Václav Lucemburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o lucemburském vévodovi. O synu českého a německého krále Karla IV. pojednává článek Václav Lucemburský (1350–1351).
Václav Lucemburský
vévoda lucemburský, brabantský a limburský
Václav Lucemburský, busta v triforiu svatovítské katedrály.
Václav Lucemburský, busta v triforiu svatovítské katedrály.
Narození 25. února 1337
Praha
Úmrtí 8. prosince 1383
Lucemburk
Pochován klášter Orval
Manželky Johana Brabantská
Dynastie Lucemburkové
Otec Jan Lucemburský
Matka Beatrix Bourbonská

Václav Lucemburský, někdy zvaný Český (25. února 1337, Praha8. prosince 1383, Lucemburk) byl vévoda lucemburský (od 1353), brabantský a limburský (od 1355). Proslul jako dlouholetý mecenáš kronikáře a básníka Jeana Froissarta a také sám jako básník. Skládal milostnou trubadúrskou poezii – je autorem 79 básní. Český překlad jeho lyrických básní od Gustava Francla nese název Netoužím po ráji.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako jako třetí syn českého krále českého krále Jana Lucemburského a jeho druhé choti Beatrix, dcery Ludvíka Bourbonského a to císařským řezem,[1] který přežila i jeho matka Beatrix a hovoří o něm vlámská kronika Brabantsche Yeesten. Snad jako poděkování za tento zázrak dostal jméno Václav, jméno zemského patrona obvyklé v přemyslovské dynastii.

Otec jej chtěl oženit s dcerou římského císaře Ludvíka IV. Bavora, ale z plánovaného sňatku sešlo z důvodu vzájemného rozkolu obou panovníků. Druhé zásnuby sjednala již ovdovělá Václavova matka Beatrix s brabantským vévodou Janem III. Zásnuby s poněkud starší ovdovělou Johanou Brabantskou, dědičkou Brabantska a Limburska, proběhly ve Václavových deseti letech (snoubence bylo pětadvacet). 17. května 1351 byla podepsána sňatková dohoda a samotný obřad se konal v březnu 1352. Ačkoliv se Václav stal otcem několika levobočků, s Johanou děti neměli, byť jejich manželství zřejmě bylo harmonické.

...milý, galantní a šlechetný, miloval turnaje, tanec a veselou pohodu a svou štědrostí k sobě poutal mnoho rytířů a jiných urozených osob.
— Jean Froissart[2]

Dle dobové klášterní kroniky platil za:

šlechetného a vcelku velmi štědrého prince, jenž nicméně nebyl nejšťastnější ve svém podnikání.
— [2]

Měl dobrý vztah se svým starším bratrem Karlem IV., navzájem se podporovali a stejně tak pomáhali svým francouzským synovcům, synům Jitky Lucemburské v době po bitvě u Poitiers. Zemřel údajně na lepru a pochován byl v klášterním kostele cisterciáckého kláštera Orval v nynější Belgii, kde je dodnes zachován jeho náhrobek. Posledním přáním lucemburského vévody bylo, aby jeho srdce poslali manželce.

Václavovým dědicem v Lucembursku se stal jeho synovec Václav IV.; v Brabantsku a Limbursku nadále vládla Johana, která pod tlakem burgundského vévody Filipa Smělého přijala za dědice svého prasynovce (a Filipova syna) Antonína.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Objev českých expertů může přepsat historii porodnictví
  2. a b LUCEMBURSKÝ, Václav. Netoužím po ráji. Praha : Odeon, 1975.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FANTYSOVÁ-MATĚJKOVÁ, Jana. Rezidence Václava Českého, vévody lucemburského a brabantského, jejich funkce a úloha v ‚mezinárodních‘ vztazích. In BOBKOVÁ, Lenka; KONVIČNÁ, Jana. Korunní země v dějinách českého státu. III. Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve 14.–17. století : sborník příspěvků z mezinárodního kolokvia konaného ve dnech 19.–31. března 2006 v Clam-Gallasově paláci v Praze. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta ve vydavatelství Togga, 2007. ISBN 978-80-7308-188-1. S. 527–573.
  • FANTYSOVÁ-MATĚJKOVÁ, Jana. Lucembursko mezi Francií a Římskou říší: cesta Václava I. k moci (1334–1354). In BOBKOVÁ, Lenka. Korunní země v dějinách českého státu. I. Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku : sborník příspěvků přednesených na kolokviu pořádaném dne 4. června 2002 na FF UK. Praha : Ústav českých dějin FFUK ve spolupráci s Hist. ústavem AV ČR, 2003. ISBN 80-86067-85-8. S. 293–353.
  • FANTYSOVÁ-MATĚJKOVÁ, Jana. Václav Český, lucemburský a brabantský vévoda mezi Francií a Římskou říší. Východiska, metody, bibliografie. In KARLOVÁ, Štěpánka; LIŠKOVÁ, Veronika; STOČES, Jiří. Historická dílna I: sborník příspěvků přednesených v roce 2006. Plzeň : Západočeská univerzira, 2006. ISBN ISBN 80-7043-503-8. S. 23–43.
  • ČECHURA, Jaroslav; ŽŮREK, Václav. Lucemburkové : životopisná encyklopedie. České Budějovice : Veduta, 2012. 260 s. ISBN 978-80-86829-69-2.  
  • GADE, John Allyne. Luxembourg in the Middle Ages. Luxembourg : E. J. Brill, 1951. 251 s. (anglicky)  
  • HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha : Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel IV.
Znak z doby nástupu Lucemburský vévoda
Václav I.
13531383
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Václav IV.
Předchůdce:
Jan III. Brabantský
Znak z doby nástupu Brabantský a Limburský vévoda (iure uxoris)
Václav Lucemburský
1355 - 1383
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Johana Brabantská