Listopad 1989: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 3. 2021, 12:42

Šablona:Infobox - revoluce Listopad 1989 je v myslích více než 30 milionů obyvatel tehdy existujících států NDR a Československa zapsán jako období významných společenských změn. V listopadu roku 1989 v podstatné části střední a východní Evropy vyvrcholil proces pádu komunisticých režimů.

Události

Změny totalitních režimů k počátkům demokracie, tehdy již proběhlé v Maďarsku a Polsku, zasáhly také tehdejší Československo a NDR (východní Německo). Dne 9. listopadu padla berlínská zeď, po celém světě známý symbol komunistické totality a nyní i jejího pádu. V Praze byla 17. listopadu, v den 50. výročí událostí listopadu 19|89, policií brutálně zastavena studentská demonstrace a tím byl započat proces označovaný jako „sametová revoluce“.

I přes berlínskou symboliku a československou „sametovou revoluci“ je ovšem listopad 1989 lokální pojem, neboť Polsku došlo ke politicko-společenským i ekonomickým změnám už na jaře 1989 a první svobodné volby tam proběhly (byť jen do poloviny parlamentu) již 4. června 1989. V listopadu už za vlády Tadeusze Mazowieckého rozbíhal Leszek Balcerowicz ekonomické reformy, které během několika týdnů zbrzdily hyperinflaci.

Podobné změny o něco později zasáhly i Pobaltské státy, část bývalé Jugoslávie, Bulharsko a Rumunsko.

V Rumunsku revoluce proběhla až v prosinci 1989 a tamní diktátor Nicolae Ceaușescu byl i s manželkou zastřelen.

Přehled událostí ve východním bloku

Následek takzvané Perestrojky. Časový přehled hlavních událostí rozpadu východoeropských komunistických režimů v listopadu 1989.

NDR

7. listopadu – rezignuje komunistická vláda NDR, ale přesto zůstává Egon Krenz, první tajemník SED, hlavou státu
9. listopadu – pád Berlínské zdi, NDR otevírá hraniční přechody v Berlínské zdi, po desetiletích mohou občané NDR volně překračovat hranice, den na to začínají oslavující občané strhávat zeď

Bulharsko

10. listopadu – po čtyřech a půl desetiletích vlády komunistické strany v Bulharsku odstupuje Todor Živkov a nahrazuje jej ministr zahraničí Petar Mladenov, strana je přejmenována na Socialistickou stranu Bulharska

Československo

17. listopadu – studentské demonstrace zahajují začátek sametové revoluce a tím i pádu komunismu v Československu
18. listopadu – vojáci základní služby (VZS) byli izolováni od vnějšího světa. Informace do kasáren přesto pronikly a VZS dali znát, takže politicky nebyla armáda a s ní i bojová technika v rukou důstojníků a strany, ale v rukou VZS.
20. listopadu – demonstrace pokračují, jen v Praze narůstají z 200 tisíc předešlých dnů na půl milionu
27. listopadu – generální stávka v Československu
28. listopadu – jako ostatní již padlé komunistické režimy oznamuje i KSČ, že se vzdá mocenského monopolu.

Další události

12. listopadu v Brazílii proběhly první svobodné prezidentské volby od roku 1960
16. listopadu jihoafrický prezident Frederik Willem de Klerk ruší segregační zákony Apartheidu.
16. listopadu šest jezuitských kněží, jejich hospodyně a její dcera, bylo zabito salvadorskými vojáky, kteří byli vycvičení ve Spojených státech.
17. listopadu ve městě Aleksinac v tehdejší Jugoslávii došlo k výbuchu metanu v dole a zahynulo při tom několik desítek lidí.
22. listopadu libanonský prezident Rene Moawad byl zabit explozí bomby ve východním Bejrútu.
30. listopadu Alfred Herrhausen ředitel Deutsche Bank byl zabit explozí bomby nastražené teroristickou skupinou Frakce Rudé armády.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu listopad 1989 na Wikimedia Commons
Projekt Ústavu pro soudobé dějiny:Demokratická revoluce 1989
“Chronik der Wende", „The Fall of the Wall“ – německy, anglicky

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 == Události ==
 [[Soubor:Prague November89 - Wenceslas Square1.jpg|thumb|[[Sametová revoluce]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]]|vlevo]]
-Změny [[Totalitarismus|totalitních]] [[Politický režim|režimů]] k počátkům [[demokracie]], tehdy již proběhlé v [[Pád komunismu v Maďarsku|Maďarsku]] a [[Polsko|Polsku]], zasáhly také tehdejší [[Československo]] a [[Německá demokratická republika|NDR]] (východní Německo). Dne [[9. listopad]]u padla [[berlínská zeď]], po celém světě známý symbol komunistické totality a nyní i jejího pádu. V Praze byla [[17. listopad]]u, v den 50. výročí událostí listopadu 1939, policií brutálně zastavena studentská [[demonstrace (protest)|demonstrace]] a tím byl započat proces označovaný jako „[[sametová revoluce]]“.
+Změny [[Totalitarismus|totalitních]] [[Politický režim|režimů]] k počátkům [[demokracie]], tehdy již proběhlé v [[Pád komunismu v Maďarsku|Maďarsku]] a [[Polsko|Polsku]], zasáhly také tehdejší [[Československo]] a [[Německá demokratická republika|NDR]] (východní Německo). Dne [[9. listopad]]u padla [[berlínská zeď]], po celém světě známý symbol komunistické totality a nyní i jejího pádu. V Praze byla [[17. listopad]]u, v den 50. výročí událostí listopadu 19|89, policií brutálně zastavena studentská [[demonstrace (protest)|demonstrace]] a tím byl započat proces označovaný jako „[[sametová revoluce]]“.
 I přes berlínskou symboliku a československou „sametovou revoluci“ je ovšem listopad 1989 lokální pojem, neboť [[Polsko|Polsku]] došlo ke politicko-společenským i ekonomickým změnám už na jaře [[1989]] a první svobodné volby tam proběhly (byť jen do poloviny parlamentu) již [[4. červen|4. června]] 1989. V listopadu už za vlády [[Tadeusz Mazowiecki|Tadeusze Mazowieckého]] rozbíhal [[Leszek Balcerowicz]] ekonomické reformy, které během několika týdnů zbrzdily [[hyperinflace|hyperinflaci]].