Památník padlým partyzánům výsadku Jana Koziny: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
dopl. dle Tošnera - důvod mise
převedení systému řádkových recenzí na recenze pod článkem pomocí [http://josef-svoboda.site44.com/wikiref2.html nástroje] kolegy Jvs
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Památník partyzánům na Mělcích 24.jpg|náhled|vpravo|[[Pavel Bareš|Barešův]] památník padlým partyzánům na Mělcích v místě bojů]]
[[Soubor:Památník partyzánům na Mělcích 24.jpg|náhled|vpravo|[[Pavel Bareš|Barešův]] památník padlým partyzánům na Mělcích v místě bojů]]
[[Soubor:Památník partyzánům Louny-Západ 07.jpg|náhled|[[Vladislav Mirvald|Mirvaldův]] památník padlým partyzánům v Lounech v místě prvního uložení těl parašutistů]]
[[Soubor:Památník partyzánům Louny-Západ 07.jpg|náhled|[[Vladislav Mirvald|Mirvaldův]] památník padlým partyzánům v Lounech v místě prvního uložení těl parašutistů]]
'''Památník padlým partyzánům''', slavnostně odhalený [[15. září]] [[1946]], se nachází na návrší [[Mělce]] poblíž města [[Louny]] v místech, kde v boji s [[Wehrmacht|Němci]] [[17. říjen|17. října]] [[1944]] padli tři [[Sovětský svaz|sovětští]] výsadkáři ze [[Operace Jan Kozina|skupiny Jana Koziny]].{{#tag:ref|Památník v místech, kde parašutisté padli, se nachází na souřadnicích {{Souřadnice|50.3619583|13.7659356|typ=city|region=CZ|měřítko=50000|zobrazení=infobox}}.<ref name="mapy" />|group="p."}} Zabitými vojáky byli Věra Morhunovová, Arkadyj Jastremskyj a Nikita Kosinkov bojující v rámci akce za osvobození Československa. Od 3.&nbsp;května 1958 je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref name="monumnet">{{MonumNet|název=Pomník padlým partyzánům|ID=155441|datum=2014-10-15}}</ref> Druhý pomníček z roku 1976 se nachází na západním okraji Loun na místě, kde byla prvně uložena jejich těla.{{#tag:ref|Památník v místě, kde byli parašutisté prvně pohřbeni, se nachází na souřadnicích {{Souřadnice|50.3565139|13.7820628|typ=city|region=CZ|měřítko=50000}}.<ref name="mapy2">{{Citace elektronické monografie
'''Památník padlým partyzánům''', slavnostně odhalený [[15. září]] [[1946]], se nachází na návrší [[Mělce]] poblíž města [[Louny]] v místech, kde v boji s [[Wehrmacht|Němci]] [[17. říjen|17. října]] [[1944]] padli tři [[Sovětský svaz|sovětští]] výsadkáři ze [[Operace Jan Kozina|skupiny Jana Koziny]].{{#tag:ref|Památník v místech, kde parašutisté padli, se nachází na souřadnicích {{Souřadnice|50.3619583|13.7659356|typ=city|region=CZ|měřítko=50000|zobrazení=infobox}}.<ref name="mapy"/>|group="p."}} Zabitými vojáky byli Věra Morhunovová, Arkadyj Jastremskyj a Nikita Kosinkov bojující v rámci akce za osvobození Československa. Od 3.&nbsp;května 1958 je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref name="monumnet"/> Druhý pomníček z roku 1976 se nachází na západním okraji Loun na místě, kde byla prvně uložena jejich těla.{{#tag:ref|Památník v místě, kde byli parašutisté prvně pohřbeni, se nachází na souřadnicích {{Souřadnice|50.3565139|13.7820628|typ=city|region=CZ|měřítko=50000}}.<ref name="mapy2"/>|group="p."}} Oba pomníky prošly v roce 2014, před 70. výročím události, rekonstrukcí.<ref name="rekonstrukce"/>
|url = http://www.mapy.cz/letecka?vlastni-body&x=13.7820619&y=50.3565453&z=18&ut=Pam%C3%A1tn%C3%ADk%20para%C5%A1utist%C5%AFm%20padl%C3%BDm%20na%20M%C4%9Blc%C3%ADch%20a%20zde%20prvn%C4%9B%20poh%C5%99ben%C3%BDm&uc=9fJxixZZMq&ud=ulice%20Slovensk%C3%A9ho%20n%C3%A1rodn%C3%ADho%20povst%C3%A1n%C3%AD%2C%20Louny%2C%20okres%20Louny
|titul = Mapy.cz: Památník padlým parašutistům na západním okraji Loun
|vydavatel = Seznam.cz
|datum přístupu = 2014-10-15
}}</ref>|group="p."}} Oba pomníky prošly v roce 2014, před 70. výročím události, rekonstrukcí.<ref name="rekonstrukce">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Plachý
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora =
| titul = Dvě pietní místa v Lounech nechalo město nově upravit
| url = http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/pomniky_louny_melce_20141015.html
| datum vydání = 2014-10-15
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-10-16
| vydavatel = Žatecký a lounský deník
| místo =
| jazyk =
}}</ref>


== Průběh události ==
== Průběh události ==
{{Podrobně|Operace Jan Kozina}}
{{Podrobně|Operace Jan Kozina}}
=== Operace Jan Kozina ===
=== Operace Jan Kozina ===
Večer 16.&nbsp;října 1944 ve 22:00 vzlétlo z [[Polsko|polského]] vojenského [[Letiště Řešov-Jasionka|letiště Řešov]] v rámci [[Operace Jan Kozina]] letadlo<ref name="knollova"/> typu [[Douglas DC-3|Dakota]] č. 841 velitele por. Filonova se 17 sovětskými a československými výsadkáři prvního smíšeného výsadku,{{#tag:ref|První smíšený výsadek sovětských a československých občanů.<ref name="odhalen"/>|group="p."}} které mířilo přes frontu na [[Šumava|Šumavu]] na Plzeňsko. Skupině, která se jmenovala podle ochránce [[Chodové|Chodů]] a Šumavy [[Jan Kozina|Jana Koziny]], velel por. [[Vasil Kiš]]. Hlavními bojovými úkoly bylo například formování partyzánských jednotek z místních obyvatel, zajištění terénu pro přijímání dalších lidských i materiálních výsadků, sabotážní akce nebo bojová činnost, ale také organizování vzniku Národních výborů v obcích a zajišťování vedoucího postavení komunistů. Během celého letu bylo letadlo neustále ostřelováno a navigátor kvůli tomu ztratil směr. Výsadek tak asi ve 23:10 seskočil 150&nbsp;km severně mimo plánovaný cíl. První část výsadkářů dopadla v blízkosti [[Lipno (okres Louny)|Lipna]] a [[Tuchořice|Tuchořic]] okolo 23:20, druhá část devíti členů skupiny a tři vaky k tomu okolo 23:38 o 6 až 12&nbsp;km dále v blízkosti [[Louny|Loun]]. Skupina dopadla velmi roztroušeně.<ref>{{Citace monografie
Večer 16.&nbsp;října 1944 ve 22:00 vzlétlo z [[Polsko|polského]] vojenského [[Letiště Řešov-Jasionka|letiště Řešov]] v rámci [[Operace Jan Kozina]] letadlo<ref name="knollova">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Knollová
| jméno = Petra
| url = http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/53001/3/Knollov%C3%A1P_Partyz%C3%A1nsk%C3%BDpluk_JN_2013.pdf
| titul = Diplomová práce: Partyzánský pluk Ludvíka Svobody
| vydavatel = Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická
| datum vydání = 2013
| datum přístupu = 2014-10-15
| kapitola = 3.1 Parašutistický výsadek Jana Koziny
| strany = 22–31
}}</ref> typu [[Douglas DC-3|Dakota]] č. 841 velitele por. Filonova se 17 sovětskými a československými výsadkáři prvního smíšeného výsadku,{{#tag:ref|První smíšený výsadek sovětských a československých občanů.<ref name="odhalen" />|group="p."}} které mířilo přes frontu na [[Šumava|Šumavu]] na Plzeňsko. Skupině, která se jmenovala podle ochránce [[Chodové|Chodů]] a Šumavy [[Jan Kozina|Jana Koziny]], velel por. [[Vasil Kiš]]. Hlavními bojovými úkoly bylo například formování partyzánských jednotek z místních obyvatel, zajištění terénu pro přijímání dalších lidských i materiálních výsadků, sabotážní akce nebo bojová činnost, ale také organizování vzniku Národních výborů v obcích a zajišťování vedoucího postavení komunistů. Během celého letu bylo letadlo neustále ostřelováno a navigátor kvůli tomu ztratil směr. Výsadek tak asi ve 23:10 seskočil 150&nbsp;km severně mimo plánovaný cíl. První část výsadkářů dopadla v blízkosti [[Lipno (okres Louny)|Lipna]] a [[Tuchořice|Tuchořic]] okolo 23:20, druhá část devíti členů skupiny a tři vaky k tomu okolo 23:38 o 6 až 12&nbsp;km dále v blízkosti [[Louny|Loun]]. Skupina dopadla velmi roztroušeně.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Tošner
| příjmení = Tošner
| jméno = Jaroslav
| jméno = Jaroslav
Řádek 44: Řádek 17:
| počet stran = 28
| počet stran = 28
| strany = 3–5
| strany = 3–5
}}</ref><ref name="bursa" />
}}</ref><ref name="bursa"/>


=== Po seskoku ===
=== Po seskoku ===
[[Soubor:Památník partyzánům na Mělcích 11.jpg|náhled|vlevo|Pamětní deska na památníku v místě bojů]]
[[Soubor:Památník partyzánům na Mělcích 11.jpg|náhled|vlevo|Pamětní deska na památníku v místě bojů]]
První skupině, která seskočila u Lipna a Tuchořic, se podařilo proniknout po přestřelce z obklíčení s jedním vážně zraněným s průstřelem levé nohy (náčelník štábu skupiny mjr. Melnik) a s jednou zajatou členkou (radistka Pančevová), další člen byl zajat následně při pronásledování Němci a zbytku se podařilo uniknout. Skupina byla ostřelována už během seskoku. Lounská německá posádka začala pročesávat okolí Loun a hledat také druhou skupinu parašutistů. Po jejich obklíčení bylo několik členů skupiny zajato. Ukrajinci Věra Morhunovová a Arkadyj Jastremskyj a Bělorus Nikita Kosinkov, kteří seskočili na Mělcích, se nestačili ráno ani zorientovat a hned se dostali do přestřelky. Dva si vzali život poslední kulkou a Jastremskyj zemřel v boji zblízka v místech, kde dopadli – na kótě 233. Na německé straně byly ztráty po přestřelce s oběma skupinami výsadku menší, jeden mrtvý a jeden zraněný příslušník [[Schutzstaffel|SS]].<ref name="knollova" /><ref name="bursa" />
První skupině, která seskočila u Lipna a Tuchořic, se podařilo proniknout po přestřelce z obklíčení s jedním vážně zraněným s průstřelem levé nohy (náčelník štábu skupiny mjr. Melnik) a s jednou zajatou členkou (radistka Pančevová), další člen byl zajat následně při pronásledování Němci a zbytku se podařilo uniknout. Skupina byla ostřelována už během seskoku. Lounská německá posádka začala pročesávat okolí Loun a hledat také druhou skupinu parašutistů. Po jejich obklíčení bylo několik členů skupiny zajato. Ukrajinci Věra Morhunovová a Arkadyj Jastremskyj a Bělorus Nikita Kosinkov, kteří seskočili na Mělcích, se nestačili ráno ani zorientovat a hned se dostali do přestřelky. Dva si vzali život poslední kulkou a Jastremskyj zemřel v boji zblízka v místech, kde dopadli – na kótě 233. Na německé straně byly ztráty po přestřelce s oběma skupinami výsadku menší, jeden mrtvý a jeden zraněný příslušník [[Schutzstaffel|SS]].<ref name="knollova"/><ref name="bursa"/>


=== Boj na Mělcích ===
=== Boj na Mělcích ===
[[Soubor:Památník partyzánům Louny-Západ 05.jpg|náhled|Pamětní deska na památníku v místě prvního uložení těl parašutistů]]
[[Soubor:Památník partyzánům Louny-Západ 05.jpg|náhled|Pamětní deska na památníku v místě prvního uložení těl parašutistů]]
Jako první potkala po rozednění mezi 8 a 9 hodinou ranní německé pátrací oddíly Morhunovová. Neměla kam utéct a možná se unáhlila se střelbou. Podle svědectví zranila několik k ní se po cestě blížících Němců, než vyprázdnila samopal, přiložila si osobní zbraň zespodu na krk a vystřelila. Po ní se dostal do boje i Kosinkov, i ten vystřílel munici a zastřelil se vlastní zbraní. Poslední bojoval Jastremskij, kterého Němci našli v lebedě až po tom, co se do akce zapojili psi. Tělo prý v boji z bezprostřední blízkosti Němci prostříleli až 27 střelami.<ref name="bursa" />
Jako první potkala po rozednění mezi 8 a 9 hodinou ranní německé pátrací oddíly Morhunovová. Neměla kam utéct a možná se unáhlila se střelbou. Podle svědectví zranila několik k ní se po cestě blížících Němců, než vyprázdnila samopal, přiložila si osobní zbraň zespodu na krk a vystřelila. Po ní se dostal do boje i Kosinkov, i ten vystřílel munici a zastřelil se vlastní zbraní. Poslední bojoval Jastremskij, kterého Němci našli v lebedě až po tom, co se do akce zapojili psi. Tělo prý v boji z bezprostřední blízkosti Němci prostříleli až 27 střelami.<ref name="bursa"/>


=== Ostatky parašutistů ===
=== Ostatky parašutistů ===
Němci nechali odvézt těla z Mělců vozem taženým párem koní po státní cestě ke křižovatce silnic [[Silnice II/225|na Žatec]] a [[Silnice I/7|na Chomutov]] na západním okraji Loun, kde se říkalo U&nbsp;Parýzka, a tam je okolo půl dvanácté uložili pod sloupem. Kdosi vykopal padesáticentimetrovou jámu a nejspíše se je snažil i přes přítomnost hlídky lounských strážníků pochovat. U&nbsp;padlých se začaly objevovat květiny od Čechů. Vládní komisař Loun Dr.&nbsp;Heinz Rochlitzer proto nařídil metařům, aby je převezli na hřbitov, což se stalo ještě před setměním. Údajně zde byli pochováni, ale i sem nosili lidé květiny a tak je nechali Němci převézt do [[Koncentrační tábor Terezín|koncentračního tábora Terezín]] a spálit. Popel potom nechali vysypat do [[Ohře]].<ref name="Denik2009">{{Citace elektronické monografie
Němci nechali odvézt těla z Mělců vozem taženým párem koní po státní cestě ke křižovatce silnic [[Silnice II/225|na Žatec]] a [[Silnice I/7|na Chomutov]] na západním okraji Loun, kde se říkalo U&nbsp;Parýzka, a tam je okolo půl dvanácté uložili pod sloupem. Kdosi vykopal padesáticentimetrovou jámu a nejspíše se je snažil i přes přítomnost hlídky lounských strážníků pochovat. U&nbsp;padlých se začaly objevovat květiny od Čechů. Vládní komisař Loun Dr.&nbsp;Heinz Rochlitzer proto nařídil metařům, aby je převezli na hřbitov, což se stalo ještě před setměním. Údajně zde byli pochováni, ale i sem nosili lidé květiny a tak je nechali Němci převézt do [[Koncentrační tábor Terezín|koncentračního tábora Terezín]] a spálit. Popel potom nechali vysypat do [[Ohře]].<ref name="Denik2009"/><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vraný
| jméno = Jan
| odkaz na autora =
| titul = Lidé vzpomínali na výsadkáře u Loun
| url = http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/louny_melce_pamatnik_pietniakt_20091017.html
| datum vydání = 2009-10-17
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-10-14
| vydavatel = Žatecký a lounský deník
| místo =
| jazyk =
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 91: Řádek 52:
| místo =
| místo =
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref><ref name="bursa" />
}}</ref><ref name="bursa"/>


== Vzpomínaní padlí parašutisté ==
== Vzpomínaní padlí parašutisté ==
Řádek 103: Řádek 64:


=== Věra Morhunovová ===
=== Věra Morhunovová ===
Věra Stěpanovna Morhunovová (uváděna také ruskojazyčně jako Morgunovová) byla [[Ukrajinci|Ukrajinka]] a narodila se v&nbsp;[[Rostov na Donu|Rostově na Donu]] 21.&nbsp;září 1924. Její otec Stěpan se narodil roku 1890 a matka Anna roku 1894. V&nbsp;době narození bydleli na adrese Černyševskij spunkt&nbsp;17. Podle Vasila Kiše byla pracovnicí [[Ukrajinský štáb partyzánského hnutí|Ukrajinského štábu partyzánského hnutí]] (UŠPH) a ke skupině se dostala prostřednictvím náčelníka UŠPH gen. por. [[Timofej Amvrosijevič Strokač|Strokače]]. Na žádost náčelníka jejich skupiny ji Kiš přijal jako náčelníkovu pomocnici. Morhunovová se skupinou neabsolvovala ani školení ani výcvik, přesto výslovně zažádala těsně před odletem z&nbsp;Řešova na akci o&nbsp;její přidělení ke skupině a Kiš žádosti vyhověl. Padla ve věku dvaceti let.<ref name="bursa">{{Citace elektronického periodika
Věra Stěpanovna Morhunovová (uváděna také ruskojazyčně jako Morgunovová) byla [[Ukrajinci|Ukrajinka]] a narodila se v&nbsp;[[Rostov na Donu|Rostově na Donu]] 21.&nbsp;září 1924. Její otec Stěpan se narodil roku 1890 a matka Anna roku 1894. V&nbsp;době narození bydleli na adrese Černyševskij spunkt&nbsp;17. Podle Vasila Kiše byla pracovnicí [[Ukrajinský štáb partyzánského hnutí|Ukrajinského štábu partyzánského hnutí]] (UŠPH) a ke skupině se dostala prostřednictvím náčelníka UŠPH gen. por. [[Timofej Amvrosijevič Strokač|Strokače]]. Na žádost náčelníka jejich skupiny ji Kiš přijal jako náčelníkovu pomocnici. Morhunovová se skupinou neabsolvovala ani školení ani výcvik, přesto výslovně zažádala těsně před odletem z&nbsp;Řešova na akci o&nbsp;její přidělení ke skupině a Kiš žádosti vyhověl. Padla ve věku dvaceti let.<ref name="bursa"/><ref name="bursa2"/>

=== Arkadyj Jastremskyj ===
[[Soubor:Památník parašutistům Mělce 2.JPG|náhled|vlevo|Tři kříže na památníku na Mělcích]]
Arkadyj Ivanovyč Jastremskyj byl také Ukrajinec. Narodil se roku 1922 v&nbsp;obci [[Morohivka]]{{#tag:ref|Obec Morohivka se nachází na souřadnicích {{Souřadnice|50.6492535|29.1021449|typ=city|region=UK|měřítko=50000}}.<ref name="Morohivka"/>|group="p."}}<ref name="Morohivka-archiv"/> v&nbsp;Potijivském rajónu{{#tag:ref|Potijivskyj rajón ({{Cizojazyčně|uk|''Потіївський район''}}) byl 21.&nbsp;ledna 1959 začleněn do současného [[Radomyšlský rajón|Radomyšlského rajónu]] ({{Cizojazyčně|uk|''Радомишльський район''}}).<ref name="Potijivskyj rajón"/>|group="p."}} v&nbsp;[[Žytomyrská oblast|Žitomirské oblasti]].

Spolupracovníci ho hodnotili jako tichého skromného kamaráda, který měl v&nbsp;oblibě čtení, studium a debaty a rád přednášel. Podle svědectví jeho bratra Grigorije Ivanoviče (narozen okolo 10.&nbsp;dubna 1928) a bratrova vnuka Alexeje měl rád sport. Kromě svého bratra a ještě jednoho bratra Leonida, který zemřel 23.&nbsp;ledna 2002 v&nbsp;Sevastopolu, kam se později odstěhovala celá jejich rodina, měl ještě čtyři sourozence, kteří se dospělosti nedožili. Matka Olga Jastremská zemřela tamtéž 19.&nbsp;února 1990 a otec byl v&nbsp;rámci [[Velká čistka|stalinských represí]] zatčen, vězněn a následně roku 1937 zastřelen.<ref name="bursa2"/>

Základní devítiletou školu ukončil Jastremskyj podle svědectví příbuzných v&nbsp;roce 1940 a zapsal se do 1.&nbsp;kurzu [[Žitomirská pedagogická univerzita|Žitomirské pedagogické univerzity]], oddělení cizích jazyků. Od léta 1941, kdy bylo obsazeno okolní území Němci, do jara 1944 byl partyzánem v&nbsp;oddílu „Smrt fašismu“. Po osvobození byl 14.&nbsp;března 1944 dobrovolně odveden a vstoupil do [[Rudá armáda|Rudé armády]]. 30.&nbsp;března se stal členem 2.&nbsp;školní roty 1.&nbsp;školního praporu v./č. 13409 a už v&nbsp;hodnosti staršiny šel sloužit do UŠPH v&nbsp;Kyjevě, kde působil pravděpodobně ve [[Svjatošino|Svjatošině]] jako velitel. Číslo, na které mu rodina naposledy psala, bylo p/p 33493. Od podzimu 1944 o&nbsp;něm přestali příbuzní dostávat zprávy a nevěděli ani kde a jak se stal nezvěstným. Bratr a jeho vnuk se podrobnosti dozvěděli až v&nbsp;novém století po více než 65&nbsp;letech, kdy je kontaktoval český badatel Stano Bursa zjišťující detaily o&nbsp;padlých hrdinech.<ref name="bursa2"/>

Podle kyjevských materiálů byl ve službách [[Ukrajinský štáb partyzánského hnutí|UŠPH]] od 3.&nbsp;září 1944 ve funkci velitele čety. On i&nbsp;ostatní válku nepřeživší členové tohoto oddílu jsou zde vedeni od vysazení 16.&nbsp;října 1944 jako nezvěstní.<ref name="bursa2"/> Padl ve věku 22&nbsp;let.<ref name="bursa"/>

=== Nikita Kosinkov ===
[[Soubor:Památník partyzánům na Mělcích 10.jpg|náhled|Věnce kladené k památníku]]
Nikita Kuzmič Kosinkov byl [[Bělorusové|Bělorus]] a narodil se roku 1915 v&nbsp;obci [[Zascenki]]{{#tag:ref|Obec Zascenki se nachází na souřadnicích {{Souřadnice|54.681111|30.922500|typ=city|region=BE|měřítko=50000}}.<ref name="Zascenki"/>|group="p."}} v&nbsp;[[Drybinský rajón|Drybinském rajónu]] v&nbsp;[[Mohylevská oblast|Mohylevské oblasti]]. Měl být absolventem lékařské fakulty v&nbsp;[[Moskva|Moskvě]] a údajně v&nbsp;hodnosti kapitána sloužil ve skupině jako lékař. Operace Jana Koziny měla být jeho druhým vysazením do týlu nepřítele. V&nbsp;UŠPH sloužil od 3.&nbsp;září 1944.<ref name="bursa2"/> Padl ve věku 29&nbsp;let.<ref name="bursa"/>

== Vzpomínkové akce ==
U&nbsp;obou památníků, jak na místě smrti tak na místě prvního pohřbení, se každoročně konají pietní akty za účasti vrcholných představitelů města Loun, historiků, válečných veteránů, vojáků a dalších hostů. V&nbsp;roce 2010 zde tuto historii připomněl například poslední žijící člen skupiny Jana Koziny, plukovník v.v. Josef Sztacho.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bába
| jméno = Ladislav
| odkaz na autora =
| titul = Občané Loun spolu s veterány vzpomněli smrt parašutistů
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/vase-zpravy/104702-obcane-loun-spolu-s-veterany-vzpomneli-smrt-parasutistu/
| datum vydání = 2010-10-19
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-10-14
| vydavatel = ČT24
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Výročí se zúčastnil i&nbsp;v&nbsp;roce 2014, kdy také přijela dcera [[Vasil Kiš|Vasila Kiše]] a z&nbsp;[[Rusko|Ruska]] vnuk bratra Arkadyje Jastremského Alexej. Ten svůj projev pronesl v češtině.<ref name="zaznam"/>{{#tag:ref|Záznam projevu je dostupný na videu na [[YouTube|YouTube]] v&nbsp;čase 7:50 až 9:25.<ref name="zaznam"/>|group="p."}}

== Historie a podoba památníků ==
[[Soubor:Památník partyzánům na Mělcích 17.jpg|náhled|vlevo|Výhled na město Louny od památníku]]
Známější pomník na [[Mělce|Mělcích]] na místě bojů byl postaven podle návrhu lounského rodáka [[Pavel Bareš|Pavla Bareše]] a slavnostně byl odhalen 15.&nbsp;září 1946.<ref name="odhalen"/> Památník je pojat v&nbsp;[[Konstruktivismus|konstruktivistickém]] duchu a od 3.&nbsp;května 1958 je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref name="monumnet"/> Druhý památník&nbsp;– na místě prvního uložení těl padlých&nbsp;– pochází z&nbsp;roku 1976 a vytvořen byl podle návrhu výtvarníka [[Vladislav Mirvald|Vladislava Mirvalda]].<ref name="odhalen"/>

Pomníku na [[Mělce|Mělcích]] dominuje [[Rudá hvězda|rudá pěticípá hvězda]] stojící na nízké kamenné desce, na níž byla původně bronzová,<ref name="rekonstrukce"/><ref name="FrancDeska"/> nyní kamenná<ref name="Denik2009"/> pamětní deska s nápisem. Celá kamenná deska s pamětní deskou a hvězdou stojí na třístupňovém širokém podstavci z&nbsp;[[Opuka|opukového]] zdiva a po levé straně se z&nbsp;kvádru z&nbsp;opukového zdiva tyčí do výše tři železné černé kříže. Druhý památník je menší a tvoří jej úzký stojící kámen s&nbsp;pamětní deskou.<ref name="rekonstrukce"/>

Na památníku na Mělcích byla deska několikrát vyměněna. Jiná byla v roce 1974,{{#tag:ref|Pamětní deska měleckého pomníku nesla v roce 1974 nápis<ref name="FrancDeska"/> {{Citát|<center>Památník bratrské lásky posvěcené v těchto místech smrtí tří sovětských hrdinů parašutistů:<br />V. MORGUNOVÉ, V. JASTREMSKIHO, M. KOSENKOVA.<br />17. října 1944.<br />SVAZ PŘÁTEL SSSR LOUNY.</center>}}|group="p."}}, v roce 2009{{#tag:ref|Pamětní deska měleckého pomníku nesla v roce 2009 nápis<ref name="Denik2009"/> {{Citát|<center>Věnováno památce výsadkářů vyslaných ze Sovětského svazu a padlých na tomto místě dne 17. října 1944 v boji s německými fašisty<br />V. Morgunovová, V. Jastremski, M. Kosenkov</center>}}|group="p."}} a v roce 2016{{#tag:ref|Pamětní deska měleckého pomníku nesla v roce 2016 nápis {{Citát|<center>Věnováno památce výsadkářů vyslaných ze Sovětského svazu a padlých na tomto místě dne 17. října 1944 v boji s německými fašisty<br />V. S. Morhunová, A. I. Jastremskij, N. K. Kosinkov</center>}}|group="p."}} po celkové rekonstrukci památníku. Na menším památníku byla původní deska také vyměněna.{{#tag:ref|Pamětní deska lounského pomníku nesla v roce 2016 nápis {{Citát|<center>Zde byli původně pohřbeni výsadkáři<br />V. S. Morhunová<br />A. I. Jastremskij<br />N. K. Kosinkov<br />kteří padli v boji<br />na Mělcích dne 17. 10. 1944</center>}}|group="p."}}

=== Rekonstrukce při 70. výročí ===
[[Soubor:Louny pomník výsadkáři.JPG|náhled|vpravo|Památník padlým partyzánům na Mělcích, stav před rekonstrukcí]]
Městský úřad Louny nechal oba památníky a jejich okolí k&nbsp;70.&nbsp;výročí události v&nbsp;roce 2014 opravit a upravit. Na památníku na Mělcích bylo opraveno opukové zdivo, vysázeny dekorativní keře a zbudována přístupová cesta. Lavička byla vyměněna za novou, bytelnější. U&nbsp;druhého pomníku lavička dříve nebyla, při rekonstrukci ji přidali. Byla rozšířena plocha před pomníkem, přibyly kameny pro kladení věnců a byla přidána dávno ztracená a později opět objevená informační tabulka. Radikálně byla zredukována zeleň tak, aby už pomník nezahalovala. Zůstaly pouze túje oddělující místo od vedle stojícího sloupu elektrického vedení a blízké křižovatky. Rekonstrukci za 90,5&nbsp;tisíce Kč dotovalo [[Ministerstvo obrany České republiky|Ministerstvo obrany]] z&nbsp;programu Zachování a obnova historických hodnot.<ref name="rekonstrukce"/>

== Dostupnost památníků ==
K&nbsp;většímu památníku v&nbsp;severním úbočí návrší Mělce vede odbočka žluté [[turistická značka|turistické značky]], která jinak vede trasou [[Brloh (Louny)|Brloh]]&nbsp;– [[Chlumčany (okres Louny)|Chlumčany]]&nbsp;– [[Blšanský chlum]]&nbsp;– [[Louny]]&nbsp;– památník partyzánům na Mělcích&nbsp;– [[Březno u Loun (skanzen)|archeologický skanzen Březno]]&nbsp;– [[Březno (Postoloprty)|Březno]].<ref name="mapy"/> Hlavní Mírové náměstí v&nbsp;Lounech je pěšky vzdáleno 2,5&nbsp;km (40&nbsp;minut).<ref>{{Citace elektronické monografie
|url = https://mapy.cz/s/1exYO
|titul = Mapy.cz: Vzdálenost památníku padlým parašutistům na Mělcích od Mírového náměstí v Lounech
|vydavatel = Seznam.cz
|datum přístupu = 2016-11-24
}}</ref> Další památníku nejbližší zastávka trasy, archeologický skanzen, je pěšky vzdálená 3,4&nbsp;km (54&nbsp;minut).<ref>{{Citace elektronické monografie
|url = https://mapy.cz/s/1ey1M
|titul = Mapy.cz: Vzdálenost památníku padlým parašutistům na Mělcích od archeologického skanzenu na Mělcích
|vydavatel = Seznam.cz
|datum přístupu = 2016-11-24
}}</ref>

Menší památník stojí na západním okraji města Loun v&nbsp;místě, kde končí ulice Slovenského národního povstání a pokračuje dále jako Postoloprtská. Stojí přímo pod sloupem vedení elektrické přenosové soustavy poblíž kruhového objezdu.<ref>{{Citace elektronické monografie
|url = http://www.mapy.cz/turisticka?x=13.7820381&y=50.3564869&z=14&l=0
|titul = Mapy.cz: Památník padlým parašutistům v Lounech
|vydavatel = Seznam.cz
|datum přístupu = 2016-11-24
}}</ref> Pěšky je památník vzdálen 1,4&nbsp;km (22&nbsp;minut) od Mírového náměstí v Lounech<ref>{{Citace elektronické monografie
|url = https://mapy.cz/s/1ey5d
|titul = Mapy.cz: Vzdálenost památníku padlým parašutistům v Lounech od Mírového náměstí v Lounech
|vydavatel = Seznam.cz
|datum přístupu = 2016-11-24
}}</ref> a 1,7&nbsp;km (28&nbsp;minut) od druhého památníku na Mělcích.<ref>{{Citace elektronické monografie
|url = https://mapy.cz/s/1ey6t
|titul = Mapy.cz: Vzdálenost památníku padlým parašutistům v Lounech od druhého památníku na Mělcích
|vydavatel = Seznam.cz
|datum přístupu = 2016-11-24
}}</ref>

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p."/>

=== Reference ===
<references>
<ref name="monumnet">{{MonumNet|název=Pomník padlým partyzánům|ID=155441|datum=2014-10-15}}</ref>
<ref name="mapy2">{{Citace elektronické monografie
|url = http://www.mapy.cz/letecka?vlastni-body&x=13.7820619&y=50.3565453&z=18&ut=Pam%C3%A1tn%C3%ADk%20para%C5%A1utist%C5%AFm%20padl%C3%BDm%20na%20M%C4%9Blc%C3%ADch%20a%20zde%20prvn%C4%9B%20poh%C5%99ben%C3%BDm&uc=9fJxixZZMq&ud=ulice%20Slovensk%C3%A9ho%20n%C3%A1rodn%C3%ADho%20povst%C3%A1n%C3%AD%2C%20Louny%2C%20okres%20Louny
|titul = Mapy.cz: Památník padlým parašutistům na západním okraji Loun
|vydavatel = Seznam.cz
|datum přístupu = 2014-10-15
}}</ref>
<ref name="rekonstrukce">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Plachý
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora =
| titul = Dvě pietní místa v Lounech nechalo město nově upravit
| url = http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/pomniky_louny_melce_20141015.html
| datum vydání = 2014-10-15
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-10-16
| vydavatel = Žatecký a lounský deník
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
<ref name="knollova">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Knollová
| jméno = Petra
| url = http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/53001/3/Knollov%C3%A1P_Partyz%C3%A1nsk%C3%BDpluk_JN_2013.pdf
| titul = Diplomová práce: Partyzánský pluk Ludvíka Svobody
| vydavatel = Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická
| datum vydání = 2013
| datum přístupu = 2014-10-15
| kapitola = 3.1 Parašutistický výsadek Jana Koziny
| strany = 22–31
}}</ref>
<ref name="Denik2009">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vraný
| jméno = Jan
| odkaz na autora =
| titul = Lidé vzpomínali na výsadkáře u Loun
| url = http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/louny_melce_pamatnik_pietniakt_20091017.html
| datum vydání = 2009-10-17
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-10-14
| vydavatel = Žatecký a lounský deník
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
<ref name="bursa">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bursa
| příjmení = Bursa
| jméno = Stano
| jméno = Stano
Řádek 120: Řádek 204:
| url = http://www.svobodnyhlas.cz/archiv/2010/hlas41.pdf
| url = http://www.svobodnyhlas.cz/archiv/2010/hlas41.pdf
| issn =
| issn =
}}</ref><ref name="bursa2">{{Citace elektronického periodika
}}</ref>
<ref name="bursa2">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bursa
| příjmení = Bursa
| jméno = Stano
| jméno = Stano
Řádek 138: Řádek 223:
| issn =
| issn =
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="Morohivka">{{Citace elektronické monografie

=== Arkadyj Jastremskyj ===
[[Soubor:Památník parašutistům Mělce 2.JPG|náhled|vlevo|Tři kříže na památníku na Mělcích]]
Arkadyj Ivanovyč Jastremskyj byl také Ukrajinec. Narodil se roku 1922 v&nbsp;obci [[Morohivka]]{{#tag:ref|Obec Morohivka se nachází na souřadnicích {{Souřadnice|50.6492535|29.1021449|typ=city|region=UK|měřítko=50000}}.<ref name="Morohivka">{{Citace elektronické monografie
|url = https://www.google.com.ua/maps/place/Morohivka,+Zhytomyrs%27ka+oblast/@50.6492535,29.1021449,16z/data=!3m1!4b1!4m2!3m1!1s0x472b99234f560c01:0xe654442ae488ffea
|url = https://www.google.com.ua/maps/place/Morohivka,+Zhytomyrs%27ka+oblast/@50.6492535,29.1021449,16z/data=!3m1!4b1!4m2!3m1!1s0x472b99234f560c01:0xe654442ae488ffea
|titul = Maps.google.com: Morohivka
|titul = Maps.google.com: Morohivka
|vydavatel = Google.com
|vydavatel = Google.com
|datum přístupu = 2014-10-15
|datum přístupu = 2014-10-15
}}</ref>
}}</ref>|group="p."}}<ref name="Morohivka-archiv">{{Citace elektronické monografie
<ref name="Morohivka-archiv">{{Citace elektronické monografie
|url = http://www.obd-memorial.ru/html/info.htm?id=60101711
|url = http://www.obd-memorial.ru/html/info.htm?id=60101711
|titul = Информация из документов, уточняющих потери: Ястремский, Аркадий Иванович
|titul = Информация из документов, уточняющих потери: Ястремский, Аркадий Иванович
|vydavatel = obd-memorial.ru
|vydavatel = obd-memorial.ru
|datum přístupu = 2014-10-15
|datum přístupu = 2014-10-15
}}</ref>
}}</ref> v&nbsp;Potijivském rajónu{{#tag:ref|Potijivskyj rajón ({{Cizojazyčně|uk|''Потіївський район''}}) byl 21.&nbsp;ledna 1959 začleněn do současného [[Radomyšlský rajón|Radomyšlského rajónu]] ({{Cizojazyčně|uk|''Радомишльський район''}}).<ref name="Potijivskyj rajón">{{Citace elektronické monografie
<ref name="Potijivskyj rajón">{{Citace elektronické monografie
|autor = Р.Ю. Кондратюк / Д.Я. Самолюк / Б.Ш. Табачник
|autor = Р.Ю. Кондратюк / Д.Я. Самолюк / Б.Ш. Табачник
|url = http://archive.zt.ua/files/docs/admin-podil.pdf
|url = http://archive.zt.ua/files/docs/admin-podil.pdf
Řádek 163: Řádek 247:
|isbn=966-690-090-4
|isbn=966-690-090-4
|jazyk=ukrajinsky
|jazyk=ukrajinsky
}}</ref>
}}</ref>|group="p."}} v&nbsp;[[Žytomyrská oblast|Žitomirské oblasti]].
<ref name="Zascenki">{{Citace elektronické monografie

Spolupracovníci ho hodnotili jako tichého skromného kamaráda, který měl v&nbsp;oblibě čtení, studium a debaty a rád přednášel. Podle svědectví jeho bratra Grigorije Ivanoviče (narozen okolo 10.&nbsp;dubna 1928) a bratrova vnuka Alexeje měl rád sport. Kromě svého bratra a ještě jednoho bratra Leonida, který zemřel 23.&nbsp;ledna 2002 v&nbsp;Sevastopolu, kam se později odstěhovala celá jejich rodina, měl ještě čtyři sourozence, kteří se dospělosti nedožili. Matka Olga Jastremská zemřela tamtéž 19.&nbsp;února 1990 a otec byl v&nbsp;rámci [[Velká čistka|stalinských represí]] zatčen, vězněn a následně roku 1937 zastřelen.<ref name="bursa2" />

Základní devítiletou školu ukončil Jastremskyj podle svědectví příbuzných v&nbsp;roce 1940 a zapsal se do 1.&nbsp;kurzu [[Žitomirská pedagogická univerzita|Žitomirské pedagogické univerzity]], oddělení cizích jazyků. Od léta 1941, kdy bylo obsazeno okolní území Němci, do jara 1944 byl partyzánem v&nbsp;oddílu „Smrt fašismu“. Po osvobození byl 14.&nbsp;března 1944 dobrovolně odveden a vstoupil do [[Rudá armáda|Rudé armády]]. 30.&nbsp;března se stal členem 2.&nbsp;školní roty 1.&nbsp;školního praporu v./č. 13409 a už v&nbsp;hodnosti staršiny šel sloužit do UŠPH v&nbsp;Kyjevě, kde působil pravděpodobně ve [[Svjatošino|Svjatošině]] jako velitel. Číslo, na které mu rodina naposledy psala, bylo p/p 33493. Od podzimu 1944 o&nbsp;něm přestali příbuzní dostávat zprávy a nevěděli ani kde a jak se stal nezvěstným. Bratr a jeho vnuk se podrobnosti dozvěděli až v&nbsp;novém století po více než 65&nbsp;letech, kdy je kontaktoval český badatel Stano Bursa zjišťující detaily o&nbsp;padlých hrdinech.<ref name="bursa2" />

Podle kyjevských materiálů byl ve službách [[Ukrajinský štáb partyzánského hnutí|UŠPH]] od 3.&nbsp;září 1944 ve funkci velitele čety. On i&nbsp;ostatní válku nepřeživší členové tohoto oddílu jsou zde vedeni od vysazení 16.&nbsp;října 1944 jako nezvěstní.<ref name="bursa2" /> Padl ve věku 22&nbsp;let.<ref name="bursa" />

=== Nikita Kosinkov ===
[[Soubor:Památník partyzánům na Mělcích 10.jpg|náhled|Věnce kladené k památníku]]
Nikita Kuzmič Kosinkov byl [[Bělorusové|Bělorus]] a narodil se roku 1915 v&nbsp;obci [[Zascenki]]{{#tag:ref|Obec Zascenki se nachází na souřadnicích {{Souřadnice|54.681111|30.922500|typ=city|region=BE|měřítko=50000}}.<ref name="Zascenki">{{Citace elektronické monografie
|url = https://maps.google.cz/maps?f=q&source=s_q&hl=cs&geocode&q=54.681111,+30.922500&aq
|url = https://maps.google.cz/maps?f=q&source=s_q&hl=cs&geocode&q=54.681111,+30.922500&aq
|titul = Maps.google.com: Zascenki
|titul = Maps.google.com: Zascenki
|vydavatel = Google.com
|vydavatel = Google.com
|datum přístupu = 2014-10-15
|datum přístupu = 2014-10-15
}}</ref>
}}</ref>|group="p."}} v&nbsp;[[Drybinský rajón|Drybinském rajónu]] v&nbsp;[[Mohylevská oblast|Mohylevské oblasti]]. Měl být absolventem lékařské fakulty v&nbsp;[[Moskva|Moskvě]] a údajně v&nbsp;hodnosti kapitána sloužil ve skupině jako lékař. Operace Jana Koziny měla být jeho druhým vysazením do týlu nepřítele. V&nbsp;UŠPH sloužil od 3.&nbsp;září 1944.<ref name="bursa2" /> Padl ve věku 29&nbsp;let.<ref name="bursa" />
<ref name="zaznam">{{Citace elektronické monografie

== Vzpomínkové akce ==
U&nbsp;obou památníků, jak na místě smrti tak na místě prvního pohřbení, se každoročně konají pietní akty za účasti vrcholných představitelů města Loun, historiků, válečných veteránů, vojáků a dalších hostů. V&nbsp;roce 2010 zde tuto historii připomněl například poslední žijící člen skupiny Jana Koziny, plukovník v.v. Josef Sztacho.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bába
| jméno = Ladislav
| odkaz na autora =
| titul = Občané Loun spolu s veterány vzpomněli smrt parašutistů
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/vase-zpravy/104702-obcane-loun-spolu-s-veterany-vzpomneli-smrt-parasutistu/
| datum vydání = 2010-10-19
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-10-14
| vydavatel = ČT24
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Výročí se zúčastnil i&nbsp;v&nbsp;roce 2014, kdy také přijela dcera [[Vasil Kiš|Vasila Kiše]] a z&nbsp;[[Rusko|Ruska]] vnuk bratra Arkadyje Jastremského Alexej. Ten svůj projev pronesl v češtině.<ref name="zaznam">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 205: Řádek 266:
| místo =
| místo =
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref>{{#tag:ref|Záznam projevu je dostupný na videu na [[YouTube|YouTube]] v&nbsp;čase 7:50 až 9:25.<ref name="zaznam" />|group="p."}}
<ref name="odhalen">{{Citace elektronické monografie

== Historie a podoba památníků ==
[[Soubor:Památník partyzánům na Mělcích 17.jpg|náhled|vlevo|Výhled na město Louny od památníku]]
Známější pomník na [[Mělce|Mělcích]] na místě bojů byl postaven podle návrhu lounského rodáka [[Pavel Bareš|Pavla Bareše]] a slavnostně byl odhalen 15.&nbsp;září 1946.<ref name="odhalen">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 221: Řádek 279:
| místo =
| místo =
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref> Památník je pojat v&nbsp;[[Konstruktivismus|konstruktivistickém]] duchu a od 3.&nbsp;května 1958 je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref name="monumnet" /> Druhý památník&nbsp;– na místě prvního uložení těl padlých&nbsp;– pochází z&nbsp;roku 1976 a vytvořen byl podle návrhu výtvarníka [[Vladislav Mirvald|Vladislava Mirvalda]].<ref name="odhalen" />
<ref name="FrancDeska">{{Citace elektronické monografie

Pomníku na [[Mělce|Mělcích]] dominuje [[Rudá hvězda|rudá pěticípá hvězda]] stojící na nízké kamenné desce, na níž byla původně bronzová,<ref name="rekonstrukce" /><ref name="FrancDeska" /> nyní kamenná<ref name="Denik2009" /> pamětní deska s nápisem. Celá kamenná deska s pamětní deskou a hvězdou stojí na třístupňovém širokém podstavci z&nbsp;[[Opuka|opukového]] zdiva a po levé straně se z&nbsp;kvádru z&nbsp;opukového zdiva tyčí do výše tři železné černé kříže. Druhý památník je menší a tvoří jej úzký stojící kámen s&nbsp;pamětní deskou.<ref name="rekonstrukce" />

Na památníku na Mělcích byla deska několikrát vyměněna. Jiná byla v roce 1974,{{#tag:ref|Pamětní deska měleckého pomníku nesla v roce 1974 nápis<ref name="FrancDeska">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Franc
| příjmení = Franc
| jméno = Jan
| jméno = Jan
Řádek 239: Řádek 294:
| druh nosiče = 16 mm film
| druh nosiče = 16 mm film
| poznámka = čas 0:50
| poznámka = čas 0:50
}}</ref>
}}</ref> {{Citát|<center>Památník bratrské lásky posvěcené v těchto místech smrtí tří sovětských hrdinů parašutistů:<br />V. MORGUNOVÉ, V. JASTREMSKIHO, M. KOSENKOVA.<br />17. října 1944.<br />SVAZ PŘÁTEL SSSR LOUNY.</center>}}|group="p."}}, v roce 2009{{#tag:ref|Pamětní deska měleckého pomníku nesla v roce 2009 nápis<ref name="Denik2009" /> {{Citát|<center>Věnováno památce výsadkářů vyslaných ze Sovětského svazu a padlých na tomto místě dne 17. října 1944 v boji s německými fašisty<br />V. Morgunovová, V. Jastremski, M. Kosenkov</center>}}|group="p."}} a v roce 2016{{#tag:ref|Pamětní deska měleckého pomníku nesla v roce 2016 nápis {{Citát|<center>Věnováno památce výsadkářů vyslaných ze Sovětského svazu a padlých na tomto místě dne 17. října 1944 v boji s německými fašisty<br />V. S. Morhunová, A. I. Jastremskij, N. K. Kosinkov</center>}}|group="p."}} po celkové rekonstrukci památníku. Na menším památníku byla původní deska také vyměněna.{{#tag:ref|Pamětní deska lounského pomníku nesla v roce 2016 nápis {{Citát|<center>Zde byli původně pohřbeni výsadkáři<br />V. S. Morhunová<br />A. I. Jastremskij<br />N. K. Kosinkov<br />kteří padli v boji<br />na Mělcích dne 17. 10. 1944</center>}}|group="p."}}
<ref name="mapy">{{Citace elektronické monografie

=== Rekonstrukce při 70. výročí ===
[[Soubor:Louny pomník výsadkáři.JPG|náhled|vpravo|Památník padlým partyzánům na Mělcích, stav před rekonstrukcí]]
Městský úřad Louny nechal oba památníky a jejich okolí k&nbsp;70.&nbsp;výročí události v&nbsp;roce 2014 opravit a upravit. Na památníku na Mělcích bylo opraveno opukové zdivo, vysázeny dekorativní keře a zbudována přístupová cesta. Lavička byla vyměněna za novou, bytelnější. U&nbsp;druhého pomníku lavička dříve nebyla, při rekonstrukci ji přidali. Byla rozšířena plocha před pomníkem, přibyly kameny pro kladení věnců a byla přidána dávno ztracená a později opět objevená informační tabulka. Radikálně byla zredukována zeleň tak, aby už pomník nezahalovala. Zůstaly pouze túje oddělující místo od vedle stojícího sloupu elektrického vedení a blízké křižovatky. Rekonstrukci za 90,5&nbsp;tisíce Kč dotovalo [[Ministerstvo obrany České republiky|Ministerstvo obrany]] z&nbsp;programu Zachování a obnova historických hodnot.<ref name="rekonstrukce" />

== Dostupnost památníků ==
K&nbsp;většímu památníku v&nbsp;severním úbočí návrší Mělce vede odbočka žluté [[turistická značka|turistické značky]], která jinak vede trasou [[Brloh (Louny)|Brloh]]&nbsp;– [[Chlumčany (okres Louny)|Chlumčany]]&nbsp;– [[Blšanský chlum]]&nbsp;– [[Louny]]&nbsp;– památník partyzánům na Mělcích&nbsp;– [[Březno u Loun (skanzen)|archeologický skanzen Březno]]&nbsp;– [[Březno (Postoloprty)|Březno]].<ref name="mapy">{{Citace elektronické monografie
|url = http://www.mapy.cz/turisticka?x=13.7661746&y=50.3607365&z=14&l=0
|url = http://www.mapy.cz/turisticka?x=13.7661746&y=50.3607365&z=14&l=0
|titul = Mapy.cz: Památník padlým parašutistům na Mělcích
|titul = Mapy.cz: Památník padlým parašutistům na Mělcích
|vydavatel = Seznam.cz
|vydavatel = Seznam.cz
|datum přístupu = 2014-10-15
|datum přístupu = 2014-10-15
}}</ref> Hlavní Mírové náměstí v&nbsp;Lounech je pěšky vzdáleno 2,5&nbsp;km (40&nbsp;minut).<ref>{{Citace elektronické monografie
|url = https://mapy.cz/s/1exYO
|titul = Mapy.cz: Vzdálenost památníku padlým parašutistům na Mělcích od Mírového náměstí v Lounech
|vydavatel = Seznam.cz
|datum přístupu = 2016-11-24
}}</ref> Další památníku nejbližší zastávka trasy, archeologický skanzen, je pěšky vzdálená 3,4&nbsp;km (54&nbsp;minut).<ref>{{Citace elektronické monografie
|url = https://mapy.cz/s/1ey1M
|titul = Mapy.cz: Vzdálenost památníku padlým parašutistům na Mělcích od archeologického skanzenu na Mělcích
|vydavatel = Seznam.cz
|datum přístupu = 2016-11-24
}}</ref>
}}</ref>
</references>

Menší památník stojí na západním okraji města Loun v&nbsp;místě, kde končí ulice Slovenského národního povstání a pokračuje dále jako Postoloprtská. Stojí přímo pod sloupem vedení elektrické přenosové soustavy poblíž kruhového objezdu.<ref>{{Citace elektronické monografie
|url = http://www.mapy.cz/turisticka?x=13.7820381&y=50.3564869&z=14&l=0
|titul = Mapy.cz: Památník padlým parašutistům v Lounech
|vydavatel = Seznam.cz
|datum přístupu = 2016-11-24
}}</ref> Pěšky je památník vzdálen 1,4&nbsp;km (22&nbsp;minut) od Mírového náměstí v Lounech<ref>{{Citace elektronické monografie
|url = https://mapy.cz/s/1ey5d
|titul = Mapy.cz: Vzdálenost památníku padlým parašutistům v Lounech od Mírového náměstí v Lounech
|vydavatel = Seznam.cz
|datum přístupu = 2016-11-24
}}</ref> a 1,7&nbsp;km (28&nbsp;minut) od druhého památníku na Mělcích.<ref>{{Citace elektronické monografie
|url = https://mapy.cz/s/1ey6t
|titul = Mapy.cz: Vzdálenost památníku padlým parašutistům v Lounech od druhého památníku na Mělcích
|vydavatel = Seznam.cz
|datum přístupu = 2016-11-24
}}</ref>

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p." />

=== Reference ===
<references />


=== Literatura ===
=== Literatura ===

Verze z 31. 12. 2016, 01:30

Barešův památník padlým partyzánům na Mělcích v místě bojů
Mirvaldův památník padlým partyzánům v Lounech v místě prvního uložení těl parašutistů

Památník padlým partyzánům, slavnostně odhalený 15. září 1946, se nachází na návrší Mělce poblíž města Louny v místech, kde v boji s Němci 17. října 1944 padli tři sovětští výsadkáři ze skupiny Jana Koziny.[p. 1] Zabitými vojáky byli Věra Morhunovová, Arkadyj Jastremskyj a Nikita Kosinkov bojující v rámci akce za osvobození Československa. Od 3. května 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2] Druhý pomníček z roku 1976 se nachází na západním okraji Loun na místě, kde byla prvně uložena jejich těla.[p. 2] Oba pomníky prošly v roce 2014, před 70. výročím události, rekonstrukcí.[4]

Průběh události

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Jan Kozina.

Operace Jan Kozina

Večer 16. října 1944 ve 22:00 vzlétlo z polského vojenského letiště Řešov v rámci Operace Jan Kozina letadlo[5] typu Dakota č. 841 velitele por. Filonova se 17 sovětskými a československými výsadkáři prvního smíšeného výsadku,[p. 3] které mířilo přes frontu na Šumavu na Plzeňsko. Skupině, která se jmenovala podle ochránce Chodů a Šumavy Jana Koziny, velel por. Vasil Kiš. Hlavními bojovými úkoly bylo například formování partyzánských jednotek z místních obyvatel, zajištění terénu pro přijímání dalších lidských i materiálních výsadků, sabotážní akce nebo bojová činnost, ale také organizování vzniku Národních výborů v obcích a zajišťování vedoucího postavení komunistů. Během celého letu bylo letadlo neustále ostřelováno a navigátor kvůli tomu ztratil směr. Výsadek tak asi ve 23:10 seskočil 150 km severně mimo plánovaný cíl. První část výsadkářů dopadla v blízkosti Lipna a Tuchořic okolo 23:20, druhá část devíti členů skupiny a tři vaky k tomu okolo 23:38 o 6 až 12 km dále v blízkosti Loun. Skupina dopadla velmi roztroušeně.[7][8]

Po seskoku

Pamětní deska na památníku v místě bojů

První skupině, která seskočila u Lipna a Tuchořic, se podařilo proniknout po přestřelce z obklíčení s jedním vážně zraněným s průstřelem levé nohy (náčelník štábu skupiny mjr. Melnik) a s jednou zajatou členkou (radistka Pančevová), další člen byl zajat následně při pronásledování Němci a zbytku se podařilo uniknout. Skupina byla ostřelována už během seskoku. Lounská německá posádka začala pročesávat okolí Loun a hledat také druhou skupinu parašutistů. Po jejich obklíčení bylo několik členů skupiny zajato. Ukrajinci Věra Morhunovová a Arkadyj Jastremskyj a Bělorus Nikita Kosinkov, kteří seskočili na Mělcích, se nestačili ráno ani zorientovat a hned se dostali do přestřelky. Dva si vzali život poslední kulkou a Jastremskyj zemřel v boji zblízka v místech, kde dopadli – na kótě 233. Na německé straně byly ztráty po přestřelce s oběma skupinami výsadku menší, jeden mrtvý a jeden zraněný příslušník SS.[5][8]

Boj na Mělcích

Pamětní deska na památníku v místě prvního uložení těl parašutistů

Jako první potkala po rozednění mezi 8 a 9 hodinou ranní německé pátrací oddíly Morhunovová. Neměla kam utéct a možná se unáhlila se střelbou. Podle svědectví zranila několik k ní se po cestě blížících Němců, než vyprázdnila samopal, přiložila si osobní zbraň zespodu na krk a vystřelila. Po ní se dostal do boje i Kosinkov, i ten vystřílel munici a zastřelil se vlastní zbraní. Poslední bojoval Jastremskij, kterého Němci našli v lebedě až po tom, co se do akce zapojili psi. Tělo prý v boji z bezprostřední blízkosti Němci prostříleli až 27 střelami.[8]

Ostatky parašutistů

Němci nechali odvézt těla z Mělců vozem taženým párem koní po státní cestě ke křižovatce silnic na Žatec a na Chomutov na západním okraji Loun, kde se říkalo U Parýzka, a tam je okolo půl dvanácté uložili pod sloupem. Kdosi vykopal padesáticentimetrovou jámu a nejspíše se je snažil i přes přítomnost hlídky lounských strážníků pochovat. U padlých se začaly objevovat květiny od Čechů. Vládní komisař Loun Dr. Heinz Rochlitzer proto nařídil metařům, aby je převezli na hřbitov, což se stalo ještě před setměním. Údajně zde byli pochováni, ale i sem nosili lidé květiny a tak je nechali Němci převézt do koncentračního tábora Terezín a spálit. Popel potom nechali vysypat do Ohře.[9][10][11][8]

Vzpomínaní padlí parašutisté

Během výsadku padli tři sovětští parašutisté ze skupiny, která seskočila u Loun, z toho jedna žena.

  • Posmrtné fotografie:
  • Věra Stěpanovna Morhunovová
    Věra Stěpanovna Morhunovová
  • Arkadyj Ivanovyč Jastremskyj
    Arkadyj Ivanovyč Jastremskyj
  • Nikita Kuzmič Kosinkov
    Nikita Kuzmič Kosinkov

Věra Morhunovová

Věra Stěpanovna Morhunovová (uváděna také ruskojazyčně jako Morgunovová) byla Ukrajinka a narodila se v Rostově na Donu 21. září 1924. Její otec Stěpan se narodil roku 1890 a matka Anna roku 1894. V době narození bydleli na adrese Černyševskij spunkt 17. Podle Vasila Kiše byla pracovnicí Ukrajinského štábu partyzánského hnutí (UŠPH) a ke skupině se dostala prostřednictvím náčelníka UŠPH gen. por. Strokače. Na žádost náčelníka jejich skupiny ji Kiš přijal jako náčelníkovu pomocnici. Morhunovová se skupinou neabsolvovala ani školení ani výcvik, přesto výslovně zažádala těsně před odletem z Řešova na akci o její přidělení ke skupině a Kiš žádosti vyhověl. Padla ve věku dvaceti let.[8][12]

Arkadyj Jastremskyj

Tři kříže na památníku na Mělcích

Arkadyj Ivanovyč Jastremskyj byl také Ukrajinec. Narodil se roku 1922 v obci Morohivka[p. 4][14] v Potijivském rajónu[p. 5] v Žitomirské oblasti.

Spolupracovníci ho hodnotili jako tichého skromného kamaráda, který měl v oblibě čtení, studium a debaty a rád přednášel. Podle svědectví jeho bratra Grigorije Ivanoviče (narozen okolo 10. dubna 1928) a bratrova vnuka Alexeje měl rád sport. Kromě svého bratra a ještě jednoho bratra Leonida, který zemřel 23. ledna 2002 v Sevastopolu, kam se později odstěhovala celá jejich rodina, měl ještě čtyři sourozence, kteří se dospělosti nedožili. Matka Olga Jastremská zemřela tamtéž 19. února 1990 a otec byl v rámci stalinských represí zatčen, vězněn a následně roku 1937 zastřelen.[12]

Základní devítiletou školu ukončil Jastremskyj podle svědectví příbuzných v roce 1940 a zapsal se do 1. kurzu Žitomirské pedagogické univerzity, oddělení cizích jazyků. Od léta 1941, kdy bylo obsazeno okolní území Němci, do jara 1944 byl partyzánem v oddílu „Smrt fašismu“. Po osvobození byl 14. března 1944 dobrovolně odveden a vstoupil do Rudé armády. 30. března se stal členem 2. školní roty 1. školního praporu v./č. 13409 a už v hodnosti staršiny šel sloužit do UŠPH v Kyjevě, kde působil pravděpodobně ve Svjatošině jako velitel. Číslo, na které mu rodina naposledy psala, bylo p/p 33493. Od podzimu 1944 o něm přestali příbuzní dostávat zprávy a nevěděli ani kde a jak se stal nezvěstným. Bratr a jeho vnuk se podrobnosti dozvěděli až v novém století po více než 65 letech, kdy je kontaktoval český badatel Stano Bursa zjišťující detaily o padlých hrdinech.[12]

Podle kyjevských materiálů byl ve službách UŠPH od 3. září 1944 ve funkci velitele čety. On i ostatní válku nepřeživší členové tohoto oddílu jsou zde vedeni od vysazení 16. října 1944 jako nezvěstní.[12] Padl ve věku 22 let.[8]

Nikita Kosinkov

Věnce kladené k památníku

Nikita Kuzmič Kosinkov byl Bělorus a narodil se roku 1915 v obci Zascenki[p. 6] v Drybinském rajónu v Mohylevské oblasti. Měl být absolventem lékařské fakulty v Moskvě a údajně v hodnosti kapitána sloužil ve skupině jako lékař. Operace Jana Koziny měla být jeho druhým vysazením do týlu nepřítele. V UŠPH sloužil od 3. září 1944.[12] Padl ve věku 29 let.[8]

Vzpomínkové akce

U obou památníků, jak na místě smrti tak na místě prvního pohřbení, se každoročně konají pietní akty za účasti vrcholných představitelů města Loun, historiků, válečných veteránů, vojáků a dalších hostů. V roce 2010 zde tuto historii připomněl například poslední žijící člen skupiny Jana Koziny, plukovník v.v. Josef Sztacho.[17] Výročí se zúčastnil i v roce 2014, kdy také přijela dcera Vasila Kiše a z Ruska vnuk bratra Arkadyje Jastremského Alexej. Ten svůj projev pronesl v češtině.[18][p. 7]

Historie a podoba památníků

Výhled na město Louny od památníku

Známější pomník na Mělcích na místě bojů byl postaven podle návrhu lounského rodáka Pavla Bareše a slavnostně byl odhalen 15. září 1946.[6] Památník je pojat v konstruktivistickém duchu a od 3. května 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2] Druhý památník – na místě prvního uložení těl padlých – pochází z roku 1976 a vytvořen byl podle návrhu výtvarníka Vladislava Mirvalda.[6]

Pomníku na Mělcích dominuje rudá pěticípá hvězda stojící na nízké kamenné desce, na níž byla původně bronzová,[4][19] nyní kamenná[9] pamětní deska s nápisem. Celá kamenná deska s pamětní deskou a hvězdou stojí na třístupňovém širokém podstavci z opukového zdiva a po levé straně se z kvádru z opukového zdiva tyčí do výše tři železné černé kříže. Druhý památník je menší a tvoří jej úzký stojící kámen s pamětní deskou.[4]

Na památníku na Mělcích byla deska několikrát vyměněna. Jiná byla v roce 1974,[p. 8], v roce 2009[p. 9] a v roce 2016[p. 10] po celkové rekonstrukci památníku. Na menším památníku byla původní deska také vyměněna.[p. 11]

Rekonstrukce při 70. výročí

Památník padlým partyzánům na Mělcích, stav před rekonstrukcí

Městský úřad Louny nechal oba památníky a jejich okolí k 70. výročí události v roce 2014 opravit a upravit. Na památníku na Mělcích bylo opraveno opukové zdivo, vysázeny dekorativní keře a zbudována přístupová cesta. Lavička byla vyměněna za novou, bytelnější. U druhého pomníku lavička dříve nebyla, při rekonstrukci ji přidali. Byla rozšířena plocha před pomníkem, přibyly kameny pro kladení věnců a byla přidána dávno ztracená a později opět objevená informační tabulka. Radikálně byla zredukována zeleň tak, aby už pomník nezahalovala. Zůstaly pouze túje oddělující místo od vedle stojícího sloupu elektrického vedení a blízké křižovatky. Rekonstrukci za 90,5 tisíce Kč dotovalo Ministerstvo obrany z programu Zachování a obnova historických hodnot.[4]

Dostupnost památníků

K většímu památníku v severním úbočí návrší Mělce vede odbočka žluté turistické značky, která jinak vede trasou Brloh – Chlumčany – Blšanský chlum – Louny – památník partyzánům na Mělcích – archeologický skanzen Březno – Březno.[1] Hlavní Mírové náměstí v Lounech je pěšky vzdáleno 2,5 km (40 minut).[20] Další památníku nejbližší zastávka trasy, archeologický skanzen, je pěšky vzdálená 3,4 km (54 minut).[21]

Menší památník stojí na západním okraji města Loun v místě, kde končí ulice Slovenského národního povstání a pokračuje dále jako Postoloprtská. Stojí přímo pod sloupem vedení elektrické přenosové soustavy poblíž kruhového objezdu.[22] Pěšky je památník vzdálen 1,4 km (22 minut) od Mírového náměstí v Lounech[23] a 1,7 km (28 minut) od druhého památníku na Mělcích.[24]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Památník v místech, kde parašutisté padli, se nachází na souřadnicích 50°21′43″ s. š., 13°45′57″ v. d..[1]
  2. ↑ Památník v místě, kde byli parašutisté prvně pohřbeni, se nachází na souřadnicích 50°21′23″ s. š., 13°46′55″ v. d..[3]
  3. ↑ První smíšený výsadek sovětských a československých občanů.[6]
  4. ↑ Obec Morohivka se nachází na souřadnicích 50°38′57″ s. š., 29°6′8″ v. d..[13]
  5. ↑ Potijivskyj rajón (Потіївський район) byl 21. ledna 1959 začleněn do současného Radomyšlského rajónu (Радомишльський район).[15]
  6. ↑ Obec Zascenki se nachází na souřadnicích 54°40′52″ s. š., 30°55′21″ v. d..[16]
  7. ↑ Záznam projevu je dostupný na videu na YouTube v čase 7:50 až 9:25.[18]
  8. ↑ Pamětní deska měleckého pomníku nesla v roce 1974 nápis[19]
    „
    Památník bratrské lásky posvěcené v těchto místech smrtí tří sovětských hrdinů parašutistů:
    V. MORGUNOVÉ, V. JASTREMSKIHO, M. KOSENKOVA.
    17. října 1944.
    SVAZ PŘÁTEL SSSR LOUNY.
    		 “
  9. ↑ Pamětní deska měleckého pomníku nesla v roce 2009 nápis[9]
    „
    Věnováno památce výsadkářů vyslaných ze Sovětského svazu a padlých na tomto místě dne 17. října 1944 v boji s německými fašisty
    V. Morgunovová, V. Jastremski, M. Kosenkov
    		 “
  10. ↑ Pamětní deska měleckého pomníku nesla v roce 2016 nápis
    „
    Věnováno památce výsadkářů vyslaných ze Sovětského svazu a padlých na tomto místě dne 17. října 1944 v boji s německými fašisty
    V. S. Morhunová, A. I. Jastremskij, N. K. Kosinkov
    		 “
  11. ↑ Pamětní deska lounského pomníku nesla v roce 2016 nápis
    „
    Zde byli původně pohřbeni výsadkáři
    V. S. Morhunová
    A. I. Jastremskij
    N. K. Kosinkov
    kteří padli v boji
    na Mělcích dne 17. 10. 1944
    		 “

Reference

  1. ↑ a b Mapy.cz: Památník padlým parašutistům na Mělcích [online]. Seznam.cz [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-10-15]. Identifikátor záznamu 155441 : Pomník padlým partyzánům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ Mapy.cz: Památník padlým parašutistům na západním okraji Loun [online]. Seznam.cz [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d PLACHÝ, Zdeněk. Dvě pietní místa v Lounech nechalo město nově upravit [online]. Žatecký a lounský deník, 2014-10-15 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b KNOLLOVÁ, Petra. Diplomová práce: Partyzánský pluk Ludvíka Svobody [online]. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, 2013 [cit. 2014-10-15]. Kapitola 3.1 Parašutistický výsadek Jana Koziny, s. 22–31. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Rekonstrukce pomníků výsadkářům padlým dne 17.10.1944 v Lounech Na Mělcích [online]. mulouny.cz [cit. 2015-02-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ TOŠNER, Jaroslav, a kol. Stalo se na Mělcích 1944. 1. vyd. Louny: Město Louny / Svobodný hlas, 2014. 28 s. S. 3–5. 
  8. ↑ a b c d e f g BURSA, Stano; toš. Měli tváře, osudy, zemřeli tak mladí. S. 5. Svobodný hlas [online]. 2010-10-13 [cit. 2014-10-15]. Roč. 19, čís. 41, s. 5. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c VRANÝ, Jan. Lidé vzpomínali na výsadkáře u Loun [online]. Žatecký a lounský deník, 2009-10-17 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ Představitelé města uctí partyzány [online]. Žatecký a lounský deník, 2007-10-15 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ U památníků padlých partyzánů se pokládaly věnce [online]. Žatecký a lounský deník, 2007-10-17 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d e BURSA, Stano. Měli tváře, osudy, zemřeli tak mladí II.. S. 5. Svobodný hlas [online]. 2010-10-20 [cit. 2014-10-15]. Roč. 19, čís. 42, s. 5. Dostupné online. 
  13. ↑ Maps.google.com: Morohivka [online]. Google.com [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Информация из документов, уточняющих потери: Ястремский, Аркадий Иванович [online]. obd-memorial.ru [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Р.Ю. Кондратюк / Д.Я. Самолюк / Б.Ш. Табачник. Адміністративно-територіальний устрій Житомирщини 1795 - 2006 [online]. Видавництво "Волинь", 2007. Kapitola Анотований хронологічний покажчик основних пішень про зміни в адміністративно-територіальному поділі житомиршчини: 1959, 21 січня, s. 560. Dostupné online. ISBN 966-690-090-4. (ukrajinsky) 
  16. ↑ Maps.google.com: Zascenki [online]. Google.com [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ BÁBA, Ladislav. Občané Loun spolu s veterány vzpomněli smrt parašutistů [online]. ČT24, 2010-10-19 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b Kladení věnců na Mělcích [online]. TV Luna Louny, 2014-10-31 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b FRANC, Jan. Mělce 1944 [16 mm film]. Louny: Jan Franc, 1974 [cit. 2014-10-17]. Čas 0:50. Dostupné online. 
  20. ↑ Mapy.cz: Vzdálenost památníku padlým parašutistům na Mělcích od Mírového náměstí v Lounech [online]. Seznam.cz [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  21. ↑ Mapy.cz: Vzdálenost památníku padlým parašutistům na Mělcích od archeologického skanzenu na Mělcích [online]. Seznam.cz [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  22. ↑ Mapy.cz: Památník padlým parašutistům v Lounech [online]. Seznam.cz [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  23. ↑ Mapy.cz: Vzdálenost památníku padlým parašutistům v Lounech od Mírového náměstí v Lounech [online]. Seznam.cz [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  24. ↑ Mapy.cz: Vzdálenost památníku padlým parašutistům v Lounech od druhého památníku na Mělcích [online]. Seznam.cz [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 

Literatura

  • TOŠNER, Jaroslav, a kol. Stalo se na Mělcích 1944. 1. vyd. Louny: Město Louny / Svobodný hlas, 2014. 28 s. Dostupné v Městském informačním centru v Lounech. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Památník_padlým_partyzánům_výsadku_Jana_Koziny&oldid=14503088“