Markrabství Istrie: Porovnání verzí
m napřímení odkazu |
rozšíření |
||
| Řádek 56: | Řádek 56: | ||
Od roku 1861 byla Istrie samostatnou [[Korunní země (habsburská monarchie)|korunní zemi]] [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]], od roku [[1867]] v [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl [[Istrijský zemský sněm]]. Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie [[Rakouské přímoří]], v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: [[Terst]] a [[Gorice a Gradiška]] se společným [[Guvernér|místodržící]]m. |
Od roku 1861 byla Istrie samostatnou [[Korunní země (habsburská monarchie)|korunní zemi]] [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]], od roku [[1867]] v [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl [[Istrijský zemský sněm]]. Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie [[Rakouské přímoří]], v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: [[Terst]] a [[Gorice a Gradiška]] se společným [[Guvernér|místodržící]]m. |
||
Součástí Istrie byly v této době následující chorvatské ostrovy: |
|||
*[[Andrija]] |
|||
*[[Bodulaš]] |
|||
*[[Brijuni]] |
|||
*[[Ceja]] |
|||
*[[Cres]] |
|||
*[[Fenera]] |
|||
*[[Fenoliga]] |
|||
*[[Galijola]] |
|||
*[[Ilovik]] |
|||
*[[Katarina]] |
|||
*[[Koludarc]] |
|||
*[[Kotež]] |
|||
*[[Kozjak (ostrov)|Kozjak]] |
|||
*[[Krasnica (Vanga)]] |
|||
*[[Krk (ostrov)|Krk]] |
|||
*[[Levan]] |
|||
*[[Levanić]] |
|||
*[[Lošinj]] |
|||
*[[Male Orjule]] |
|||
*[[Male Srakane]] |
|||
*[[Mali Osir]] |
|||
*[[Mišnjak]] |
|||
*[[Murtar]] |
|||
*[[Plavnik]] |
|||
*[[Pomerski Školjić]] |
|||
*[[Porer]] |
|||
*[[Prvić (Krk)|Prvić]] |
|||
*[[Pusti Otok]] |
|||
*[[Premanturski Školjić]] |
|||
*[[Samuncel]] |
|||
*[[Susak]] |
|||
*[[Sveti Jerolim]] |
|||
*[[Sveti Marko]] |
|||
*[[Sveti Petar]] |
|||
*[[Šekovac]] |
|||
*[[Školjić]] |
|||
*[[Trasorka]] |
|||
*[[Trumbuja]] |
|||
*[[Unije]] |
|||
*[[Vele Orjule]] |
|||
*[[Vele Srakane]] |
|||
*[[Veli Osir]] |
|||
*[[Vrsar (ostrov)|Vrsar]] |
|||
*[[Zabodarski Otok]] |
|||
*[[Zeća]] |
|||
V současnosti je území bývalého markrabství rozděleno mezi [[Chorvatsko]] (jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie) a [[Slovinsko]] (severní část bývalého markrabství Istrie). |
V současnosti je území bývalého markrabství rozděleno mezi [[Chorvatsko]] (jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie) a [[Slovinsko]] (severní část bývalého markrabství Istrie). |
||
Verze z 18. 7. 2015, 23:38
Markrabství Istrie nebo Istrijská marka je označení pro zaniklý útvar rozkládající se na poloostrově Istrie a přilehlých ostrovech.
Dějiny
Od roku 976 tvořila oblast Istrie zvláštní marku tehdejšího Korutanského vévodství. Později po roce 1209 se města na západním pobřeží ocitla pod nadvládou Benátek.
V roce 1420 byla Istrijská marka definitivně rozdělena mezi Benátskou republiku (jihozápadní část) a Habsburky (severovýchodní část), kteří přijali titul istrijského markraběte do své titulatury. Ti ale již od roku 1374 ovládali velkou část vnitrozemí poloostrova.
Istrie byla opět sjednocena až v roce 1797 tzv. Mírem v Campo Formio, kdy západní benátská část přešla do rakouských rukou a byla připojena ke stávající rakouské korunní zemi Markrabství Istrie. Tímto mírem získalo Rakousko ale také Benátsko a Dalmácii.
Od roku 1861 byla Istrie samostatnou korunní zemi Rakouského císařství, od roku 1867 v Rakouska-Uherska. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl Istrijský zemský sněm. Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie Rakouské přímoří, v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: Terst a Gorice a Gradiška se společným místodržícím.
Součástí Istrie byly v této době následující chorvatské ostrovy:
- Andrija
- Bodulaš
- Brijuni
- Ceja
- Cres
- Fenera
- Fenoliga
- Galijola
- Ilovik
- Katarina
- Koludarc
- Kotež
- Kozjak
- Krasnica (Vanga)
- Krk
- Levan
- Levanić
- Lošinj
- Male Orjule
- Male Srakane
- Mali Osir
- Mišnjak
- Murtar
- Plavnik
- Pomerski Školjić
- Porer
- Prvić
- Pusti Otok
- Premanturski Školjić
- Samuncel
- Susak
- Sveti Jerolim
- Sveti Marko
- Sveti Petar
- Šekovac
- Školjić
- Trasorka
- Trumbuja
- Unije
- Vele Orjule
- Vele Srakane
- Veli Osir
- Vrsar
- Zabodarski Otok
- Zeća
V současnosti je území bývalého markrabství rozděleno mezi Chorvatsko (jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie) a Slovinsko (severní část bývalého markrabství Istrie).
