Anna Lucemburská: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 27 bajtů ,  před 7 lety
m
WPCleaner v1.23 - Obrázky bez popisu - Opravy pravopisu a typografie (Opraveno pomocí WP:WCW)
m (WPCleaner v1.23 - Obrázky bez popisu - Opravy pravopisu a typografie (Opraveno pomocí WP:WCW))
| jméno =Anna Česká/Lucemburská
| titul =Anglická královna
| obrázek =[[Soubor:Anna.jpg|200px|Nákres Annina náhrobku]]
| popisek =Nákres Annina náhrobku
| manželkou panovníka =
 
I z tohoto plánu však sešlo. Na další vývoj promyšlené sňatkové politiky císaře Karla IV. měl vliv rozkol v [[katolická církev|katolické církvi]], k němuž došlo v roce [[1378]]. Za nového [[Seznam papežů|papeže]] byl zvolen Ital Bartolomeo di Prignano, který přijal jméno [[Urban VI.]] Francouzští [[kardinál]]ové volbu neuznali, za papeže prohlásili Roberta Ženevského, který si vybral jméno [[Klement VII. (vzdoropapež)|Klement VII.]] a usadil se v [[Avignon]]u. Na stranu Urbana VI. se postavili nejen Italové, ale také císař Karel IV., jeho syn Václav a anglický král. Za této situace považoval Karel IV. sblížení s Anglií za velmi důležité a rozhodl se provdat svou dceru Annu za krále této země. Tímto způsobem chtěl oslabit svého dosavadního spojence, Francii, a donutit jejího krále k tomu, aby se zřekl podpory vzdoropapeže Klementa VII. Spojenectvím s Anglií sledoval ještě jeden cíl, posílení postavení rodových [[Lucemburkové|lucemburských]] držav v Nizozemí. Ještě než ke sňatku došlo, císař Karel IV. zemřel. Jeho syn Václav IV. ale otcův záměr splnil.
[[Soubor:Richard2 Anna.jpg|thumb|left|upright|Anna a Richard II. ''(Liber Regalis - London, Westminster Abbey, MS 38, f. 20)'']]
{{Citát|Kardinálové protipapežovi spoléhali se byli ve svých nadějích nejvíce na vyjednávání, které královský rod francouzský roku 1380 zavedl k tomu cíli, aby nezletilý ještě král Karel VI. a Václavova mladá a milostná sestra Anna spolu byli zasnoubeni. Kardinál Pileus tím větší práci sobě dával, aby zmařil úmysly takové, a podporoval naproti tomu Richarda II. (1367-1400), krále anglického, jenž tutéž princeznu sobě namlouval.|[[František Palacký]]<ref name="Palacký">{{Citace monografie
| příjmení = Palacký
}}</ref>}}
 
České poselstvo vedené kardinálem [[Pileus de Prata|Pileusem de Pratou]] mělo u anglického dvora úkol provdat Annu a především uzavřít politický svazek mezi Václavem IV. a Richardem II., tedy spojenectví namířeného proti těm, „''kteří svým konáním uvedli do života dva papeže a způsobili tak rozkol neboli schisma v katolické církvi.“''{{Doplňte zdroj}} Jednání probíhala střídavě v Anglii a v Praze. Teprve v říjnu [[1381]] se vydala Anna s početným doprovodem do své nové vlasti. Francouzi ji málem do Anglie nepustili, ale volnou cestu jí zajistil nevlastní strýc [[Václav Lucemburský]]. V prosinci dorazila do [[Calais]], které bylo tehdy anglickým územím. Zde ji přivítal králův polorodý bratr [[John Holland, 1. vévoda z Exeteru|John Holland]], pozdější vévoda z Exeteru. Po příjezdu do Anglie se Anny ujal králův strýc [[Jan z Gentu]], vévoda z Lancasteru. Svého manžela spatřila poprvé 18. ledna 1382 v [[Londýn]]ě. O dva dny později se konala svatba a 22. ledna 1382 byla Anna korunována jako anglická královna.
 
{{Citát|… ještě před ukončením roku 1381 dojela <nowiki>[do]</nowiki> Londýna princezna Anna Česká. Její příchod tam oznámil se hned milostmi, kterých domohla se na manželu svém pro některé vězně politické; také pozdější hojné přímluvy takové (a jiných dobrodiní drahně) pojistily jí v Anglii až dodnes památku a název Good Queen Ann.|[[František Palacký]]<ref name="Palacký" />}}
}}</ref>}}
[[Soubor:Anna smrt1.jpg|thumb|upright|Anna na smrtelné posteli ''(středověká iluminace)'']]
Údajně spokojené manželství trvalo dvanáct let. Během této doby zesílily vzájemné kontakty mezi Anglií a Českým královstvím, jelikož Richard II. a Václav IV. vedli bohatou korespondenci.{{Doplňte zdroj}} Spousta osob z doprovodu královny Anny také zůstala v Anglii. [[Zdeněk Brtnický z Valdštejna]] poznamenal, že se anglické dvorní dámy údajně naučily jemným mravům právě od dvorních dam, které přišly s Annou z Čech. Dalším výsledkem vzájemných kontaktů obou zemí bylo zveřejnění učení náboženského reformátora [[John Wycliffe|Johna Wycliffa]] v Českém království. Annina smrt, způsobená [[mor]]em v roce 1394, byla pro Richarda II. velkou ranou. Právě po smrti jeho manželky u něj propukla naplno duševní choroba, která ho nakonec připravila o trůn. Královský zámek Sheen, kde Anna zemřela, nechal zbourat a při pohřbu zuřivě napadl [[Richard FitzAlan, 11. hrabě z Arundelu|hraběte z Arundelu]] za to, že se na obřad dostavil pozdě. Richard se v roce [[1396]], po dvou letech osamělosti, oženil se sedmiletou [[Izabela Francouzská (1389)|Isabelou z Valois]]. Zemřel již v roce [[1400]] ve vězení hradu [[Pontecraft]] a potomků se tedy nedočkal. Až třináct let po své smrti byl pochován po boku své milované manželky Anny ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]].
 
== Pověst královny Anny ==
Královna nebyla původně mezi kronikáři příliš v oblibě, ale jsou důkazy o tom, že ve své době byla daleko oblíbenější. Byla známá jako velmi vlídná žena, Angličané ji měli rádi. Zajímala se o prominutí trestů poddaných (například účastníků revolty roku [[1381]]).
 
Anně se nepodařilo splnit tradiční ženskou povinnost tehdejší doby - nedala Richardovi potomka a dědice. V lucemburské dynastii to ovšem nebylo překvapivé, děti neměl ani její bratr Václav IV. a mnoho dalších příbuzných. Eveshamská kronika tvrdí, že ''"tato královna, ačkoliv neporodila dítě, přispívala ke slávě a bohatství tohoto království tak, jak byla schopna"''. Její přezdívka "Good Queen Anne" ostatně naznačuje, že bezdětnost pro její oblibu příliš důležitá nebyla.
 
Hrob ''„dobré královny Anny“'' v londýnském Westminsteru je dodnes poutním místem.

Navigační menu