Antiproton: Porovnání verzí
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám bg:Антипротон |
m Bot: Odstranění 32 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q107575) |
||
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
[[Kategorie:Jaderná fyzika]] |
[[Kategorie:Jaderná fyzika]] |
||
[[ar:مضاد بروتون]] |
|||
[[ast:Antiprotón]] |
|||
[[bg:Антипротон]] |
|||
[[ca:Antiprotó]] |
|||
[[da:Antiproton]] |
|||
[[de:Antiproton]] |
|||
[[el:Αντιπρωτόνιο]] |
|||
[[en:Antiproton]] |
|||
[[fa:پادپروتون]] |
|||
[[fi:Antiprotoni]] |
|||
[[he:אנטיפרוטון]] |
|||
[[id:Antiproton]] |
|||
[[it:Antiprotone]] |
|||
[[ja:反陽子]] |
|||
[[kk:Антипротон]] |
|||
[[ko:반양성자]] |
|||
[[nds:Antiproton]] |
|||
[[nl:Antiproton]] |
|||
[[nn:Antiproton]] |
|||
[[no:Antiproton]] |
|||
[[pl:Antyproton]] |
|||
[[pt:Antipróton]] |
|||
[[ro:Antiproton]] |
|||
[[ru:Антипротон]] |
|||
[[simple:Antiproton]] |
|||
[[sk:Antiprotón]] |
|||
[[sl:Antiproton]] |
|||
[[sr:Антипротон]] |
|||
[[sv:Antiproton]] |
|||
[[uk:Антипротон]] |
|||
[[vi:Phản proton]] |
|||
[[zh:反質子]] |
Verze z 12. 3. 2013, 01:08
Antiproton () je antičástice protonu. Antiprotony jsou stabilní, ale většinou mají krátkou životnost kvůli kolizím s protony, což vede k anihilaci obou částic a vyzáření energie. Antiproton má záporný náboj, a proto odpuzuje elektron a přitahuje pozitron s kladným nábojem. Absolutní většina antiprotonů v běžném látkovém prostředí anihiluje během 100 nanosekund.
V dokonalém vakuu teoreticky antiproton vydrží přesně stejně dlouho jako proton, tj. minimálně 1032 let, což je experimentálně stanovená spodní mez doby života protonu. Ve velmi dobrém vakuu dosaženém aparaturami v CERN udrželi fyzikové před rokem 1994 antiprotony po několik měsíců v elektromagnetických pastích.[1]
Antiprotony se také vyskytují v přírodě. Nacházejí se v kosmickém záření dopadající na zemský povrch, v poměru přibližně jeden antiproton na každých deset tisíc protonů.[2]
Objev
Existence antiprotonů byla experimentálně potvrzena až dvě desetiletí po objevu pozitronu. Protože antiproton je výrazně hmotnější částice, byl potřeba dostatečně silný urychlovač částic. V roce 1954 byl na University of California v Berkeley zahájen provoz urychlovače Bevatron, který dodával protonům kinetickou energii až 1 GeV. Hned v následujícím roce 1955 vytvořili a detekovali antiprotony fyzikové Emilio Gino Segre a Owen Chamberlain. Tento úspěch byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku v roce 1959.[3] Měděný terčík bombardovali protony o velké rychlosti. Vzniklé částice analyzovali pomocí Čerenkovova detektoru na rychlost, pomocí hmotnostního spektrografu se silným magnetickým polem na hmotnost a pomocí anihilace s klidovými protony.[4]
Reference
- ↑ Ivan Boháček :LEAR (Low Energy Antiproton Ring) Vesmír 73, 54, 1994/1
- ↑ Jana Štrajblová: Honba za antihmotou 12.9.2006, 12.9.2006
- ↑ Nadace Alfreda Nobela: Nobelova cena za fyziku 1959 (anglicky)
- ↑ Nobelovská přednáška Owena Chamberlaina (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Karel Řezáč: Antiprotonový zpomalovač 8/2003, Aldebaran, (o antiprotonovém zpomalovači v CERNu)
- Vojtěch Kulvait: Srážky záporných exotických částic s atomy a molekulami- práce pojednává o srážkách antiprotonu s atomem vodíku , Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta (bakalářská práce)