Brijuni
| Brijuni | |
|---|---|
 Přístav na Velkém Brijunu | |
| Geografie | |
| Poloha | 44°55′ s. š., 13°46′ v. d. |
| Rozloha | 7,3 km² |
| Počet ostrovů | 14 |
| Hlavní ostrov | Veliki Brijun |
| Země | |
| Stát |  Chorvatsko |
| Provincie | Istrijská župa |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 0 |
Brijuni (také Brioni nebo Brijunski otoci) je skupina čtrnácti ostrovů v Jaderském moři. Leží u západního pobřeží Istrijského poloostrova a administrativně náleží k městu Pula v Istrijské župě Chorvatska. Ostrovy jsou bez stálého osídlení a slouží k rekreaci, nacházejí se 2 km od pevninského města Fažana. Zaujímají plochu 7,3 km² pevné země a roku 1983 byly spolu s okolním mořem vyhlášeny národním parkem o celkové rozloze 33,9 km².
.svg)
Největším ostrovem je Veliki Brijun (5,6 km²), následují Mali Brijun (1 km²), Vanga, San Marco, Gaz, Okrugljak, Supin, Supinič, Galija, Grunj, Madona, Vrsar, Jerolim a Kozada.
Ostrovy jsou pro příznivé klima a bohatou vegetaci nazývány „rájem na zemi“. V roce 1893 zakoupil dosud pusté souostroví za 75 000 zlatých Paul Kupelwieser. V letech 1936 až 1947 bylo souostroví pod správou Itálie a je proto známé také pod italským názvem Brioni. Nachází se na nich rozvaliny římské vily, byzantské kastrum, templářský kostel, hotel, golfové hřiště a zoologická zahrada. Ostrovy byly známé jako oblíbená letní rezidence jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita, komplex obytných budov byl postaven podle projektu Jožeho Plečnika. V roce 1956 se zde Tito setkal s Gamálem Násirem a Džaváharlálem Néhrúem a dohodli se na založení Hnutí nezúčastněných zemí. V roce 1966 se konalo mimořádné Brionské plénum, které se pokoušelo řešit rozpory ve vedení komunistické strany. V roce 1991 proběhla v Titově paláci jednání mezi představiteli jugoslávských republik, na nichž byla přijata Brionská deklarace. Ostrovy navštívili také Robert Koch a James Joyce.
Podle souostroví se pojmenovala italská oděvní značka Brioni.
Historický přehled[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1797 patřily ostrovy Benátčanům, poté je získala Habsburská monarchie. Roku 1805 ostrovy od Rakouského císařství získalo Francouzské císařství, které je roku 1806 začlenilo do Italského království, načež byly ostrovy v letech 1809-1813 součástí Ilyrských provincií. Poté došlo k obnově rakouské vlády a ostrovy pak byly do roku 1849 v rámci Rakouského císařství součástí Ilyrského království. Roku 1849 bylo Ilyrské království zrušeno a ostrovy se staly součástí nové korunní země Rakouské přímoří. Od roku 1861 do roku 1918 byly ostrovy součástí nově zřízené korunní zemi Markrabství Istrie, od roku 1867 existující v rámci Předlitavska. Po první světové válce získala ostrovy na základě Rapallské smlouvy Itálie, od roku 1943 byl obsazen německými vojsky, po osvobození začleněny v rámci Chorvatska do SFRJ.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brijuni na Wikimedia Commons - Nacionalni park Brijuni
- Hrvatska enciklopedija
- Istarska enciklopedija
