Městský soud v Brně: Porovnání verzí
m opravy, reference |
Doplněna starší historie |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Roku 1850 vznikly v rozšířeném zemském hlavním městě Brně tři okresní soudy, „Okresní soud pro Brno-vnitřní město“, který se dělil do dvou sekcí a který zahrnoval jen bývalé královské město vymezené hradbami, a „Okresní soud pro Brno-horní předměstí“ a „Okresní soud pro Brno-dolní předměstí“. O pět let později byly ale zrušeny a soudní moc na okresní úrovni vykonával smíšený okresní úřad.<ref>Nařízení ministeria záležitostí vnitřních, ministeria práv a ministeria financí ze dne 21. dubna 1854, č. 103/1854 ř. z., o soudní organisaci země Moravské</ref> K znovuosamostatnění soudní moci v zemském hlavním městě Brně došlo až po roce 1868, kdy zde působil „Okresní soud trestní v Brně“ a „Okresní soud civilní pro Brno-město“.<ref>Zákon ze dne 11. června 1868, č. 55/1868 ř. z., ježto se týče organisace soudů okresních</ref> Po vzniku [[Velké Brno|Velkého Brna]] roku 1919 se ale územní působnost městského civilního soudu nerozšířila a pro nově získané brněnské městské části tak i nadále fungoval „Okresní soud civilní pro Brno-okolí“. Vládou bylo sice navrženo oba okresní civilní soudy sloučit,<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vládní návrh zákona, kterým se upravuje soudnictví ve věcech občanských v zemském hlavním městě Brně| vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR| datum vydání = 30.4.1926| datum přístupu = 9.6.2011| url = http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t0254_00.htm}}</ref> k tomu ale tehdy nedošlo. |
|||
Sjednocení nastalo až roku 1949, kdy byl pro celý obvod brněnského [[okresní národní výbor|okresního národního výboru]] zřízen nový „Okresní soud civilní v Brně“<ref>§ 2 odst. 2 bod 2 písm. f) nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29. ledna 1949, č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů</ref> a dosavadní civilní soudy pro Brno-město a Brno-okolí zanikly.<ref>Část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29. ledna 1949, č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů</ref> |
Sjednocení nastalo až roku 1949, kdy byl pro celý obvod brněnského [[okresní národní výbor|okresního národního výboru]] zřízen nový „Okresní soud civilní v Brně“<ref>§ 2 odst. 2 bod 2 písm. f) nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29. ledna 1949, č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů</ref> a dosavadní civilní soudy pro Brno-město a Brno-okolí zanikly.<ref>Část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29. ledna 1949, č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů</ref> Trestní okresní soud existoval i nadále, nicméně roku 1960 došlo k dalším změnám. Všechny soudy byly rozděleny podle jednotlivých okresů a v Brně byly navíc sloučeny specializované trestní a civilní soudy, takže existoval už jen jeden soud s působností pouze pro území [[okres Brno-město|okresu Brno-město]] s názvem „Okresní soud Brno-město“.<ref>§ 33 odst. 1 zákona ze dne 26. června 1961, č. 62/1961 Sb., o organizaci soudů. § 33 odst. 1 zákona ze dne 26. února 1964, č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů</ref> |
||
K přejmenování na „Městský soud v Brně“ došlo v souvislosti s přijetím zákona o městě Brně počátkem roku 1969<ref>§ 23 odst. 3 bod 1 zákona ze dne 20. prosince 1968, č. 175/1968 Sb., o městě Brně</ref> a tento název mu už zůstal. |
K přejmenování na „Městský soud v Brně“ došlo v souvislosti s přijetím zákona o městě Brně počátkem roku 1969<ref>§ 23 odst. 3 bod 1 zákona ze dne 20. prosince 1968, č. 175/1968 Sb., o městě Brně</ref> a tento název mu už zůstal. |
||
Verze z 15. 6. 2011, 22:28
Městský soud v Brně je na rozdíl od Městského soudu v Praze pouze okresním soudem a proto je jeho odvolacím soudem krajský soud. Působnost má jen na území statutárního města Brna, pro okolní obce je zřízen Okresní soud Brno-venkov. Co do počtu soudců jde o druhý největší český okresní soud.[1]
Soud sídlil do roku 2009 na více místech Brna: v budově krajského soudu na Rooseveltově ulici, na Moravském náměstí a také na Malinovského náměstí. Poté se přestěhoval do Justičního areálu Brno, který se nachází mezi ulicemi Renneská a Heršpická u řeky Svratky. Zde sídlí společně s Okresním soudem Brno-venkov, Městským státním zastupitelstvím v Brně a Okresním státním zastupitelstvím Brno-venkov.
Historie
Roku 1850 vznikly v rozšířeném zemském hlavním městě Brně tři okresní soudy, „Okresní soud pro Brno-vnitřní město“, který se dělil do dvou sekcí a který zahrnoval jen bývalé královské město vymezené hradbami, a „Okresní soud pro Brno-horní předměstí“ a „Okresní soud pro Brno-dolní předměstí“. O pět let později byly ale zrušeny a soudní moc na okresní úrovni vykonával smíšený okresní úřad.[2] K znovuosamostatnění soudní moci v zemském hlavním městě Brně došlo až po roce 1868, kdy zde působil „Okresní soud trestní v Brně“ a „Okresní soud civilní pro Brno-město“.[3] Po vzniku Velkého Brna roku 1919 se ale územní působnost městského civilního soudu nerozšířila a pro nově získané brněnské městské části tak i nadále fungoval „Okresní soud civilní pro Brno-okolí“. Vládou bylo sice navrženo oba okresní civilní soudy sloučit,[4] k tomu ale tehdy nedošlo.
Sjednocení nastalo až roku 1949, kdy byl pro celý obvod brněnského okresního národního výboru zřízen nový „Okresní soud civilní v Brně“[5] a dosavadní civilní soudy pro Brno-město a Brno-okolí zanikly.[6] Trestní okresní soud existoval i nadále, nicméně roku 1960 došlo k dalším změnám. Všechny soudy byly rozděleny podle jednotlivých okresů a v Brně byly navíc sloučeny specializované trestní a civilní soudy, takže existoval už jen jeden soud s působností pouze pro území okresu Brno-město s názvem „Okresní soud Brno-město“.[7]
K přejmenování na „Městský soud v Brně“ došlo v souvislosti s přijetím zákona o městě Brně počátkem roku 1969[8] a tento název mu už zůstal.
Reference
- ↑ Seznam soudců České republiky
- ↑ Nařízení ministeria záležitostí vnitřních, ministeria práv a ministeria financí ze dne 21. dubna 1854, č. 103/1854 ř. z., o soudní organisaci země Moravské
- ↑ Zákon ze dne 11. června 1868, č. 55/1868 ř. z., ježto se týče organisace soudů okresních
- ↑ Vládní návrh zákona, kterým se upravuje soudnictví ve věcech občanských v zemském hlavním městě Brně [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 30.4.1926 [cit. 2011-06-09]. Dostupné online.
- ↑ § 2 odst. 2 bod 2 písm. f) nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29. ledna 1949, č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů
- ↑ Část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29. ledna 1949, č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů
- ↑ § 33 odst. 1 zákona ze dne 26. června 1961, č. 62/1961 Sb., o organizaci soudů. § 33 odst. 1 zákona ze dne 26. února 1964, č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů
- ↑ § 23 odst. 3 bod 1 zákona ze dne 20. prosince 1968, č. 175/1968 Sb., o městě Brně