Jan VI. Portugalský: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 1. 1. 2016, 23:41

Jan VI. Portugalský (portugalsky João Maria José Francisco Xavier de Paula Luís António Domingos Rafael de Bragança), zvaný Dobrotivý (1767 – 1826), byl v letech 1816–1822 králem Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve a poté od roku 1822 do své smrti králem Portugalska a Algarve.

Původ

Budoucí král Jan VI. se narodil z manželství portugalské královny Marie a portugalského krále manžela z Petra III. Jeho otec Petr III. byl zároveň strýc jeho matky Marie. Tento sňatek se uskutečnil z dynastických důvodů: následníkem Jana V. se totiž stal jeho starší syn Josef I., který měl čtyři dcery, ale žádného mužského potomka; stál tak před volbou, zda má trůn zdědit jeho nejstarší dcera Marie, nebo jeho mladší bratr Petr. Jejich sňatek, pro který z důvodu blízké příbuznosti bylo nutno získat papežský dispens, vyloučil všechny pochybnosti o následnictví.

Marie Františka Isabela Marie I.	Otec: Petr III. Portugalský	Děd: Jan V. Portugalský	Praděd: Petr II. Portugalský
			Prababička: Marie Sofie Falcká
		Babička: Marie Anna Habsburská	Praděd: Leopold I.
			Prababička: Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
	Matka: Marie I. Portugalská	Děd: Josef I. Portugalský	Praděd: Jan V. Portugalský
			Prababička: Marie Anna Josefa Habsburská
		Babička: Mariana Viktorie Bourbonská	Praděd: Filip V. Španělský
			Prababička: Alžběta Parmská

Rodina

V roce 1785 se Jan oženil s desetiletou španělskou princeznou Carlotou, dcerou krále Karla IV. Tento sňatek byl dílem jejího děda Karla III. a jeho sestry, portugalské královny a Janovy babičky Mariany Viktorie. Cílem pochopitelně bylo obě země sblížit. Ke konzumaci manželství došlo v roce 1790. Z jejich manželství vzešlo devět dětí, šest dcer a tři synové; nejstarší ze synů však v šesti letech zemřel:

Marie Tereza de Bragança (1793-1874)
František Antonín de Assis de Bragança (1795-1801)
Marie Isabela de Bragança (1797–1818), manželka španělského krále Ferdinanda VII.;
Petr I. Brazilský a IV. Portugalský (1798–1834), prvorozený syn, brazilský císař v letech 1822-1831 a portugalský král v letech 1826-1828
Infantka Maria Francisca de Assis de Bragança (1800-1834)
Infantka Isabel Maria de Bragança (1801-1876),
Michal I. Portugalský (1802–1866), druhorozený syn, vzdoro-král v letech 1828-1834 během portugalské občanské války
Infantka Marie da Assunção de Bragança (1805-1834),
Infantka Ana de Jesus Maria de Bragança (1806-1857).

Manželé si povahově příliš nevyhovovali a Janovo náboženské založení Carlotu nudilo. Proslýchalo se, že přinejmenším mladší z jejích dětí mají jiného otce. Po roce 1806 žili manželé odděleně.

Regentství a panování

Když v roce 1788 zemřel Janův starší bratr Josef, stal se princ následníkem své matky a jako takový přijal titul knížete brazilského. Z pozice následníka trůnu převzal v roce 1799 vládu jako regent své matky Marie I., která byla na pokraji duševní nemoci. Jeho otec král Petr III. se o vládu již delší dobu nezajímal, takže si Jan mohl zajistit do vlastního nástupu na trůnu silnou pozici.

Ještě za vlády Marie I. utekla královská rodina v roce 1807 do Brazílie před Napoleonovým vojskem, které obsadilo Portugalsko. Královská rodina pobývala v Riu de Janeiru. Krátce před smrtí své matky Marie I. nařídil Jan zákonem vytvoření Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve a tím povýšení Brazílie na království. Toto nově vytvořené Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarve byl jednotný stát třech rovných celků, jehož panovník měl nový titul: král Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve. Nařízení o vzniku vešlo v platnost 16. prosince 1815.

Po smrti své matky v roce 1816 se Jan stal králem tohoto soustátí. Po Napoleonově pádu v roce 1815 zasedla v Portugalsku prozatímní vláda, která v roce 1820 vyzvala krále Jana VI. k návratu. Ten byl po svém příjezdu nucen uznat novou ústavu, která nastolila konstituční monarchii. Králův syn Dom Pedro zůstal v Brazílii a převzal v ní regentství a funkci místokrále.

V Portugalsku po návratu v roce 1821 přísahala vláda věrnost králi, ale mezitím se pokoušel převzít vládu králův druhorozený syn Michal, znovu pak v roce 1823. Král jeho povstání v roce 1824 za pomoci anglických vojsk potlačil a byl nakonec nucen prince Michaela vyhnat ze země.

Mezitím jeho prvorozený syn a dědic Petr vyhlásil dne 7. září 1822 samostatnost Brazílie a její nezávislost na Portugalsku a následně nedlouho poté byl prohlášen dědičným císařem jako Petr I. Král Jan IV. odmítal brazilskou nezávislost uznat až do 29. srpna 1825, kdy obnovil starý řád nástupnictví v přesvědčení, že se Brazílie a Portugalsko po jeho smrti spojí minimálně v personální nebo dokonce reálnou unii.

Následnictví

Jan IV. zemřel v Lisabonu 26. března 1826. Jako regentku Portugalska jmenoval před svou smrtí svou dceru Isabelu Marii, neurčil však svého následníka a nástupcce trůnu, čímž způsobil dlouholetou kriti a boje mezi svými dvěma syny – starším Petrem a mladším Michalem. Portugalským králem se nakonec stal jeho starší syn jako Petr IV. Portugalský, ten však vládl v Portugalsku pouze do roku 1828, neboť liberální brazilská ústava vylučovala personální unii s Portugalskem. Petr se tedy vzdal trůnu ve prospěch své nejstarší dcery Marie II. Ta ovšem musela svést o trůn boj v občanské válce se svým strýcem, vypovězeným Michalem I.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John VI of Portugal na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan VI. Portugalský na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Nevložen titul!
1816 – 1822

Portugalský král
1822 – 1826

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 |}}
-'''Jan VI. Portugalský''' ([[portugalština|portugalsky]] ''João Maria José Francisco Xavier de Paula Luís António Domingos Rafael de Bragança''), zvaný ''Dobrotivý'', ([[1767]] – [[1826]]) byl v letech [[1816]]–[[1822]] králem [[Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarve|Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve]] a poté od roku 1822 do své smrti [[Seznam portugalských králů|králem Portugalska a Algarve]].
+'''Jan VI. Portugalský''' ([[portugalština|portugalsky]] ''João Maria José Francisco Xavier de Paula Luís António Domingos Rafael de Bragança''), zvaný ''Dobrotivý'' ([[1767]] – [[1826]]), byl v letech [[1816]]–[[1822]] králem [[Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarve|Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve]] a poté od roku 1822 do své smrti [[Seznam portugalských králů|králem Portugalska a Algarve]].
 == Původ ==
 Budoucí král Jan&nbsp;VI. se narodil z manželství portugalské královny [[Marie I. Portugalská|Marie]] a portugalského krále manžela z [[Petr III. Portugalský|Petra&nbsp;III.]] Jeho otec Petr&nbsp;III. byl zároveň strýc jeho matky Marie. Tento sňatek se uskutečnil z dynastických důvodů: následníkem Jana&nbsp;V. se totiž stal jeho starší syn Josef&nbsp;I., který měl čtyři dcery, ale žádného mužského potomka; stál tak před volbou, zda má trůn zdědit jeho nejstarší dcera Marie, nebo jeho mladší bratr Petr. Jejich sňatek, pro který z důvodu blízké příbuznosti bylo nutno získat papežský [[dispens]], vyloučil všechny pochybnosti o následnictví.
@@ Řádek 59: / Řádek 58: @@
 == Rodina ==
+V roce [[1785]] se Jan oženil s desetiletou  [[Španělsko|španělskou]] princeznou [[Šarlota Španělská|Carlotou]], dcerou krále [[Karel IV. Španělský|Karla&nbsp;IV.]] Tento sňatek byl dílem jejího děda [[Karel III. Španělský|Karla III.]] a jeho sestry, portugalské královny a Janovy babičky [[Mariana Viktorie Španělská|Mariany Viktorie]]. Cílem pochopitelně bylo obě země sblížit. Ke konzumaci manželství došlo v roce 1790. Z jejich manželství vzešlo devět dětí, šest dcer a tři synové; nejstarší ze synů však v šesti letech zemřel:
-V roce [[1785]] se oženil se [[Španělsko|španělskou]] princeznou [[Šarlota Španělská|Šarlottou]], dcerou krále [[Karel IV. Španělský|Karla&nbsp;IV.]]. Z manželství vzešly tyto děti:
 [[Soubor:DomJoao6 CarlotaJoaquina.jpg|thumb|Jan&nbsp;IV. se svou ženou Šarlotou]]
-* '''[[Marie Tereza Portugalská (1793-1874)|Marie Tereza Portugalská]]''' (1793-1874)
+* '''[[Marie Tereza Portugalská (1793-1874)|Marie Tereza de Bragança]]''' (1793-1874)
+* '''František Antonín de Assis de Bragança''' (1795-1801)
-* '''[[Marie Isabela Portugalská]]''' (1797–1818), manželka španělského krále [[Ferdinand VII.|Ferdinanda&nbsp;VII.]];
+* '''[[Marie Isabela Portugalská|Marie Isabela de Bragança]]''' (1797–1818), manželka španělského krále [[Ferdinand VII.|Ferdinanda&nbsp;VII.]];
 * '''[[Petr I. Brazilský|Petr&nbsp;I. Brazilský a IV. Portugalský]]''' (1798–1834), prvorozený syn, brazilský císař v letech [[1822]]-[[1831]] a portugalský král v letech [[1826]]-[[1828]]
-* '''Infantka [[Marie Františka Portugalská]]''' (1800-1834),
+* '''Infantka [[Marie Františka Portugalská|Maria Francisca de Assis de Bragança]]''' (1800-1834)
-* '''Infantka [[Isabela Marie Portugalská|Isabel Maria Portugalská]]''' (1801-1876),
+* '''Infantka [[Isabela Marie Portugalská|Isabel Maria de Bragança]]''' (1801-1876),
 * '''[[Michal I. Portugalský]]''' (1802–1866), druhorozený syn, vzdoro-král v letech [[1828]]-[[1834]] během portugalské občanské války
-* '''[[Maria da Assunção Portugalská|Infantka Marie da Assunção]]''' (1805-1834),
+* '''[[Maria da Assunção Portugalská|Infantka Marie da Assunção de Bragança]]''' (1805-1834),
-* '''[[Anna od Ježíše Marie Portugalská|Infantka Ana de Jesus Maria of Portugal]]''' (1806-1857).
+* '''[[Anna od Ježíše Marie Portugalská|Infantka Ana de Jesus Maria de Bragança]]''' (1806-1857).
+Manželé si povahově příliš nevyhovovali a Janovo náboženské založení Carlotu nudilo. Proslýchalo se, že přinejmenším mladší z jejích dětí mají jiného otce. Po roce 1806 žili manželé odděleně.
-== Regentství a panování ==
+== Regentství a panování ==
-Když v roce 1788 zemřel jeho starší bratr Josef, stal se princ Jan následníkem své matky a jako takový přijal titul [[knížete brazilský|knížete brazilského]]. Jako z pozice následníka trůnu převzal v roce 1799 jako [[regent]] své matky [[Marie I. Portugalská|Marie&nbsp;I.]], která byla na pokraji duševní nemoci. Jeho otec král Petr&nbsp;III. se o vládu již delší dobu nezajímal, takže si Jan mohl zajistit do vlastního nástupu na trůnu silnou pozici.
+Když v roce 1788 zemřel Janův starší bratr Josef, stal se princ následníkem své matky a jako takový přijal titul [[kníže brazilský|knížete brazilského]]. Z pozice následníka trůnu převzal v roce [[1799]] vládu jako [[regent]] své matky [[Marie I. Portugalská|Marie&nbsp;I.]], která byla na pokraji duševní nemoci. Jeho otec král Petr&nbsp;III. se o vládu již delší dobu nezajímal, takže si Jan mohl zajistit do vlastního nástupu na trůnu silnou pozici.
-Ještě za vlády jeho matky Marie&nbsp;I. utekla královská rodina v roce 1807 do [[Brazílie]] před [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovým]] vojskem, které obsadilo Portugalsko. Královská rodina pobývala v [[Rio de Janeiro|Riu de Janeiru]]. Krátce před smrtí své matky Marie&nbsp;I. nařídil zákonem vytvoření [[Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarve|Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve]] a tím povýšení [[Brazilské království|Brazílie na království]]. Toto nově vytvořené Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarve byl jednotný stát třech rovných celků, jehož panovník měl nový titul: král Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve. Nařízení o vzniku vešlo v platnost 16.&nbsp;prosince 1815.
+Ještě za vlády Marie&nbsp;I. utekla královská rodina v roce 1807 do [[Brazílie]] před [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovým]] vojskem, které obsadilo Portugalsko. Královská rodina pobývala v [[Rio de Janeiro|Riu de Janeiru]]. Krátce před smrtí své matky Marie&nbsp;I. nařídil Jan zákonem vytvoření [[Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarve|Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve]] a tím povýšení [[Brazilské království|Brazílie na království]]. Toto nově vytvořené Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarve byl jednotný stát třech rovných celků, jehož panovník měl nový titul: král Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve. Nařízení o vzniku vešlo v platnost 16.&nbsp;prosince 1815.
-Po smrti své matky v roce 1816 se stal králem tohoto soustátí. Po [[Napoleon Bonaparte|Napoleonově]] pádu v roce zasedla v [[Portugalské království|Portugalsku]] prozatímní vláda, která v roce 1820 vyzvala krále Jana&nbsp;VI. k návratu. Ten byl po svém příjezdu nucen uznat novou ústavu, která nastolila [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]]. Králův syn [[Petr I. Brazilský|Dom Pedro]] zůstal v Brazílii a převzal v ní [[regent]]ství a funkci [[místokrál]]e.
+Po smrti své matky v roce 1816 se Jan stal králem tohoto soustátí. Po [[Napoleon Bonaparte|Napoleonově]] pádu v roce [[1815]] zasedla v [[Portugalské království|Portugalsku]] prozatímní vláda, která v roce 1820 vyzvala krále Jana&nbsp;VI. k návratu. Ten byl po svém příjezdu nucen uznat novou ústavu, která nastolila [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]]. Králův syn [[Petr I. Brazilský|Dom Pedro]] zůstal v Brazílii a převzal v ní [[regent]]ství a funkci [[místokrál]]e.
-V Portugalsku po návratu v roce 1821 přísahá vláda věrnost králi, ale mezitím se pokoušel převzít vládu králův druhorozený syn [[Michal I. Portugalský|Michal]] a znovu v roce 1823. A tak musel král jeho povstání potlačit a prince Michaela nakonec nucen vyhnat v roce 1824.
+V Portugalsku po návratu v roce 1821 přísahala vláda věrnost králi, ale mezitím se pokoušel převzít vládu králův druhorozený syn [[Michal I. Portugalský|Michal]], znovu pak v roce 1823. Král jeho povstání v roce 1824 za pomoci anglických vojsk potlačil a byl nakonec nucen prince Michaela vyhnat ze země.
-Mezitím jeho prvorozený syn a dědic Petr, prohlásil samostatnost Brazílie na Portugalsku dne 7.&nbsp;září 1822 a následně nedlouho potom byl prohlášen dědičným císařem jako Petr&nbsp;I. Král Jan&nbsp;IV. odmítal uznat brazilskou nezávislost až do 29.&nbsp;srpna 1825, kdy obnovil starý řád nástupnictví v přesvědčení, že se [[Brazilské císařství|Brazílie]] a [[Portugalské království|Portugalsko]] po jeho smrti spojí minimálně v [[personální unie|personální]] nebo dokonce [[reálná unie|reálnou unii]].
+Mezitím jeho prvorozený syn a dědic Petr vyhlásil dne 7.&nbsp;září 1822 samostatnost Brazílie a její nezávislost na Portugalsku a následně nedlouho poté byl prohlášen dědičným císařem jako Petr&nbsp;I. Král Jan&nbsp;IV. odmítal brazilskou nezávislost uznat až do 29.&nbsp;srpna 1825, kdy obnovil starý řád nástupnictví v přesvědčení, že se [[Brazilské císařství|Brazílie]] a [[Portugalské království|Portugalsko]] po jeho smrti spojí minimálně v [[personální unie|personální]] nebo dokonce [[reálná unie|reálnou unii]].
 == Následnictví ==
-Jan&nbsp;IV. zemřel v [[Lisabon]]u 26. března 1826. Portugalským králem se tak skutečně stal jeho nejstarší syn jako [[Petr IV. Portugalský]], ten ale vládl v Portugalsku pouze do roku [[1828]], jelikož liberální brazilská ústava vylučovala personální unii s Portugalskem. A tak se vzdal trůnu ve prospěch nejstarší dcery [[Marie II. Portugalská|Marie&nbsp;II.]] Ta ovšem musela svést o trůn boj v občanské válce se svým strýcem, vypovězeným [[Michal I. Portugalský|Michalem&nbsp;I.]]
+Jan&nbsp;IV. zemřel v [[Lisabon]]u 26. března 1826. Jako regentku Portugalska jmenoval před svou smrtí svou dceru Isabelu Marii, neurčil však svého následníka a nástupcce trůnu, čímž způsobil dlouholetou kriti a boje mezi svými dvěma syny – starším Petrem a mladším Michalem. Portugalským králem se nakonec stal jeho starší syn jako [[Petr IV. Portugalský]], ten však vládl v Portugalsku pouze do roku [[1828]], neboť liberální brazilská ústava vylučovala personální unii s Portugalskem. Petr se tedy vzdal trůnu ve prospěch své nejstarší dcery [[Marie II. Portugalská|Marie&nbsp;II.]] Ta ovšem musela svést o trůn boj v občanské válce se svým strýcem, vypovězeným [[Michal I. Portugalský|Michalem&nbsp;I.]]
 == Odkazy ==