Jazykový ostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rozšíření řečí a národů ve Střední Evropě před rokem 1910 – na mapě je vidět českobudějovický, jihlavský, svitavský a brněnský německý jazykový ostrov uvnitř české jazykové oblasti

označení oblasti, ve které se převážně používá jeden jazyk a která se celá nachází uvnitř oblasti, ve které se převážně používá jiný jazyk.

Jazykové ostrovy vznikají migrací nebo asimilací.

Na území dnešního Česka existovaly před odsunem Sudetských Němců uvnitř české jazykové oblasti německé jazykové ostrovy, někdy se zkráceně mluví jenom o jazykových ostrovech, v okolí těchto měst:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení Němci ve středověku

V minulosti lze vystopovat osídlení území dnešního Česka v souvislosti s takzvanou vnitřní kolonizací řídce osídlených oblastí přibližně v období od konce 12. století a průběžně i ve 13. století. V této době  přemyslovští panovníci výrazně podporovali příchod německých horníků a následně se usazovali osídlenci i  jako zemědělci a zalidňovali v té době relativně málo osídlenou krajinu. Tito osídlenci měli tzv. zákupní právo, kterým byli na 5 let  osvobozeni od poddanských povinností a stávali se královskými poddanými.

Další, tzv. „Druhá“ kolonizační vlna z německých zemí přichází po třicetileté válce aby nahradila úbytek obyvatelstva, jenž byl způsoben nucenou emigrací z regionu následkem rekatolizace po porážce stavovského povstání na Bílé hoře. I v této  kolonizační vlně dominovala německá šlechta, takže se v původně slovanském prostředí postupně vytvořily silně germanizační komunity, které díky své soudružnosti získaly postupem času dokonce majoritní postavení.

Němci brzo vytvořili bohatou vrstvu patriciátu, pronikli do městské správy a dosahovali rozhodujícího postavení.

Novověk

Vývoj od 16. století po začlenění českého království do habsburské monarchie a hlavně po již zmiňované bitvě na Bílé hoře logicky upřednostnil německý vliv i v ryze českých oblastech. Jednak následkem dominance němčiny v rámci habsburské monarchie a jednak následkem rekatolizace.

Samozřejmě podstatnou změnu přinesl rozpad Rakouska – Uherska a pochopitelně rok 1918 a vznik Československého státu v roce 1918. 

Objevily se i první výraznější rozpory mezi Čechy a Němci, jednak za první světové války, a tento projev prohlubujících se rozporů mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem se později naplno projevil ve 30. letech 20.století v souvislosti s nástupem nacistického hnutí v Německu a nástupu Hitlera k moci. V 30. letech minulého století tak došlo ke sjednocování německých nacionalistických proudů v tehdejším Československu a novým, silně útočným snahám o připojení smíšených jazykových oblastí, včetně jazykových ostrovů k „říši“. 

Situace po II. světové válce

Početné smutné výjevy se bohužel konaly jak v roce 1939 ze strany Němců vůči Čechům, tak zase v roce 1945 obráceně, a celá problematika již byla nejdnou rozebírána v pracích jako: Češi a Němci na Vysočině, Sborník příspěvků z  česko-rakouské odborné konference (2014), přes práce typu: Nikdy zcela neodešli (vydalo statutární město Jihlava a Moravský zemský archiv v Brně, 2013), až po klasické publikace jako: Jihlavsko ve stínu říšské orlice, autor: Jiří Vybíral (2012).

O odsunu Němců z Československa se rozhodlo prakticky již na postupimské konferenci v červnu 1945 a i když se odsun nevztahoval na všechny německy mluvící skupiny obyvatelstva, z praktického hlediska došlo k jejich téměř úplnému odsunutí.

Další příklady jazykových ostrovů[editovat | editovat zdroj]

Do dnešní doby existuje český jazykový ostrov v Banátu (v srbské i rumunské části) a asimilací vznikl lužickosrbský jazykový ostrov v Lužici.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Budínský: Morava za války, Moravský legionář v Brně, 1936

Hynek Bulín: Jiskry a plameny, Brno, náklad vlastní, 1930

Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951 : dokumenty z českých archivů. Díl I , Češi a Němci do roku 1945, Ve Středoklukách : Zdeněk Susa, 2010

Nikdy zcela neodešli, Vydalo statutární město Jihlava a Moravský zemský archiv v Brně, 2013

Němci v Jihlavě, informační leták TIC-Jihlava, Tisk Antonín Prchal-Protisk, Jihlava 2010

Češi a Němci na Vysočině : soužití, rozdělení, dialog, spolupráce : [sborník příspěvků z     česko-rakouské odborné konference] = Tschechen und Deutsche in der Vysočina :     Zusammenleben, Trennung, Dialog, Zusammenarbeit : [Sammelband mit Beiträgen aus der  tschechisch-österreichischen Fachkonferenz, Konferenci uspořádalo Muzeum Vysočiny     Havlíčkův Brod 24.-26. dubna 2013, Nakl. údaje: Havlíčkův Brod : Muzeum Vysočiny     Havlíčkův Brod, 2014