Beatrix Bourbonská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Beatrix Bourbonská
Česká královna
Beatrix Bourbon.jpg
Manžel Jan Lucemburský
Odo II. z Grancey
Korunovace 1337
Narození 1318?
Úmrtí 23. prosince 1383
Pochována jakobínský klášter v Paříži
Předchůdce Eliška Přemyslovna
Následník Blanka z Valois
Potomci Václav Lucemburský
Bona
Dynastie Bourboni
Otec Ludvík I. Bourbonský
Matka Marie z Avesnes

Beatrix Bourbonská (francouzsky Béatrice de Bourbon, 1318?23. prosince 1383) byla českou královnou, druhou manželkou Jana Lucemburského.

Život[editovat | editovat zdroj]

Socha Beatrix Bourbonské (Saint-Denis)

Janova první manželka Eliška Přemyslovna zemřela roku 1330. Pomineme-li rozklad manželství Jana a Elišky, král Jan byl opravdu vdovcem příští čtyři roky. Francouzský král Filip VI. se snažil připoutat Jana k sobě a Francii a nejspíš on inicioval Janův druhý sňatek s Beatrix, dcerou bourbonského vévody Ludvíka a Marie z Avesnes. Uskutečnil se roku 1334 na zámku ve Vincennes u Paříže. Nevěstin otec připsal dceři rentu z výnosů statků v Clermontu, český král a jeho dědicové pak získali smlouvou některá léna v tchánových zemích. Král Jan připsal své druhé manželce výnosy ze statků v lucemburském panství. Mužští potomci z toho manželství měli zdědit hrabství lucemburské. Jan v této smlouvě zapomněl na své dva syny, Karla a Jana Jindřicha. Jan a Beatrix byli příbuzní ze strany nevěstiny matky, proto byl třeba k sňatku dispenz papeže Benedikta XII.

Do Českého království přijela Beatrix 2. ledna roku 1336, k českým hranicím jí přijel naproti průvod vedený markraběnkou Blankou z Valois. Král Jan uvedl svou druhou ženu do královského paláce čp. 647/I na Starém Městě proti minoritskému klášteru s kostelem sv. Jakuba.[1]

...přišel náš otec do Čech a přivedl sebou manželku, kterou si vzal za královnu, jménem Beatrix, dceru vévody bourbonského, z rodu králů francouzských...
— Karel IV.[2]

Mluvila jen francouzsky a společnost jí v době Janovy nepřítomnosti tak v cizí zemi dělala především Blanka z Valois, která ji jela přivítat hned při příjezdu až na hranice Českého království. Češi si Beatrix nijak neoblíbili, jako královnu už uznávali Blanku, manželku Janova prvorozence a následníka trůnu Karla.

Dne 25. února 1337 porodila králi syna, k veliké jeho radosti: ale kromě krále zdálo se, že nikdo v Čechách netěšil se události té.
— František Palacký[3]

Synem, ke kterému měl Jan skutečně jiný vztah než k potomkům z prvního manželství, byl Václav Lucemburský a samotný porod budoucího vévody byl proveden císařským řezem,[4] který přežila i jeho matka Beatrix. V latinském dopise oznamujícím radostnou novinu městu Kolínu se o porodu hovoří "bez porušení našeho těla" a údiv nad zákrokem zmiňuje vlámská kronika Brabantsche Yeesten. Snad jako poděkování za tento zázrak dostal jméno Václav, jméno zemského patrona obvyklé v přemyslovské dynastii. Sympatie pro královnu ani Jana toto gesto nezískalo. Korunovace Beatrix 18. května 1337 i s hostinou proběhla za okázalého nezájmu veřejnosti a kronikář si povšiml i nedbalosti Janova zevnějšku a chybějící koruny. Beatrix brzy poté, již v červnu 1337 odcestovala spolu se synem z Čech do Lucemburska a do země se nikdy nevrátila.

Jan Lucemburský v létě 1346 padl v bitvě u Kresčaku a Beatrix zaopatřená jeho závětí odešla na své vdovské statky. O rok později se znovu provdala za Oda z Grancey a i nadále užívala titulu české královny. Dojednala sňatek svého syna Václava s Johanou, o řadu let starší ovdovělou dcerou brabantského vévody Jana III.. Žila bohatý společenský život, milovala umění; z jejího majetku se dochovala iluminvaná modlitební knížka. Nakonec přežila nejen své nevlastní syny Karla a Jana Jindřicha, ale o dva týdny i vlastního syna Václava. Byla pohřbena v dnes již neexistujícím kostele jakobínského kláštera v Paříži. Její kamenná socha byla odtamtud po roce 1800 převezena do pohřebiště francouzských králů v St. Denis, kde stojí v křížení transeptu a jižní boční lodi.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Emanuel POCHE, Prahou krok za krokem. Praha 1985
  2. Karel IV. Vlastní životopis. Praha : Odeon, 1979. S. 73.  
  3. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek 2. Praha : Odeon, 1968. S. 292.  
  4. Objev českých expertů může přepsat historii porodnictví

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČECHURA, J. České země v letech 1310–1378. Lucemburkové na českém trůně. 1. vyd. Praha : Libri, 2005. 288 s.
  • STEHLÍKOVÁ Dana, Neznámá a zapomenutá - česká královna Beatrix Bourbonská, in: Dějiny a současnost, č. 12, 2010, s. 17 - 20.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha : Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 309.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Česká královna
Předchůdce:
Eliška Přemyslovna
1334 - 1346
Beatrix Bourbonská
Nástupce:
Blanka z Valois
Lucemburská hraběnka
Předchůdce:
Eliška Přemyslovna
1334 - 1346
Beatrix Bourbonská
Nástupce:
Blanka z Valois