Češi: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Fagusius (diskuse | příspěvky)
2 148 editací
Bez shrnutí editace
Řádek 127: Řádek 127:


== Moravská a slezská národnost ==
== Moravská a slezská národnost ==
V roce [[1991]] se dříve jednotná česká národnost rozložila na českou, moravskou a slezskou. (Národnosti přestaly být úředně předepisovány a vázány striktně na jazyk.)<ref>„Ve sčítáních 1970, 1980, 1991 se národností rozuměla příslušnost k národu nebo k národnosti, přičemž bylo ponecháno každému, aby národnost zapsal podle svého vlastního přesvědčení. ... Svým způsobem mělo výjimečné postavení (z hlediska dlouhodobého) sčítání z roku 1991. Nikoliv snad změnou trendů a objektivních demografických faktorů, ale společenskou atmosférou... První sčítání po revoluci v roce 1989 dalo občanům po dlouhých letech možnost vyjádřit svobodně své postoje a názory. Projevilo se to zejména v otázkách národnosti a náboženského vyznání, mimo jiné velmi bouřlivou diskusí nad možností uvádět v zápisu o národnosti samostatně národnost moravskou a slezskou. Sčítací arch umožňoval hned od počátku jakýkoliv zápis národnosti zcela bez omezení. ... Úzkou vazbu na národnost má zjišťování mateřského jazyka, před 2. světovou válkou byla vazba jazyka a národnosti velmi významná... “ – in: [http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/narodnosti_v_cr_od_r_1921 ''Národnosti v ČR od r. 1921''] (článek z listopadu 2007 na stránkách ČSÚ)</ref> V té době to vyvolalo velké překvapení.{{Chybí zdroj}} Zatímco při sčítání lidu v roce 1991 se přihlásilo k [[Moravané#Po roce 1989|moravské národnosti]] 1&nbsp;362&nbsp;313 občanů České republiky, tj. 13,2 % obyvatelstva, v posledním [[sčítání lidu]] v roce [[2001]] došlo výraznému poklesu a k moravské národnosti se hlásilo 380&nbsp;474 občanů ČR tj. 3,7 % obyvatelstva. Ve srovnání s rokem 1991 se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo téměř milion osob opět k národnosti české.<ref>[http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.pdf Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk]</ref> Naopak v roce se podle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v České republice|předběžných výsledků]] počet občanů, hlásící se k moravské národnosti zvýšil na 522 474 občanů.<ref>[http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/PVCR061.pdf Český statistický úřad: Tab. 6.1 Obyvatelstvo podle národnosti podle velikostních skupin obcí]</ref> <ref>[http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/PVCR062.pdf Český statistický úřad: Tab. 6.2 Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů]</ref>
V roce [[1991]] se dříve jednotná česká národnost rozložila na českou, moravskou a slezskou. (Národnosti přestaly být úředně předepisovány a vázány striktně na jazyk.)<ref>„Ve sčítáních 1970, 1980, 1991 se národností rozuměla příslušnost k národu nebo k národnosti, přičemž bylo ponecháno každému, aby národnost zapsal podle svého vlastního přesvědčení. ... Svým způsobem mělo výjimečné postavení (z hlediska dlouhodobého) sčítání z roku 1991. Nikoliv snad změnou trendů a objektivních demografických faktorů, ale společenskou atmosférou... První sčítání po revoluci v roce 1989 dalo občanům po dlouhých letech možnost vyjádřit svobodně své postoje a názory. Projevilo se to zejména v otázkách národnosti a náboženského vyznání, mimo jiné velmi bouřlivou diskusí nad možností uvádět v zápisu o národnosti samostatně národnost moravskou a slezskou. Sčítací arch umožňoval hned od počátku jakýkoliv zápis národnosti zcela bez omezení. ... Úzkou vazbu na národnost má zjišťování mateřského jazyka, před 2. světovou válkou byla vazba jazyka a národnosti velmi významná... “ – in: [http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/narodnosti_v_cr_od_r_1921 ''Národnosti v ČR od r. 1921''] (článek z listopadu 2007 na stránkách ČSÚ)</ref> V té době to vyvolalo velké překvapení.{{Chybí zdroj}} Zatímco při sčítání lidu v roce 1991 se přihlásilo k [[Moravané#Po roce 1989|moravské národnosti]] 1&nbsp;362&nbsp;313 občanů České republiky, tj. 13,2 % obyvatelstva, ve [[sčítání lidu]] v roce [[2001]] došlo výraznému poklesu a k moravské národnosti se hlásilo 380&nbsp;474 občanů ČR tj. 3,7 % obyvatelstva. Ve srovnání s rokem 1991 se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo téměř milion osob opět k národnosti české.<ref>[http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.pdf Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk]</ref> Naopak v roce 2011 se podle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v České republice|předběžných výsledků]] počet občanů, hlásící se k moravské národnosti zvýšil na 522 474 občanů.<ref>[http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/PVCR061.pdf Český statistický úřad: Tab. 6.1 Obyvatelstvo podle národnosti podle velikostních skupin obcí]</ref> <ref>[http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/PVCR062.pdf Český statistický úřad: Tab. 6.2 Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů]</ref>


K [[Slezané|národnosti slezské]] se v roce 1991 hlásilo 44 446 osob, v roce 2001 10 878 osob a v roce 2011 to bylo 12 231. Navíc k [[Poláci#Pol.C3.A1ci_v_.C4.8Desk.C3.A9_republice|národnosti polské]] se v [[ČR]] při stejném sčítání hlásí 39 269 osob.<ref>[http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.pdf Národnost a Mateřský jazyk] publikováno [[Český statistický úřad|ČSÚ]]</ref><ref>[http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.pdf Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk]</ref>
K [[Slezané|národnosti slezské]] se v roce 1991 hlásilo 44 446 osob, v roce 2001 10 878 osob a v roce 2011 to bylo 12 231. Navíc k [[Poláci#Pol.C3.A1ci_v_.C4.8Desk.C3.A9_republice|národnosti polské]] se v [[ČR]] při stejném sčítání hlásí 39 269 osob.<ref>[http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.pdf Národnost a Mateřský jazyk] publikováno [[Český statistický úřad|ČSÚ]]</ref><ref>[http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.pdf Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk]</ref>

Verze z 17. 12. 2011, 19:07

Tento článek je o slovanském národě. Další významy jsou uvedeny na stránce Češi (rozcestník).

Šablona:Infobox etnické skupiny Češi jsou západoslovanský národ a etnikum, obývající hlavně Českou republiku; menší komunity žijí na Slovensku, USA, Brazílii, Kanadě, Rakousku, Německu, Rusku, Ukrajině (tzv. Volyňští Češi), Chorvatsku, Srbsku a Rumunsku.

Počet, jazyk a náboženství

Většina Čechů žije v České republice. Při sčítání lidu v roce 2011 se k české národnosti přihlásilo 6 732 104 osob, tedy 63,4 % obyvatel ČR.[1] Počet Čechů v jiných státech je odhadován na stovky tisíc až miliony.[2]

Češi hovoří většinou češtinou, západoslovanským jazykem. Nábožensky jsou nejednotní. V České republice převažují lidé bez vyznání (61%), z věřících se nějvětší část Čechů (84%) hlásí k římskokatolické církvi. Dále se také věřící Češi hlásí k Českobratrské církvi evangelické (3.8%), či Církvi československé husitské (3.3%).[3]

Etnografické skupiny

Hanačka v kroji
Valach od Vsetína a Brumova okolo roku 1787

K Čechům jako národu se hlásí mnoho příslušníků etnografických skupin v Čechách (Chodové, Plzeňáci, Blaťáci, Doudlebi) na Moravě (Horáci, Hanáci, Moravští Slováci, Podlužáci, Valaši, Laši a další) i Slezsku (Goralové).[4] Tyto skupiny se v minulosti lišily některými kulturními rysy a dialektem. Rozdíly mezi nimi se začaly, zejména po druhé světové válce, stírat, některé krajové zvláštnosti se však dosud udržují.

Etnogeneze

Etnogeneze Čechů započala v 10. století, kdy došlo ke sjednocení západoslovanských kmenů, usídlených od 5. a 6. století na území Čech (Čechové, Děčané, Doudlebi, Charváti, Chebané, Litoměřici, Lučané, Zličané a další), kmenem Čechů pod vládou rodu Přemyslovců. Po připojení Moravy k přemyslovskému státu v první polovině 11. století se začal formovat středověký český „národ“[5] zahrnující i moravské západoslovanské kmeny (sjednocené už na počátku 9. století)[6] a slezské Holasice. Od 13. století započala německá kolonizace českých zemí, jejímž důsledkem bylo prakticky celé pohraničí německojazyčné a několik německých jazykových ostrovů vzniklo i uprostřed českojazyčné oblasti.

Moderní národ Čechů se začal konstituovat od konce první poloviny 19. století.[7] Po skončení druhé světové války došlo v důsledku odsunu Němců z Československa na území Česka k vytvoření národnostně homogenního státu. V důsledku této změny Češi procházejí vývojem od národa středoevropsko-východního typu (obranné společenství, vymezené kulturně a jazykově, „společenství krve“) v národ západoevropského typu (státně-národní identifikace).[8]

Moravská a slezská národnost

V roce 1991 se dříve jednotná česká národnost rozložila na českou, moravskou a slezskou. (Národnosti přestaly být úředně předepisovány a vázány striktně na jazyk.)[9] V té době to vyvolalo velké překvapení.[zdroj?] Zatímco při sčítání lidu v roce 1991 se přihlásilo k moravské národnosti 1 362 313 občanů České republiky, tj. 13,2 % obyvatelstva, ve sčítání lidu v roce 2001 došlo výraznému poklesu a k moravské národnosti se hlásilo 380 474 občanů ČR tj. 3,7 % obyvatelstva. Ve srovnání s rokem 1991 se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo téměř milion osob opět k národnosti české.[10] Naopak v roce 2011 se podle předběžných výsledků počet občanů, hlásící se k moravské národnosti zvýšil na 522 474 občanů.[11] [12]

K národnosti slezské se v roce 1991 hlásilo 44 446 osob, v roce 2001 10 878 osob a v roce 2011 to bylo 12 231. Navíc k národnosti polské se v ČR při stejném sčítání hlásí 39 269 osob.[13][14]

V současnosti je otázka samostatné moravské národnosti, odlišné od národnosti české, spojována se snahami o nezávislost Moravy. Podle politické strany Moravané je existence zvláštní moravské národnosti jedinou možností, jak tohoto cíle dosáhnout.[15][16] Politická strana Moravané proto požadovala, aby ve sčítání lidu v roce 2011 byla moravská národnost výslovně uvedena na sčítacích arších.[17] ČSÚ odmítl vyhovět (a vůbec předvyplnit nějakou národnost, protože by se tak zvýhodňovala před ostatními).[18] Strana pokračuje ve svých snahách přimět obyvatele Moravy, aby se přestali hlásit k Čechům.

Literatura

  • FIALOVÁ, Ludmila; HORSKÁ, Pavla; KUČERA, Milan a kol. Dějiny obyvatelstva českých zemí. Praha: Mladá fronta, 1998. ISBN 80-204-0720-0. 
  • MASARYK, Tomáš Garrigue. Česká otázka. Praha: Melantrich, 1969 (první vydání z roku 1895). 
  • TŘEŠTÍK, Dušan. Češi a dějiny v postmoderním očistci. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-786-5. 
  • HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa (Malé encyklopedie). Praha: Mladá fronta, 1985. 
  • HOLÝ, Ladislav. Malý český člověk a velký český národ : národní identita a postkomunistická transformace společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. ISBN 80-85850-97-4. S. 209. 
  • TYRŠOVÁ, Renáta. Lidový kroj v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Praha: Topič, 1918. Dostupné online. 

Reference

  1. ↑ [1]
  2. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené JPPI2006 není určen žádný text
  3. ↑ Výsledky sčítání lidu z roku 2001
  4. ↑ Hubinger a kol. (1985), str. 69
  5. ↑ z nedostatku vhodnějšího pojmenování se používá tento novodobý termín, ovšem v uvozovkách nebo ve spojení „středověký národ“, aby se do středověké reality nezanášely anachronické pojmy, související až s moderním nacionalismem
  6. ↑ Hubinger a kol. (1985), str. 70
  7. ↑ http://www.sendme.cz/trestik/narodanaroddejiny.htm
  8. ↑ http://www.sendme.cz/trestik/narodanaroddejiny.htm
  9. ↑ „Ve sčítáních 1970, 1980, 1991 se národností rozuměla příslušnost k národu nebo k národnosti, přičemž bylo ponecháno každému, aby národnost zapsal podle svého vlastního přesvědčení. ... Svým způsobem mělo výjimečné postavení (z hlediska dlouhodobého) sčítání z roku 1991. Nikoliv snad změnou trendů a objektivních demografických faktorů, ale společenskou atmosférou... První sčítání po revoluci v roce 1989 dalo občanům po dlouhých letech možnost vyjádřit svobodně své postoje a názory. Projevilo se to zejména v otázkách národnosti a náboženského vyznání, mimo jiné velmi bouřlivou diskusí nad možností uvádět v zápisu o národnosti samostatně národnost moravskou a slezskou. Sčítací arch umožňoval hned od počátku jakýkoliv zápis národnosti zcela bez omezení. ... Úzkou vazbu na národnost má zjišťování mateřského jazyka, před 2. světovou válkou byla vazba jazyka a národnosti velmi významná... “ – in: Národnosti v ČR od r. 1921 (článek z listopadu 2007 na stránkách ČSÚ)
  10. ↑ Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk
  11. ↑ Český statistický úřad: Tab. 6.1 Obyvatelstvo podle národnosti podle velikostních skupin obcí
  12. ↑ Český statistický úřad: Tab. 6.2 Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů
  13. ↑ Národnost a Mateřský jazyk publikováno ČSÚ
  14. ↑ Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk
  15. ↑ http://www.moravane.cz/index.php?aktNum=3
  16. ↑ http://www.moravane.cz/prohlaseni.php
  17. ↑ http://www.moravane.cz/index.php?aktNum=3
  18. ↑ Moravané kolonku neobhájili. Ke sčítání lidu chystají kampaň – článek z prosince 2010 v LN

Související články

Externí odkazy

Šablona:Pahýl - etnologie

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Češi na Wikimedia Commons CHYBA: {{Wikicitáty}} — Chybí některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Češi&oldid=7745173“