Helena Znojemská: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Regentky za použití HotCat |
m {{Překlady}} hned pod nadpis Reference; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Helena Czeska.jpeg|200px|thumb|Helena Znojemská na kresbě Michała Stachowicze.]] |
[[Soubor:Helena Czeska.jpeg|200px|thumb|Helena Znojemská na kresbě Michała Stachowicze.]] |
||
'''Helena Znojemská''' (asi [[1141]] - [[1202]]/[[1206]]) byla manželka knížete celého Polska |
'''Helena Znojemská''' (asi [[1141]] - [[1202]]/[[1206]]) byla manželka knížete celého Polska [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]], [[krakov]]ská a [[sandoměř]]ská kněžna zřejmě v letech [[1161]] - [[1194]], mazovská kněžna v letech [[1186]]-[[1194]], regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny [[Lešek I. Bílý|Leška Bílého]] a [[Konrád I. Mazovský|Konráda Mazovského]] v letech [[1194]]-[[1199]]/[[1200]]. |
||
==Život== |
== Život == |
||
Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] a [[Marie Srbská|Marie]], dcery [[Srbsko|srbského]] [[Župan (představitel župy)|župana]] [[Uroš I. Bílý|Uroše Bílého]]. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel s hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]]. Přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava Křivoústého]] [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimírem II.]] je nejisté. Uvažuje se o rozmezí let [[1160]] až [[1165]] (nejpozději [[1166]]). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů. |
Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] a [[Marie Srbská|Marie]], dcery [[Srbsko|srbského]] [[Župan (představitel župy)|župana]] [[Uroš I. Bílý|Uroše Bílého]]. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel s hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]]. Přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava Křivoústého]] [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimírem II.]] je nejisté. Uvažuje se o rozmezí let [[1160]] až [[1165]] (nejpozději [[1166]]). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů. |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi lety 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce [[1212]], to ovšem jistě pravda není. |
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi lety 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce [[1212]], to ovšem jistě pravda není. |
||
==Potomci== |
== Potomci == |
||
Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí: |
Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí: |
||
* neznámá dcera, [[Vsevolod IV. Kyjevský|Vsevoloda Kyjevského]] |
* neznámá dcera, [[Vsevolod IV. Kyjevský|Vsevoloda Kyjevského]] |
||
| Řádek 46: | Řádek 46: | ||
}} |
}} |
||
==Reference== |
== Reference == |
||
{{Překlad|pl|Helena znojemska|9304579}} |
{{Překlad|pl|Helena znojemska|9304579}} |
||
{{Portály|Polsko|Středověk}} |
{{Portály|Polsko|Středověk}} |
||
[[Kategorie:Znojemští Přemyslovci]] |
[[Kategorie:Znojemští Přemyslovci]] |
||
[[Kategorie:Krakovské kněžny]] |
[[Kategorie:Krakovské kněžny]] |
||
Verze z 9. 1. 2013, 13:57
Helena Znojemská (asi 1141 - 1202/1206) byla manželka knížete celého Polska Kazimíra II. Spravedlivého, krakovská a sandoměřská kněžna zřejmě v letech 1161 - 1194, mazovská kněžna v letech 1186-1194, regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny Leška Bílého a Konráda Mazovského v letech 1194-1199/1200.
Život
Helena byla dcerou údělného knížete Konráda II. Znojemského z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik Jan Długosz přišel s hypotézou, že Helena byla dcerou haličského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže Konrád II. Ota. Přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem Boleslava Křivoústého Kazimírem II. je nejisté. Uvažuje se o rozmezí let 1160 až 1165 (nejpozději 1166). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů.
Kazimír zemřel 5. května 1194, přičemž jejich dva přeživší synové byli ještě nezletilí. Regentské vlády v Malopolsku a Mazovsku se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, Měškem III. Starým, které trvaly až do roku 1198, kdy se regentka Helena dovolala pomoci velkopolského knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra Kujavsko.
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi lety 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce 1212, to ovšem jistě pravda není.
Potomci
Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:
- neznámá dcera, Vsevoloda Kyjevského
- Kazimír (narozen ok. 1165, zm. 1168)
- Boleslav (narozen po 1168, zm. 1182/1183)
- Odon, zemřel v dětství
- Adléta († 1211)
- Lešek I. Bílý, krakovský kníže
- Konrád I. Mazovský
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena znojemska na polské Wikipedii.