Malesice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m náhrada souřadnicové šablony; kosmetické úpravy
Bez shrnutí editace
Řádek 24: Řádek 24:


'''Malesice''' je také název katastrálního území o rozloze 6,66&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=69082|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref>
'''Malesice''' je také název katastrálního území o rozloze 6,66&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=69082|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref>

== Historie ==
Obec Malice je zmiňována již v roce [[1239]] v souvislosti se Zdeslavem, který obec držel. Později se obec stává součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu [[Kyjov (hrad)|Kyjov]] patrně v letech [[1297]]-[[1321]]. Tento statek spolu s obcí získává v roce [[1365]] [[Kladrubský klášter|kladrubský klášter]]. Další majitelem se stává nejpozději roku [[1462]] [[Antonín Harsdorf]], jehož syn Hanuš prodal roku [[1489]] Malesice [[Anně Šefránkové z Poutnova]]. Ta nechává roku [[1503]] zhotovit pro zdejší [[Kostel svatého Jiří (Malesice)|kostel sv. Jiří]] hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku zmiňuje poprvé tvrz v Malesicích. Následuje řada majitelů obce i tvrze: hrabata Barbové z Wachsensteinu ([[1713]]-[[1753]]) za jejichž vlastnictví byl postaven roku [[1730]] zdejší barokní zámek, [[Shirndingerové]], [[Schönbornové]]. Roku [[1917]] získává Malesice rytíř [[Karel Škoda]]. V roce [[1938]] jsou Malesice připojeny k [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říci]] a 65 českých rodin bylo vystěhováno. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] bylo z Malesic odsunuto nejen 35 zdejších Němců, ale i 160 říšských uprchlíků.
Dne 27.11.[[2002]] došlo k podpisu "Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni", díky které se Malesice staly od 1.1.[[2003]] součástí města [[Plzeň|Plzně]] jako devátý městský obvod.


== Reference ==
== Reference ==


<references />
<references />

== Literatura ==
* Informační panel umístěný v obci


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 26. 12. 2012, 00:19

Šablona:Infobox sídlo Malesice je část statutárního města Plzeň, součást městského obvodu Plzeň 9-Malesice. Nachází se na severozápadě Plzně. V roce 2009 zde bylo evidováno 230 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 448 obyvatel.[2]

Malesice je také název katastrálního území o rozloze 6,66 km2.[3]

Historie

Obec Malice je zmiňována již v roce 1239 v souvislosti se Zdeslavem, který obec držel. Později se obec stává součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu Kyjov patrně v letech 1297-1321. Tento statek spolu s obcí získává v roce 1365 kladrubský klášter. Další majitelem se stává nejpozději roku 1462 Antonín Harsdorf, jehož syn Hanuš prodal roku 1489 Malesice Anně Šefránkové z Poutnova. Ta nechává roku 1503 zhotovit pro zdejší kostel sv. Jiří hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku zmiňuje poprvé tvrz v Malesicích. Následuje řada majitelů obce i tvrze: hrabata Barbové z Wachsensteinu (1713-1753) za jejichž vlastnictví byl postaven roku 1730 zdejší barokní zámek, Shirndingerové, Schönbornové. Roku 1917 získává Malesice rytíř Karel Škoda. V roce 1938 jsou Malesice připojeny k Velkoněmecké říci a 65 českých rodin bylo vystěhováno. Po 2. světové válce bylo z Malesic odsunuto nejen 35 zdejších Němců, ale i 160 říšských uprchlíků. Dne 27.11.2002 došlo k podpisu "Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni", díky které se Malesice staly od 1.1.2003 součástí města Plzně jako devátý městský obvod.

Reference

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 9-2. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • Informační panel umístěný v obci

Externí odkazy