Brijuni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brijuni
Přístav na Velkém Brijunu
Přístav na Velkém Brijunu
Geografie
Poloha
Rozloha 7,3 km²
Počet ostrovů 14
Hlavní ostrov Veliki Brijun
Země
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Provincie Istrijská župa
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 0

Brijuni (také Brioni nebo Brijunski otoci) je skupina čtrnácti ostrovů v Jaderském moři. Leží u západního pobřeží Istrijského poloostrova a náleží Chorvatsku. Ostrovy jsou bez stálého osídlení a slouží k rekreaci, nacházejí se 2 km od pevninského města Fažana. Zaujímají plochu 7,3 km² pevné země a roku 1983 byly spolu s okolním mořem vyhlášeny národním parkem o celkové rozloze 33,9 km².

Mapa

Největším ostrovem je Veliki Brijun (5,6 km²), následují Mali Brijun (1 km²), Vanga, San Marco, Gaz, Okrugljak, Supin, Supinič, Galija, Grunj, Madona, Vrsar, Jerolim a Kozada.

Ostrovy jsou pro příznivé klima a bohatou vegetaci nazývány „rájem na zemi“. V roce 1893 zakoupil dosud pusté souostroví za 75 000 zlatých Paul Kupelwieser. V letech 1936 až 1947 bylo souostroví pod správou Itálie a je proto známé také pod italským názvem Brioni. Nachází se na nich rozvaliny římské vily, byzantské kastrum, templářský kostel, hotel, golfové hřiště a zoologická zahrada. Ostrovy byly známé jako oblíbená letní rezidence jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita, komplex obytných budov byl postaven podle projektu Jožeho Plečnika. V roce 1956 se zde Tito setkal s Gamálem Násirem a Džaváharlálem Néhrúem a dohodli se na založení Hnutí nezúčastněných zemí. V roce 1966 se konalo mimořádné Brionské plénum, které se pokoušelo řešit rozpory ve vedení komunistické strany. V roce 1991 proběhla v Titově paláci jednání mezi představiteli jugoslávských republik, na nichž byla přijata Brionská deklarace. Ostrovy navštívili také Robert Koch a James Joyce.

Podle souostroví se pojmenovala italská oděvní značka Brioni.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]