František Jílek (1913–1993): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 20. 8. 2013, 15:33

František Jílek (22. května 1913, Brno – 16. září 1993, tamtéž) byl český dirigent, klavírista a skladatel.

Život

Vystudoval reálné gymnázium a obchodní školu. Teprve poté vstoupil na brněnskou konzervatoř. Klavír a skladbu studoval u Jaroslava Kvapila a dirigování u Zdeňka Chalabaly a Antonína Balatky. Studia dikončil na mistrovské škole Pražské konzervatoře u Vítězslava Nováka. Nejprve učil na hudební škole Brněnské Besedy a byl druhým sbormistrem jejího pěveckého sboru. V roce 1937 se stal korepetitorem a příležitostným dirigentem brněnské opery. V letech 1939–1948 působil jako dirigent opery v Ostravě. V roce 1948 se stal dirigentem opery Národního divadla v Brně a po odchodu Zdeňka Chalabaly do Prahy i jejím šéfem.

Vedle klasického českého a světového operního repertoáru věnoval svou pozornost zejména dílu Leoše Janáčka a soudobých českých skladatelů. Již v Ostravě uvedl poprvé na scénu operu Veselohra na mostě Bohuslava Martinů. Jako interpret Janáčkových oper proslul i v zahraničí. Hostoval v řadě operních scén (Lipsko, Helsinki, Drážďany, Záhřeb). V roce 1958 provedl poprvé operu Osud a za nahrávku Její pastorkyně (v zahraničí uváděné jako Jenůfa) obdržel cenu Orphée d'Or de l'Academie National du Disque Lyrique (Prix Arturo Toscanini-Paul Vergnes).

Kromě operních představení řídil i symfonické orchestry v Ostravě i v Brně. V letech 1978–1983 převzal umělecké vedení Státní filharmonie Brno. Byl rovněž vynikající klavírista. Kromě sólových koncertů spolupracoval s Moravským kvartetem a byl znám jako výborný improvizátor. Již v době studií na konzervatoři získal za tuto schopnost Zeleného cenu.

Dílo

Jako hudební skladatel vycházel z díla svých učitelů Jaroslava Kvapila a Vítězslava Nováka. Skladatelské dílo není příliš rozsáhlé. K nejznámějším dílům patří:

Suita pro klavír, flétnu a klarinet
Smyčcové kvartety
Symfonie
Romance a Burleska pro velký orchestr
Scénická hudba k činohrám (Molière: Zdravý nemocný, William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Vítězslav Nezval: Manon Lescaut, Josef Kajetán Tyl: Tvrdohlavá žena aj.)

Literatura

Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
Jaroslav Smolka: Malá encyklopedie hudby. Praha, Editio Supraphon, 1983.
Jiří Ort: Pozdní divoch. Láska a život Leoše Janáčka v operách a dopisech. Praha, Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1256-5

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Jílek (1913–1993)

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 * [http://www.supraphon.cz/cs/katalog/databaze-titulu/vysledky-hledani/?hledany_vyraz=J%EDlek+Franti%B9ek&kategorie= Diskografie Supraphon]
+{{Šéfdirigenti Filharmonie Brno}}
 {{Portály|Hudba}}
 {{DEFAULTSORT:Jílek, František}}

Šéfdirigenti Filharmonie Brno

Břetislav Bakala (1956–1958) • Jaroslav Vogel (1959–1962) • Jiří Waldhans (1962–1978) • František Jílek (1978–1983) • Petr Vronský (1983–1991) • Leoš Svárovský (1991–1995) • Otakar Trhlík (1995–1997) • Aldo Ceccato (1997–2000) • Petr Altrichter (2002–2009) • Aleksandar Markovič (od 2009)