Thomas Alva Edison: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Rev. exp. a nezdařilých editací
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Thomas Edison.jpg|thumb|Thomas Alva Edison ([[1915]])]]
[[Soubor:Thomas Edison.jpg|thumb|Thomas Alva Edison ([[1915]])]]
[[Soubor:A Day with Thomas Edison (1922).webm|thumb|thumbtime=1|upright=1.1|{{en}} ''A Day with Thomas Edison'' (1922)]]
[[Soubor:A Day with Thomas Edison (1922).webm|thumb|thumbtime=1|upright=1.1|{{en}} ''A Day with Thomas Edison'' (1922)]]
'''Thomas Alva Edison''' ([[11. únor]]a [[1847]], [[Milan (Ohio)|Milan]], [[Ohio]], [[Spojené státy americké|USA]] – [[18. říjen|18. října]], [[1931]] [[West Orange]], [[New Jersey]], USA) byl [[Američané|americký]] [[vynálezce]]. Na jeho jméno je vedeno 1692{{Fakt/dne|20121124113428}} patentů, další tisíce jich registrovaly jeho firmy. Mezi nejznámější Edisonovy [[vynález]]y patří [[fonograf]] (předchůdce [[gramofon]]u) a [[žárovka]] (nevynalezl jen zdokonalil). Edison je také zakladatelem dodnes vydávaného prestižního [[časopis]]u ''[[Science]]''.
'''Thomas Alva Edison''' ([[11. únor]]a [[1847]], [[Milan (Ohio)|Milan]], [[Ohio]], [[Spojené státy americké|USA]] – [[18. říjen|18. října]], [[1931]] [[West Orange]], [[New Jersey]], USA) byl [[Američané|americký]] [[vynálezce]]. Na jeho jméno je vedeno 1692{{Fakt/dne|20121124113428}} patentů, další tisíce jich registrovaly jeho firmy. Mezi nejznámější Edisonovy [[vynález]]y patří [[fonograf]] (předchůdce [[gramofon]]u) a [[žárovka]]. Edison je také zakladatelem dodnes vydávaného prestižního [[časopis]]u ''[[Science]]''.


V roce [[1886]] se přestěhoval do menšího města [[West Orange]] (asi 45 000 obyvatel), ve státě [[New Jersey]] na východním pobřeží USA. Zde vybudoval ''Glenmont'' – rozsáhlý areál výzkumných pracovišť, jehož celková rozloha činí 5,5 hektaru. Ten je dnes spravován jako národní památka [[Edison National Historical Site]].
V roce [[1886]] se přestěhoval do menšího města [[West Orange]] (asi 45 000 obyvatel), ve státě [[New Jersey]] na východním pobřeží USA. Zde vybudoval ''Glenmont'' – rozsáhlý areál výzkumných pracovišť, jehož celková rozloha činí 5,5 hektaru. Ten je dnes spravován jako národní památka [[Edison National Historical Site]].
Řádek 8: Řádek 8:


== Edisonovo dětství a začátky ==
== Edisonovo dětství a začátky ==
Neměl lehké dětství. Od malička byl hodně nemocný, do školy chodil pouze krátce. Už jako chlapec se velmi zajímal o přírodní vědy. Ve svých 10 letech ve sklepě domu, kde s rodiči bydlel, vybudoval malou chemickou laboratoř. Chemikálie byly drahé, musel si na ně vydělávat prodejem zeleniny a roznáškou novin. Jeho život silně ovlivnil fakt, že při svých pokusech skoro[[částečná ztráta sluchu| ohluchl]]. V 15 letech začal vydávat vlastní [[noviny]] – ''The Weekly Herald''. Vystřídal různá zaměstnání, mnoho jeho prvních vynálezů souviselo se skutečností, že pracoval jako [[telegrafista]].
Neměl lehké dětství. Od malička byl hodně nemocný, do školy chodil pouze krátce. Už jako chlapec se velmi zajímal o přírodní vědy. Ve svých 10 letech ve sklepě domu, kde s rodiči bydlel, vybudoval malou chemickou laboratoř. Chemikálie byly drahé, musel si na ně vydělávat prodejem zeleniny a roznáškou novin. Jeho život silně ovlivnil fakt, že při svých pokusech [[částečná ztráta sluchu|částečně ohluchl]]. V 15 letech začal vydávat vlastní [[noviny]] – ''The Weekly Herald''. Vystřídal různá zaměstnání, mnoho jeho prvních vynálezů souviselo se skutečností, že pracoval jako [[telegrafista]].


Tiskací [[telegraf]], duplexní telegraf a vícekanálový automatický telegraf patřily mezi první vynálezy, které Edison prodal. Utržené desítky tisíc dolarů investoval do [[laboratoř]]e v [[Menlo Park]]. Ta byla celosvětově prvním zařízením, které bylo vybudováno za účelem [[Technický vývoj|vývoje]] a aplikace nových [[věda|vědeckých]] poznatků a [[technologie|technologií]].
Tiskací [[telegraf]], duplexní telegraf a vícekanálový automatický telegraf patřily mezi první vynálezy, které Edison prodal. Utržené desítky tisíc dolarů investoval do [[laboratoř]]e v [[Menlo Park]]. Ta byla celosvětově prvním zařízením, které bylo vybudováno za účelem [[Technický vývoj|vývoje]] a aplikace nových [[věda|vědeckých]] poznatků a [[technologie|technologií]].
Řádek 15: Řádek 15:
[[Soubor:Edison and phonograph edit1.jpg|thumb|Edison a jeho fonograf na fotografii [[Levin Corbin Handy|Levina Corbina Handyho]], 18. dubna 1878]]
[[Soubor:Edison and phonograph edit1.jpg|thumb|Edison a jeho fonograf na fotografii [[Levin Corbin Handy|Levina Corbina Handyho]], 18. dubna 1878]]
[[Soubor:EdisonPhonograph.jpg|thumb|Válečkový [[fonograf]] z roku 1899]]
[[Soubor:EdisonPhonograph.jpg|thumb|Válečkový [[fonograf]] z roku 1899]]
* [[1868]] - [[sčítač hlasů]], mojí mámu
* [[1868]] - [[sčítač hlasů]]
* [[1869]] - tiskací [[telegraf]] pro potřeby [[burza|burzy]] v [[New York]]u, Robertek
* [[1869]] - tiskací [[telegraf]] pro potřeby [[burza|burzy]] v [[New York]]u
* [[1871]] - podstatné vylepšení [[psací stroj|psacího stroje]]
* [[1871]] - podstatné vylepšení [[psací stroj|psacího stroje]]
* [[1875]] - [[Duplexní spojení|duplexní]] a [[automat]]ický telegraf a základní [[princip]]y [[bezdrátová telegrafie|bezdrátové telegrafie]]
* [[1875]] - [[Duplexní spojení|duplexní]] a [[automat]]ický telegraf a základní [[princip]]y [[bezdrátová telegrafie|bezdrátové telegrafie]]
Řádek 23: Řádek 23:
* [[1877]] - [[fonograf]] (jeho vývoj probíhal dalších 10 let, než mohl být první model uveden na trh)
* [[1877]] - [[fonograf]] (jeho vývoj probíhal dalších 10 let, než mohl být první model uveden na trh)
* [[1878]] - uhlíkový [[mikrofon]], podstatné vylepšení [[Graham Bell|Bellova]] [[telefon]]u
* [[1878]] - uhlíkový [[mikrofon]], podstatné vylepšení [[Graham Bell|Bellova]] [[telefon]]u
* [[1879]] - [[žárovka]] - Dne [[21. říjen|21. října]] vydržela první pokusná žárovka svítit 13,5 hodiny. Za rok již vyráběné žárovky svítily přes 1200 hodin, ukraden canadě
* [[1879]] - [[žárovka]] - Dne [[21. říjen|21. října]] vydržela první pokusná žárovka svítit 13,5 hodiny. Za rok již vyráběné žárovky svítily přes 1200 hodin.
* [[1880]] - [[elektroměr]]
* [[1880]] - [[elektroměr]]
* [[1880]] - [[magnet]]ický třídič [[železná ruda|železné rudy]]
* [[1880]] - [[magnet]]ický třídič [[železná ruda|železné rudy]]
* [[1881]] - [[dynamo]] na výrobu elektrického proudu,
* [[1881]] - [[dynamo]] na výrobu elektrického proudu
* [[1882]] - [[elektrocentrála]]
* [[1882]] - [[elektrocentrála]]
* [[1882]] - v [[New York]]u v praxi předvedl první [[elektrárna|elektrárnu]] a funkční [[elektrický rozvod]]
* [[1882]] - v [[New York]]u v praxi předvedl první [[elektrárna|elektrárnu]] a funkční [[elektrický rozvod]]
Řádek 41: Řádek 41:
* [[1914]] - [[gramofonová deska]]
* [[1914]] - [[gramofonová deska]]
* [[1930]] - [[umělý kaučuk]]
* [[1930]] - [[umělý kaučuk]]
*
Je třeba poznamenat, že u mnohých vynálezů se objevily pochybnosti, zda byly opravdu poprvé vynalezeny Edisonem. Mnohé z nich již průkazně byly vynalezeny dříve a Edison si je pouze nechal patentovat, často je však také vylepšil. A mnohé z patentů také sice patří Edisonovi, vynalezeny byly ale Edisonovými zaměstnanci. Jedná se například o elektromobil, kinofilm, gramofonovou desku a další.
Je třeba poznamenat, že u mnohých vynálezů se objevily pochybnosti, zda byly opravdu poprvé vynalezeny Edisonem. Mnohé z nich již průkazně byly vynalezeny dříve a Edison si je pouze nechal patentovat, často je však také vylepšil. A mnohé z patentů také sice patří Edisonovi, vynalezeny byly ale Edisonovými zaměstnanci. Jedná se například o elektromobil, kinofilm, gramofonovou desku a další.


Verze z 11. 4. 2015, 02:41

Thomas Alva Edison (1915)
(anglicky) A Day with Thomas Edison (1922)

Thomas Alva Edison (11. února 1847, Milan, Ohio, USA – 18. října, 1931 West Orange, New Jersey, USA) byl americký vynálezce. Na jeho jméno je vedeno 1692[zdroj⁠?] patentů, další tisíce jich registrovaly jeho firmy. Mezi nejznámější Edisonovy vynálezy patří fonograf (předchůdce gramofonu) a žárovka. Edison je také zakladatelem dodnes vydávaného prestižního časopisu Science.

V roce 1886 se přestěhoval do menšího města West Orange (asi 45 000 obyvatel), ve státě New Jersey na východním pobřeží USA. Zde vybudoval Glenmont – rozsáhlý areál výzkumných pracovišť, jehož celková rozloha činí 5,5 hektaru. Ten je dnes spravován jako národní památka Edison National Historical Site.

Nehlásil se k žádnému náboženskému vyznání, vynikal svojí podnikavostí, pracovitostí a cílevědomostí. Byl dvakrát ženatý, z každého manželství měl tři děti. Společně se svojí druhou manželkou je pochován v Glenmontu ve West Orange, v místech, kde strávil podstatnou část svého života. V den jeho pohřbu 21. října 1931 byly na Edisonovu počest v USA zhasnuty všechny žárovky.

Edisonovo dětství a začátky

Neměl lehké dětství. Od malička byl hodně nemocný, do školy chodil pouze krátce. Už jako chlapec se velmi zajímal o přírodní vědy. Ve svých 10 letech ve sklepě domu, kde s rodiči bydlel, vybudoval malou chemickou laboratoř. Chemikálie byly drahé, musel si na ně vydělávat prodejem zeleniny a roznáškou novin. Jeho život silně ovlivnil fakt, že při svých pokusech částečně ohluchl. V 15 letech začal vydávat vlastní noviny – The Weekly Herald. Vystřídal různá zaměstnání, mnoho jeho prvních vynálezů souviselo se skutečností, že pracoval jako telegrafista.

Tiskací telegraf, duplexní telegraf a vícekanálový automatický telegraf patřily mezi první vynálezy, které Edison prodal. Utržené desítky tisíc dolarů investoval do laboratoře v Menlo Park. Ta byla celosvětově prvním zařízením, které bylo vybudováno za účelem vývoje a aplikace nových vědeckých poznatků a technologií.

Nejdůležitější vynálezy a patenty

Edison a jeho fonograf na fotografii Levina Corbina Handyho, 18. dubna 1878
Válečkový fonograf z roku 1899

Je třeba poznamenat, že u mnohých vynálezů se objevily pochybnosti, zda byly opravdu poprvé vynalezeny Edisonem. Mnohé z nich již průkazně byly vynalezeny dříve a Edison si je pouze nechal patentovat, často je však také vylepšil. A mnohé z patentů také sice patří Edisonovi, vynalezeny byly ale Edisonovými zaměstnanci. Jedná se například o elektromobil, kinofilm, gramofonovou desku a další.

Válka o proud

Podrobnější informace naleznete v článku Válka o proud.

V letech počátků zavádění elektrické energie do běžného života byla velmi ostře diskutována otázka vhodnosti použití stejnosměrného nebo střídavého elektrického proudu. Edison byl stoupencem první možnosti, zastáncem druhé byli Nikola Tesla a George Westinghouse. Tesla prosazoval střídavý proud kvůli efektivnějšímu přenosu, snazšímu dosažení vysokých napětí a mimo další důvody i proto, že je vhodnější pro vytvoření točivého magnetického pole (elektromotory). Edison střídavý proud odmítal z důvodu údajného vyššího nebezpečí provozu. Také by v prohraném sporu přišel o nemalé investice do již zavedené infrastruktury na bázi stejnosměrného proudu.

Aby Edison a jeho zaměstnanci prokázali nebezpečnost střídavého napětí, vymysleli a při popravě odsouzeného vraha Williama Kemmlera veřejně prezentovali elektrické křeslo. Dále také usmrcovali střídavým proudem toulavé kočky, psy a nakonec i slona[1] (je nutno poznamenat, že zvíře bylo určeno k utracení). Ránou Edisonově snažení byla elektrifikace Světové Kolumbovy výstavy v Chicagu v roce 1893, kterou zajistila firma Westinghouse Electric Corporation.

V roce 1896 získala firma Westinghouse Electric Corporation zakázku na výstavbu elektrárny na Niagarských vodopádech s rozvodným systémem využívajícím transformátory napětí a podíl spotřebičů napájených střídavým proudem na trhu dosáhl 80 %[2]. V tuto chvíli již bylo jasné, že Edison válku o proudy prohrál.

Firmy a zaměstnanci

Thomas Alva Edison šel velmi pragmaticky a cílevědomě za výsledkem, kterým bylo využití jeho nápadů k výrobě prodejných produktů. Proto během svého života založil řadu firem. Zaměstnával v nich mnoho nadaných lidí, jež pečlivě osobně vybíral. Nejslavnějším zaměstnancem v celé historii Edisonových firem je Nikola Tesla, který však poté, co mu Edison nezaplatil za zakázku, firmu opustil.

Nejvýznamnější Edisonovou firmou je zřejmě v roce 1878 založená Edison General Electric Company. V roce 1892 se změnila ve společnost General Electric, která je dnes jednou z největších nadnárodních firem celého světa.

Z mnoha společností jmenujme filmové studio Black Maria v New Jersey (1893) nebo Edison Botanic Research Company, která od roku 1927 hledala náhražku přírodního kaučuku.

Jedna z firem, Edison Illuminating Company, zaměstnávala od roku 1891 pozdějšího automobilového magnáta Henryho Forda. Ten byl až do Edisonovy smrti jeho velmi dobrým přítelem.

V továrně Edison Machine Company započal svoji praxi absolvent ČVUT Emil Kolben, který se později stal jedním z nejvýznamnějších československých podnikatelů.

Edisonovu pozornost zaujaly cesty fotografa Jamese Ricaltona, kterému financoval výpravu na Dálný východ, jež měla zjistit, zda bude bambusové vlákno vhodné pro použití v žárovce. Ricalton v únoru 1888 odjel ze Spojených států a na Ceylon přijel přes Suezský průplav 1. dubna. Navštívil všechny části ostrova, testoval stovky vzorků a pokračoval do Britské Indie, Singapuru, Číny a Japonska a stal se expertem na vlastnosti různých druhů bambusu. Domů se vrátil jeden rok po svém odchodu se stovkami vzorků pro Edisona a doporučením na dva nejvhodnější. Toto vlákno Edison používal po dobu devíti měsíců, než našel vhodnější wolfram.[3]

Výroky

Thomas Edison se proslavil mimo jiné i svým praktickým přístupem k životu a je autorem řady známých výroků, jako například:

  • „Vynález je jen 1 % inspirace a 99 % dřiny.“[4]
  • „Spát lze čtyři hodiny denně, spát déle je nemístný přepych.“
  • „Tajemství úspěchu v životě není dělat, co se nám líbí, ale nalézat zalíbení v tom, co děláme.“
  • „Na léčení trápení je práce lepší než láhev whisky.“
  • „Jediná věc, pro kterou často ztrácíme trpělivost, jsou hodinky - ručičky jdou příliš rychle.“
  • „Co se týče soudobého náboženství, je to naprostý výmysl. Náboženství jsou jen samé žvásty.“
  • „Když už byl Edison slavný, jeden novinář se ho zeptal: Pane Edisone, je pravda, že jste vynalezl žárovku, aniž jste znal Ohmův zákon? Odpověděl: Neznal jsem ho, a kdybych ho znal, tak by mě to zdržovalo.“ (Vynalézal tak, že donekonečna prováděl pokusy. Studentům, kteří se nechtěli moc učit, profesoři připomínali, že doba Edisonů už dávno minula).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Neuvěřitelné výročí: den, kdy Edison popravil slona elektrickým proudem
  2. ↑ AC DC - Válka proudů
  3. ↑ Dyer, Frank et al. (1910) Edison, His Life and Inventions, pp. 306-315
  4. ↑ mesíčník Harper's (září 1932)

Literatura

  • ALBION, Michele Wehrwein. The Florida Life of Thomas Edison. Gainesville: University Press of Florida, 2008. ISBN 978-0-8130-3259-7. 
  • ADAMS, Glen J. The Search for Thomas Edison's Boyhood Home. [s.l.]: [s.n.], 2004. ISBN 978-1-4116-1361-4. 
  • ANGEL, Ernst. Edison. Sein Leben und Erfinden. Berlin: Ernst Angel Verlag, 1926. 
  • BALDWIN, Neil. Edison: Inventing the Century. [s.l.]: University of Chicago Press, 2001. ISBN 978-0-226-03571-0. 
  • CLARK, Ronald William. Edison: The man who made the future. London: Macdonald & Jane's: Macdonald and Jane's, 1977. ISBN 978-0-354-04093-8. 
  • CONOT, Robert. A Streak of Luck. New York: Seaview Books, 1979. ISBN 978-0-87223-521-2. 
  • DAVIS, L. J. Fleet Fire: Thomas Edison and the Pioneers of the Electric Revolution. New York: Doubleday, 1998. ISBN 978-0-385-47927-1. 
  • ESSIG, Mark. Edison and the Electric Chair. Stroud: Sutton, 2004. ISBN 978-0-7509-3680-4. 
  • ESSIG, Mark. Edison & the Electric Chair: A Story of Light and Death. New York: Walker & Company, 2003. ISBN 978-0-8027-1406-0. 
  • JONNES, Jill. Empires of Light: Edison, Tesla, Westinghouse, and the Race to Electrify the World. New York: Random House, 2003. ISBN 978-0-375-50739-7. 
  • JOSEPHSON, Matthew. Edison. [s.l.]: McGraw Hill, 1959. ISBN 978-0-07-033046-7. 
  • Pretzer, William S. (ed). Working at Inventing: Thomas A. Edison and the Menlo Park Experience. Dearborn, Michigan: Henry Ford Museum & Greenfield Village, 1989. ISBN 978-0-933728-33-2. 
  • STROSS, Randall E. The Wizard of Menlo Park: How Thomas Alva Edison Invented the Modern World. [s.l.]: Crown, 2007. ISBN 1-400-04762-5. 

Externí odkazy

Edison, His Life and Inventions by Frank Lewis Dyer and Thomas Commerford Martin na projektu Gutenberg

Místa
Informace a média
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Thomas_Alva_Edison&oldid=12449380“