Smrt George Floyda

Improvizovaný památník k uctění Floydovy památky

George Floyd byl 46letý Afroameričan, který zemřel 25. května 2020 v americkém Minneapolis v důsledku toho, že mu policista Derek Chauvin klečel více než osm minut na krku.

Zatčení a smrt

Incident se odehrál 25. května 2020, krátce po osmé hodině večerní. George Floyd si šel do místního obchodu Cup Foods koupit cigarety, při platbě ovšem předložil dvacetidolarovku, u níž měla obsluha podezření, že je padělaná. Zavolala proto policii, zatímco Floyd odešel do auta, které měl přistavené poblíž. Podle policejního mluvčí byl Floyd vyzván k tomu, ať auto opustí, čemuž měl údajně „fyzicky vzdorovat“. Této verzi nicméně odporovala později zveřejněná videa, natočená přihlížejícími kolemjdoucími a bezpečnostními kamerami, podle kterých měl zasahující policista problém dostat Floyda z vozidla, ne ale proto, že by Floyd projevoval známky odporu.

Mediální bouři nicméně rozproudilo virální video, ve kterém policista Derek Chauvin, další ze zasahujících policistů, klečí s rukama v kapse na krku zatýkaného George Floyda, krátce potom, co se Floyd sesunul k zemi, když měl být naložen do policejního auta. Video začíná už ve chvíli, kdy Chauvin klečí na Floydově krku, který vzdychá a opakovaně prosí, že nemůže dýchat. Přihlížející policistu napomene „máte ho, nechte ho dýchat!“ Poté, co mu Floyd řekne, že umírá, mu Chauvin odpoví, ať se uklidní a zeptá se, co chce. Na to Floyd odpoví: „Prosím, ta noha na mém krku, nemůžu dýchat.“ Mezitím neidentifikovatelný hlas přikáže, ať Floyda naloží do auta, ten souhlasí, ale namítne, že se nemůže hýbat, protože Chauvin mu stále klečí na krku. Podle přihlížejících, kteří na policistu křičeli, ať přestane, začal Floyd krvácet z nosu, prosit o pomoc a v breku provolávat: „Mami!“ Žádný z policistů mu však neodpověděl.

Na krku mu Chauvin klečel i ve chvíli, kdy se Floyd přestal hýbat a křičet. Jeho tělo bylo následně podle videozáznamu naloženo do sanitky a odvezeno pryč.

Podle oficiální pitvy byla příčinou smrti kombinace policejního zákroku, zdravotních problémů a možných omamných látek v těle. Podle závěru pitvy provedené soukromým patologem zemřel Floyd na udušení. Chauvin byl po mediálním nátlaku obviněn z vraždy třetího stupně. Podle jeho policejních záznamů na něj již v minulosti bylo podáno 17 stížností, třikrát byl zapleten do přestřelky, jedné fatální.

Protesty a jejich pozadí

Zveřejnění videozáznamu násilné smrti Afroameričana Floyda bílým policistou vedlo k vlně nepokojů ve více než 100 amerických městech. Ty pokračovaly v odkazu na podobné protesty historického hnutí za občanská práva a hnutí Black Lives Matter, které bojuje proti policejní brutalitě, systematickému rasismu, rasovému profilování a dvojímu metru uvnitř policejních institucí. Floydova smrt následovala po vlně podobných událostí, kdy nepřiměřený zákrok policie vedl k usmrcení černošského občana. Mezi mediálně nejznámější patří zastřelení Michaela Browna v roce 2014, smrt Freddieho Graye v roce 2015 a zastřelení Philanda Castila a Justine Damondové, kteří byli zabiti v roce 2016 ve městě Minneapolis, stejně jako Floyd. Mediální pozornost na sebe rovněž strhl případ smrti Erica Garnera v New York City v roce 2014, který podobně jako Floyd prosil: „Nemůžu dýchat.“

Přestože protesty v Minneapolisu byly z počátku poklidné, malé skupinky demonstrujících začaly v pozdějších hodinách rozbíjet výlohy a ničit policejní auta. To vedlo policii k nasazení těžkooděnců a použití slzného plynu, zábleskových granátů, dýmovnic a gumových projektilů, načež někteří protestující na oplátku proti policii použili kameny a jiné objekty. Média v této souvislosti začala poukazovat na agresivní přístup, který policie uplatňovala proti černošským protestům, v kontrastu s mírnějším postupem proti převážně bělošským a těžce ozbrojeným protestujícím, kteří v té době demonstrovali proti restrikcím a povinné karanténě během koronavirové pandemie. Tento sentiment se rozšířil i na sociálních sítích.

Ke 31. květnu byl vyhlášen noční zákaz vycházení ve 25 městech v 16 amerických státech. Nepokoje provázely násilné střety s policií, ničení policejního majetku, rabování obchodů a rozbíjení výloh. Mnoho známých firem své obchody preventivně uzavřelo, mezi nimi například Apple, Starbucks nebo Target. Policie zatkla na čtyři tisíce lidí, většinu z nich však následně propustila. Stovky lidí na obou stranách byly při protestech zraněny, několik jich pak zemřelo, ať už rukou policie nebo v důsledku střetů z demonstranty.

Reakce na nepokoje se různily, zatímco někteří kritizovali jejich násilný charakter, jiní tomu vyjádřili pochopení nebo naopak kritizovali násilné zásahy policie. Americký prezident Donald Trump ve svých prohlášeních vyjádřil lítost nad smrtí George Floyda, současně však vyzval k tvrdému zásahu proti demonstracím, které označil za příslušníky krajní levice. Na svém Twitteru pohrozil, že buď dostane starosta Minneapolisu Jacob Frey situaci ve městě pod kontrolu, nebo do něj vyšle národní gardu: „Pokud se objeví jakékoliv potíže, tak převezmeme kontrolu, ale jakmile se začne rabovat, začne se i střílet.“ Demokratický guvernér státu New York Andrew Cuomo naopak upozornil, že protesty odhalily „institucionalizovanou nerovnost a diskriminaci v trestněprávním systému“ a dodal: „Pokud se to stane jedno dvakrát, možná se na to můžete dívat jako na individuální selhání. Pokud se to ale stane desetkrát nebo patnáctkrát a vy se na to stále díváte jako na selhání jednotlivců, tak jste buď slepí, nebo naschvál popíráte realitu.“ Pochopení s protesty vyjádřila i řada osobností, mezi nimi například černošská rapperka Cardi B. „Policejní brutalita tu byla už dávno předtím, než jsem se narodila, díky sociálním sítím ale nebyla nikdy tak vidět. Kolik pokojných protestů už jsme viděli? Kolik trendujících hashtagů už jsme viděli? Lidi jsou unavení, proto se uchylují k násilnostem,“ napsala, přičemž připomněla pokojné, nenásilné protesty, které doprovázely policejní zabití nevinných Afroameričanů v minulosti.

• 
  Demonstranti s hesly jako „I Can't Breath“, „No Justice, No Peace“ nebo „Black Lives Matter“
• 
  Předem evakuovaná budova 3. policejního okrsku v Minneapolis
• 
  Demonstrace v centru Indianapolis
• 
  Následky protestů v Minneapolis
• 
  Graffiti s provoláními „Black Lives Fucking Matter“ a „Fuck 12“ (alternativa k ACAB)

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu smrt George Floyda na Wikimedia Commons
• How George Floyd Was Killed in Police Custody – vizualizace celého zásahu (anglicky)

Portály: Spojené státy americké | Historie