 | isbn = 9 78-80-7021-841-9 | strany = 26, 96}}</ref>
{{Citát|Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku, utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru.|[[Haličsko-volyňský letopis]]<ref>{{Citace monografie | titul = Haličsko-volyňský letopis | editoři = Jitka Komendová | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 180 | isbn =978-80-257-0187-4 | strany = 77|poznámka = dále jen ''Haličsko-volyňský letopis''}}</ref>}}
{{Citát|Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku, utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru.|[[Haličsko-volyňský letopis]]<ref>{{Citace monografie | titul = Haličsko-volyňský letopis | editoři = Jitka Komendová | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 180 | isbn =978-80-257-0187-4 | strany = 77|poznámka = dále jen ''Haličsko-volyňský letopis''}}</ref>}}
Tchána podporoval ve střetu s bojovným [[seznam rakouských vévodů|rakouským vévodou]] [[Fridrich II. Babenberský|Fridrichem]]. V červnu 1246 Fridrich napadl Uhersko a v následné [[bitva na Litavě|bitvě]] se dostal mezi Rostislavovy oddíly a tam byl bez povšimnutí svého doprovodu zabit.<ref>{{Citace monografie | titul = Legendy a kroniky koruny uherské | odkaz na titul = | editoři = Richard Pražák | redaktoři = | překladatelé = Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 389 | isbn = |strany = 164}}</ref>
Tchána podporoval ve střetu s&nbsp;bojovným [[Seznam rakouských markrabat a vévodů|rakouským vévodou]] [[Fridrich II. Babenberský|Fridrichem]]. V červnu 1246 Fridrich napadl Uhersko a v následné [[bitva na Litavě|bitvě]] se dostal mezi Rostislavovy oddíly a tam byl bez povšimnutí svého doprovodu zabit.<ref>{{Citace monografie | titul = Legendy a kroniky koruny uherské | odkaz na titul = | editoři = Richard Pražák | redaktoři = | překladatelé = Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 389 | isbn = |strany = 164}}</ref>
Během roku 1249 se Rostislav za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič.<ref>''Haličsko-volyňský letopis'', str. 80</ref> Po porážce uprchl společně s manželkou zpět na uherský dvůr.<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref> {{Citát|... za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel...|Haličsko-volyňský letopis<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref>}}
Během roku 1249 se Rostislav za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič.<ref>''Haličsko-volyňský letopis'', str. 80</ref> Po porážce uprchl společně s&nbsp;manželkou zpět na uherský dvůr.<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref> {{Citát|... za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel...|Haličsko-volyňský letopis<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref>}}
Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.<ref>Vaníček, str. 33</ref> Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem [[Theodoros II. Laskaris|Theodorem II.]] a Bulharskem,<ref name="rfr1" /> které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]],<ref name="rfr1" /> zúčastnil se [[bitva u Kressenbrunnu|bitvy u Kressenbrunnu]] a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem [[Štěpán V. Uherský|Štěpánem]] napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.
Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským vévodou se sídlem v&nbsp;Bělehradě.<ref>Vaníček, str. 33</ref> Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem [[Theodóros II. Laskaris|Theodorem II.]] a Bulharskem,<ref name="rfr1" /> které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s&nbsp;[[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]],<ref name="rfr1" /> zúčastnil se [[bitva u Kressenbrunnu|bitvy u&nbsp;Kressenbrunnu]] a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem [[Štěpán V. Uherský|Štěpánem]] napadl Bulharsko a o&nbsp;dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 19. 6. 2016, 11:44

Rostislav Haličský
Úmrtí1264
Bělehrad
Povoláníaristokrat
ChoťAnna Uherská (od 1244)[1]
DětiKunhuta Uherská
Griffina Haličská[2]
Béla Mačevský
Michal Bosenský
Anna Rostislavna of Kyiv
Alžběta Mačevská[3]
RodičeMichal Černigovský a Helena Haličská
RodRurikovci
PříbuzníKunhuta Přemyslovna, Václav II. Český[4], Anežka Přemyslovna a Jan z Falkenštejna (vnoučata)
Funkcečernigovský kníže (1241–1242)
mačvanský bán (1254–1255)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Michal Černigovský
matka Marie Haličská
manželka Anna Uherská
syn Béla Mačevský
syn Michal Bosenský
dcera Alžběta
dcera Kunhuta Uherská
pravnuk Václav II.
prapravnučka Eliška Přemyslovna
praprapravnuk Karel IV.
dcera Griffina Haličská
dcera Markéta

Rostislav Haličský (1225–1263)[5] byl bánem mačevským a slavonským, uchazečem o bulharský trůn a syn sv. Michala Černigovského z rodu Rurikovců.

Život

Na dvůr uherského krále Bély IV. ze své vlasti uprchl před Tatary[6] a roku 1243 se oženil s Annou, oblíbenou dcerou svého hostitele.[7]

„ Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku, utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru. “
— Haličsko-volyňský letopis[8]

Tchána podporoval ve střetu s bojovným rakouským vévodou Fridrichem. V červnu 1246 Fridrich napadl Uhersko a v následné bitvě se dostal mezi Rostislavovy oddíly a tam byl bez povšimnutí svého doprovodu zabit.[9] Během roku 1249 se Rostislav za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič.[10] Po porážce uprchl společně s manželkou zpět na uherský dvůr.[11]

„ ... za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel... “
— Haličsko-volyňský letopis[11]

Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.[12] Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem Theodorem II. a Bulharskem,[5] které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s Přemyslem Otakarem II.,[5] zúčastnil se bitvy u Kressenbrunnu a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem Štěpánem napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  4. ↑ Kindred Britain.
  5. ↑ a b c www.fmg.ac
  6. ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 92. 
  7. ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. 343 s. ISBN 9 78-80-7021-841-9. S. 26, 96. 
  8. ↑ Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 77. Dále jen Haličsko-volyňský letopis. 
  9. ↑ Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha: Vyšehrad, 1988. 389 s. S. 164. 
  10. ↑ Haličsko-volyňský letopis, str. 80
  11. ↑ a b Haličsko-volyňský letopis, str. 82
  12. ↑ Vaníček, str. 33

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rostislav_Haličský&oldid=13846683“