Průmysl: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Narovnání přesměrování služby
aktualizace a rozšíření článku
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Gdp-and-labour-force-by-sector.png|náhled|vpravo|Složení [[Hrubý domácí produkt|HDP]] podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách.]]
[[Soubor:Gdp-and-labour-force-by-sector.png|náhled|vpravo|Složení [[Hrubý domácí produkt|HDP]] podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách.]]
'''Průmysl''' (přejatým slovem někdy ''industrie'') je označení pro
'''Průmysl''' (přejatým slovem někdy ''industrie'') je významným výrobním odvětvím světového hospodářství. Průmyslové výrobky využívá člověk k práci, v domácnosti i ve volném čase. Průmysl velmi rychle zavádí do výroby vědecké objevy a technické vynálezy. Nové výrobky tak stále více ulehčují lidem život.
* proces tovární výroby za použití strojů

* sektor ekonomiky zajištující určitý druh výrobků nebo služeb
Společenská změna související s prosazováním průmyslu v národním hospodářství se nazývá [[industrializace]].{{Doplňte zdroj}}
* schopnost usilovně a soustavně pracovat<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Learner's definition of INDUSTRY
| url = https://learnersdictionary.com/
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-06-03
| vydavatel = Merriam-Webstepůvod z latinského
| jazyk = anglicky
}}</ref> <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = industry
| url = https://dictionary.reverso.net/english-cobuild/industry+professionals
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-06-03
| vydavatel = Reverso Dictionary
| jazyk = anglicky
}}</ref>
== Původ výrazu průmysl ==
Výraz industrie pochází z latiny (''industria''), začátek použití se datuje do pozdního 15. století.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Industry (n.)
| url = https://www.etymonline.com/word/industry
|datum vydání = 2001-2021
| datum přístupu = 2021-06-03
| vydavatel = Douglas Harper
| jazyk = anglicky
}}</ref> České slovo průmysl se začalo používat v 19. století, výraz je pravděpodobně odvozený z ruského ''прoмыceл''<ref>Holub/Lyer: ''Stručný etymologický slovník jazyka českého'', Státní pedagogické nakladatelství Praha 1992, str. 303, 369. ISBN 8004237150</ref>


== Dělení průmyslu ==
== Dělení průmyslu ==
V Evropě, USA A v Kanadě se údajně uznává rozdělení průmyslu na 4 typy:
=== Základní dělení ===
* primární (zemědělství, lesnictví, rybolov, těžba nesrostů apod)
* [[těžební průmysl]] - těžba surovin a paliv
* sekundární (rafinace ropy, hutnictví, výroba cementu, jatky, výroba el. proudu, výroba spotřebních předmětů, stavebnictví apod)
* [[zpracovatelský průmysl]] - zpracování surovin získaných těžebním průmyslem nebo surovin, které získává [[zemědělství]]
* terciální (komerční a veřejné služby všeho druhu, policie, veřejná správa, armáda apod)
* kvartérní (informační systémy, info technologie, školy)<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Industry
| url = https://www.britannica.com/technology/industry
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-06-03
| vydavatel = Encyclopaedia Britanica
| jazyk = anglicky
}}</ref>

Všeobecné uznání této téze v praxi není známé. Např. výraz ''hospital industry'' (průmyslově organizované zdravotnictví) existuje dosud jen v angličtině,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = What Can We Expect from the Healthcare Industry
| url = https://isg-one.com/industries/healthcare/articles/what-can-we-expect-from-the-healthcare-industry-in-2020-and-beyond
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-06-03
| vydavatel = ISG
| jazyk = anglicky
}}</ref> pro [[Český statistický úřad]] není součástí průmyslu např. sektor stavebnictví a služeb
<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nejnovější údaje
| url = https://www.czso.cz/
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-06-03
| vydavatel = ČSÚ
| jazyk = česky
}}</ref>


=== Jiné dělení ===
=== Jiné dělení ===
Řádek 43: Řádek 93:


Kombinací propočtů objemových ukazatelů o produkci průmyslových výrobků a služeb a o vytvořené přidané hodnotě při této produkci měřené na úrovni podniků se měsíčně počítají indexy průmyslové produkce (IPP), které představují základní (konjunkturální) ukazatele průmyslové produkce. Jde o základní ukazatel, který statistika měsíčně zveřejňuje a díky kterému lze objektivně hodnotit vývoj průmyslové produkce. Mimo celkového IPP jsou publikovány indexy v podrobnější úrovni (těžba a dobývání, jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu a energetiky).{{Doplňte zdroj}}
Kombinací propočtů objemových ukazatelů o produkci průmyslových výrobků a služeb a o vytvořené přidané hodnotě při této produkci měřené na úrovni podniků se měsíčně počítají indexy průmyslové produkce (IPP), které představují základní (konjunkturální) ukazatele průmyslové produkce. Jde o základní ukazatel, který statistika měsíčně zveřejňuje a díky kterému lze objektivně hodnotit vývoj průmyslové produkce. Mimo celkového IPP jsou publikovány indexy v podrobnější úrovni (těžba a dobývání, jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu a energetiky).{{Doplňte zdroj}}

== Vysvětlivky ==
== Vysvětlivky ==
V Česku je [[Průmysl v České republice|průmysl]] ([[sekundární sektor]]) jedním z nejvýznamnějších odvětví národního hospodářství <ref>PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2019, roč.XXVIII. , dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1 - 11</ref> a vytváří velkou část [[národní důchod|národního důchodu]]. V ostatních [[Evropa|evropských]] zemích je to méně, neboť tam hrají již větší podíl [[Služba|služby]] ([[terciární sektor]]). Naopak v rozvojových zemích je primární prvovýroba ([[primární sektor]]), tj. [[zemědělství]], [[lesnictví]] a těžba. Řešením a řízením materiálových, finančních a informačních toků v jednotlivých sektorech se zabývá průmyslová logistika (pořizovací, nákupní, výrobní, distribuční - "prodej-odbyt").<ref>[[Vratislav Preclík|Preclík Vratislav]]: Průmyslová logistika, 116 s., {{ISBN|80-01-02139-4}}, Vydavatelství ČVUT v Praze, 2000</ref>
V Česku je [[Průmysl v České republice|průmysl]] ([[sekundární sektor]]) jedním z nejvýznamnějších odvětví národního hospodářství <ref>PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2019, roč.XXVIII. , dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1 - 11</ref> a vytváří velkou část [[národní důchod|národního důchodu]]. V ostatních [[Evropa|evropských]] zemích je to méně, neboť tam hrají již větší podíl [[Služba|služby]] ([[terciární sektor]]). Naopak v rozvojových zemích je primární prvovýroba ([[primární sektor]]), tj. [[zemědělství]], [[lesnictví]] a těžba. Řešením a řízením materiálových, finančních a informačních toků v jednotlivých sektorech se zabývá průmyslová logistika (pořizovací, nákupní, výrobní, distribuční - "prodej-odbyt").<ref>[[Vratislav Preclík|Preclík Vratislav]]: Průmyslová logistika, 116 s., {{ISBN|80-01-02139-4}}, Vydavatelství ČVUT v Praze, 2000</ref>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
=== Související články ===


Řádek 56: Řádek 100:
* [[Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky]]
* [[Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky]]
* [[Svaz průmyslu a dopravy]]
* [[Svaz průmyslu a dopravy]]
* Státy s nejvyšší průmyslovou výrobu v roce 2019 (výnatek ze statistiky Světové banky o 50 státech):<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Manufacturing, value added
| url = https://datacatalog.worldbank.org/manufacturing-value-added-current-us-3
|datum vydání = 2021-04-28
| datum přístupu = 2021-06-02
| vydavatel = World Bank
| jazyk = anglicky
}}</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 61: Řádek 116:
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=průmysl}}
* {{Wikislovník|heslo=průmysl}}
* [http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prumysl_energetika Statistika průmyslu na webu ČSÚ]
* [http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prumysl_energetika Statistika průmyslu na webu ČSÚ]
* Státy s nejvyšší průmyslovou výrobu v roce 2019 (výňatek ze statistiky Světové banky o 50 státech):<ref>{{Citace elektronické monografie
{{Autoritní data}}
| titul = Manufacturing, value added
| url = https://datacatalog.worldbank.org/manufacturing-value-added-current-us-3
|datum vydání = 2021-04-28
| datum přístupu = 2021-06-02
| vydavatel = World Bank
| jazyk = anglicky
}}</ref>

{| class="wikitable sortable" style="margin-left:auto;margin-right:auto"
|-
! style="width:2em;" |Pořadí !! Stát !! Miliony US $
! US $ / obyv.
|- style="font-weight:bold;background:#f0f0f0"
| ||{{noflag}}Celosvětově||13,809,122||1790
|-
|1||{{flag|China}} Čína||3,896,345||2780
|-
|2||{{flag|United States}} USA||2,317,176||7060
|-
|3||{{flag|Japan}} Japonsko||1,027,967||8030
|-
|4||{{flag|Germany}} Německo||747,731||9350
|-
|5||{{flag|South Korea}} Jižní Korea||416,903||8020
|-
|6||{{flag|India}} Indie||394,531 ||308
|-
|8||{{flag|France}} Francie||266,634||3930
|-
|9||{{flag|United Kingdom}} Velká Britanie||243,114||3680
|-
|10||{{flag|Russia}} Rusko||222,544|| 1530
|-
|16||{{flag|Turkey}} Turecko||143,017||1720
|-
|18||{{flag|Switzerland}} Švýcarsko||131,718||15350
|-
|20||{{flag|Poland}} Polsko||100,011||2600
|-
|21||{{flag|Netherlands}} Nizozemí||99,648||5750
|-
|33||{{flag|Czech Republic}} Česká republika ||55,270||5230
|-


[[Kategorie:Průmysl| ]]
[[Kategorie:Průmysl| ]]

Verze z 3. 6. 2021, 17:52

Složení HDP podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách.

Průmysl (přejatým slovem někdy industrie) je označení pro

  • proces tovární výroby za použití strojů
  • sektor ekonomiky zajištující určitý druh výrobků nebo služeb
  • schopnost usilovně a soustavně pracovat[1] [2]

Původ výrazu průmysl

Výraz industrie pochází z latiny (industria), začátek použití se datuje do pozdního 15. století.[3] České slovo průmysl se začalo používat v 19. století, výraz je pravděpodobně odvozený z ruského прoмыceл[4]

Dělení průmyslu

V Evropě, USA A v Kanadě se údajně uznává rozdělení průmyslu na 4 typy:

  • primární (zemědělství, lesnictví, rybolov, těžba nesrostů apod)
  • sekundární (rafinace ropy, hutnictví, výroba cementu, jatky, výroba el. proudu, výroba spotřebních předmětů, stavebnictví apod)
  • terciální (komerční a veřejné služby všeho druhu, policie, veřejná správa, armáda apod)
  • kvartérní (informační systémy, info technologie, školy)[5]

Všeobecné uznání této téze v praxi není známé. Např. výraz hospital industry (průmyslově organizované zdravotnictví) existuje dosud jen v angličtině,[6] pro Český statistický úřad není součástí průmyslu např. sektor stavebnictví a služeb [7]

Jiné dělení

Statistika

Průmysl je velmi rozsáhlým odvětvím národního hospodářství. Mimo strojírenství a zpracovatelského průmyslu zahrnuje rovněž těžbu nerostných surovin nebo výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody. Statistika průmyslu je v Česku definována Klasifikací produkce CZ-CPA a zejména Seznamem výrobků CZ-PRODCOM, který přesně stanoví, který výrobek či služba se zahrnuje do průmyslu. Průmyslovými podniky rozumíme ty podniky, ve kterých se největší podíl přidané hodnoty vytváří při výrobě průmyslových výrobků a při poskytování průmyslových služeb. Z hlediska metodiky statistických zjišťování i z hlediska zveřejňovaných statistických informací lze tedy statistiku průmyslu členit na tři základní oblasti:

  • Statistika produkce

Produkce všech průmyslových výrobků a průmyslových služeb je měřena podle jejich charakteru v různých měrných (fyzických) jednotkách (např. tunách, kilogramech, litrech, kusech, metrech, apod.) a v Kč. Použití té které fyzické jednotky je normalizováno ve všech průmyslových statistikách zemí EU. Mezi hlavní sledované ukazatele statistiky produkce patří i údaje o tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy.

  • Statistika průmyslových podniků

Vykazující podniky, resp. podnikatelské subjekty jsou vybírány z Registru ekonomických subjektů, a to na základě jejich hlavní (převažující) ekonomické činnosti i na základě dalších vlastností jako je např. velikost subjektu podle počtu zaměstnanců. Mezi hlavní ukazatele této statistiky patří sledování průmyslových zakázek, průměrný evidenční počet zaměstnanců či zaměstnaných osob v průmyslu průměrné mzdy v průmyslu nebo produktivita práce.

Kombinací propočtů objemových ukazatelů o produkci průmyslových výrobků a služeb a o vytvořené přidané hodnotě při této produkci měřené na úrovni podniků se měsíčně počítají indexy průmyslové produkce (IPP), které představují základní (konjunkturální) ukazatele průmyslové produkce. Jde o základní ukazatel, který statistika měsíčně zveřejňuje a díky kterému lze objektivně hodnotit vývoj průmyslové produkce. Mimo celkového IPP jsou publikovány indexy v podrobnější úrovni (těžba a dobývání, jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu a energetiky).[zdroj?]

Vysvětlivky

V Česku je průmysl (sekundární sektor) jedním z nejvýznamnějších odvětví národního hospodářství [8] a vytváří velkou část národního důchodu. V ostatních evropských zemích je to méně, neboť tam hrají již větší podíl služby (terciární sektor). Naopak v rozvojových zemích je primární prvovýroba (primární sektor), tj. zemědělství, lesnictví a těžba. Řešením a řízením materiálových, finančních a informačních toků v jednotlivých sektorech se zabývá průmyslová logistika (pořizovací, nákupní, výrobní, distribuční - "prodej-odbyt").[9]

Související články

Odkazy

Reference

  1. ↑ Learner's definition of INDUSTRY [online]. Merriam-Webstepůvod z latinského, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ industry [online]. Reverso Dictionary, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Industry (n.) [online]. Douglas Harper, 2001-2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Holub/Lyer: Stručný etymologický slovník jazyka českého, Státní pedagogické nakladatelství Praha 1992, str. 303, 369. ISBN 8004237150
  5. ↑ Industry [online]. Encyclopaedia Britanica, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ What Can We Expect from the Healthcare Industry [online]. ISG, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Nejnovější údaje [online]. ČSÚ, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2019, roč.XXVIII. , dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1 - 11
  9. ↑ Preclík Vratislav: Průmyslová logistika, 116 s., ISBN 80-01-02139-4, Vydavatelství ČVUT v Praze, 2000
  10. ↑ Manufacturing, value added [online]. World Bank, 2021-04-28 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Pořadí Stát Miliony US $ US $ / obyv.
 Celosvětově 13,809,122 1790
1 Čína Čína 3,896,345 2780
2 Spojené státy americké USA 2,317,176 7060
3 Japonsko Japonsko 1,027,967 8030
4 Německo Německo 747,731 9350
5 Jižní Korea Jižní Korea 416,903 8020
6 Indie Indie 394,531 308
8 Francie Francie 266,634 3930
9 Spojené království Velká Britanie 243,114 3680
10 Rusko Rusko 222,544 1530
16 Turecko Turecko 143,017 1720
18 Švýcarsko Švýcarsko 131,718 15350
20 Polsko Polsko 100,011 2600
21 Nizozemsko Nizozemí 99,648 5750
33 Česko Česká republika 55,270 5230
  1. ↑ Manufacturing, value added [online]. World Bank, 2021-04-28 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Průmysl&oldid=20011510“