Olga Masaryková: Porovnání verzí

Příbuzenstvo
otec	Tomáš Garrigue Masaryk
matka	Charlotta Garrigue-Masaryková
sestra	Alice Masaryková
sestra	Eleanora Masaryková
bratr	Herbert Masaryk
bratr	Jan Masaryk
neteř	Anna Masaryková
neteř	Herberta Masaryková

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 4. 7. 2011, 23:15

Olga Masaryková (25. května 1891 Praha – 12. září 1978 Londýn) byla nejmladší dcera T. G. Masaryka a Charlotty Masarykové.

Život

Dne 25. ledna 1913 se vdala za advokátního koncipienta Vendelína Halíka. Manželství trvalo krátce a v první polovině roku 1914 došlo k rozvodu. Poté přijala opět příjmení za svobodna.

Většinu svého života strávila v emigraci. Poprvé odešla do exilu spolu se svým otcem v roce 1914. Zde působila jako jeho tajemnice a spolupracovnice. S otcem se také v prosinci 1918 vrátila zpět do vlasti. V roce 1919 odešla do zahraničí znovu, tentokrát již dobrovolně. V roce 1920 se podruhé provdala za švýcarského lékaře Henriho Revillioda. Z manželství se narodili synové Herbert (* 1921) a Leonard (* 1922).^[1]

Podle skutečné podoby těchto Masarykových vnuků vytvořil sochař Karel Dvořák pomník dvou hrajících si aktů dětí se šesti žabkami a dvěma ještěrkami, který je umístěn uprostřed fontány v Seminářské zahradě na Petříně na pražské Malé Straně. Totožnost dětí byla odhalena teprve po sametové revoluci.^[2]

Tragická úmrtí synů

Na počátku druhé světové války uprchla Olga i se svou rodinou do Velké Británie. Oba její synové, Leonard i Herbert, v průběhu druhé světové války ve Velké Británii tragicky zahynuli. Mladší Leonard (26. 8. 1922 Montreux, Švýcarsko – 16. 8. 1944 Skotsko) byl nadporučík RAF a zemřel při cvičném letu nad ostrovem Tiree. Starší Herbert (* 1921) zemřel za dosud nevyjasněných okolností 13. 2. 1945 v důsledku vnitřního krvácení po střelné ráně do krajiny břišní.

Poslední léta života

Olga Masaryková-Revilliodová navštívila po válce ještě několikrát Československo, ale po tragické smrti svého bratra Jana Masaryka již do své vlasti nikdy nezavítala. Žila ve Francii, Švýcarsku a Velké Británii, kde také v roce 1978 zemřela.

Reference

↑ TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 349.
↑ O Praze > Pomníky a sochy [online]. Pražská informační služba [cit. 2011-06-30]. Odstavec Masarykovi vnuci. Dostupné online.

Literatura

TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 349–350.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olga Masaryková

Rozhlas.cz: Alice a Olga v době, kdy T. G. M. byl jen jejich tatíčkem, 25. října 2009
iDNES.cz: Sága rodu Masaryků: velké talenty, kruté konce. A teď i potomci v Česku, 27. února 2010
Libuše Paukertová-Leharová: V exilu s Olgou Masarykovou-Revilliodovou, Akropolis, 2005
Rozhlas.cz: Ecce Homo – Olga Masaryková Revilliodová, 25. května 2011

[1] TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 349.

[2] O Praze > Pomníky a sochy [online]. Pražská informační služba [cit. 2011-06-30]. Odstavec Masarykovi vnuci. Dostupné online.

[1]

[2]

Verze z 30. 6. 2011, 01:50 editovat Gumruch (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 37 819 editací m →‎Život: drobná úprava ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 7. 2011, 23:15 editovat zrušit editaci Ioannes Pragensis (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 39 798 editací -afd Přejít na další porovnání →
Řádek 1:		Řádek 1:
	{{AfD}}
	[[Soubor:TGM Tabor 21.12.1918 3460a.jpg\|thumb\|Olga po pravici svého otce při jejich návratu z exilu (zastávka v Táboře 21. prosince 1918)]]		[[Soubor:TGM Tabor 21.12.1918 3460a.jpg\|thumb\|Olga po pravici svého otce při jejich návratu z exilu (zastávka v Táboře 21. prosince 1918)]]