Malesice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Malesice, konečná BUS.JPG |
počet obyvatel, reference, úprava |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - sídlo |
{{Infobox - sídlo |
||
| název = Malesice |
| název = Malesice |
||
| obrázek =Malesice, konečná BUS.JPG |
| obrázek = Malesice, konečná BUS.JPG |
||
| popisek =Konečná autobusu v Malesicích |
| popisek = Konečná autobusu v Malesicích |
||
| charakter = část města |
| charakter = část města |
||
| počet obyvatel = |
| počet obyvatel = 712 |
||
| obyvatelé datum = 2013<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Plzeňský kraj – okres Plzeň-město | url = http://www.scitani.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0032BCA1/$File/4116130523.pdf | datum vydání = 2013-10-31 | datum přístupu = 2015-01-19 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha}}</ref> |
|||
| obyvatelé datum = 2001 |
|||
| počet domů = 230 |
| počet domů = 230 |
||
| domy datum = 2009 |
| domy datum = 2009 |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| web = |
| web = |
||
}} |
}} |
||
'''Malesice''' je část statutárního města [[Plzeň]], součást městského obvodu [[Plzeň 9-Malesice]]. Nachází se na severozápadě |
'''Malesice''' je část statutárního města [[Plzeň]], součást městského obvodu [[Plzeň 9-Malesice]]. Nachází se na severozápadě města. V roce 2009 zde bylo evidováno 230 adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/p/plzen/males.html|datum vydání=2009-10-10|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> V roce 2001 zde trvale žilo 448 obyvatel.<ref name="Obyvatele">{{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci=Český statistický úřad|titul=Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl|url=http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf|strany=302, 303|lokace=záznam 9-2|datum vydání=2007-03-03|datum přístupu=2010-03-22|jazyk=}}</ref> |
||
'''Malesice''' je také název katastrálního území o rozloze 6,66 km |
'''Malesice''' je také název katastrálního území o rozloze 6,66 km².<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|titul=Katastrální území Malesice: podrobné informace|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/690821/Malesice|datum přístupu=2015-01-20}}</ref> |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Obec Malesice je zmiňována již v roce |
Obec Malesice je zmiňována již v roce 1239 v souvislosti se Zdeslavem, který obec držel. Později se obec stává součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu [[Kyjov (hrad)|Kyjov]] patrně v letech 1297–1321. Tento statek spolu s obcí získává v roce 1365 [[kladrubský klášter]]. Další majitelem se stává nejpozději roku 1462 [[Antonín Harsdorf]], jehož syn Hanuš prodal roku 1489 Malesice [[Anna Šefránková z Poutnova|Anně Šefránkové z Poutnova]]. Ta nechává roku [[1503]] zhotovit pro zdejší [[Kostel svatého Jiří (Malesice)|kostel sv. Jiří]] hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku zmiňuje poprvé tvrz v Malesicích. Následuje řada majitelů obce i tvrze: hrabata Barbové z Wachsensteinu (1713–1753) za jejichž vlastnictví byl postaven roku 1730 zdejší barokní zámek, [[Shirndingerové]], [[Schönbornové]]. Roku 1917 získává Malesice rytíř [[Karel Škoda]]. V roce 1938 jsou Malesice připojeny k [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říci]] a 65 českých rodin bylo vystěhováno. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo z Malesic odsunuto nejen 35 zdejších Němců, ale i 160 říšských uprchlíků. |
||
Dne 27. |
Dne 27. listopadu 2002 došlo k podpisu „Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni“, díky které se Malesice staly od 1. ledna 2003 součástí města [[Plzeň|Plzně]] jako devátý městský obvod. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
== Literatura == |
|||
* Informační panel umístěný v obci |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{KM|690821|katastru Malesice}} |
* {{KM|690821|katastru Malesice}} |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Město Plzeň}} |
{{Město Plzeň}} |
||
Verze z 20. 1. 2015, 12:17
Šablona:Infobox - sídlo Malesice je část statutárního města Plzeň, součást městského obvodu Plzeň 9-Malesice. Nachází se na severozápadě města. V roce 2009 zde bylo evidováno 230 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 448 obyvatel.[2]
Malesice je také název katastrálního území o rozloze 6,66 km².[3]
Historie
Obec Malesice je zmiňována již v roce 1239 v souvislosti se Zdeslavem, který obec držel. Později se obec stává součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu Kyjov patrně v letech 1297–1321. Tento statek spolu s obcí získává v roce 1365 kladrubský klášter. Další majitelem se stává nejpozději roku 1462 Antonín Harsdorf, jehož syn Hanuš prodal roku 1489 Malesice Anně Šefránkové z Poutnova. Ta nechává roku 1503 zhotovit pro zdejší kostel sv. Jiří hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku zmiňuje poprvé tvrz v Malesicích. Následuje řada majitelů obce i tvrze: hrabata Barbové z Wachsensteinu (1713–1753) za jejichž vlastnictví byl postaven roku 1730 zdejší barokní zámek, Shirndingerové, Schönbornové. Roku 1917 získává Malesice rytíř Karel Škoda. V roce 1938 jsou Malesice připojeny k Velkoněmecké říci a 65 českých rodin bylo vystěhováno. Po druhé světové válce bylo z Malesic odsunuto nejen 35 zdejších Němců, ale i 160 říšských uprchlíků.
Dne 27. listopadu 2002 došlo k podpisu „Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni“, díky které se Malesice staly od 1. ledna 2003 součástí města Plzně jako devátý městský obvod.
Reference
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 9-2. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Malesice: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.
