Pálenka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: hr:Žestoka pića
Řádek 40: Řádek 40:
[[fo:Brennivín]]
[[fo:Brennivín]]
[[fr:Boisson spiritueuse]]
[[fr:Boisson spiritueuse]]
[[hr:Žestoka pića]]
[[hu:Égetett szesz]]
[[hu:Égetett szesz]]
[[it:Distillato]]
[[it:Distillato]]

Verze z 15. 12. 2011, 23:56

Pálenka (nebo také destilát) je ušlechtilá lihovina, která vzniká destilací zkvašeného rmutu, jenž je připraven z rozdrcených plodů nebo jiných částí rostlin. Osobité aroma získává pálenka z ovoce či suroviny, ze kterého byla připravena.

Postup výroby

Rmut připravený z ovoce se destiluje. Vzniká takzvaný surový destilát, který se další destilací (rektifikací) upravuje na pitnou lihovinu, tato se už nepřislazuje. Po rektifikaci a případném rozředění se lihovina ukládá k dalšímu zrání. U některých druhů pálenek se k ukládání používá dubový sud, z něhož lihovina přejímá barvu a částečně i chuť.

Objem alkoholu se má pohybovat mezi 36–50 %. Jeho vyšším obsahem trpí chuť a vůně lihoviny.

Ovocné pálenky

Mezi nejznámější ovocné destiláty patří:

Další pálenky

Destilát z vína se nazývá obecně brandy, francouzské výrobky z daných oblastí se označují koňak či armagnac.

Z bobulí je možné připravovat jeřabinku z bobulí jeřabin a borovičku z jalovčinek.

Nejznámější obilné pálenky jsou vodka a whisky.

Rum je pálenka ze zkvašené třtinové melasy. Takzvaný tuzemský rum (dnes z právních důvodů zvaný jinak, např. „tuzemák“), není pálenka. Je vyroben studenou cestou z lihu většinou bramborového a rumové tresti. Pro tento způsob přípravy se již nesmí nazývat rum, a po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k jeho přejmenování.