Metro ve Varšavě: Porovnání verzí
m r2.5.2) (Robot: Přidávám ko:바르샤바 지하철 |
|||
Řádek 132: | Řádek 132: | ||
[[ja:ワルシャワ地下鉄]] |
[[ja:ワルシャワ地下鉄]] |
||
[[ka:ვარშავის მეტროპოლიტენი]] |
[[ka:ვარშავის მეტროპოლიტენი]] |
||
[[ko:바르샤바 지하철]] |
|||
[[lt:Varšuvos metropolitenas]] |
[[lt:Varšuvos metropolitenas]] |
||
[[nl:Metro van Warschau]] |
[[nl:Metro van Warschau]] |
Verze z 6. 3. 2012, 16:01
Metro ve Varšavě, Varšavské metro tvoří v současnosti jednu linku metra pod hlavním městem Polska Varšavou. Je také jediným systémem metra v zemi.
Historie
První projekty
Po vyhlášení nezávislého Polska v roce 1918 se Varšava stala hlavním městem nového státu. V této době také vznikly první plány na vybudování sítě podzemní železnice. Byly zahájeny přípravné práce (skončily roku 1925), Velká hospodářská krize, do které ve 30. letech země upadla a následná válka, je však zastavily. Plány počítaly se dvěma linkami o celkové délce 13,8 km. Po Varšavském povstání a následném osvobození bylo zničeno 90 % budov v centrální části města; nyní tak bylo důležité ho obnovit než se věnovat jeho dopravě.
Varšava byla přebudována jako moderní město s širokými bulváry a domy v sovětském stylu. Z dopravního hlediska měla být zřízena, podobně jako v Praze, i podpovrchová tramvaj, a to trasovaná stejně jako první linka předválečného projektu. Na okrajových úsecích by linka vedla po povrchu a v centru města by se nacházelo několik stanic založených pod zemí. Projekt byl však v roce 1948 zrušen a nahrazen koncepcí klasického metra, vedeného zhruba 15 m pod povrchem. Jeho realizace se však také neuskutečnila.
Obrat přinesla až hrozba jaderné války. Komunistické úřady si dobře uvědomovaly, že budou v případě ohrožení muset zajistit jak provoz přes řeku Vislu, tak i ochranu civilního obyvatelstva. Vypracovaly se následně plány na výstavbu první trati, vedené severo-jižním směrem a založené hluboko pod zemí. Na sedmnácti místech začaly současně a okamžitě stavební práce, vybudovalo se 771 m tunelů. Smrtí Stalina roku 1953 se většina prací zastavila, a Varšava tak opět ztratila naději na vlastní systém podzemní dráhy. Přesto probíhaly různé průzkumné činnosti až ro roku 1957.
Postupná a pomalá realizace
Opět se začalo o podzemní dráze mluvit na počátku 60. let. Roku 1962 vznikl nový projekt, s jeho realizací se začalo však počítat až o dvacet let později.
Finální rozhodnutí o výstavbě podzemní dráhy pod městem padlo v roce 1982 a stavět se začalo 15. dubna 1983. Metro bylo koncipováno jako klasická, podzemní dráha sovětského typu (uzavřena byla smlouva o spolupráci se SSSR při výstavbě). Vzhledem k tomu, že Polsko se nacházelo v této době v ne příliš šťastné ekonomické situaci, postupovala stavba pomalu; přispěla k tomu také chaotická organizace a špatné plánování. Byly proto zastaveny práce na stanicích Plac Konstytuciji a Muranów. První úsek modré linky 1 s jedenácti stanicemi byl uveden do provozu 7. dubna 1995, celá modrá linka byla po několika dílčích prodlouženích zprovozněna 25. října 2008. V roce 2009 došlo ještě k otevření stanic Plac Konstytuciji a Muranów na již provozovaném úseku, čímž byla linka 1 kompletně dokončena.
Existují i plány na vybudování dalších dvou linek (červené a zelené); první centrální úsek červené linky pod jádrem města je již ve fázi výstavby, do roku 2012 má být první úsek vybudován, další pak naváže v roce 2014. Třetí linka povede na západě města a bude se napojovat jako větev té druhé (na mapce je vyznačena zelenou barvou). Původně se uvažovalo i o rozšíření metra na letiště, od toho však bylo upuštěno.
Chronologie otevírání jednotlivých úseků
Úsek | Datum otevření |
---|---|
Kabaty - Politechnika | 7. dubna 1995 |
Politechnika - Centrum | 26. května 1998 |
Centrum - Ratusz | 11. května 2001 |
Ratusz - Dworzec Gdański | 20. prosince 2003 |
Dworzec Gdański - Plac Wilsona | 8. dubna 2005 |
Plac Wilsona - Marymont | 29. prosince 2006 |
Marymont - Słodowiec | 23. dubna 2008 |
Słodowiec – Młociny | 25. října 2008 |
Stanice
- Młociny
- Wawrzyszew
- Stare Bielany
- Słodowiec
- Marymont
- Plac Wilsona
- Dworzec Gdański (Gdansk Nádraží)
- Ratusz Arsenał (Radnice Arzenál)
- Świętokrzyska
- Centrum
- Politechnika (Polytechnická Univerzita)
- Pole Mokotowskie
- Racławicka
- Wierzbno
- Wilanowska
- Służew
- Ursynów
- Stokłosy
- Imielin
- Natolin
- Kabaty
Vlaky
V současné době disponuje linka jak ruskými vozy (modernizovaná varianta souprav typu 81-71 z ostatních východoevropských měst, 60 ks), tak i moderními vlaky od firmy Alstom (108 ks). Jsou deponovány v depy Kabaty, u jižní konečné.
Fotogalerie
-
Stanice Racławicka
-
Stanice Świętokrzyska
-
Stanice Wierzbno
-
Stanice Ratusz Arsenał
-
Stanice Plac Wilsona
Externí odkazy
CHYBA: {{Wikizprávy}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „kategorie“, „zpráva“.
- Oficiální stránky (anglicky)
- Podrobná mapa všech tří linek po dokončení
- Podrobná příručka o Varšavském metru (anglicky)
- Diskusní fórům fanoušků varšavského metra (polsky)
Galerie Varšavské metro na Wikimedia Commons