Železniční trať Pardubice–Liberec: Porovnání verzí
doplnění části Historie |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 113: | Řádek 113: | ||
|} |
|} |
||
'''Železniční trať Pardubice - Liberec''' je jednokolejná železniční trať [[celostátní dráha|celostátní dráhy]]. Vychází z rovinatého [[Polabí]] a směřuje nejdříve touto rovinou přes kopcovité |
'''Železniční trať Pardubice - Liberec''' je jednokolejná železniční trať [[celostátní dráha|celostátní dráhy]]. Vychází z rovinatého [[Polabí]] a směřuje nejdříve touto rovinou přes kopcovité Podkrkonoší a předhůří [[Jizerské hory|Jizerských hor]], kde je i několik [[tunel]]ů, do [[Liberec|Liberce]]. |
||
V [[jízdní řád|jízdním řádu]] pro cestující je označen číslem '''030''' úsek [[Jaroměř]] – [[Turnov]] - [[Liberec]], doprava v úseku [[Pardubice]] – [[Hradec Králové]] - [[Jaroměř]] je uvedena v traťové tabulce '''031'''. |
V [[jízdní řád|jízdním řádu]] pro cestující je označen číslem '''030''' úsek [[Jaroměř]] – [[Turnov]] - [[Liberec]], doprava v úseku [[Pardubice]] – [[Hradec Králové]] - [[Jaroměř]] je uvedena v traťové tabulce '''031'''. |
||
| Řádek 119: | Řádek 119: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Listem povolení Františka Josefa Prvního ze dne 15.června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiga, Kleina a bratry Lannovi na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost |
Listem povolení Františka Josefa Prvního ze dne 15.června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiga, Kleina a bratry Lannovi na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spjovací dráha (SNDVB). Byly to úsek [[Pardubice]] – [[Josefov (Jaroměř)|Josefov]] v roce 1857, úsek [[Josefov (Jaroměř)|Josefov]] – [[Turnov]] v roce 1858 a úsek [[Turnov]] – [[Liberec]] v roce 1859.<ref>[http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.]</ref> |
||
Původně trať na svých prvních několika kilometrech vedla jinou trasou než dnes, i most přes [[Labe]] u Pardubic stál na jiném místě. V roce [[1871]] byly položeny přeložky trati v Rosicích nad Labem v souvislosti se stavbou navazující trati společnosti [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]] od [[Havlíčkův Brod|Havlíčkova Brodu]]. Od té doby vede trať v této části v současné trase.<ref>{{Citace periodika |
Původně trať na svých prvních několika kilometrech vedla jinou trasou než dnes, i most přes [[Labe]] u Pardubic stál na jiném místě. V roce [[1871]] byly položeny přeložky trati v Rosicích nad Labem v souvislosti se stavbou navazující trati společnosti [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]] od [[Havlíčkův Brod|Havlíčkova Brodu]]. Od té doby vede trať v této části v současné trase.<ref>{{Citace periodika |
||
Verze z 5. 4. 2013, 19:01
Šablona:Infobox železniční trať |}
Železniční trať Pardubice - Liberec je jednokolejná železniční trať celostátní dráhy. Vychází z rovinatého Polabí a směřuje nejdříve touto rovinou přes kopcovité Podkrkonoší a předhůří Jizerských hor, kde je i několik tunelů, do Liberce.
V jízdním řádu pro cestující je označen číslem 030 úsek Jaroměř – Turnov - Liberec, doprava v úseku Pardubice – Hradec Králové - Jaroměř je uvedena v traťové tabulce 031.
Historie
Listem povolení Františka Josefa Prvního ze dne 15.června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiga, Kleina a bratry Lannovi na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spjovací dráha (SNDVB). Byly to úsek Pardubice – Josefov v roce 1857, úsek Josefov – Turnov v roce 1858 a úsek Turnov – Liberec v roce 1859.[1]
Původně trať na svých prvních několika kilometrech vedla jinou trasou než dnes, i most přes Labe u Pardubic stál na jiném místě. V roce 1871 byly položeny přeložky trati v Rosicích nad Labem v souvislosti se stavbou navazující trati společnosti Rakouské severozápadní dráhy od Havlíčkova Brodu. Od té doby vede trať v této části v současné trase.[2] V roce 1909 byla SNDVB zestátněna a trať přešla do vlastnictví Císařsko-královských státních drah (kk StB), po vzniku Československé republiky pak k nástupnickým ČSD. Po zabrání Sudet německou Třetí říší byla trať na několika místech přerušena státní hranicí. Tento stav trval až do konce 2. světové války. V roce 1965 byla část z Pardubic do Hradce Králové elektrizována. V roce 1993 byl elektrizován úsek z Hradce do Jaroměře.
V letech 2009 a 2010 byla provedena ve dvou etapách racionalizace trati v úseku Jaroměř–Stará Paka–Železný Brod.[3]
Druhá etapa této racionalizace zvítězila v soutěži Česká dopravní stavba a technologie 2010 v kategorii Dopravní technologie.[4]
V roce 2012 byl rekonstruován železniční uzel Stará Paka.
O dalších záměrech modernizace a zvýšení kapacity trati pojednává článek Východočeský diametr.
Co vypovídají staré jízdní řády o trati 030
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:
Josefov-Jaroměř, Kuks, Žírec, Králové Dvůr, Bílá-Třemešná, Mostek, Borovnice, Horka, Stará Paka, Libštát, Semily, Železný Brod, Malá Skála, Turnov, Sychrov, Hodkovice, Rychnov v Č., Radlo, Dlouhý Most, Helnersdorf, Liberec
| rok | provozovaná trať | počet vlaků v úseku |
|---|---|---|
| 1900 | 64 Josefov - Liberec – Seidenberg | 5 Os Josefov - Železný Brod, 7 Os Železný Brod - Liberec |
| 1921 léto | 158 Josefov-Jaroměř – Turnov | 6 Os Josefov – Stará Paka, 7 Os Stará Paka – Turnov |
| 142 Praha – Liberec – Seidenberg | 2 R + 8 Os Turnov - Liberec | |
| 1928/29 zima | 149 Pardubice – Rosice n. Lab. – Liberec | 2 R + 10 Os Josefov-Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab., 2 R + 7 Os Dvůr Králové n. Lab. – Turnov, 2 R + 9 Os Turnov – Liberec |
| 1937/38 zima | 130 Německý Brod – Pardubice – Liberec | 2 R + 11 Os Josefov-Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab., 2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka, 3 R + 9 Os Stará Paka – Turnov, 4 R + 9 Os Turnov – Liberec |
| 1944/45 | 503 Pardubice – Turnov | 8 Os Josefov – Dvůr Králové n. Lab., 4 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka, 7 Os Stará Paka – Turnov |
| 160m Liberec – Turnov | 2 R + 10 Os | |
| 1945/46 | 3 Pardubice – Liberec | 2 R + 9 Os Josefov-Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab. 2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka 3 R + 9 Os Stará Paka – Turnov 4 R + 7 Os Turnov – Liberec |
| 1959/60 | 3 Pardubice – Turnov | 2 R + 12 Os Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab. 2 R + 9 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka 3 R + 11 Os Stará Paka – Turnov |
| 6 (Praha) – Všetaty – Turnov – Liberec | 4 R + 8 Os Turnov – Liberec | |
| 1988/1989 | 030 Pardubice – Turnov | 4 R + 10 Os Jaroměř – Turnov |
| 070 (Praha) – Všetaty – Turnov – Liberec | 7 R + 9 Os Turnov – Liberec | |
| 2002/2003 | 030 Jaroměř – Liberec | 3 R + 8 Os Jaroměř - Stará Paka 3 R + 10 Os Stará Paka – Železný Brod 4 R + 13 Os Železný Brod - Turnov 5 R + 11 Os Turnov – Liberec |
| 2012/2013 | 030 Jaroměř – Liberec | 9 R + 5 Os Jaroměř – Stará Paka 9 R + 10 Os Stará Paka – Železný Brod 10 R + 10 Os Železný Brod - Turnov 9 R + 10 Os Turnov – Liberec |
| Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak | ||
Co vypovídají staré jízdní řády o trati 031
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:
Pardubice, Rosice, Stéblová, Opatovice, Králové Hradec, Předměřice, Smiřice, Černožice, Josefov-Jaroměř
| rok | provozovaná trať | počet vlaků v úseku |
|---|---|---|
| 1900 | 62 Německý Brod – Pardubice – Libava | 5 Os Pardubice – Hradec Králové, 6 Os Hradec Králové - Jaroměř |
| 1921 léto | 157 Německý Brod – Libava | 7 Os Pardubice – Josefov-Jaroměř |
| 1928/29 zima | 149 Pardubice – Rosice n. Lab. – Liberec | 2 R + 10 Os Pardubice – Josefov-Jaroměř |
| 1937/38 zima | 130 Německý Brod – Pardubice – Liberec | 4 R + 9 Os Pardubice – Hradec Králové, 2 R + 11 Os Hradec Králové – Josefov-Jaroměř |
| 1944/45 | 503 Pardubice – Turnov | 11 Os Pardubice – Hradec Králové, 1 R + 9 Os Hradec Králové – Josefov-Jaroměř |
| 1945/46 | 3 Pardubice – Liberec | 2 R + 10 Os Pardubice – Hradec Králové 3 R + 12 Os Hradec Králové – Josefov-Jaroměř |
| 1959/60 | 3 Pardubice – Turnov | 3 R + 16 Os Pardubice – Hradec Králové 2 R + 12 Os Hradec Králové – Jaroměř |
| 1988/1989 | 030 Pardubice – Turnov | 6 R + 20 Os Pardubice – Hradec Králové 4 R + 16 Os Hradec Králové – Jaroměř |
| 2002/2003 | 031 Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř | 5 R + 27 Os Pardubice – Hradec Králové 7 R + 20 Os Hradec Králové – Jaroměř |
| 2012/2013 | 031 Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř | 9 R + 31 Os Pardubice – Hradec Králové 15 R + 23 Os Hradec Králové – Jaroměř |
| Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak | ||
Provoz
V části mezi Pardubicemi a Jaroměří je trať silně vytížena osobní dopravou, zvláště pak úsek z Pardubic do Hradce Králové. Ve zbývající části je už osobní doprava slabší. Kromě regionálních vlaků po trati jezdí i rychlíky z Pardubic do Liberce a v části trati mezi Hradcem Králové a Jaroměří pak rychlíky z Prahy do Trutnova. Většina vlaků jezdí v pravidelných taktech.[5][6]
Většinu osobních vlaků na elektrizované části trati tvoří soupravy složené z elektrické lokomotivy řady 163 a vozů Bdmtee. V úseku z Jaroměře do Liberce jsou osobní vlaky obvykle motorové vozy a jednotky několika řad: 810, 814, 843 a 854. Rychlíky z Pardubic do Liberce jsou sestaveny z motorových vozů řady 843 a přípojných vozů Btn753. Rychlíky z Prahy do Trutnova z lokomotiv řady 750.7 (případně starších 754) a vozů 1. i 2. třídy.[7]
Pardubice hlavní nádraží
- Trať 010 Česká Třebová - Ústí nad Orlicí - Choceň - Moravany - Pardubice hl. n. - Přelouč - Kolín
Pardubice-Rosice nad Labem
- Trať 238 Havlíčkův Brod - Žďárec u Skutče - Chrast u Chrudimi - Chrudim - Pardubice-Rosice nad Labem
Hradec Králové hlavní nádraží
- Trať 020 Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou - Odbočka Plačice - Hradec Králové hl. n. - Týniště nad Orlicí - Borohrádek - Choceň
- Trať 041 Hradec Králové hl. n. - Hněvčeves - Ostroměř - Jičín - Libuň - Turnov
Smiřice
- Trať 046 Hněvčeves - Smiřice
Jaroměř
- Trať 032 Jaroměř - Starkoč - Trutnov Poříčí - Trutnov střed - Trutnov hl. n.
Stará Paka
- Trať 040 Chlumec nad Cidlinou - Ostroměř - Stará Paka - Martinice v Krkonoších - Kunčice nad Labem - Trutnov hl. n.
- Trať 064 Mladá Boleslav hl. n. - Dolní Bousov - Libuň - Stará Paka
Železný Brod
- Trať 035 Železný Brod - Tanvald
Turnov
- Trať 041 Hradec Králové hl. n. - Hněvčeves - Ostroměř - Jičín - Libuň - Turnov
- Trať 070 Praha hl. n. - Výhybna Praha-Vítkov - Praha-Vysočany - Neratovice - Všetaty - Mladá Boleslav hl. n. - Bakov nad Jizerou - Odbočka Zálučí - Turnov
Liberec
- Trať 036 Liberec - Smržovka - Tanvald - Harrachov
- Trať 037 Liberec - Raspenava - Frýdlant v Čechách - Černousy st. hr. (Zawidów PKP)
- Trať 086 Česká Lípa hl. n. - Výh. Žízníkov - Liberec
- Trať 089 Liberec - Hrádek nad Nisou st. hr. (Zittau DB) - Varnsdorf st. hr. - Rybniště
Poznámka: V Liberci na nádraží je možno použít i tramvajovou linku č. 11 do Jablonce nad Nisou
Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Pardubice - Jaroměř na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Railway line 031 (Czech Republic)
- Wikidata: Pardubice–Liberec railway line
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Jaroměř - Liberec na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Railway line 030 (Czech Republic)
- Wikidata: Pardubice–Liberec railway line
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
Reference
- ↑ Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.
- ↑ HRDINA, Zdeněk. Zapomenuté první kilometry SNDVB u Pardubic. Svět železnice. 5/2010.
- ↑ Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje [online]. Kapitola 3.3.7 Objekty železniční infrastruktury na území Libereckého kraje. Dostupné online.
- ↑ KUČERA, Jiří. Soutěže Česká dopravní stavba a technologie již znají vítěze. Stavitel [online]. 2011-06-10 [cit. 2011-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Knižní jízdní řád trati 030; SŽDC
- ↑ Knižní jízdní řád trati 031; SŽDC
- ↑ Řazení vlaků 2011; zelpage.cz
Externí odkazy
- Trať 031 na zelpage.cz
- Trať 030 na zelpage.cz
- Lokostránky.net - fotografie z rozsáhlé nehody ve Staré Pace v roce 1972
- [1] Historie železničních tratí
- Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
- Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)